Funkce jícnu

Poradna

Zveřejněno dne 7.4.2016

Pálení žáhy je nepříjemný pocit objevující se právě v jícnu. Jícen je trubice, která spojuje žaludek s hltanem. Polkneme-li, putuje potrava díky peristaltické vlně směrem do žaludku. Jícen je částí trávicího ústrojí a je dlouhý cca 25 cm. Slouží k přepravě jídla a pití do žaludku.



Anatomie jícnu

Jícen (oesophagus) je trávicí trubice dlouhá asi 25 cm, která navazuje na hltan ve výši obratle C 6 a dolního okraje hrtanu (prstencové chrupavky), sestupuje před páteří hrudníkem, prochází bránicí ve výši obratle Th 10 a končí ve výši Th 11 vyústěním do žaludku v místě zvaném ostium cardiacumkardie. Žaludek ústí do dvanáctníku a ten do tenkého střeva. V klidu má jícen průměr okolo 1,5 cm, je předozadně zploštělý, nad bránicí mírně vřetenovitě rozšířený. Při průchodu potravy je však schopen se roztáhnout na dvojnásobný průměr (dělá peristaltické pohyby). Při pohledu ze strany je jícen zakřiven v souladu s páteří. Sbíhají se v něm žilní pleteně, tepny, mízní cévy a nervy. Podle průběhu má jícen tři části:

  • pars cervicalis: místo, kde před jícnem sestupuje průdušnice; jícen je vůči ní posunut lehce doleva a v místech styku průdušnice s jícnem probíhá po obou stranách nerv laryngeální (nervus laryngeus recurrens); řídké vazivo za jícnem je pokračování retrofaryngového prostoru;
  • pars thoracica: místo, kde jícen probíhá v mediastinu, a to kraniálně těsně při páteři; za jícnem je v těchto místech aorta, před ním je trachea;
  • pars abdominalis: úsek od průchodu bránicí do žaludku dlouhý cca 1–2 cm; dotýká se vzadu bránice, vpředu levého laloku jater a plynule přechází do žaludku.

Zde můžete vidět, jak vypadá jícen.


Špatná funkce jícnu

Špatná funkce jícnu znamená proniknutí obsahu žaludku, a to části natrávené potravy a žaludečních šťáv do jícnu. Žaludeční šťáva obsahuje kyselinu chlorovodíkovou, která nepříznivě působí na sliznici jícnu. Její buňky jsou tak odlupovány a vzniká zde zánět, který sliznici dále poškozuje. Buňky sliznice se sice obnovují, ale pokud je růst nových buněk pomalejší než ztráta dosavadních buněk a jejich funkce k ochraně jícnu je nedostatečná, dochází k refluxní ezofagitidě – tedy zánětu jícnu na podkladě dráždění kyselou žaludeční šťávou. Toto onemocnění, pokud je dobře léčeno, nemusí spět až k zánětlivým změnám. Zároveň ne každý reflux musí být hned považován za nemoc. Krátkodobě se vyskytuje docela často i u zdravých jedinců. Může být způsoben určitou stravou, například kořeněnými jídly, sladkými pokrmy či alkoholem. Pokud příznaky přicházejí zřídka, nejsou důvodem návštěvy u lékaře, stačí jen upravit jídelníček.

Jícen má ve své stěně jícnové svěrače, přičemž dolní svěrač má nejvýznamnější roli ze všech protirefluxních činitelů. Jeho správnou funkci pozitivně ovlivňuje potrava bohatá na bílkoviny, alkalizace žaludečního obsahu (tu zajišťují jednak sliny a jednak o něco níž slinivka břišní) a tzv. prokinetika, což jsou léky užívané při léčbě refluxu. Naopak svěrač uvolňují a tím nahrávají zpětnému chodu žaludečního obsahu tučná a kořeněná jídla, peprmint, čokoláda, kofein, nikotin a alkohol. U gravidních žen dochází k refluxu častěji vlivem hormonálních změn (působení progesteronu). V tomto případě není reflux nebezpečný, po porodu se stav většinou sám upraví.

Je známá i celá řada léků, které způsobují reflux, např. theophyllin (Afonilum, Euphyllin, Spophyllin, Theoplus) používaný k léčbě astmatu, dále nitráty k léčbě akutního srdečního selhávání, některá antiarytmika (Verapamil, Isoptin, Lekoptin, Blocalcin, Diacordin) a nesteroidní antirevmatika, což je například Ibuprofen (Brufen) a Acylpyrin. Při nadměrném užívání uvedených léků se mohou tedy vyskytnout potíže spojené s reflexem a je dobré poradit se o další a vhodnější léčbě s vaším lékařem.

Hlavním příznakem je pálení žáhy, které se odborně nazývá pyróza. Jde o bolestivý pocit pálení za hrudní kostí (může být podobný jako u anginy pectoris), který sahá od žaludku až do krku a může být spojený s hořkokyselým pocitem v ústech. Někdy se totiž kyselý obsah vrací až do úst. To se v lékařské terminologii nazývá regurgitace (návrat). Pálení žáhy se objevuje zpočátku jen po některých jídlech (sladká, pečená jídla, smažené pokrmy, alkohol, černá káva), v pokročilých případech trpí nemocný pyrózou po každém jídle, někdy dokonce i nalačno a v noci. Tomu přispívá poloha vleže, kdy mizí vliv gravitace. To může mít potom mnohem horší důsledky, neboť například regurgitace vzniklá v noci ohrožuje pacienta vdechnutím navrácené potravy. A rovněž má za následek zánět hrtanu a průdušek provázený chronickým chrapotem a nočním spastickým kašlem až astmatickým záchvatem, dále nemocný trpí častějšími záněty středouší a má zvýšenou kazivost zubů. Vcelku jsou tedy noční obtíže závažnější, ale jejich výskyt není tak častý, obzvláště u nemocných s mírnou formou nemoci, kteří mají potíže především ve dne. Malá část nemocných si stěžuje na váznutí sousta při polykání spojené někdy s bolestivým polknutím. To je způsobeno zúžením jícnu zánětem a městnáním spolknuté potravy před místem zúžení.

Jako prevenci opakujícího se refluxu se doporučuje jíst během dne častěji, ale v menších dávkách, udělat si na jídlo čas a klid, protože i psychický stres může mít negativní vliv, a to nejen na reflux, ale i na další nemoci trávicího traktu (například na žaludeční vředy). Vhodné je vyvarovat se ostře kořeněným jídlům, častému požívání alkoholu (obzvláště destilátů a bílého vína) a pití kávy a koncentrovaných džusů.


Barrettův jícen

Barrettův jícen je stav, při němž dochází ve sliznici jícnu k intestinální metaplazii z důvodu refluxní ezofagitidy. Normální sliznice jícnu (dlaždicobuněčný epitel) není odolná vůči kyselým šťávám žaludku, vzniká zde zánět a při dlouhodobém dráždění (kvůli nedostatečné funkci dolního jícnového svěrače či jiné anomálii) dochází k přestavbě v cylindrický epitel s pohárkovými buňkami (podobný střevnímu), který je vůči agresivnímu prostředí odolnější. Obvykle bývá v dolní části jícnu na přechodu do žaludku. Tato intestinální metaplazie patří mezi prekancerózy a zvyšuje tedy riziko vzniku adenokarcinomu jícnu. Barrettův jícen se kromě potíží spojených s refluxní chorobou, jako je pálení žáhy, nemusí nijak projevovat. Diagnostikuje se při endoskopii − je patrný jako výrazně červený úsek sliznice, definitivně však až po histologickém vyšetření sliznice. Pacienti s Barretovým jícnem by měli být pravidelně sledováni.

Barrettův jícen vzniká drážděním sliznice jícnu při návratu žaludečních šťáv do jícnu. Tento stav je subjektivně popisován jako pálení za hrudní kostí neboli pálení žáhy (odborně pyróza, viz výše). Vedle toho se reflux žaludku může projevit i zápachem z úst. Barrettův jícen však často probíhá zcela bezpříznakově a odhalí jej proto až náhodné gastroskopické vyšetření.

Základem terapie Barrettova jícnu je takzvaná antirefluxní léčba, tedy podávání léků tlumících tvorbu žaludeční kyseliny a tím snížení kyselosti vracejícího se obsahu. Avšak je třeba zdůraznit, že jakékoli již proběhlé změny na sliznici jícnu jsou nevratné, a proto by měl každý pacient s Barrettovým jícnem pravidelně docházet na kontrolní gastroskopická vyšetření. V případě enormního nálezu (velké dysplazie) je totiž indikován operační zásah na sliznici jícnu.

Prevence Barrettova jícnu spočívá ve snaze zamezit žaludečním refluxům zpět do prostoru jícnu. Trpíme-li na pálení žáhy, měli bychom se vyvarovat tučným a příliš kořeněným jídlům a dále potravinám obsahujícím čokoládu, peprmint, kofein, nikotin a také alkoholu. Jedná se totiž o látky, které snižují napětí dolního jícnového svěrače a tím zvyšují riziko zpětného návratu žaludečního obsahu. Dále je třeba uvědomit si, že i některé léky způsobují reflux (viz výše v článku). Proto pokud se objeví jakékoli příznaky refluxní choroby jícnu, je nutné se informovat o tom, zda léky, které jsou užívány, nemohou mít právě tyto nežádoucí účinky. Důležité je také upravit stravovací režim – pacientům se doporučuje jíst během dne častěji, ale po menších dávkách.


Jícen v cizím jazyce

  • latinsky se jícen nazývá oesophagus;
  • slovensky se jícnu říká pažerák;
  • anglicky je jícen esophagus.

Autor: © svevi
Foto:
© Kid

referenční odkaz

VINŠOVÁ, Světluše. Funkce jícnu [online]. ČeskáOrdinace.cz, 2016-04-07. Dostupné online.




Tento článek si během posledních třiceti dnů přečetlo 29 lidí.


Sdílejte tento článek se svými přáteli:

Facebook    Twitter    Digg   

Poslat emailem

Vytisknout článek


přidejte sem svůj komentář

Nenašli jste zde přesně to, co jste hledali? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
Ke svému dotazu použijte tento formulář.


Jméno
E-mail
Nadpis
Komentář
Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
Připojit fotku
přehled komentářů

Sliznice jícnu obnova

(Bohacek 4.9.2016 7:32)

Má někdo zkušenosti s léčbou popálené sliznice jícnu po chemoterapii ? Jak obnovit sliznici - čím ? Děkuji. Pište prosím na meil !


Počet odpovědí: 2 | Zobrazit odpovědi | Odpovědět




zajímavé články
zaměření článku



Sitemap | RSS