Chodidlo je první a poslední částí našeho těla, která se každý den dotýká země. Podporuje nás při chůzi či běhu a je základem držení těla i jeho pohybu. Chodidlo se skládá z kostí, šlach, tuku a mnoha přidružených tkání. Chodidla jsou velmi silná, a přestože nejsou tak pružná jako ruce, dokážou vykonat širokou škálu pohybů.
Tvar udržují napříč probíhající vazy a šlašitý třmen. Svaly jdoucí podélně chodidlem se chovají podobně jako tětiva luku. Z těchto svalů jsou nejdůležitější ohybače prstů a musculus tibialis posterior (zadní sval holenní), který podchycuje nejvyšší místo klenby.
Vazy samy by nestačily k udržení klenby, proto se na této funkci podílejí i svaly jdoucí podélně chodidlem, povrchové krátké svaly chodidla a šlašitý třmen. Vnitřní okraj nohy zvedá musculus tibialis anterior (přední sval holenní), vnější okraj nohy zvedá musculus fibularis longus (dlouhý sval lýtkový). Spolu vytvářejí šlašitý třmen, který klenbu podchycuje a tahem zvedá.
Nožní klenba je vystavována zátěži, například při dlouhém stání, a působící síly mají tendenci klenbu snížit. Jelikož je klenba udržována převážně svaly, při jejich ochabnutí nebo únavě dochází k poklesu klenby. Naopak při zkrácení krátkých svalů chodidla dochází k vytvoření vysoké klenby.
Mediální meniskus je méně pohyblivý než laterální, tudíž při násilí působícím na kolenní kloub nemá takovou možnost „uhnout“ tomuto tlaku, a proto bývá častěji poraněný. Většinou mívají utržený meniskus muži, akutní poranění se nejběžněji vyskytuje mezi 20.–30. rokem věku. U starších pacientů dochází k především k degenerativnímu poškození, které může být způsobeno i běžnou denní aktivitou, jako je dřep.
Lidskou nohu tedy tvoří pánevní kost (tvořená kostí kyčelní, stydkou a sedací), stehenní kost (= femur), čéška (jablíčko = patela), lýtková kost (= fibula), kolenní kost (= tibia).
Stehenní kost je nejdelší kostí v lidském těle a nachází se v horní části dolní končetiny a je spojena s pánví a s čéškou, holenní a lýtkovou kostí. S pánví stehenní kost pojí kyčelní kloub, s čéškou a současně i s holenní a lýtkovou kostí ji zas pojí kolenní kloub. Pod kolenním kloubem se nachází dvě kosti, které společně tvoří kostru bérce. Jedná se o holenní kost a lýtkovou kost. Holenní kost se při pohledu na člověka nachází v přední části. Holenní kost se postupně rozšiřuje a ve své spodní části vybíhá ve vnitřní kotník směrem k palci. Naopak lýtková kost se při pohledu na člověka nachází v zadní části nohy a v dolní části vybíhá v zevní kotník směrem k malíčku.
b) svaly
Na dolní končetině se nachází velké množství svalů, a proto je vhodné je rozdělit do několika oblastí podle místa jejich výskytu na svaly u kyčelního kloubu, svaly stehna, svaly bérce a svaly nohy/chodidla.
Na stehně se svaly dělí na přední a zadní. Přední svaly tvoří čtyřhlavý sval stehenní (= musculus quadriceps femoris) a sval krejčovský (= musculus sartorius). Zadní svaly stehna tvoří dvojhlavý sval stehenní (= musculus biceps femoris), sval pološlašitý (= musculus semitendinosus), sval poloblanitý (= musculus semimembranosus) a sval zákolenní (= musculus popliteus).
I svaly bérce se dělí na přední, zadní a zevní. Mezi přední svaly patří sval holenní (= musculus tikalis anterior), dlouhý natahovač prstů (= musculus extensor digitorum Lotus) a dlouhý natahovač palce (= musculus extensor hallucis longus). Mezi zadní bércové svaly patří trojhlavý sval lýtkový (= musculus triceps surae) tvořený z dvojhlavého svalu lýtkového (= musculus gastrocnemius) a z šikmého svalu lýtkového (= musculus soleus), a sval chodidlový (= musculus plantaris), zadní sval holenní (= musculus tikalis posterior), dlouhý ohybač prstů (= musculus flexor digitorum), dlouhý ohybač palce (= musculus flexor hallucis longus). Mezi zevní svaly patří dlouhý sval lýtkový (= musculus peroneus longus) a krátký sval lýtkový (= musculus peroneus brevis).
c) klouby a vazy
Dolní končetinu tvoří dva velké klouby, a to kyčelní kloub (= articulatio coxae) a kolenní kloub (articulatio genus). Kyčelní kloub je současně největším kloubem v lidském těle a připojuje dolní končetinu k pánevním kostem. Kyčelní kloub umožňuje pohyby: ohnutí, natažení, otočení, odtažení i přitažení dolní končetiny. Kolenní kloub pak ke stehenní kosti připojuje holenní kost a kost lýtkovou. Kolenní kloub je silný a také je spojen s postranními vazy, zároveň také obsahuje ještě dva další samostatné vazy. Kolenní kloub navíc zajišťuje stabilitu celé dolní končetiny. Kolenní kloub zajišťuje dolní končetině ohnutí, natažení a i určitou rotaci.
d) cévy
Jako celým tělem i dolní končetinou musí proudit krev, k tomu slouží cévy různých velikostí a i funkcí. V této části těla se tedy samozřejmě nachází jak velké tepny a jejich drobnější formy (= artérie), tak i žíly (= vény) a menší vlásečnice (= kapiláry).
Velké tepny dolní končetiny mají za úkol dostat do dolní končetiny okysličenou krev přímo ze srdce. Samozřejmě, aby se z nich krev dostala do celé končetiny, musí z velké tepny přecházet do drobných tepen a pak i do vlásečnic. Ve vazivovém obalu tepen jsou také obsaženy různé nervy, které mají za úkol jak stahování cév, tak i jejich roztahování. Pod obalem se nachází vazivo a elastická vlákna, středem tepny samozřejmě proudí krev. Žíly nepřivádí okysličenou krev do dolní končetiny, ale odvádí ji z dolní končetiny do duté žíly. Mezi nejdůležitější žíly v dolní končetině patří přední a zadní holenní žíla, zákolenní žíla a stehenní žíla. Fungují zde ale i povrchové žíly, které například spojují vnitřní kotník se stehenní žílou a vnější kotník se zákolenní žílou. Cévní systém dolní končetiny tvoří také drobné vlásečnice, které zde prostupují všemi tkáněmi kromě pokožky. Do tkání se jimi dostává kyslík i živiny a z tkání pak naopak oxid uhličitý a odpadní látky.
e) nervy
Do dolní končetiny vedou mozkomíšní periferní nervy vycházející z pleteně bederní a pleteně křížové. Z pleteně bederní vychází nerv stehenní, který ovlivňuje přední stranu stehna a zároveň i svaly na vnitřní straně stehna. Z pleteně křížové vychází nervy hýžďové i nerv sedací (známý také pod latinským názvem ischiadicus), nerv holenní, který ovlivňuje zadní stranu stehna a bérce, nerv lýtkový, který má dvě části a to povrchovou, která ovlivňuje svaly lýtkové, a hlubokou, která ovlivňuje svaly na přední straně bérce a na hřbetu nohy.
V naší poradně s názvem NEOTEVŘENÍ VÍČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Ahoj Cempírku.Prosim,mám dotaz.Našla jsem na internetu..nejspíš můj problém.Nemyslím ten nález,ale to neotevření víček.Nejedná se o BLAFAROSPASMU?LÉČÍ TO OČNÍ LÉKAŘ NEBO NEUROLOG?Na oční jdu za týden.Ale mám strach.,nevím zda mám volat na neurolog.Děkuji.L.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Blefarospasmus je abnormální kontrakce nebo škubání víčka. Bývá to často i bolestivé, jako když jsou svaly v křeči. Pokud uvádíte, že máte oči slepené, ale můžete ovládat svaly na otevření víček, tak to blefarospasmus není a bude se s Vaším problémem zabývat oční lékař. Sníženou schopnost svalové koordinace v oblasti očí může také způsobit probíhající nákaza chlamydiemi. Vydržte na smluvenou kontrolu u očního lékaře.
Vzpřimovače páteře mají tendenci ke zvýšenému napětí. Proto tu vzniká svalová dysbalance mezi povrchovými a hlubokými svaly páteře. Je nutné pomocí měkkých technik a funkčního cvičení optimálně aktivovat hluboké svaly krční páteře a ústního dna, aby byla obnovena svalová harmonie, což mimo jiné pomáhá i na zalehlé ucho.
V diskuzi NAMOŽENÉ KLOUBY A SVALY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Janli.
V poslední době mě po cvičení ve fitku bolí klouby, v lékarně mě doporučili Enzymax.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Sandrii.
Mám podobný problém, začala jsem nedávno rekreačně běhat pro zvýšení kondice. Docela často po běhu mám svalové křeče. Zkusím se o Enzymaxu dozvědět co nejvíce a pak bych zkušenosti předala dál.
V diskuzi NAMOŽENÉ KLOUBY A SVALY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Janli.
V poslední době mě po cvičení ve fitku bolí klouby, v lékarně mě doporučili Enzymax.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kikula.
Jelikož pravidelně cvičím, potřebovala jsem zvýšit výkonnost a potlačit únavu. Objevila jsem stránku www.salutempharma.cz… Objednala jsem si přípravek a můžu jen doporučit. Funguje :-)
Thiocolchicosidum 4 mg v 1 ampuli. Thiocolchicosid je synteticky připravený sulfurovaný derivát odvozený od colchicinu. Thiocolchicosid má selektivní agonistickou afinitu ke GABA receptorům s glycinomimetickým účinkem. Přímé působení látky je na postsynaptických receptorech GABA.
V diskuzi TRITICO A TŘEZALKA (TRITTICO A MERILIN) se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Libor.
Třezalku se nemá s Tritticem vůbec kombinovat. Zhoršuje nažádoucí účinky. Mě z toho bolely děsně svaly od pasu dolů.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Katka.
trittico se nedoporucuje spolu s trezalkou. podle pribaloveho letaku muzou byt nezadouci ucinky trittica horsi. ps. trittico se davkuje po tretinach, nikoli po ctvrtinach.
Výtažek z arniky má blahodárný vliv při masážích, kloubních potížích, různých otocích a svalové únavě. Blahodárně působí při léčbě a ošetřování otoků, pomáhá při zánětech, ranách a bércových vředech, působí regeneračně při akné a drobných oděrkách, napomáhá lepšímu vstřebávání podlitin, hodí se při svalové únavě k masáži dolních končetin.
Svalové napětí lze uvolnit pomocí svalové relaxace spolu s duševní očistou. Jedná se o metodu, která je stará skoro celé století. Nazývá se Jacobsonova progresivní relaxace. Metoda vás naučí, jak uvolnit svaly a jak se uvolnit celkově.
V naší poradně s názvem NEPŘÍJEMNÝ ZÁPACH Z POCHVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Je mi to strasne trapne ale Muzu se zeptat , myslim ze mi unika moc ne hodně malo zadny vitok nemam jen ten strasny zapach.Jdu ven a citim se je to strasny, sex mam dene.meju se kazdou chvilu kalhoty tes a porad nic
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Může jít o stresovou inkontinenci. Měla byste navštívit lékaře, buď gynekologa nebo urologa. Tam Vás naučí posilovat svaly pánevního dna. Také můžete zkusit přípravek Ive - je volně prodejný.
Muscoril se používá ke zmírnění nebo úplnému odstranění bolesti při bolestivých svalových stavech a křečových stazích kosterního svalstva vyvolaných onemocněním páteře, revmatismem nebo úrazem, při zvýšeném svalovém napětí způsobeném onemocněním CNS, při zánětu sedacího nervu (houser), při bolestivých pohybech krčních svalů, při menstruačních potížích. Muscoril lze také použít k celkovému uvolnění před pohybovou rehabilitací.
V diskuzi SPORT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honza J..
Takže chápu správně, že je ten enzycol dobrý i při námaze a sportu? Dnou netrpím, ale namožene a bolavé klouby po tréningu mívám..
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Salima.
Doufám, že když ho doporučují i v lékárně, tak to nebude jenom nějaký reklamní trik a bude fungovat. Nerada bych do sebe něco ládovala a pak zjistila, že je to o ničem.
Lék Muscoril je k dostání v injekční formě a také jako tvrdé tablety. Obě dvě varianty léku jsou k dostání pouze na lékařský předpis a pacient doplácí část jejich ceny.
Maximální výše doplatku na injekce Muscorilu je zde: injekce Muscoril cena (v balení je 6 injekčních dávek).
Maximální výše doplatku na tvrdé tablety Muscorilu je zde: tablety Muscoril cena. (v balení je 20 tablet).
Muscoril je indikován jako adjuvantní léčba při bolestivých spasmech u vertebrogenních onemocnění a obtížích statického původu, torticollis, bolestí zad, ischialgiích, lumbagu, postraumatických spasmech a reflexních kontrakturách, neurologických a revmatických spastických onemocněních, spasticitě centrálního původu. Dále pak k usnadnění pohybové rehabilitace a u dysmenorey.
Lék je určen pro dospělé, u pacientů v dorostovém věku mezi 15 - 18 lety se rozhodne lékař individuálně. Užívání přípravku Muscoril u dětí mladších 15 let není doporučeno.
Počáteční dávka jsou 2 ampule denně (8 mg/den) i.m., tj. po 1 ampuli v rozmezí 12 hodin.
U akutních bolestí lze dávku postupně zvyšovat vždy za 2 dny na dvojnásobek, výjimečně až trojnásobek počáteční dávky. Při dlouhodobém podávání 6 - 8 týdnů u chronických bolestí postačuje obvykle 1 ampule 1 - 2x týdně, popř. měsíčně.
Pro uvolnění spasmů při rehabilitaci je třeba s cvičením vyčkat 30 - 40 minut po aplikaci.
Způsob podávání: Lék se podává jako každá jiná intramusculární injekce hluboko do zevní horní části gluteálního svalu.
Jazylka a svaly s ní související mají důležitý význam v oblasti diagnostiky a léčby bolestí hlavy, migrén a hučení v uších. Jazylka je malá kůstka uložená v blízkosti štítné chrupavky. Svaly, které se na jazylku upínají, mají často klinickou souvislost s jinými segmenty v oblasti hlavy a horní krční páteře. Tyto svaly se upínají nejen na dolní čelist (a zajišťují pohyb dolní čelisti), ale i na spodní část lebky, hrudní kost a lopatku – odtud při jejich přetížení mohou vést vystřelující bolesti a zároveň se často podílejí na svalových dysbalancích způsobujících migrény, hučení v uších a bolesti krční páteře. Proto je nutné se při terapii zaměřit i na ovlivnění těchto svalů.
Terapie spočívá v jemných technikách měkkých tkání za účelem zmírnění napětí v obličeji, relaxace žvýkacích svalů a šetrné mobilizaci čelistního kloubu, které vede ke správnému a rovnoměrnému zapojení čelisti. Následně je však nutné odstranit i příčinu vzniku problému. To znamená zaměřit se na optimalizaci stereotypu žvýkání a řešit problém komplexně, aby se zabránilo návratu obtíží.
Jde tedy o názorný příklad toho, jak moc je náš pohybový aparát propojen a že pro úspěšnou terapii je vždy nutné vedle samotného epicentra bolesti řešit i na první pohled vzdálené poruchy, protože i ty mohou být spouštěčem bolestí s následným zalehnutím uší.
K ruptuře těchto menších svalů dochází následkem pádu nebo náhlého zatížení. Podle toho, které svaly byly natrženy, se mohou příznaky shodovat se symptomem bolestivého ramene. Pokud dojde k natržení několika svalů najednou, úporná bolest prostupuje výběžkem ramene dolů celou paží a postižený ji vůbec nedokáže zvednout. V takovém případě lékař většinou přistoupí k chirurgickému zákroku. U starších lidí je málokdy možný, jelikož již mají uvolněné vazy a šlachy. Léčba je tedy založena na cíleném cvičení.
Četnost jejich výskytu je poměrně nízká. Může se projevit přecitlivělost, zejména kožní vyrážka nebo svědění. Zřídka se vyskytne nevolnost nebo jiné nepříjemné příznaky ze strany zažívacího traktu, bolest žaludku, nucení na zvracení, zvracení nebo průjem. Velmi vzácně může dojít k náhlému omdlení, může nastat stav rozrušení nebo naopak ospalosti a mohou se vyskytnout i závažné alergické reakce.
Po intramuskulárním podání byly velmi vzácně hlášeny případy anafylaktické reakce, jako například hypotenze nebo anafylaktický šok.
