Kotvičník zemní

Doplňky stravy a léky

Zveřejněno dne 31.3.2016

Divoké kmeny primitivních indiánů stále využívají kotvičník pro jeho močopudné, antiseptické a protizánětlivé účinky. Číňané jej používají k léčbě jaterních, ledvinových a kardiovaskulárních nemocí. Další národy jej využívají při léčbě neplodnosti a ztrátě potence. Sportovci na celém světě jej konzumují kvůli zvýšení hladiny testosteronu, která jim umožňuje snadnější nárůst svalové hmoty a zvyšuje sportovní výkony.



Účinky

Kotvičník obsahuje vysokou hladinu rostlinných „anabolických steroidů“ (souhrnně jsou označovány jako fytosteroly). Jejich nejvyšší koncentrace se nachází v plodech a kořenech rostliny. Pro obsah velkého množství účinných látek se využívá celá rostlina. Obsahuje především sapogeniny – chlorgenin, gitigenin, diosgenin, ruskogenin, trogoghenin a jiné. Dále je kotvičník bohatý na alkaloidy harman a harmin, bioflavonoidy, glykosidy, flavonoidy, třísloviny, pryskyřice a další. V kořenech se nachází zejména saponin diosgenin. Listy a nať jedné rostliny mají v sušině asi 12,1 % bílkovin, 2,6 % tuku, 40,8 % sacharidů, 27,8 % vlákniny a 16,7 % minerálních látek. Obsahují také asi 2,8 % steroidních saponinů, alkaloidy, flavonoidy, pryskyřice, třísloviny a také 160 mg % vitamínu C. V květech jsou obsaženy steriny, stigmasterin, campestrin, beta-sitosterin, steroidy diosgenin, flavonoidy campherol, alkaloidy, rutin a quercetin. Plody a semena obsahují alkaloidy, pryskyřice, 3,5–5 % oleje složeného z 57% kyseliny linolové a linoleové, 27% olejové, behenové, stearové a dalších. Bylo zjištěno, že kotvičník zemní obsahuje i taniny, sacharidy, steroly, derivát diosgeninu desoxidiosgenin, gracillin dioxin a terrestrosiny A–E. Některé z obsažených alkaloidů fungují jako inhibitor monoaminooxidázy IMAO. Inhibitor monoaminooxidázy (MAOI nebo též IMAO) je skupina léků používaných jako antidepresiva. Samy o sobě obvykle nejsou psychoaktivní, ale výrazně zpomalují metabolismus neurotransmiteru serotoninu a dalších látek, čímž dojde ke zvýšení jejich hladiny v těle.

Kotvičník je bylina s mimořádnými účinky a obsahovým složením, jejíchž schopností využívaly a využívají národy na celém světě. Mezi jeho hlavní účinky patří schopnost zvýšit u mužů hladinu testosteronu až o 30 %, u žen naopak podstatně zvyšuje hladinu estrogenů. Účinné látky z kotvičníku u obou pohlaví podstatně zvyšují sexuální libido (apetenci, chuť). Kotvičník zemní tak patří mezi nejefektivnější prostředky zvyšující potenci, je vhodný při mužské neplodnosti, hypertrofii prostaty a k léčbě zvýšeného obsahu cholesterolu.

Účinky kotvičníku zemního:

  • podporuje růst svalové hmoty;
  • napomáhá ke zvýšení fyzického výkonu;
  • urychluje regeneraci;
  • podporuje sexuální libido u obou pohlaví.

Nežádoucí účinky

S ohledem na obsah alkaloidů není kotvičník vhodný pro osoby mladší 18 let a těhotné či kojící ženy. Kontraindikace a interakce s jinými látkami a léčivy nebyly dosud objeveny.

Zkušenosti

Kotvičník snižuje hladinu „špatného“ cholesterolu až o třetinu, působí i jako antisklerotikum, rozpouští močové kameny, ulevuje od srdečních potíží, zlepšuje činnost střev a působí i močopudně.

Kdo trpí špatnou srážlivostí krve, kotvičník se mu také může hodit. Kromě jiného čistí a léčí i játra, dnu a záněty ústní dutiny.

V zahraničí, ale i u nás se často kotvičník objevuje pod označením „rostlinná viagra“. Od uměle vytvořené viagry se však v mnohém liší. Zásadní rozdíl je v tom, že tableta viagry se užívá bezprostředně před sexuálním stykem a po několika málo hodinách je již trvale po účincích. Navíc byla prokázána zdravotní rizika, která užíváním Sildenafilu (viagry) vznikají. Kotvičník zemní naproti tomu dlouhodobě zvyšuje zájem o sexuální život, a to u obou pohlaví. Jeho cena je mnohem nižší a užívání je léčivé, doposud nebyly nikde zaznamenány žádné zdravotní problémy (adaptogen).

Zkuste kotvičník jako životabudič třeba na jarní únavu nebo pokud máte například pracovně náročné období. Za týden se určitě budete cítit líp.

Pijete alkohol? Kotvičník vám výrazně pomůže i s kocovinou.

Z kotvičníku si můžete připravit odvar, čaj či tinkturu.


Pěstování kotvičníku

Kotvičník je rozšířen v Evropě, Asii, Africe i Austrálii. Kotvičník zemní (Tribulus terrestris L.) je jednoletá poléhavá bylina z čeledi kacibovitých. Pochází pravděpodobně z písečných mořských pobřeží Číny a Japonska. Je dobře znám v Indii, Číně a na Srí Lance. V zahraničí se pěstuje pro farmaceutické účely.

Kotvičník lze dobře pěstovat a množit i v našich klimatických podmínkách. Daří se mu ve volné půdě, kde bezproblémově dozrávají semena, která v půdě přezimují a na jaře klíčí. Jednou možností je nechat rostlinu „zplanět“ a pěstovat ji ve volné půdě ze samovýsevů. Druhou možností je jarní předpěstování ze semen. Ta se několik dní máčí ve vodě, aby pak lépe a rovnoměrněji klíčila. Lodyha kotvičníku zemního je cca 10–60 dlouhá. Na lodyze vyrůstají krátce řapíkaté listy eliptického nebo podlouhle kopinatého tvaru. Květy kotvičníku zemního jsou pětičetné, žlutě zbarvené. Plody kotvičníku jsou vzhledově velmi zajímavé. Skládají se z pětice rozložených bradavičnatých tvrdých plůdků, které mají po stranách dva špičaté ostny. V plodech se ukrývají světle hnědá semena vejcovitého tvaru. Protože jsou mladé rostlinky poměrně citlivé na houbové choroby, je dobré výsevní substrát propařit a semena před vlastním výsevem namořit, případně celý výsev zalít roztokem Previcuru. Po výsadbě na trvalé stanoviště rostou sazenice dosti rychle, a když dosáhnou výhony délky okolo 5 cm, začínají vykvétat. Kotvičník pěstujte v čistém venkovském prostředí, pod širým nebem na slunci, bez použití syntetických hnojiv a pesticidů. Léčivé látky jsou obsaženy v kořenech i celé nadzemní části kotvičníku, ale největší síla je v jeho semenech, proto je důležité pěstovat kotvičník na sluníčku a zpřístupnit květy opylovačům. Po sklizni se kotvičník vypere v pitné vodě a okamžitě se suší v přirozených teplotách v proudícím vzduchu a temnu (řádově hodiny po sklizni), aby se zachovala co nejvyšší kvalita byliny. Takto usušená bylina si ponechá maximální množství účinných léčivých látek. Nať využíváme v průběhu celé vegetace a dozrávající plody sklízíme průběžně.


Ze semen

Vypěstovat si vlastní kotvičník ze semínek není nemožné ani v našich klimatických podmínkách. Kotvičník lze pěstovat ve volné půdě, ve skleníku i v květináčích. Pěstování ve volné půdě má oproti skleníku řadu výhod. Rostliny pěstované venku jsou mnohem silnější a odolnější, navíc je téměř nenapadají škůdci. Jediným rizikem pro pěstování venku je nepřízeň počasí. Kotvičník nemá rád příliš chladné a mokré počasí. Poničit ho mohou i přívalové deště a kroupy. Nemáte-li zahradu, kotvičník si můžete vypěstovat i v květináči na balkóně. Kotvičníku se nejlépe daří v lehčích, písčitých půdách. Slunné stanoviště je pro kotvičník zcela ideální. Pokud se rozhodnete kotvičník pěstovat ve skleníku, počítejte s nutností pravidelných kontrol, s denním zaléváním a nutností dobrého větrání. Ve vlhkých sklenících mohou kotvičník ohrozit plísně. Kotvičník zemní můžete pěstovat i v květináčích či v truhlících. Kotvičníky jsou úsporné na místo, takže nepotřebují příliš velké květináče a v truhlíku stačí jedné rostlině cca 10–15 cm prostoru.

Kotvičník se množí výsevem ze semen, takže prvním krokem k úspěchu je získání semen kotvičníku. Kvalitní semena kotvičníku zemního najdete například v e-shopu. Obal semen kotvičníku je velmi tvrdý, naštěstí to není při pěstování žádná překážka, protože se plod sadí do země celý a slupka se samovolně rozloží v půdě. Výsevní substrát nesmí nikdy vyschnout. Nejvhodnější období pro výsev je od března do května. Jestli výsev v tuto dobu zmeškáte, není nic ztraceno, ale musíte počítat s nižšími výnosy z jednotlivých rostlin. Plody kotvičníku vysévejte do misek naplněných kvalitním zahradnickým substrátem. Vyseté plody zasypte cca 0,5 cm silnou vrstvou substrátu. Po výsevu substrát zalijte, ale nepřemáčejte. Riziko plísní můžete snížit dezinfekcí půdy přípravkem Previcur přidaným do první zálivky. Po výsevu musí zůstat substrát neustále vlhký a je nutné hlídat, aby se na něm nevytvářely plísně. Vytvořit optimální vlhkost a teplotu pro klíčení kotvičníku vám pomůže speciální miniskleník s ventilací. Semínka kotvičníku potřebují pro klíčení teplo, proto čím vyšší teplota, tím rychleji semena vyklíčí. Právě vyklíčené rostlinky kotvičníku jsou velmi náchylné na padání klíčících rostlin, proto je co nejdříve po vzejití přepikýrujte do květináčku. Pikýrování neopomíjejte ani v případě, kdy vám přijde zcela zbytečné, protože v misce vyklíčilo zatím pouze pár semínek. Včasným přepikýrováním vyklíčených rostlinek výrazně eliminujete riziko jejich uhynutí. Po přepikýrovaní udržujte substrát i nadále stále mírně vlhký, dávejte pozor na přemočení. Mladé rostliny můžete přenést do skleníku nebo cca od poloviny května vysazovat na venkovní stanoviště. Rostliny určené pro pěstování na záhoně by měly být dobře vyvinuté. Po vysazení na záhon rostliny zalijte, v případě nepříznivého počasí můžete rostlinám kotvičníku postavit ochranný fóliovník, podobný jako pro rajčata.


Prodej

Produkty z kotvičníku můžete zakoupit v e-shopu.

Kotvičníkový čaj.

Kotvičníkové kapky.

Tablety s kotvičníkem.

Autor: © svevi
Foto:
© Medy

referenční odkaz

VINŠOVÁ, Světluše. Kotvičník zemní [online]. ČeskáOrdinace.cz, 2016-03-31. Dostupné online.




Tento článek si během posledních třiceti dnů přečetlo 196 lidí.


Sdílejte tento článek se svými přáteli:

Facebook    Twitter    Digg   

Poslat emailem

Vytisknout článek


přidejte sem svůj komentář

Nenašli jste zde přesně to, co jste hledali? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
Ke svému dotazu použijte tento formulář.


Jméno
E-mail
Nadpis
Komentář
Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
Připojit fotku
přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.

zajímavé články
zaměření článku



Sitemap | RSS