Nemoci na webu ČeskáOrdinace.cz 8

Polyneuropatie – bolest nohou a rukou

Polyneuropatie je onemocnění, které postihuje periferní nervový systém a které se projevuje nejvíce v senzibilitě. K prvním příznakům patří bolesti, nepříjemné pocity jako mravenčení, pálení nebo nepříjemné pocity chladu, dále poruchy senzibility, to znamená nerozeznání, respektive snížené vnímání dotyku a bolesti. Co se týče četnosti výskytu polyneuropatií, neexistují žádné spolehlivé údaje, odhadem jde asi o jeden případ na 2 000 obyvatel na celém světě. Nejčastější příčinou bývá pokročilá cukrovka (diabetes), alkoholismus a těžká porucha funkce ledvin (urémie); vzácněji je neuropatie vrozená nebo podmíněná infekcemi, nedostatkem vitamínů nebo přítomností jedů v prostředí. Všechny tyto příčiny vedou k poškození periferních nervů, a tím k výše uvedeným symptomům polyneuropatie. K poškození nervů přitom dochází různými způsoby. Při diabetu se nervy poškozují makro- a mikroangiopatií, to znamená, že se poškozují krevní cévy a nerv není dostatečně zásobován krví a zaniká. Při polyneuropatii jako důsledku alkoholismu je poškozena mícha, a tím vedení vzruchu nervů. Polyneuropatie se diagnostikuje udávanými obtížemi, předcházejícími onemocněními a možnými škodlivými látkami (alkohol, drogy, léky, eventuální kontakt s jedy na pracovišti), laboratorními kontrolami a neurologickými vyšetřeními. Terapie se v první řadě zaměřuje na léčbu základního onemocnění a na vyhýbání se škodlivým látkám. Symptomy mohou být dále léčeny nebo zmírněny léky. Celý článek...

Bellova obrna

Nemoci

Bellova obrna je dočasné ochrnutí nebo slabost svalů na jedné straně obličeje. Jedná se o poškození lícního nervu, který řídí svaly na jedné straně obličeje a způsobuje následně pokles obličeje. Může rovněž dojít k poškození nervů, které ovlivňují vnímání chuti, tvorbu slz a slin. Bellova obrna nastává náhle, často přes noc, a obvykle dochází ke zlepšení během několika týdnů. Bellova obrna není výsledkem mrtvice nebo tranzitorní ischemické ataky. Přestože mrtvice a tranzitorní ischemická ataka také způsobují ochrnutí obličeje, neexistuje mezi nimi a Bellovou obrnou žádná souvislost. Ale je vždy nutné při pocitu náhlé slabosti vyskytující se na jedné straně obličeje navštívit lékaře, aby mohl vyloučit výše zmiňované závažnější příčiny. Celý článek...

Stomatitida

Nemoci

Stomatitida je zánět sliznice dutiny ústní. Může se projevovat zarudnutím a zduřením sliznice, bolestivostí, tvorbou puchýřků, aft až vředů. Příčinou stomatitid jsou nejčastěji infekce virového původu, případně bakterie, popálení, mechanické poškození sliznice. U lidí je nejčastějším typem tzv. herpetická aftózní stomatitida neboli herpetická gingivostomatitida způsobená lidským herpesvirem HSV-1. Projevuje se tvorbou bolestivých aft o velikosti do 0,5 cm na dásních, jazyku a lícních částech sliznice ústní dutiny. U nemocných jedinců se může objevit horečka, nechutenství, nadměrné slinění. Stomatitida je nespecifický termín pro zanícená a bolavá ústa. Narušuje schopnost člověka jíst, mluvit a spát. Může se objevit kdekoli v ústech, včetně vnitřku tváře, dásní, jazyka, rtů a patra. Celý článek...

Tuberkulóza

Nemoci

Tuberkulóza je infekční onemocnění vyvolané pomalu rostoucí bakterií, a to zejména v těch částech těla, které obsahují velké množství krve a kyslíku. Nejčastěji se objevuje na plicích (plicní tuberkulóza). Druh tuberkulózy šířící se i do dalších částí těla se nazývá mimoplicní tuberkulóza. Léčba je úspěšná, ale jedná se o dlouhodobý proces, který trvá 6 až 9 měsíců. Některé druhy infekcí tuberkulózy jsou léčeny až dva roky. Tuberkulóza je latentní nebo aktivní. Latentní (skrytá) tuberkulóza znamená, že máte bakterie tuberkulózy v těle, ale ty se nijak symptomaticky neprojevují, dokud se imunitní systém brání. Vlivem různých procesů v organismu se však může latentní tuberkulóza změnit na aktivní. Ta způsobuje růst bakterií a objevují se příznaky. Pokud dojde k nakažení plic aktivní tuberkulózou, dochází zároveň k šíření nákazy. Celý článek...

Huntingtonova nemoc

Nemoci

Huntingtonova choroba je dědičným onemocněním, které způsobuje progresivní členění (degeneraci) nervových buněk v mozku. Tato choroba má široký dopad na funkční schopnosti a obvykle vede k problémům s pohybem, myšlením (kognitivním) a k psychickým poruchám. U většiny lidí s Huntingtonovou chorobou se objeví příznaky mezi 40. až 50. rokem života. Pokud se nemoc objeví ve věku 20 let, nazývá se tento stav „mladistvá Huntingtonova choroba“. Dřívější nástup vede k odlišným příznakům a rychlejší progresi onemocnění. K dispozici jsou léky, které pomáhají na příznaky Huntingtonovy choroby, ale nemají bohužel vliv na fyzické, duševní a behaviorální změny spojené s příznaky. Celý článek...

Angina pectoris

Nemoci

Angina pectoris je pojmenování pocházející z latiny, které se překládá jako „těsnost hrudi“ (bolest na hrudi). Lidé trpící anginou pectoris mívají bolesti na hrudi, které se projevují svíravými pocity hrudníku nebo velkým, intenzivním tlakem na hrudníku. Bolest se objevuje ve středu hrudníku, konkrétně za hrudní kostí (sternum) nebo na levé straně od ní. Může se šířit do dalších částí těla, jako jsou ruce a břicho. Anginu pectoris vyvolává tělesné cvičení (nadměrná zátěž), zejména v případě, že dojde k pohybu po těžkém jídle nebo v extrémním chladu. Spouštěčem může být i emocionální stres. Po cvičení bolest rychle ustane, obvykle do jedné až dvou minut. Rychlou úlevou je odpočinek. Celý článek...

Alternativní léčba epilepsie

Nemoci

Aby mohl lékař diagnostikovat epilepsii, potřebuje od pacienta a jeho doprovodu získat přesné informace o tom, jak záchvaty vypadají, kdy se objevily poprvé, co jim bezprostředně předchází, jak jsou časté, zda se v rodině vyskytuje neurologické onemocnění. Pro upřesnění a potvrzení diagnózy je nutné přístrojové vyšetření pomocí EEG. Dále se používají různé zobrazovací metody a nejmoderněji metody invazivní. K léčbě epilepsie se využívají metody nefarmakologické – režimová opatření, nebo farmakologické – podávání antiepileptik, a to jak preventivně, tak i přímo při záchvatu. U těžkých a sekundárních epilepsií nastupuje léčba chirurgická. Životní prognóza závisí na typu a závažnosti epilepsie, ale obecně člověk s epilepsií bez dalších rizik a přidružených onemocnění může vést téměř normální, aktivní život. Celý článek...

Příznaky epilepsie

Nemoci

Viditelným příznakem epilepsie jsou záchvaty. Existují různé druhy záchvatů, jejichž projevy se mohou lišit a mohou mít i různý vliv na organismus. Trvají od několika sekund po několik minut, jedinec při nich zůstává při smyslech, nebo může dojít ke ztrátě vědomí. Někdy si ani neuvědomuje, že má záchvat, může dojít ke krátkodobé ztrátě paměti. Záchvaty způsobují svalovou ztuhlost nebo ztrátu kontroly a jsou snadno rozpoznatelné. Mnohé však nezahrnují tyto reakce, a tak může být těžší si jich povšimnout. U některých záchvatů dochází jen k takzvanému pozorování oblohy po dobu několika sekund, jiné způsobují například svalové záškuby, otáčení hlavy, smyslové poruchy, poruchy vnímání (zrakové, sluchové, čichové klamy). Epileptické záchvaty obvykle přicházejí bez varování, někteří lidé mohou mít na začátku záchvatu auru. Záchvat končí, když dojde k zastavení abnormální elektrické aktivity v mozku a mozková aktivita se začne vracet k normálu. Záchvaty dělíme na částečné nebo generalizované. Celý článek...

Co je to nemoc peptického vředu?

Nemoci

Nemoc peptického (žaludečního) vředu se projevuje bolestivými vředy ve sliznici žaludku nebo v první části tenkého střeva (dvanáctníku). Příčinou defektu (ulkus) ve sliznici žaludku či dvanáctníku je působení žaludeční kyseliny chlorovodíkové a snížená obranná schopnost sliznice. Nepopiratelný vliv mají i dědičné a psychické faktory. Negativně působí také některé léky (zejména nesteroidní antirevmatika, kortikoidy) a některá onemocnění (jaterní cirhóza). Významným patogenetickým faktorem je bakterie Helicobacter pylori. Základním příznakem je bolest, která je u vředu na dvanáctníku vázána na hlad (například v noci) a po jídle se zmírňuje. Obtíže jsou často sezonní (zhoršují se na jaře a na podzim). V některých případech se objevují závažné akutní komplikace vředu: krvácení, perforace, penetrace, popřípadě vznik obstrukce. Při diagnóze se uplatňuje především gastroskopie, eventuálně rentgenové metody. Celý článek...

LISTOVÁNÍ
Předchozí 1... 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 Další