Jak ovlivňuje konzumace alkoholu Warfarin
Neexistují žádná jednoznačná doporučení ohledně pití alkoholu během užívání Warfarinu, avšak je jisté, že alkohol může ovlivnit účinnost tohoto léku. Alkohol v podstatě zpomaluje účinky Warfarinu, což znamená, že pití alkoholu může vést k nahromadění léku ve vašem těle. Riziko se znásobuje, pokud máte i onemocnění jater.
Alkohol může společně s Warfarinem způsobit, že tělo vytvoří méně krevních destiček než obvykle. Trombocyty jsou buňky ve vašem těle, které zahajují proces srážení krve. Warfarin zasahuje do procesu srážení, takže pití alkoholu během užívání léku může zvýšit riziko závažného krvácení.
Pokud se rozhodnete během užívání Warfarinu pít alkoholické nápoje, mělo by to být jen příležitostně. To znamená, že byste se měli zcela jistě vyvarovat pravidelnému pití. Měli byste rovněž omezit množství, které pijete, na jednu nebo dvě dávky.
Jak alkohol ovlivňuje riziko krvácení
Alkohol a Warfarin vždy přinášejí jisté riziko! A účinky alkoholu závisí na mnoha faktorech:
- kolik pijete;
- jak často pijete;
- co pijete – pivo, víno nebo tvrdý alkohol;
- věk;
- biologický index.
Pokud nechcete mít zdravotní komplikace, vždy se o vhodnosti konzumace alkoholu poraďte se svým lékařem, který může objektivně zhodnotit váš zdravotní stav v souvislosti s diagnózou hluboké žilní trombózy.
Co je hluboká žilní trombóza
Hluboká žilní trombóza je stav, při němž dochází k ucpání žíly krevní sraženinou. Žilní trombóza nejčastěji postihuje takzvané hluboké žíly dolních končetin. To ovšem neznamená, že žilní trombóza nemůže vzniknout i v jiných žílách, například v žílách krku, nebo dokonce mozku. Hluboká žilní trombóza je závažný stav, který má řadu komplikací. Tou nejzávažnější z nich je utržení trombu a vznik plicní embolie. Masivní plicní embolie, která ucpe hlavní větve plicnice, je smrtelné onemocnění, které se může objevit i bez předešlých příznaků. Pokud dochází k opakované embolizaci menších trombů, může to vést k rozvoji plicní hypertenze. Další komplikací je poškození žíly v oblasti, kde je přichycen trombus, což může následně vést ke vzniku bércového vředu. Někdy se krevní sraženina sama od sebe ztratí bez toho, aby se jakkoliv projevila.
Hluboká žilní trombóza se pravděpodobněji vyskytuje u lidí, kteří:
- právě prodělali operaci;
- byli po úraze, který omezil jejich pohyb;
- jsou starší a nemají dostatek pohybu;
- mají stav, který ovlivňuje jejich krevní srážlivost.
Léčba
V případě potvrzení přítomnosti žilní trombózy je nezbytně nutné zahájit co nejdříve protisrážlivou léčbu. K tomu se využívá injekčně podávaný heparin. Pokud se krevní sraženina nachází v oblasti břicha, pánve či hrudníku, provádí se katetrizační léčba. Ta spočívá v zavedení katétru, tedy tenké dlouhé hadičky až ke krevní sraženině a ta se mechanicky i chemicky rozruší. Tento typ léčby ovšem není vhodný pro pacienty ve vyšším věku či s přidruženými chorobami, jelikož se zvyšuje riziko krvácení. I po této léčbě se nasazuje injekčně podávaný heparin. Po stabilizaci stavu se pacienti převádějí na Warfarin, tedy lék ve formě tablety, který má protisrážlivý účinek. Tito pacienti by měli docházet každých 4–6 týdnů na krevní odběry ke kontrole srážlivosti krve.
Přestože se v posledních letech výrazně zlepšily jak možnosti časné diagnostiky, tak i léčby hluboké žilní trombózy, zůstává počet postižených lidí téměř nezměněn. Dlouhodobá prognóza pacientů po prodělané hluboké žilní trombóze závisí na mnoha okolnostech. Závažné případy, které se komplikují, nezřídka mohou končit smrtí. Proto je nezbytné dodržovat zásady zdravého životního stylu a pití alkoholu vynechat anebo omezit na co nejmenší míru.
Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto: © chem