Pokud je to možné, tak účinné zničení viru je možné namočením povrchu pomocí ethanolu po dobu 30 sekund. Ethanol není potřeba omývat, protože se spontánně beze stopy vypaří.
Na rozlehlé povrchy, jako je podlaha a nábytek je vhodné použít k desinfekci ředěné bělidlo (chlornan sodný). Bělidlo je silný a účinný dezinfekční prostředek - jeho aktivní složka je chlornan sodný, který je prokazatelně účinný při ničení bakterií, hub a virů, včetně viru chřipky. Tato účinnost je zajištěna jen při správném zředění a době působení 10 - 60 minut.
Budete se divit, ale nejlepším a jednoduchým způsobem, který bezpečně zničí virus Sars-CoV-2, který způsobuje onemocnění CoVid-19, je obyčejné mýdlo. Proč? Virus je závislý na mastném prostředí kolem sebe a mýdlo rozpouští tuto mastnotu. Když se virus dostane do styku s mýdlovou vodou, tak se rozloží jeho struktura, která drží pohromadě díky tukům a virus následkem toho umírá. Aby se stačily rozložit veškeré tuky kolem tohoto viru, tak je zapotřebí, aby mýdlová voda na virus působila alespoň 40 sekund. V případě, že nemáte k dispozici mýdlo a vodu, tak můžete virus z pokožky odstranit pomocí lihu a nebo dalších desinfekcí, na které se podíváme dále.
V naší poradně s názvem SVRAB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nicola.
Dobrý večer.Chtěla bych se zeptat,jestli je normální,že když už se druhý den léčím krémem Infectoscab,tak se mi pořád dělají nové pupínky,které furt šíleně svědí.Už se mi nedělají tolik,ale sem tam nějaký jo..znamená to,že paraziti i po masti ještě pořád žijí,nebo to jen doznívá.děkuji moc za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
To, co popisujete, je v pořádku. Infectoscab zabil zákožku, která ale zůstala mrtvá pod vaší kůží. Tím, jak se pokožka snaží zbytky roztočů vypudit, tak se začervená a svědí úplně stejně jako při neléčeném svrabu. Vydržte, vše se zklidní do 7 dnů od aplikace masti na svrab.
Diagnózu potvrdí průkaz parazita v materiálu vyškrábnutém z chodbiček a vyšetřeném pod mikroskopem, kde je možné zřetelně rozpoznat zákožku, její vajíčka a eventuálně její výkaly. Teprve poté je jisté, že se jedná o infekci zákožkou. Ovšem u typických případů není mikroskopický průkaz nezbytný. Zde je foto, jak vypadá svrab pod mikroskopem.
Sirnou mastí se léčí převážně svrab. Svrab se dá definovat jako svědivé, přenosné, parazitární kožní onemocnění. Svrab je relativně častá dermatóza (kožní onemocnění), která způsobuje menší epidemie v prostředí, kde se předpokládá větší pohyb lidí v kombinaci s nižší úrovní hygieny. Svrab tak může postihnout utečenecké tábory, levné turistické ubytovny (hostely) a podobně. Původcem svrabu je samička zákožky svrabové. Zákožka, jež má velikost asi 300–500 mikrometrů, je lidský parazit vytvářející v pokožce člověka chodbičky. V těchto chodbičkách samička kálí a klade vajíčka. Na člověku (v člověku) samička přežívá asi 4─6 týdnů, v průměru naklade 40–50 vajíček a z desetiny vajíček se během 14 dní vyvinou dospělí jedinci. Pro zákožku je charakteristické to, že je mimo organismus člověka velice citlivá na vyschnutí a vlhko. Při pokojové teplotě není schopna pohybu a umírá do 3 dnů. Jestliže vystavíme zákožku teplotám okolo 50 °C, zahyne do 10 minut.
Svrab, plísně, mykózy, ekzémy, „potivé nohy‟, bradavice a jiná kožní onemocnění se léčí tak, že se mast po koupeli vetře do osušené kůže postižených míst těla a obličeje, a to i u dětí.
V diskuzi JAK ZNIČIT AKNÉ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Chudák z Veselí.
Hm tak teda díky za radu, ale moc jsi mi nepomohl.Nevím co se ti zdá normálního na tom,mít obličej jak struhadlo,je to nepříjemné a trápí to spoustu lidí.Věřím že spoustu lidí je na tom hůř než já a vůbec to neřeší,ale já proosila o radu.Ingrid
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Ahoj, na akné můžu doporučit kosmetiku Christina,mám osobní zkušenost a jsem moc spokojená,není to jen na akné,ale na všecny druhy pletí. Doporučuji
Léčba onemocnění probíhá namazáním přípravku Infectoscab 5% krém, přičemž léčivá látka je permethrin, nebo mastí s obsahem síry. Po příchodu z nemocnice se doporučuje převléct postele a ráno po probuzení znovu. Veškeré povlečení je nutné vyprat na 60 °C, vyžehlit je a nechat tři dny ležet. Po vyléčení je možné pro úplné ujištění jet do sirných lázní nebo do sauny. Ta se však doporučuje až třetí den po namazání mastí. Mimo pokožku mohou zákožky přežít maximálně tři až čtyři dny. Pokud zákožku vystavíte na dobu delší deseti minut teplotám alespoň 60 °C, také není schopna přežít. V případě nakažení je vhodné nechat namazat se v nemocnici a z bytu na týden odjet do prostředí, kde tato nemoc není. Infekci napomáhá snížená imunita. Na svrab jsou náchylné zejména děti, které se infikují hlavně během hraní. U těžkých nemocí (například AIDS, hematologické choroby) může dojít k těžkému stavu charakteristickému nadměrnou hyperkeratózou (svrab norský).
Zákožku svrabovou zahubí teplota nad 60 °C a dále zahyne minimálně po 3 dnech bez hostitele. Vyperte oblečení na vyšší teplotu, vyžehlete, ostatní nechte zabalené v pytlech minimálně 3 dny.
V diskuzi JAK ZNIČIT AKNÉ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel SMOLAŘ.
tAK TO SI V KONCÍCH TO SE MI LÍBÍ :D JEN SRANDA KDYBY NĚCO :D KAŽDÝ MÁ PUPÍNKY JE TO DOCELA OBIČEJNÝ :D NE NE ŽI BYCH BYL FANOUŠEK PUPÍNKU TO TEDA NE ALE JE TO NORMAL NEMYSLÍTE? :D PUPÍNKY JSOU CÍL LEKCE ČÍSLO JEDNA UČTE SE OD MISTRA. :D
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Chudák z Veselí.
Hm tak teda díky za radu, ale moc jsi mi nepomohl.Nevím co se ti zdá normálního na tom,mít obličej jak struhadlo,je to nepříjemné a trápí to spoustu lidí.Věřím že spoustu lidí je na tom hůř než já a vůbec to neřeší,ale já proosila o radu.Ingrid
Mylnou domněnkou je, že stačí vše řádně vydezinfikovat. Zákožky jsou roztoči a na ně dezinfekce neúčinkuje!!!
Možností, jak zákožky zničit, je několik:
Oblečení a ložní prádlo vyvařit a přežehlit (zákožka hyne při teplotě nad 50 °C).
Prádlo, které nejde vyvařit a přežehlit, dále matrace, čalouněný nábytek, domácí obuv, zimní čepice, kabáty a podobně, ošetřit vhodným insekticidem nebo ponechat týden v uzavřeném igelitovém pytli mimo pobyt osob (v zimním období při mrazivých teplotách stačí 3 dny).
Provést důkladný úklid.
Krémy, masti, tělová mléka a podobně, které používal nemocný, je nutné zničit, protože roztoči v nich mohou přežívat.
U nákazy většího počtu lidí, například v ubytovacích zařízeních, využít služeb dezinsekčních firem.
Věci, které nelze vystavovat vysoké teplotě, uložit do igelitového pytle, vystříkat vhodným insekticidním prostředkem dle pokynů výrobce a pevně na několik hodin uzavřít (PIF PAF, BIOLIT P 2000, FAST PL, PERIPEL 55).
Nejbezpečnější ovoce a zeleniny jsou ty, které se musí před konzumací oloupat. Ale i tak je potřeba, z důvodu bezpečnosti, před oloupáním omýt jejich povrch v mýdlové vodě, aby se ze slupky nedostaly viry na povrch dužiny.
Další způsob, který zničí viry na povrchu potravin, je nechat tyto potraviny po nákupu izolovaně odležet po dobu tří dnů. Vědecká studie [2] naznačuje, že virus Sars-CoV-2 může žít až jeden den na kartonu a až tři dny na plastu a nerezové oceli.
Nejjednodušší způsob jak rychle desinfikovat ovoce a zeleninu, je použít lázeň v ethanolu 70% po dobu 30 sekund a poté nechat ho nechat přirozeně odpařit. Tento alkoholový desinfekční roztok je možné použít k oplachu i opakovaně, viry v něm nepřežijí. Pokud to charakter potraviny nedovoluje, tak v domácích podmínkách zbývá již jen tepelná úprava, kdy kompletní prohřátí potraviny na teplotu 70 °C spolehlivě zničí všechny viry.
V naší poradně s názvem CO JE TO ZA ŠKŮDCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka Kokešová.
Poraďte mi, prosím, co je to za škůdce, který mi letos žere narcisky. Lítá, pomalu, částečně je chlupatý s bílými skvrnkami. Dovede kompletně zničit květ narcisky. Škodí i jiných plodinách a jak se likviduje?
Přikládám foto Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Milá zlatá, to co jste vyfotila je zlatohlávek huňatý (Tropinota hirta), který je od roku 1992 chráněný zákonem. Jeho výskyt je sledován těmito vědci:
J. Horák pracuje ve VÚKOZ v.v.i., Průhonice,
K. Chobot v AOPK ČR Praha karel.chobot@nature.cz,
T. Jirmus působí na Fakultě životního prostředí ČZU.
Kontaktujte některého z těchto pánů a laskavě jim sdělte přesnou lokalitu výskytu. Napomůžete tak třeba ke zrušení jeho diskutabilní ochrany.
Brouk je užitečný, ale samozřejmě někdy může škodit. Nejen že se živí pylem rostlin a tím je efektivně opyluje, ale i nezřídka se rád zakousne do okvětních lístků. Hlavní období výskytu brouka je od druhé poloviny května do poloviny září. Vzhledem ke klimaticky příznivým zimám se zlatohlávek může objevovat již v březnu a poslední jedinci přežívají až do listopadu.
Užitečné jsou i larvy zlatohlávka.
Larvy mají rohlíčkovitě prohnuté tělo dlouhé 3 až 4 cm s více záhyby a živí se odumřelými rostlinnými zbytky (opadané listí, kompost, uhnilý hnůj, půdní substráty). Na rozdíl od ponrav chroustů však nepoškozují podzemní části rostlin. Vývoj larev trvá přibližně tři měsíce, koncem léta se zakuklí a ještě na podzim se z nich vylíhnou brouci, kteří však do příštího jara zůstávají v půdě. Mají jednu generaci za rok.
Jak ochránit květy, když je zlatohlávků příliš?
Brouci jsou aktivní především za teplého a slunečného počasí, kdy nalétávají na kvetoucí porosty. Pokud vám neúměrně poškozují pěstované rostliny, jejich likvidace by se měla omezit na sběr brouků v době jejich intenzivního náletu, a to především v dopoledních hodinách. Na porostech se zlatohlávci vyskytují často zároveň se včelami a jinými opylovači, proto je použití insekticidu velmi špatnou volbou. Navíc se stále jedná o chráněný, i když již početnější, druh brouka. Posbírané brouky byste proto neměla likvidovat, ale přenést na vzdálenější kvetoucí louku.
Tady se můžete podívat, jak tohoto černého brouka s býlými skvrnami na zádech vyfotili ostatní: www.google.cz/images…
Plevel v zámkové dlažbě je možné zničit několika způsoby, a to i ekologicky. Dlažby jsou velmi oblíbeným zahradním doplňkem. O vydlážděnou příjezdovou cestu nebo letní terasu se nemusíte nijak složitě starat. Dlažba je krásná a odolná i po mnoha letech. Častým problémem je ale zarůstání plevele, který se z tenkých spár jen těžko odstraňuje.
Naše babičky měly zámkovou dlažbu spojenu s neutuchající dřinou. Pokud měla vypadat dobře, bylo třeba pravidelně obejít všechny spáry mezi dlaždicemi s tenkou špachtlí a smetáčkem a odstranit odtud náletové plevele, mechy a další nečistoty. Stejnou anabází si můžete projít i dnes nebo se poohlédnout po méně pracném řešení.
Náletové rostliny a mechy odstraní i některé přírodní prostředky. Tím nejjednodušším způsobem je polévání plevele horkou vodou například z rychlovarné konvice. Lze však aplikovat jen na dlaždice rozpálené od sluníčka, jinak by mohly vznikem rozdílných teplot puknout. Zvadlý plevel poté odstraníte snadno i s kořenem. Podobně působí i voda smíchaná s octem v poměru 3 : 1.
V naší poradně s názvem ŠKŮDCI NA SPODNÍ STRANĚ LISTŮ VINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Standa.
Takové prhledné kapky nebo co to je mám na spodní staně listů a stoncích vinné révy.Velikost se liší tak půl až 1 mm.nevíte někdo co to je a jak se to dá zničit. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vaše fotografie ukázala, že se nejedná o révu vinnou, ale o rostlinu s latinským názvem Parthenocissus tricuspidata, česky Přísavník trojcípý, lidově řečeno "psí víno". Sice patří do čeledí Vitaceae, ale s révou vinnou má společného jen málo. To, co nacházíte na listech, jsou s největší pravděpodobností exudáty (výpotky), které se u tohoto druhu mohou objevovat často. Souvisí s dobrou výživou a s dostatečnou zálivkou. Takže se tím nemusíte znepokojovat. Pokud by šlo o nějaká vajíčka, nebyla by tak roztroušena po ploše listu, ale nacházela by se v kupkách. Navíc ani profesionální rostlinolékařové málokdy rozpoznají škůdce jen podle vajíček.
Myslím, že se Vaším nálezem nemusíte znepokojovat.
Ještě malou připomínku ke způsobu vedení. Tato rostlina se přísavkami přichytává na zdi či jiné opory. Pokud se tedy rozhodnete k tomuto způsobu vedení, je dobré na jaře (ještě v bezlistém stavu) všechny výhony značně zkrátit. To vyprovokuje vytváření přísavek.
Připravte si čisté pracovní místo. Ujistěte se, že oblast, kde budete pracovat, je zcela čistá a nic vám nepřekáží. Pryskyřice se rychle spojí s jinými materiály.
Než začnete nanášet lepidlo, tak všechny povrchy zubních protéz by měly být čisté a suché.
Nedotýkejte se pryskyřice než zaschne. Dotýkáte-li se pryskyřice holýma rukama, než zaschne, můžete si zničit zubní protézu.
Buďte opatrní s množstvím. Nepřehánějte to, k vyřešení problému je potřeba pouze malé množství pryskyřice, jinak bude protéza vypadat hrudkovité a bude se vydouvat ven.
Nevkládejte zubní protézu zpět do úst, dokud lepidlo není 100% suché.
Buďte opatrní s alergickými reakcemi, pokud jste toto lepidlo nikdy předtím nezkoušeli, protože má přímý kontakt s vašimi ústy a tkání dásní.
Pokud si netroufáte na pryskyřici, můžete v případě nouze pro dočasnou opravu použít vteřinové lepidlo odolné vůči vodě. Vteřinové lepidlo je toxická látka a možná nechcete, aby se dostala někam k vašim ústům, ale jako krizové řešení to může to chvíli vydržet. Dříve nebo později budete muset stejně hledat nové zubní protézy nebo si nechat prasklou zubní protézu odborně opravit.
Při přípravě jídla doma dodržujte pokyny k čištění, k oddělenému skladování, vaření a chlazení. Tyto kroky mohou pomoci udržet vás a vaši rodinu v bezpečí před infekcí salmonelou a jinými druhy otravy jídlem.
1. Čistota aneb jak zničit bakterie salmonely
Umyjte si ruce mýdlem a čistou tekoucí vodou po dobu nejméně 20 sekund před a po manipulaci s potravinami, zejména poté, co se dotknete syrových nebo nedovařených vajec, masa, drůbeže (jako kuřecí a krůtí), mořských plodů nebo jejich šťáv.
Nádobí, prkénka, nádobí a pracovní desky, ale povrchy ovoce a zeleniny omyjte tímto způsobem: nejdříve proveďte očištění běžným přípravkem na nádobí společně s mechanickým drhnutím a poté očištěný povrch dezinfikujte SAVEM. Tímto způsobem lze bezpečně zničit bakterie salmonely [1]. Takto čistěte ty povrchy, které se dotkly syrových nebo nedovařených vajec, masa, drůbeže, mořských plodů nebo jejich šťáv, případně mohou být kontaminovány špinavími rukami.
Před vařením nemyjte syrovou drůbež, maso nebo mořské plody. Mytí může rozšířit choroboplodné zárodky na jiné potraviny, nádobí a povrchy na kuchyňské lince.
2. Oddělené skladování
Syrové maso, drůbež, mořské plody a vejce uchovávejte odděleně od ostatních potravin ve svém nákupním košíku i v lednici. Vejce uchovávejte v původní krabičce a skladujte je v hlavní části chladničky, nikoli ve dveřích.
Syrové maso, drůbež a mořské plody uchovávejte odděleně od potravin připravených k přímé spotřebě, jako jsou saláty a lahůdky.
Používejte samostatná prkénka a talíře pro syrové maso, drůbež, mořské plody a vejce.
Nikdy nepokládejte vařené jídlo na talíř, na kterém byla dříve syrová nebo nedovařená vejce, maso, drůbež, mořské plody nebo jejich šťávy.
3. Bezpečné vaření
Použijte potravinářský teploměr, abyste se ujistili, že rizikové potraviny jsou uvařeny na bezpečnou vnitřní teplotu:
63 °C pro hovězí, vepřové, uzené, telecí a jehněčí maso (poté nechte maso 3 minuty odpočinout, než budete krájet nebo jíst).
63 °C pro ryby s ploutvemi (nebo vařte, dokud není maso neprůhledné a snadno se odděluje vidličkou).
71 °C pro mleté hovězí maso, mleté vepřové maso, mleté telecí maso a mleté jehněčí maso.
71 °C pro vaječná jídla, která neobsahují maso ani drůbež.
74 °C pro vaječná jídla, která obsahují maso nebo drůbež.
74 °C pro drůbež (kuře, krůta, kachna), včetně mletého kuřete a mletého krůtího masa.
75 °C pro zbytek potravin.
Vejce vařte, dokud žloutek i bílek neztuhnou.
4. Chlazení
Udržujte chladničku při teplotě 4,5 °C nebo nižší.
Potraviny podléhající zkáze nikdy nenechávejte mimo chladničku déle než 2 hodiny nebo 1 hodinu, pokud jsou potraviny vystaveny teplotám nad 32 °C (například rozpálené auto nebo piknik v létě). Mezi potraviny podléhající zkáze patří maso, drůbež, mořské plody, vejce, mléčné výrobky, nakrájené ovoce, některá zelenina, vařená rýže a zbytky.
Krční mandle jsou párový orgán oválného tvaru. Rostou zároveň s tím, jak roste dítě. Největší velikosti dosahují mandle kolem 7. roku věku dítěte. Zhruba do 10 let věku dítěte se pak postupně zmenšují. Během této doby se musí dítě vyrovnávat s častějším výskytem infekčních nemocí, které mohou způsobovat zvětšování krčních mandlí.
Člověk má jednu nosní mandli a dvě mandle krční. Častý zánět krčních mandlí vyčerpává organismus a ten je potom náchylnější na infekce dolních dýchacích orgánů. Hlavním úkolem krčních mandlí je působit v krku jako filtr zachycující škodlivé viry a bakterie, které člověk vdechne ústy (v případě nosních mandlí je vdechne nosem). Protilátky, které se nacházejí na krčních mandlích, napomáhají vdechnuté škodlivé látky zničit a zabránit tak možnému onemocnění dolních nebo horních cest dýchacích. V některých případech se krční mandle stávají spíše přítěží než přínosem, protože mohou způsobovat obstrukci dýchacích cest nebo opakující se výskyt bakteriálních infekcí. V těchto případech ORL lékař doporučí pacientovi nejlepší možnou léčbu, ať je to předepsání léků nebo doporučení na chirurgické odstranění mandlí. Opakující se záněty v krčních mandlích mohou vyvolat jejich chronický zánět nebo jejich trvalé zvětšení. Lékař při opakujících se zánětech doporučí pacientovi, aby podstoupil takzvanou tonsilektomii, tedy odstranění mandlí.
Prašivina je hovorový název pro svrab. Dle Státního zdravotního ústavu je svrab nejrozšířenější chorobou mezi zdravotníky, nejde přitom o nedostatečnou hygienu, naopak. Být dnes napaden tímto parazitem tak není vůbec nic těžkého.
Zákožku svrabovou poznáte celkem snadno. Je to malý roztoč, který žije v povrchové vrstvě kůže. Zákožka vyvrtává kanálky ve zrohovatělé vrstvě pokožky. Samice klade denně jedno až tři 0,3–0,4 mm dlouhá vajíčka ve slepých koncích chodbiček. Z vajíček se líhnou larvy, které žijí na povrchu těla hostitele. Z larev se během 18 až 23 dnů vyvinou nové samičky, které se opět zavrtávají nebo se mohou přenést na dalšího hostitele. Za tepla, obvykle v noci na lůžku, oživují paraziti svoji činnost, což nemocný pociťuje záchvatovitým svěděním. Onemocnění se přenáší nákazou, nejčastěji přímo od nemocného těsnějším nebo delší dobu trvajícím kontaktem, především společným užíváním textilií, nebo při dlouhodobém kontaktu (například v noclehárnách, táborech, avšak rozhodně ne podáním ruky). Častý je přenos na další členy rodiny. Po zjištění infekce je důležité veškeré matrace, gauče, křesla, polstrované židle, polštáře, peřiny, deky a podobně vyčistit od infekce například vynesením ven, vyžehlením napařovací žehličkou nebo vysátím vysavačem, který je schopen zlikvidovat roztoče. Ke zmírnění příznaků se doporučují pobyty na čerstvém vzduchu, zvláště pak ve večerních hodinách.
Příznaky se objevují tři až osm týdnů po infekci, zprvu nejsou příliš výrazné ani charakteristické. Často si i odborníci myslí, že jde o záchvat kopřivky. Zákožka napadá nejdříve tenčí kůži na břiše, v podpaží, na vnitřní straně stehen, prsní dvorce, kotníky, u menších dětí i dlaně a plosky chodidel. Základním projevem jsou drobné červené pupínky velikosti špendlíkové hlavičky, často uspořádané ve dvojicích a kryté stroupkem. Jsou silně svědivé, takže se mezi pupínky objevují škrábance. I po přeléčení přetrvává u některých lidí svědění až dva měsíce, hůře se hojí „atopici“ a lidé se světlým typem pleti, všeobecně pak ženy a děti. Onemocnění se projevuje vyrážkou tam, kde je kůže tenká. Bývá to v oblasti pasu, kde máte gumu. U žen to bývá v oblasti prsou. U dětí to může být i v oblasti hlavy nebo na rukou. Onemocnění navíc provází nepříjemné svědění, které je výsledkem imunitní reakce organismu na antigeny zákožky a které se objevuje nejčastěji v noci, když je člověk zachumlaný pod peřinou (teplo totiž zákožce vyhovuje).
Toto onemocnění v Čechách méně známé pod pojem sarkoptóza se latinsky nazývá scabies a vzniklo od slova „scabere“, což znamená „drbat se“. Toto onemocnění se u zvířat nazývá prašivinou.
Jedná se o infekční onemocnění, které způsobuje zákožka svrabová (= parazitický roztoč = členovec, žijící ve svrchních vrstvách kůže, kde si vrtá chodbičky esovitého tvaru způsobující svědění. Zákožka dokáže během jednoho dne vyhloubit zhruba 2 - 3 mm chodbičky. Roztoč se živý tkáňovým mokem a uvolněnou rohovinou. Tento roztoč ukládá svá vajíčka do chodbiček a z nich se pak vylíhnou larvy.). Zákožka (řád Acarina, podřád Astigmata a čeleď Sarcoptidae) má rozměry 300 – 500 mikrometrů. Zákožka parazituje nejen u lidí, ale může se vyskytovat na těle i jiných savců. Délka života zákožky je zhruba 4 – 6 týdnů, za tu dobu dokáže celkově naklást zhruba 40 – 50 vajíček, ale ne všechna se vyvinou (podle odhadů se to podaří jen asi desetině). Tato vajíčka během zhruba 72 – 96 hodin vyspějí v dospělého jedince.
Toto onemocnění je v České republice celkem časté. Podle některých zdravotnických informací je hlášeno zhruba 30 – 40 případů tohoto onemocnění na 100 000 obyvatel. V historii se obvykle epidemie svrabu vracely v pravidelných intervalech asi patnácti let. Ale poslední šíření tohoto onemocnění začalo v roce 1960 a v podstatě trvá dodnes, jen s různými počty případů onemocnění, Pro ukázku, podle některých studií bylo v roce 1993, nahlášeno 134 případů na 100 000 obyvatel, O dvanáct let později (rok 2005) to již bylo jen 32 případů na 100 000 obyvatel. Zajímavé je, že i v dnešní době je v některých zemích (hlavně v rozvojových) téměř 100 % populace nakažená tímto onemocněním. Vzhledem k tomu, že k přenosu viru dochází přímým kontaktem s nemocným, anebo kontaktem s kontaminovanými textiliemi (oblečení, povlečení, polštáře, peřiny, atd.) či látkovými předměty, Není překvapivé, že svrab se často šíří i mezi zdravotnickým personálem ve všech zdravotnických zařízeních.
Svrab lidský
Svrab trápí lidi již mnoho století, důvod tohoto onemocnění odhalil vídeňský lékař pocházející z Brna Ferdinand von Hebr v 19. století.
Roztoč zákožka svrabová vyvrtává kanálky do zrohovatělé vrstvy pokožky. Samice do nich denně naklade několik vajíček (zhruba 0,3 – 0,4 mm dlouhá). Z vajíček se vylíhnou larvy, které pak žijí na povrchu kůže. Z larev se zhruba během tří dnů vyvinou nové samice a opět nakladou vajíčka. Další možností je, že se nové larvy přesunou na jiného hostitele. K přesunu dochází těsným nebo déletrvajícím kontaktem, problémové může být společné oblečení, spaní ve společných prostorách atd. Obvykle se stává, že pokud onemocněním trpí jeden člen rodiny, tak se nakazí i další. Aby se nákaze zabránilo, je třeba veškeré textilie v domácnosti společně s matracemi, gaučem, křesly, polstrovanými židlemi, prostě vším, v čem by se mohli tito roztoči držet, vynést ven, nebo přežehlit jejich povrch napařovací žehličkou, či se pokusit roztoče vysát vysavačem. Pro zákožku je typické, že mimo kůži člověka je velmi citlivá na vyschnutí a vlhko, v takovém případě zahyne při pokojové teplotě zhruba do tří dnů. Nejvíce aktivní jsou večer, když člověk leží v teple v posteli a jejich aktivita se projevuje silným svěděním.
