Imunita člověka

Imunita a prevence

Zveřejněno dne 29.4.2015

Imunitní systém člověka zajišťuje obranu lidského organismu před různými parazitickými organismy (bakterie, viry, houby, parazitičtí červi a prvoci atd.). Imunita tedy spouští imunitní odpověď vůči těmto strukturám. Imunitou se vyznačuje nejen člověk, ale do jisté míry i ostatní živočichové či rostliny, u živočichů je však nejrozvinutější a řídí ji tzv. imunitní systém.



Imunita člověka

V užším slova smyslu znamená termín „imunita“ naprostou odolnost organismu proti chorobě. Imunita se v živočišné říši sice rozvíjela velice pozvolna, ale i u organismů, které nemají žádné bílé krvinky, se do jisté míry vyvinul imunitní systém schopný rozlišovat cizí od svého. Jestliže bílé krvinky bezobratlí mají, jedná se o tzv. fagocytující buňky, jež se pohybují uvnitř těla živočichů (v cévách, tkáních ad.) a zajišťují tzv. nespecifickou (vrozenou) imunitu. V tom představují předky lidských makrofágů. Byly nalezeny u většiny živočichů, od primitivních houbovců přes hmyz až po obratlovce.


Co je rakovina

Rakovina vzniká v jedné buňce jako mutace a nekontrolovatelně se dělí. To znamená, že rakovinu může způsobit jakákoliv skupina buněk – jak buňky relativně neškodné (např. bradavice), tak i velmi nebezpečné, které mohou vyvolat závažné zdravotní problémy. Rakovinové nádory se z hlediska základní klasifikace dělí na zhoubné (maligní) a nezhoubné (benigní). Zhoubný nádor je oproti nezhoubnému o poznání agresivnější, rychle roste a šíří se po celém těle tak, že si zakládá vzdálená ložiska, tzv. metastázy. Existuje mnoho druhů nádorových onemocnění, ale všechny druhy mají společný znak, a to nekontrolovatelné dělení. U každého nádorového onemocnění dochází k selhání imunitního systému. Univerzální lék na rakovinu neexistuje, toto onemocnění vyžaduje individuální léčbu.

Oslabená imunita

Při oslabené imunitě jdete často doslova z nemoci do nemoci − angína střídá angínu, chřipka chřipku. Oslabenou imunitu mívají především děti, jejichž imunitní systém ještě není plně rozvinut, a senioři, kteří mají imunitu už do jisté míry „opotřebovanou“. Prodělání zmíněných nemocí imunitu dále oslabuje, zvláště pokud nedodržujeme rady lékaře a snažíme se nemoc „přechodit“. Vzniká tak začarovaný kruh, kdy oslabená imunita je příčinou nemoci, která imunitu ještě více oslabuje. Nemoc se opakovaně vrací a přináší další, čím dál tím závažnější rizika a komplikace. Imunitní systém dozoruje a likviduje nádorové buňky. V každém z nás vznikají denně miliony karcinogenních buněk, s nimiž si však zdravý imunitní systém dovede poradit.


Imunita a střeva

Imunita sídlí ve střevech. Střevo není hladká trubice, jíž by procházelo natrávené jídlo (tzv. trávenina), ale je plné vychlípenin, kterým se říká klky. Klky zvětšují povrch střeva a umožňují tak větší vstřebatelnost živin z tráveniny. Živiny se vstřebávají skrz vlásečnice, jimiž jsou klky hustě protkány, do krve a krví jsou rozváděny po celém těle. Problém nastává tehdy, když máme střevo zanesené a zalepené nastřádaným balastem z potravy. V takovém případě se do těla dostávají toxiny a živiny projdou nezužitkovány ven, protože se přes balast k vlásečnicím vůbec nedostanou. Střevo obsahuje 1,5 kg mikrobů. Receptem na zdravé střevo, i když se to možná zdá nesrozumitelné či zvláštní, je přirozený porod, kojení a nově fekální transplantace. Fekální transplantace je prastará metoda, kdy se transplantuje zdravá stolice do postiženého střeva. Co se týče postupu, nejprve se získá stolice od zdravého dárce (zpravidla od člena rodiny), poté se získaný biologický materiál upraví a nakonec se uskuteční vlastní transplantační krok, a sice vpravení upravených výkalů do zažívacího traktu (obvykle tlustého střeva) nemocného. Léčba fekální transplantací představuje efektivní a zároveň bezpečnou metodu.


Posílení imunity

Imunitní systém se vyvíjí již v prenatálním období (od 3. měsíce), po narození dítěte se imunitní systém vyvíjí ještě 1/2 roku. Důležité pro posílení imunity je otužování od raného věku dítěte a „přiměřená špína“, tj. dítě není izolováno od běžných vlivů prostředí. Běžné prostředí totiž představuje zdroj podnětů, na které může dítě, respektive jeho imunitní systém reagovat. Čím více dítě izolujeme od vnějších vlivů (zvířat, potravin atd.), tím více dítě znevýhodňujeme a bráníme zdravému vývoji jeho imunitního systému.

Nové léky na posílení imunity

Dlouhodobé výzkumy se přiklánějí k používání probiotik a prebiotik, k léčbě antivirotiky a použití bakteriofágů. Bakteriofágy jsou požírači bakterií napadající pouze bakteriální buňky, ne ostatní zdravé buňky. V současné době probíhá výzkum této problematiky v Polsku, Gruzii a částečně v USA.

V České republice se touto problematikou zabývá Blanka Říhová. Blanka Říhová je přední česká vědkyně, imunoložka specializující se na výzkum směrovaných léčiv v rámci terapie nádorových onemocnění, mikrobioložka a bývalá ředitelka Mikrobiologického ústavu Akademie věd České republiky. Předsedkyně České imunologické společnosti.

Autor: © svevi
Foto:
© russavia

referenční odkaz

VINŠOVÁ, Světluše. Imunita člověka [online]. ČeskáOrdinace.cz, 2015-04-29. Dostupné online.



Sdílejte tento článek se svými přáteli:

Facebook    Twitter    Digg   

Poslat emailem

Vytisknout článek


přidejte sem svůj komentář

Nenašli jste zde přesně to, co jste hledali? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
Ke svému dotazu použijte tento formulář.


Jméno
E-mail
Nadpis
Komentář
Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
Připojit fotku
přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.

zajímavé články
zaměření článku



Sitemap | RSS