Mononukleóza

Nemoci

Zveřejněno dne 9.1.2016

Mononukleóza může být nemocí, o které člověk ani neví, že ji prodělal, ale zároveň může být onemocněním, které nemocnému velmi zkomplikuje život. Její záludnost spočívá hlavně v tom, že se lehce splete s jiným onemocněním a jistotu má lékař, jen když provede testy. Přestože ji většina lidí považuje za dětskou nemoc, může člověka potrápit klidně i v dospělosti.



Infekční mononukleóza

Mononukleóza se řadí k virovým onemocněním, které postihují vnitřní žlázy, hlavně tedy játra a slezinu. Mononuklóza se projevuje podobně jako angina, takže se od ní těžko rozeznává, jedinou jistotou jsou testy. Na této nemoci jsou vážné hlavně případné komplikace, které mohou mononukleózu provázet. Toto onemocnění způsobuje EB vir, který je také zvaný jako virus Epsteina a Baarové.


Projevy onemocnění

Úvodními projevy tohoto onemocnění jsou pocity únavy, nechutenství, bolest hlavy, bolest ve svalech, zimnice, pocení a zvýšená teplota.

Je třeba si uvědomit, že se zde nejedná o klasickou únavu, kterou člověk pociťuje po náročném dni, ale že jde o dlouhotrvající únavu, která člověku brání vykonávat i běžnou banální činnost (vstát z postele, dojít do koupelny). Zvýšená teplota může u některých lidí dosáhnout ve večerních hodinách i ke 40 ºC.

V okamžiku, kdy je nemoc plně rozvinutá, objevují se u pacienta tyto příznaky: vysoká horečka, povlaky na mandlích, zduřené lymfatické uzliny (dochází ke zduřování předních i zadních krčních uzlin i ke zduřování uzlin v tříslech i podpaží), tlak pod žebry (způsobují ho zvětšující se játra = hepatomegalie a slezina = splenomegalie), oteklá oční víčka, občas nažloutlé bělmo, tvorba zarudlých pupínků všude po těle. Bolení v krku, které je pro tuto dobu také typické, se podobá onemocnění anginou, protože ho doprovází bolení v krku, špatné dýchání i polykání.

Je důležité si uvědomit, že mononukleózu si člověk ve většině případů sám nevyléčí, návštěva lékaře je nezbytná. V prvním stádiu se často mononukleóza zaměňuje s angínou, a proto ji většina lékařů léči antibiotiky.

Často se zjistí, že se jedná o mononukleózu, až když nezabírají antibiotika na angínu. Že se jedná o mononukleózu se zjišťuje krevními testy, které se zaměřují na specifické protilátky. Signálem mohou být ale i zvýšené hodnoty u jaterních testů, jakou jsou ALT, AST, a testy na barvivo billirubin, nebo i testy na zmnožení mononukleárů, což je druh bílých krvinek. Dle jejich hladiny se dá stanovit, v jaké fázi nemoci se pacient nachází.

Jako ukázka některých projevů mononukleózy může sloužit tento odkaz: projevy mononukleózy.


Nakažlivost

Nakažlivost u této nemoci není velká, jen asi 6 % lidí se nakazí, když dojde k přenosu slin. Nakazit se tak tedy člověk může z líbání, ale i z pití ze stejné skleničky, z vypůjčeného kartáčku, z kolujícího jídla, cigarety atd. Nakazit se člověk může i v restauraci a v baru, kde špatně vymyjí nádobí. V ostatních případech člověk onemocní tak, že má vir v sobě a jeho tělo ho začne vylučovat, když je oslabeno. Toto onemocnění tedy hrozí při snížení imunity, při stresu a při totálním nervovém vyčerpání.

Léčba

Pokud je průběh nemoci vážný, musí být pacient hospitalizován. Za vážný se považuje stav, kdy pacientovi otéká krk, neklesá vysoká horečka a objevuje se rozsáhlý zánět jater. Pokud průběh není tak vážný, stačí, když nemocný dochází na infekční oddělení blízké nemocnice. Protože je to virové onemocnění, tak se léky podávají jen na doprovodné příznaky, na horečku se předepisují antipyretika a pokud se objeví infekce, tak se předepíší antibiotika. Obvykle se podávají i hormonální léky. Na únavu, která je velmi obtěžující, se mohou předepsat některé léky a doplňky stravy, které mají zvýšit energii. Základem léčby tedy nejsou žádná antibiotika, ale klidový režim a dieta. U klidového režimu se přístup některých lékařů různí, někteří doporučují dlouhý klid na lůžku, jiní doporučují zapojit se do běžného života. Pokud se člověk rozhodne rychle se vrátit do běžného života, měl by si uvědomit, že ledviny a slezina mohou být zduřené, a proto jsou vysunuté mimo své běžné krytí za žebry, z toho důvodu by mohlo dojít k protržení orgánu při špatném pohybu. Proto děti po tomto onemocnění nesmí nějakou dobu cvičit ani ve škole. Vždy při stanovování léčby je důležitý individuální přístup, záleží na vážnosti onemocnění. Pokaždé je potřeba si uvědomit, že předčasné ukončení léčby může přinést vážné komplikace. Co se týká diety, jedná se o omezení živočišných tuků, naopak se doporučují lehce stravitelné pokrmy.


Inkubační doba a doba léčby

Inkubační doba tohoto onemocnění je asi 4 – 6 týdnů. Celková léčba trvá přibližně půl roku, z toho musí být nemocný člověk minimálně jeden měsíc doma, zhruba čtyři měsíce držet přísnou dietu a pak se ještě nějakou dobu fyzicky šetřit. Krevní a jaterní testy se většinou dostanou do normálu do tří měsíců. Vždy záleží na vážnosti onemocnění, na dodržování klidu a diety, takže pokud není onemocnění příliš vážné a pacient přesně dodržuje klidový režim a diety, tak se může tato doba i výrazně zkrátit (třeba na polovinu). Také si je třeba uvědomit, že v době nemoci není pacientův organismus odolný vůči infekcím, takže klidně onemocní i jinou chorobou.

Komplikace a následky

Nemoc se může prodloužit tím, že se objeví komplikace (mohou vzniknout třeba pozdním rozpoznáním onemocnění i nedodržením léčby). Nemoc může ještě zvýšit jaterní testy a může být i počátkem žloutenky. Zároveň může dojít i k plicním komplikacím, neboť zvětšené uzliny nemusí být jen v krku, ale i kolem dýchací trubice, což tlačí na dýchací cesty a způsobuje jejich zúžení. Pokud pacient s tímto zúžením není pod neustálou kontrolou, může dojít k jeho zadušení. Proto u této komplikace většinou dojde k hospitalizaci takto nemocného člověka. Výjimečně může dojít k neurologickým komplikacím, tedy k záchvatům či zánětu mozkových blan. Krevní komplikace jsou jenom přechodné, může dojít k dočasnému poklesu bílých krvinek nebo k odumření červených krvinek.

Po skončení nemoci se člověk může vrátit do svého běžného režimu. Mononukleóza obvykle nezanechává následky. Člověk, který prodělal mononukleózu, se ale nesmí stát dárcem krve, protože vir mononukleózy v jeho těle zůstává. Zároveň pro prodělání tohoto onemocnění, by se člověk měl stát částečně imunním vůči této nemoci. V těle jsou totiž vytvořené protilátky, které zabraňují propuknutí této nemoci v takové síle. Člověk tedy může mononukleózou onemocnět, ale nikdy už v tak vážném průběhu.


Lidé trpící mononukleózou

Tato nemoc nejčastěji zasáhne děti a mladistvé. Pokud onemocní člověk ve středním a starším věku, tak se u nemoci mohou objevit různé komplikace. Problémy s tímto virovým onemocněním mají hlavně lidé, kteří mají oslabenou imunitu, v takovém případě na věku nezáleží. Celkově se za rizikovou skupinu považují ty osoby, které často střídají partnery, protože se nositel tohoto viru nepozná na první pohled, a tak s ním člověk může přijít snadno do velmi blízkého kontaktu a onemocnět. Vzhledem k tomu, koho tato nemoc nejčastěji zasahuje, se nazývá také studentská nemoc nebo nemoc z líbání.

Dieta

Při této dietě je tedy důležité, aby strava měla dostatek bílkovin, hlavně těch živočišných a aby se omezil tuk. Důležité je také dodržovat příjem tekutin. Ideálními tekutinami jsou ovocné a zeleninové šťávy plné vitamínů. Absolutně nevhodný je alkohol, který je zátěží pro játra. Pro vyléčení je také důležitá pravidelnost ve stravování, protože nemocná játra mohou hůře snášet nepravidelnost stravování.

Při onemocnění mononukleózou je třeba dodržovat dietu, pro vaření dietních jídel se dá čerpat inspirace z řady kuchařek, které se vyhýbají nevhodným jídlům.

Za nevhodná jídla při mononukleóze se považují všechna tučná masa (vepřové, losos, husa, kachna), všechny uzeniny, tučné sýry, majonéza, smažená jídla, hranolky, hamburgery, bramboráky, brambůrky, kynuté pečivo, čokoláda, mák, ořechy, kakao, různá koření, cibule, česnek, houby, okurky, luštěniny a zelí. Těmto potravinám je nutné se vyhnout v době nemoci.

Naopak za vhodné potraviny se považuje: maso (telecí, hovězí, velmi libové vepřové, kuřecí, králičí), šunka, nízkotučné mléko, vejce, máslo, těstoviny, rýže, bílé pečivo, piškotové moučníky, ovocné koláče, tmavý chléb, čerstvá a syrová zelenina a ovoce, brambory.

Maso je vhodné buď vařit nebo dusit bez tuku, po čase je možné použít rostlinný tuk, který se nesmí přepálit. Mléko by měl nemocný člověk pít každý den a vejce dokonce by měl jíst dokonce dvakrát denně. U ovoce a zeleniny je opravdu důležitá její čerstvost a nenadýmavost.

Doporučuje se také kloktat teplou vodu s citrónem, která snižuje otok a bolesti krku.


Tipy na některá jídla:

Rýžová polévka

Ingredience na 4 porce:

  • 30 g rýže
  • 40 g mrkve
  • 40 g petržele
  • 20 g celeru
  • Petržel
  • Sůl

Postup přípravy:

Veškerá zelenina se očistí a nakrájí se na malé kousky. Poté se dá vařit do osolené vody. Mezitím se spařená rýže propláchne a přidá do polévky. Polévka se vaří, dokud zelenina a rýže nezměknou. Nakonec se polévka ochutí trochou soli a petrželí.

Drůbeží polévka s krupicovými nočky

Ingredience na 4 porce:

  • 40 g drůbežího masa
  • 80 g kořenové zeleniny
  • 1 bílek
  • 20 g krupice
  • Petržel
  • Sůl

Postup přípravy:

Maso se nakrájí na malé kostičky a vloží se do osolené vody s nakrájenou zeleninou. Mezitím, co se vaří polévka, se vidličkou rozšlehá bílek a vmíchá se do krupice tak, aby vznikla hustá hmota. Z té se lžičkou vykrajují malé nočky, které se pak vkládají do polévky. Pokrm se pak dochutí nakrájenou petrželí.

Tvarohový knedlík

Ingredience na 4 porce:

  • 400 g měkkého tvarohu
  • 80 g krupice
  • 40 g strouhanky
  • 1 vejce
  • 80 g mléka
  • Sůl

Postup přípravy:

Do tvarohu se přidá vejce a mléko a utře se. Tato směs se nejprve dosolí a pak se do ní přidá krupice a strouhanka. Vše se promíchá. Z těsta se vytvaruje válec, jenž se zabalí do ubrousku, který se předtím namočí do studené vody a vyždímá se. Tento válec se převáže na koncích provázkem a vloží se do vařící osolené vody. Knedlík se vaří 10-20 minut. Po dovaření se knedlík vyndá z vody, vybalí se a nakrájí se na kolečka. Knedlík je vhodnou přílohou k ovocné omáčce.


Sýrový koláč

Ingredience na 4 porce:

  • 1 směs na bramborové těsto (sáček)
  • 2 vejce
  • 200 g taveného sýra
  • 200 ml mléka
  • 40 g oleje
  • Petržel
  • Bazalka
  • Majoránka
  • 400 g strouhaného sýra (klidně i různé druhy)
  • Voda

Postup přípravy:

Směs na bramborové těsto se připraví podle návodu, použije se k tomu 1 vejce a stanovené množství vody. Až bude těsto hotové, vloží se do pečící formy (vymazané olejem nebo s pečícím papírem) a rozprostře se v ní. Těsto by nemělo být silnější než 2 cm. Koláč se potom posype bazalkou, nasekanou petrželí a majoránkou. Poté se mléko zahřeje a rozmixuje se v něm tavený sýr. Část krému se nalije na těsto (je nutné, aby těsto mělo vyšší okraje, aby to z něj nevyteklo) a posype se strouhaným sýrem. Ideální je střídat krém se sýrem po vrstvách. Koláč se peče v troubě, dokud jeho okraj nezíská tu správně hnědou barvu.

Kuře na zelenině s bramborem

Ingredience k přípravě:

  • 1 kuře
  • 60 g kořenové zeleniny
  • 40 g brokolice
  • Sůl
  • 400 g brambor

Postup přípravy:

Kuře je samozřejmě nutné očistit, zbavit kůže a podkožního tuku. Poté se musí naporcovat, podlít studenou vodou, osolit a nechat krátce dusit. Mezitím je potřeba si nakrájet kořeninovou zeleninu, která se pak přidá ke kuřeti a společně se dusí. Když jsou maso a zelenina poloměkké, může se přidat trocha brokolice. Mezitím se očistí a nakrájí se brambory, osolí a dají se vařit.

Rizoto se sýrem

Ingredience na 4 porce:

  • 200 g libového masa (kuřecí, velmi libové vepřové, může se jednat i o směs)
  • 300 g rýže
  • 20 g oleje
  • 20 g mrkve
  • 20 g mraženého hrášku
  • 20 g kukuřice
  • 80 g sýru
  • Sůl

Postup přípravy:

Maso se nejprve omyje a poté se nakrájí na malé kousky, které se rychle opečou na sucho, pak se podlijí horkou vodou, osolí, přidá se troška oleje a maso se dusí, dokud není skoro měkké. Potom se přidá spařená rýže, na kousky nakrájená a očištěná mrkev, hrášek, dolije se voda, dosolí se a vše se společně dusí. Těsně před dokončením pokrmu se přidá kukuřice a vše se promíchá. Každý si pak může svou porci ochutit sýrem podle své potřeby a chuti.

Brambory plněné masem

Ingredience na 4 porce:

  • 80 g směsy libového masa (králičí, hovězí, může být i vepřové, ale musí být opravdu libové!)
  • 600 g brambor
  • Kmín
  • Sůl
  • Petržel
  • Olej

Postup přípravy:

Maso se očistí a nakrájí na malé kousky. Maso se na pánvičce (v hrnci) podlije, osolí a podusí. Brambory se oloupou, rozkrojí na polovinu a jejich vnitřky se vydlabou. Hotové maso se rozemele a smíchá s nakrájenou petrželí. Touto masovou směsí se naplní brambory. Naplněné brambory se lehce pokapou olejem, posypou kmínem a nechají se zapéct v míse vymazané olejem. Brambory se také

Autor: © Mgr. Jitka Musilová
Foto: ©
James Heilman, MD

referenční odkaz

MUSILOVÁ, Jitka. Mononukleóza [online]. ČeskáOrdinace.cz, 2016-01-09. Dostupné online.


Tento článek si během posledních třiceti dnů přečetlo 647 lidí.


Sdílejte tento článek se svými přáteli:

Facebook    Twitter    Digg   

Poslat emailem

Vytisknout článek


přidejte sem svůj komentář

Nenašli jste zde přesně to, co jste hledali? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
Ke svému dotazu použijte tento formulář.


Jméno
E-mail
Nadpis
Komentář
Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
Připojit fotku
přehled komentářů

Mononukleoza

(minika 10.10.2016 15:36)

kolegine v praci to ma.Ma velke bricho ,nafoukle. Doktorka rekla ze muze do prace ,dela v potravinach. nevadi to pri prodelji neni to nakazlive dekuji


Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Odpovědět




zajímavé články
zaměření článku



Sitemap | RSS