Menopauza

Imunita a prevence

Zveřejněno dne 27.9.2013

Menopauza je ztráta menstruace po přechodu. Jde o přirozený stav v životě ženy, kdy dochází k útlumu funkce vaječníků, v důsledku čehož se snižuje tvorba hormonů estrogenu a progesteronu. Zastavuje se menstruační cyklus a nastává ztráta plodnosti – žena není schopna otěhotnět přirozenou cestou (jsou ovšem známy případy umělého oplodnění). Menopauza nastupuje zhruba mezi 45. až 55. rokem věku ženy, jsou ovšem (i výrazné) odchylky oběma směry. S nástupem menopauzy může být spojena celá řada potíží, jako je bušení srdce, noční pocení, návaly horka, nespavost a jiné poruchy spánku, nervozita a podrážděnost, špatné libido, únava a ospalost, popřípadě i deprese. Takovéto stavy se objevují zpravidla šestým a sedmým rokem před poslední menstruací. Tyto negativní příznaky lze do jisté míry eliminovat doplňky stravy s obsahem fytoestrogenů ze sóji a z červeného jetele, popřípadě z mateří kašičky a drmku obecného, nebo takzvanou HRT – hormonální substituční terapií.



Co je to menopauza

Menopauza je přirozený proces, který nastává u žen mezi čtyřicítkou a šedesátkou. Jde o fyziologický děj, kdy ženské pohlavní orgány přestávají plnit svoji hlavní funkci a to přípravu na těhotenství a vlastní těhotenství. V tomto věku pomalu ustává produkce pohlavních hormonů vaječníky, především estrogenů. Jejich úbytek je hlavní příčinou všech potíží spojených s tímto „syndromem“. Estrogeny jsou společně s gestageny ženskými pohlavními hormony. Estrogeny jsou produkovány vaječníky, placentou a v malém množství v nadledvinách. Nejdůležitějším ze skupiny estrogenů je estradiol (E2). Jeho denní produkce je v závislosti na fázi ovariálního cyklu 50–500 µg.

Obecně estrogeny ovlivňují pohlavní orgány, sekundární pohlavní znaky a působí na metabolismus – přeměnu živin. Uplatňují se při růstu vaginální sliznice, zvyšují tvorbu glykogenu a jeho štěpení na kyselinu mléčnou, která má významnou funkci při udržování správného poševního prostředí. Mají vliv na růst sliznice a svaloviny děložního hrdla i těla. Ovlivňují i buňky sliznice močového ústrojí. Působí na vaječník, sekreci hormonů v hypofýze, vývoj sekundárních pohlavních znaků, psychiku, chování. Mají vliv na látkovou přeměnu cukrů, tuků, minerálů a vody, vápníku – působí proti řídnutí kostí, ovlivňují štítnou žlázu a nadledviny. Zpevňují cévní stěnu, snižují tvorbu červených krvinek.


Etapy menopauzy

Menopauzu můžeme časově rozdělit do několika etap.

Premenopauza

Období před menopauzou charakterizované pravidelnou menstruací, normálními hodnotami E2, GT, nižším progesteronem, ztrátou cykličnosti GT.

Menopauza

Trvalé vymizení menstruace v důsledku ztráty folikulární aktivity ovarií, v České republice ve věkovém průměru 51 let.

Perimenopauza

Období bezprostředně před menopauzou a do 1 roku po menopauze, s nepravidelným menses, významně zvýšeným FSH, normálním E2.

Postmenopauza

Období vyhaslé ovariální funkce začínající 1 rok po menopauze, trvalé vymizení menstruace, trvale zvýšené FSH a snížené E2.

Předčasná menopauza je menopauza, která proběhne před 40. rokem. Indukovaná menopauza je zástava menstruace chirurgickým odstraněním ovarií nebo ukončením jejich funkce chemoterapií, radioterapií. Může být vratná, ale po 40. roce věku je většinou trvalá. Klimakterium neboli přechod je sled hormonálních změn při přechodu z pre- do postmenopauzy, u 75 % žen se objevuje soubor specifických příznaků, které se u nich dosud neobjevovaly. Ty nazýváme klimakterický syndrom.


Příznaky klimakterického syndromu

Příznaky menopauzy lze podle rychlosti, se kterou se dostaví, rozlišit na akutní, subakutní a chronické.

Akutní příznaky

Jsou příznaky vlastního klimakterického syndromu. Dostavují se velmi individuálně. Mohou se projevit jak několik let před, tak po vlastní menopauze, a mohou také přetrvat mnoho let po ní. Dnes je termín vyčleněn pro příznaky z oblasti psychiky a vaskulárního aparátu. Nejčastějším příznakem jsou návaly horka, to jsou pocity náhle vzniklého horka hlavně v oblasti horní poloviny těla, to je v obličeji, na krku, na hrudi. Lze naměřit vyšší teplotu kůže prstů. Je to vysvětlováno přechodnou poruchou cévní regulace na periferii. Délka trvání návalů se pohybuje okolo 0,5–5 minut s individuálně různou frekvencí. V noci jsou jednou z příčin poruch spánku. Pocení je většinou doprovodným příznakem návalů, někdy se objevují samostatně. Pocení může mít různý charakter a objevovat se v různých lokalizacích na těle. Dalšími příznaky jsou například bolesti hlavy, závratě, bušení srdce, změny srdečního rytmu, potíže se zažíváním, jako je nevolnost, zvracení či zácpa, potíže sexuálního charakteru. Nezanedbatelnou část příznaků představují psychické obtíže, jako jsou depresivní nálady, úzkosti, nervozita, předráždění, poruchy soustředění a další. Pro hodnocení závažnosti klimakterických potíží byl stanoven takzvaný menopauzální index, který hodnotí 10 příznaků syndromu: návaly horka, návaly potu, předrážděnost, poruchy spánku, závratě, poruchy soustředění, depresivní stavy, bolesti kloubů, bolesti hlavy, bušení srdce.

Subakutní potíže

Druhou skupinou příznaků syndromu jsou subakutní potíže zapříčiněné nedostatkem tvorby estrogenu, což se projeví hlavně atrofizací neboli ztenčením výstelky dutých orgánů pohlavní soustavy ženy. Nejčastěji je to atrofie pochvy. Ta se objevuje u naprosté většiny klimakterických žen. První příznaky se vyskytnou několik měsíců po menopauze. Změny vrcholí po 10–15 letech. Nižší sliznice je suchá, snadno zranitelná, navíc dochází ke změně kyselosti prostředí. Mizí běžná poševní flóra a objevuje se prostor pro patogenní mikroby. Tím je pochva více náchylná k infekci. Zánět se projeví suchostí, svěděním a pálením v pochvě. Dalším postiženým orgánem je močová trubice a část močového měchýře, ty jsou totiž taktéž pod vlivem estrogenů. Projeví se to problémy s močením (časté močení, noční močení, pocit nutkání na moč), takzvanou stresovou inkontinencí (pomočování se při zvýšeném nitrobřišním tlaku, například při smíchu), bolestivým vyprazdňováním moči, opakovanými močovými infekcemi a podobně. Může docházet i k postižení dalších sliznic. Například v dutině ústní se to projeví jako pálení nebo suchost v ústech, poruchami chuti, záněty dutiny ústní. Dalšími příznaky mohou být suchost v nose, hltanu, hrtanu, očích. Při postižení střevní sliznice pak může docházet až ke krvácení nebo poruchám prokrvení střev. Kůže je tenčí, sušší, nehty se více lámou, vlasy i chlupy jsou suché a řídnou. Prsy ztrácejí tuk i tkáň mléčné žlázy, která je nahrazována vazivem. Vyskytuje se zvětšené riziko nádoru prsu. Svaly pánevního dna ochabují, i závěsný aparát dělohy řídne, proto se vyskytuje vyšší procento poklesu a výhřezu dělohy a poklesu stěn vagíny.

Chronické potíže

A konečně poslední skupinou symptomů klimakteria jsou chronické, dlouhotrvající změny, k nimž patří:

  • metabolický postmenopauzální syndrom
  • postmenopauzální osteoporóza – řídnutí kostí

Jak si pomoci?

Jak již bylo řečeno, menopauza je naprosto fyziologický děj a neměla by být proto brána jako nemoc. Avšak u každé ženy probíhá velmi odlišně, a jistě lze své tělo na tuto změnu připravit a nenechat nic náhodě. Hlavní je pravidelně navštěvovat svého gynekologa a nemyslet si, že pokud již nemenstruuji, že taková návštěva nemá cenu. Právě naopak, téměř všechna závažná onemocnění mají za rizikový faktor věk. Gynekologické nádory nevyjímaje. Dále je velmi důležité dbát o zdravý životní styl, udržovat se ve fyzické kondici, jíst pravidelně a vyváženě. Každý den si dopřávat alespoň jeden mléčný produkt, u milovnic kávy to platí dvojnásob. Při jakékoliv pochybnosti o svém zdravotním stavu pak navštívit svého praktického lékaře.

Zmírnění příznaků menopauzy

Zmírnění příznaků lze dosáhnout pomocí několika bylin.

Máta peprná

Máta je známá svými chladivými účinky, takže kdykoli můžete, přidávejte si ji čerstvou do salátů, pijte mátový čaj nebo si přidejte do koupele trochu mátového oleje.

Šalvěj lékařská

Šalvěj je nazývána bylinou stáří. Připravte si šalvějové uklidňující víno: hrst čerstvých šalvějových listů nechte asi dva týdny louhovat v láhvi kvalitního bílého vína. Přislaďte medem a nechte stát další týden. Pak sceďte tekutinu přes plátýnko a naplňte do lahví. Sklenka tohoto vína před obědem a před večeří může velmi prospět.

Směs bylin účinných při menopauze

Jiný skvělý uklidňující prostředek při menopauze zahrnuje listy brutnáku, meduňky, malinové listí, listy lopuchu a jitrocele. Vše, co potřebujete, je namočit byliny do horké vody a k pozvednutí nálady popíjet tekutinu v průběhu dne.

Celer

Celer obsahuje látky, které stimulují estrogen, čímž pomáhají mírnit příznaky menopauzy.

Dýně

Dýňová semena obsahují fytoestrogeny, které mohou pomáhat při příznacích menopauzy.

Na mírnění příznaků během nočního pocení:

Každý den vypijte šálek šalvějového čaje. Do hrnku vložte tři lžičky suchých šalvějových listů a přelijte je dvěma šálky vroucí vody. Přikryjte a pět minut zvolna vařte. Připravte si čaj ráno, dejte ho do termosky a během dne popíjejte. Často se také doporučuje čaj z ženšenu, protože obsahuje hodně vitamínu B a minerálů. Pomáhá také povzbudit slábnoucí libido! Zkuste měsíčkový čaj připravený tak, že celé květy necháte deset minut vyluhovat v litru vroucí vody. Pijte ho třikrát až čtyřikrát denně. Na noc si dejte pod polštář listy meduňky nebo pro uklidnění a posílení vypijte šálek meduňkového čaje.

Na zmírnění příznaků menopauzy:

Měsíček, chmel, ženšen, šalvěj a divoký jam – ty všechny mají účinky estrogenu a mohou být prospěšné – jezte je jako potravinové doplňky nebo z nich připravujte nálevy. Jezte hodně rebarbory, ovsa a celeru, protože obsahují podobné stimulující látky jako estrogen. Některé potraviny mají vysoký obsah fytoestrogenu (přírodní rostlinný estrogen); i ty mohou být při příznacích menopauzy prospěšné. Mnoho z těchto látek, které se nazývají isoflavony a lignany, se nachází ve výrobcích ze sóji, ve lněném semínku a některých bylinách. V Asii, kde je strava žen bohatá na potraviny ze sóji, bylo zjištěno méně žen s příznaky menopauzy a také nižší výskyt rakoviny prsu. Některé experimenty prokázaly, že strava bohatá na sóju snižuje výskyt návalů horka. Dalšími potravinami, které obsahují fytoestrogeny, jsou například fazole mungo, dýňová semena, tofu a tem-peh, takže zkuste tyto potraviny zařadit do svého jídelníčku. Jezte hodně kopřiv, pampelišek a jitrocele, které mohou být přidávány do salátů. Jako všeobecný uklidňující prostředek si do horké koupele přidejte éterické oleje rozmarýnu a levandule, uklidní a osvěží vás to. Listy meduňky, které si na noc vložíte pod polštář, vás uklidní a pomohou potlačit noční pocení.


Jídelníček při menopauze

Bílkoviny:

bílkoviny jsou důležité pro zachování svaloviny. Pokud chcete snížit svou hmotnost, je nezbytné, aby denní dávka bílkovin odpovídala 1g/kg tělesné hmotnosti. Bílkoviny jsou obsaženy například v tvrdých sýrech, mase nebo vejcích.

Vícenenasycené mastné kyseliny:

vícenenasycené mastné kyseliny omega 6 a omega 3 pomáhají udržovat srdečně-cévní systém zdravý. Nedostatek některých vícenenasycených mastných kyselin se projevuje suchou kůží, zhoršenou kvalitou vlasů a nehtů, depresemi, pocitem suchých očí nebo bolestmi prsou. Vícenenasycené mastné kyseliny obsahují například kvalitní rostlinné oleje a tuky z nich vyrobené, ryby a semínka.

Rostlinné steroly:

pokud se hladina cholesterolu pohybuje nad 5 mmol/l, v jídelníčku by neměly chybět ve zvýšené míře rostlinné steroly, o kterých bylo klinicky prokázáno, že při pravidelné konzumaci 2–2,5 g denně snižují hladinu takzvaného „zlého“ LDL cholesterolu. Vhodným zdrojem jsou kvalitní rostlinné tuky obohacené o rostlinné steroly. Vhodným zdrojem je rostlinný tuk Flora pro.activ, který je o ně obohacen.

Vláknina:

vláknina pomáhá snižovat hladinu cholesterolu v krvi, podporuje trávení a má příznivý vliv na peristaltiku střev. Zdrojem vlákniny jsou například celozrnné výrobky, ovesné vločky nebo ovoce a zelenina.

Vápník:

vápník působí preventivně proti vzniku osteoporózy, jejíž riziko se výrazně zvyšuje spolu se ztrátou produkce estrogenu. Najdeme ho v mléčných výrobcích.

Fytoestrogeny:

fytoestrogeny jsou přírodní rostlinné hormony, které mají podobné účinky jako lidské hormony. Dokážou částečně kompenzovat pokles hormonální hladiny spojený s menopauzou a nastolují rovnováhu mezi estrogenem a progesteronem.

Zapomínat nesmíme ani na vitamíny, zejména vitamín D, E a vitamíny skupiny B.

Nezbytnou součástí stravovacího režimu je dostatečný příjem tekutin. Doporučený příjem je alespoň 2–3 litry tekutin denně (v závislosti na skladbě stravy), nejlépe neslazených.

V jídelníčku žen v období menopauzy je velmi důležité regulovat příjem cholesterolu ve stravě. Cholesterol je pro organismus nezbytný. Jeho zvýšená hladina (nad 5 mmol/l) je ale významným rizikovým faktorem srdečně-cévních onemocnění, zejména v souvislosti s ukládáním tuku v oblasti pasu se zvyšuje hladina „zlého“ LDL a snižuje hladina „hodného“ HDL cholesterolu. Je proto důležité omezit konzumaci tučných masných a mléčných výrobků. Je nutné zdůraznit, že vliv na hladinu cholesterolu v krvi má hlavně složení přijatých tuků, respektive zastoupení nasycených, nenasycených a transmastných kyselin. Konzumace „dobrých“ tuků, bohatých na vícenenasycené mastné kyseliny a obohacených o aktivní složku rostlinných sterolů, je velmi důležitá.

Autor: © Jakub Vinš
Foto:
© Mediceye

referenční odkaz

VINŠ, Jakub. Menopauza [online]. ČeskáOrdinace.cz, 2013-09-27. Dostupné online.




Tento článek si během posledních třiceti dnů přečetlo 120 lidí.


Sdílejte tento článek se svými přáteli:

Facebook    Twitter    Digg   

Poslat emailem

Vytisknout článek


přidejte sem svůj komentář

Nenašli jste zde přesně to, co jste hledali? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
Ke svému dotazu použijte tento formulář.


Jméno
E-mail
Nadpis
Komentář
Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
Připojit fotku
přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.

zajímavé články
zaměření článku



Sitemap | RSS