Informace od zdravotní sestry

MENU

  

PROSTATA

  

KREVNÍ TLAK

  

CUKROVKA

  

WARFARIN

  

Uměla sladidla a ochucovadla

 


Aktualizováno:

Doplňky stravy a léky

Současná společnost trpí kvůli své lásce k cukru. Proto vědci vyvinuli syntetická umělá sladidla a ochucovadla. Tato umělá sladidla nám mohou přinášet stejnou radost jako cukr, a navíc jsou bez kalorií a podle výzkumů nezpůsobují nebezpečné účinky vzhledem k inzulínu a triglyceridové formaci. Ideální sladidla jsou z větší části přírodní a jsou jen minimálně upravovaná. Mezi tato sladidla patří například organický cukr, surový med, javorový sirup a mnoho dalších. Umělá sladidla jsou vyráběna v laboratořích, kde dochází k masivnímu zpracování. Výrobky s umělými neboli náhradními sladidly jsou vyhledávány hlavně ze dvou důvodů: buď ze zdravotních (zejména při cukrovce), anebo kvůli tomu, že člověk chce zhubnout a snížit množství přijímaných kalorií. Umělá sladidla skutečně neobsahují žádné kalorie, a to je také hlavní důvod, proč se používají. Neznamená to však, že by umělá sladidla byla zdravá, nebo dokonce zdraví nějak prospěšná. O jejich zdravotní (ne)závadnosti se přou lékaři, odborníci na zdravou výživu a biopotraviny a další specialisté na výživu.

Sladidla

Sladidla jsou látky, které „udělují“ potravinám sladkou chuť a které nepatří mezi monosacharidy a disacharidy. Jedním z nejznámějších a nejpoužívanějších sladidel je aspartam E 951 a sacharin E 954. Kvůli lepší výsledné chuti se velmi často používají ve směsích, a to nejčastěji s acesulfamem K (E 950) nebo s kyselinou cyklámovou a její vápenatou a sodnou solí. Uvedené látky jsou používány s cílem dát potravinám sladkou chuť, nebo k přípravě stolních sladidel. Každé stolní sladidlo musí být označeno: „Stolní sladidlo na bázi...“ (následuje uvedení názvu sladidla). Největším odběratelem sladidel je nápojový průmysl. Ale setkat se s nimi můžeme téměř ve všech potravinách se sníženou energetickou hodnotou, například u trvanlivého pečiva, cukrovinek, džemů, rosolů, mražených krémů či žvýkaček. Sladidla nesmějí být používána v potravinách pro kojence a malé děti, včetně potravin pro zvláštní lékařské účely určené pro kojence a malé děti.

výběr z naší tvorby
pokračování článku

Druhy sladidel

Aspartam

Aspartam je až 200krát sladší než cukr. Skládá se z fenylalaninu (50 %), kyseliny aspartové (40 %) a metanolu (10 %). Přebytek fenylalaninu způsobuje narušení normální hladiny serotoninu v nervovém systému. Narušení hladiny serotoninu vede k depresím, emocionálním a psychotickým poruchám. Jedinci používající aspartam dlouhodobě mohou trpět zvýšenou hladinou fenylalaninu.

Kyselina aspartová

Jedná se o excitotoxin, který rozrušuje a ničí buňky. Metanol patří také mezi neurotoxiny a jeho absorpce je zvýšena, pokud dojde k zahřátí aspartamu na 86 °C. Jakmile dojde k takovému zahřátí metanolu, dochází k přeměně na formaldehyd, který škodí nervovému systému a je velmi karcinogenní (rakovinotvorný).

Acesulfam draselný

Jedná se o umělé sladidlo, které je častokrát mícháno s jinými umělými sladidly. U tohoto sladidla byla prokázána stimulace sekrece inzulínu, i když nedošlo ke zvýšení hladiny inzulínu v krvi. Zvýšená hladina inzulínu zvyšuje zánětlivost a omezuje imunitu. Toto umělé sladidlo nezvyšuje hladinu cukru v krvi, zároveň však nezvyšuje inzulínovou reakci, čímž dochází ke stimulaci reaktivní hypoglykémie. Zároveň může být spojováno s leukémií, rakovinou prsu a chronickým onemocněním dýchacích cest.

Sukralóza

Toto umělé sladidlo je uváděno na trh způsobem, jako by se jednalo o přírodní cukr. Nicméně je zpracováno společně se třemi atomy chloru, které poškozují mikroflóru lidských střev. Stručně řečeno, jedná se o chlorovaný cukr. A právě kvůli obsaženému chloru může poškodit lidská střeva a střevní mikroflóru. Jakmile dojde k takovýmto poruchám, může vzniknout například Candida, syndrom dráždivého tračníku, ulcerózní kolitida, Crohnova choroba, obezita a kachexie.

Benzoát sodný

Benzoát sodný je sodná sůl kyseliny benzoové (benzenkarboxylové). Bílý prášek, dobře rozpustný ve vodě, se používá jako konzervant především v kyselém prostředí, kde zamezuje množení kvasinek a plísní. Vyskytuje se i v přírodě, například v brusinkách, švestkách, skořici, ve zralém hřebíčku a jablkách. Benzoát sodný najdeme často v nealkoholických nápojích, sterilovaných okurkách, omáčkách a ovocných džusech, džemech, sýrech, ovocných salátech, margarínech, balených treskách a v dalších potravinách. Můžeme se s ním setkat také v kosmetických a hygienických přípravcích, například v zubní pastě, šamponech, deodorantech nebo různých krémech s pH nižším než 4. Pro své antikorozivní účinky se velká část produkce používá jako přísada do nemrznoucích směsí pro automobily. V kombinaci s kyselinou askorbovou a benzoanem draselným může vytvořit benzen, který je znám jako karcinogen. Celý proces pak mohou urychlit podmínky skladování potravin jako teplo a světlo. Existuje silné podezření, že způsobuje dětskou hyperaktivitu, obzvlášť v kombinaci s umělými barvivy. U citlivých lidí nebo lidí s chronickým astmatem či kopřivkou může vyvolávat nebo zhoršit jejich příznaky. Reakce bývá silnější v případě kombinace s jinými látkami, například s tartrazinem. Dle některých zdrojů může benzoan poškozovat strukturu DNA a tím vyvolávat některé dědičné choroby (Parkinsonova choroba).

Glutaman sodný

Sodná sůl kyseliny L-glutamové. Bývá označován zkratkou MSG (monosodium glutamate). Bílá krystalická látka bez vůně, ale s charakteristickou masovou chutí. Pro tuto chuť se ujal i další název „umami“. Glutaman se nachází v lidském těle vázaný ve formě bílkovin a v menším množství volně ve svalech, mozku, orgánech, krevní plazmě. Zajišťuje nejrůznější funkce organismu, například v mozku funguje jako hlavní excitační přenašeč nervových vzruchů, reguluje procesy učení a paměti, přenos bolestivých podnětů i koordinaci pohybů. V přírodě se nachází v některých houbách a mořských řasách, ve zralých rajčatech, v sójových bobech. V potravinářském průmyslu je glutaman sodný nejvíce používaným dochucovadlem – látkou zvýrazňující chuť a vůni. Je hojně používán i v asijské kuchyni. Dodává potravinám výraznou masovou chuť. Používá se hojně v mnoha kořenících směsích, sójových omáčkách, instantních pokrmech (polévky a omáčky), v konzervovaných jídlech (zejména zelenina), hotových balených jídlech. Dále v masných výrobcích, výrobcích z ryb, v uzeninách a některých sýrech. Je přidáván do různých alkoholických nápojů. Je součástí mnoha aromat (smažené brambůrky, slané pochutiny) a slouží jako náhrada soli. Jeho přítomnost byla zjištěna i v ovoci a zelenině a bramborách, protože byl složkou hnojiva. Je používán do některých pesticidních a fungicidních postřiků a vosků na ovoce. Glutaman sodný je také látka využívaná farmaceutickým průmyslem. Nachází se v mnoha volně prodejných lécích. Je složkou některých očkovacích látek. Používá se ve vlasové kosmetice (šampóny, trvalá ondulace). Glutaman sodný tvoří rovněž přísadu do stravy pro psy a kočky.

Autor: © Jakub Vinš
Foto:
© fanaspartam



přidejte sem svůj komentář

Něco Vám není jasné? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
K zeptání použijte tento formulář.


Nadpis / Dotaz
Jméno
E-mail
Sdělení

Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
E-mail nebude nikde zobrazen.

přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.


Zajímavé články

ČeskáOrdinace

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS