Co způsobuje anginu pectoris?
Příčinou je koronární ateroskleróza neboli zúžení tepen (zesílení jejich stěn), které zásobují srdce krví, kyslíkem a živinami. K tomuto dochází, pokud konzumujete tučné potraviny, ve stěnách tepen se usazuje tuk, tepny se zužují a následně se snižuje průtok krve do srdce. Příznaky se objevují v době, kdy srdce potřebuje více krve a musí začít pumpovat rychleji, aby splnilo tělesné nároky. Srdce je nedostatečně zásobeno kyslíkem, což způsobuje bolest v srdci, která se projevuje jako bolest na hrudi. V závažných případech k výše uvedenému dochází, i když je srdce v klidu.
Jiné příčiny anginy pectoris
Angina pectoris může být zhoršena jinými chorobami:
- trvale rychlým srdečním tepem;
- anémií (chudokrevnost);
- onemocněním srdeční chlopně;
- zesílením srdečního svalu (hypertrofie), které je způsobeno vysokým krevním tlakem;
- abnormálně vysokým tlakem na pravé straně srdce zapříčiněným plicním onemocněním.
Ve velmi vzácných případech může dojít ke křeči věnčité tepny způsobené tukovými usazeninami. Dalším druhem onemocnění, které má podobné příznaky jako angina pecoris, je astma. Astmatický záchvat je rovněž vyvolán cvičením, zátěží. Rozpoznat příznaky astmatu však není těžké, projevuje se dušností a takzvaným pískotem.
Typy anginy pectoris
- Stabilní angina pectoris způsobuje relativně pravidelné záchvaty přicházející po zátěži, bolest na hrudi trvá pár minut.
- Nestabilní angina pectoris je závažnější forma, která má zhoršující se průběh. Dochází k nárůstu četnosti záchvatů, prodloužení doby jejich trvání i k jejich vzniku v klidových podmínkách. Nestabilní angina pectoris způsobuje zúžení tepen, které má mnohem větší tendenci zablokovat průtok a přivodit tak srdeční infarkt.
- Variační angina pectoris způsobuje náhlou bolest na hrudi z důvodu tepenných křečí. Tyto bolesti se objevují, i když je srdce v klidu, a to zejména v časných ranních hodinách. Jedná se o mimořádně vzácnou nemoc.
Jaké jsou rizikové faktory anginy pectoris?
Každý z nás má v tepnách usazeniny tuku. Ateroskleróza se může objevit již ve 20 letech a prohlubuje se s věkem. Níže jsou uvedeny známé rizikové faktory, které zvyšují ukládání mastných usazenin a způsobují zúžení tepen.
- rodinná anamnéza aterosklerózy;
- vysoká hladina cholesterolu v krvi;
- vysoký krevní tlak;
- kouření;
- pohlaví (muži);
- cukrovka;
- obezita;
- stres;
- nedostatek pravidelného cvičení;
- stárnutí (patří mezi nejsilnější rizikové faktory).
Jaké jsou příznaky anginy pectoris?
Příznaky se objevují vlivem fyzické námahy nebo emocionálního stresu, někdy i po nadměrné konzumaci potravin. Často je zhoršuje chladné nebo větrné počasí:
- tlak na hrudi;
- zvýšená dušnost při cvičení;
- pocit tíže nebo znecitlivění v paži, ramenu, lokti nebo ruce, obvykle na levé straně;
- pocit přiškrcení;
- nevolnost, která se objevuje v obou pažích, čelistech, zubech, uších, žaludku a ve vzácných případech mezi lopatkami.
Nestabilní angina pectoris má stejné příznaky, ale projevují se i tehdy, když je srdce v klidu. V některých případech může dojít k prasknutí tepny. Prasknutí je zapříčiněno krevními sraženinami, které jsou tak velké, že zablokují tepnu a omezí přítok krve. Tyto problémy pak ústí v nestabilní anginu pectoris nebo v infarkt.
Jak je diagnostikována angina pectoris?
Diagnóza je založena na:
- přítomnosti typických příznaků;
- lékařské anamnéze;
- glycerolu trinitrátu, který v případě podání zmírňuje bolest.
Elektrokardiogram (EKG) je test měřící elektrickou aktivitu srdce, který pomáhá při diagnóze, pokud se provádí během projevující se bolesti. EKG test se provádí cvičením na běžeckém pásu nebo rotopedu a pomáhá zjistit, zda je zdrojem bolesti srdeční sval. Tento test je prováděn odborníkem v nemocnici. Většina kardiologů používá níže popsané moderní diagnostické metody:
- Radioaktivní kontrola prokrvení myokardu. V tomto testu je pacientovi aplikována malá dávka radioaktivní látky. To umožní lékaři na rentgenu rozpoznat zdravé srdce od srdce poškozeného infarktem či ucpáním tepen. Tento test je velmi spolehlivý.
- Stresový echo test je zkouška ultrazvukem, u níž se lék podává při zátěži (cvičení) a zároveň se kontroluje aktivita srdce. Zdravé srdce tluče aktivněji s tímto přípravkem, naopak srdce se zúženými tepnami tluče méně intenzivně. Tento test se provádí především u mladých pacientů, u nichž se předpokládá jen slabé zúžení v tepnách.
- Magnetická rezonance. Při testu pomocí magnetické rezonance je aplikována chemická látka (gadolinia), která pomáhá zjistit, kolik jizev je v centru srdce, zatímco je srdce zobrazeno ve skeneru magnetické rezonance. Lze jí také zkoumat stav srdečních tepen.
- CT srdce určuje množství vápníku v srdečních tepnách. Často se provádí angiogram CT srdečních tepen, který slouží k zobrazení zúžení.
Nejúčinnějším testem je koronární angiogram, což je test, kdy je aplikována injekce tekutého barviva do tepen, které jsou pak snadno viditelné rentgenovým zářením. Tento test však může způsobit poškození tkáně v blízkosti srdce. Také může dojít k infarktu či cévní mozkové příhodě. U starších osob a diabetiků je riziko vyšší. To jsou důležité faktory, který pomohou lékaři s vyhodnocením, zda přínosy angiogramu převáží jeho rizika.
Co může udělat lékař?
Váš praktický lékař vám může:
- pomoci s identifikací a snížením rizikových faktorů (vysoká hladina cholesterolu, vysoký krevní tlak), které nereagují na změny životního stylu;
- předepsat léky na zmírnění anginy pectoris;
- vás odkázat na další vyšetření u kardiologa (srdečního specialisty).
Léčba anginy pectoris
Pravděpodobně budete muset k léčbě příznaků a ke zlepšení stavu užívat některé z následujících léků:
- Aspirin v nízkých dávkách snižuje tendenci malých krevních buněk (destiček), aby se držely pohromadě, zabraňuje tvorbě krevních sraženin.
- Glycerol trinitrát uvolňuje srdce a zmírňuje záchvaty. Může se užívat v potahovaných tabletách nebo ve sprejové formě.
- Dlouhodobě působící nitráty snižují frekvenci záchvatů. Mohou být ve formě tablet nebo náplastí a jsou velmi účinné. Jako vedlejší účinky jsou uváděny bolesti hlavy.
- Beta-blokátory blokují účinek adrenalinu, takže zpomalují puls a snižují krevní tlak. Snižuje se požadavek kyslíku a zlepšuje se zásobování krve do srdečního svalu. Beta-blokátory jsou důležité při ochraně srdce po infarktu. Nedoporučují se užívat pro pacienty trpící astmatem.
- Blokátory kalciových kanálů snižují svalové napětí v koronárních tepnách, rozšiřují je a vytvářejí větší prostor. Také mírně uvolňují srdeční sval, snižují požadavek srdce na kyslík a snižují krevní tlak.
- Aktivátory draslíkových kanálů snižují svalové napětí ve stěnách krevních cév, rozšiřují je a zlepšují tok krve a zásobení kyslíkem.
Chirurgie
Pokud trpíte těžkou anginou pectoris, která nereaguje na léky, kardiolog může rozhodnout, že je k obnovení srdečních funkcí na původní úroveň a snížení pravděpodobnosti infarktu nutná operace. Pak lze provést jednu z následujících operací:
- angioplastika koronárních tepen;
- bypass (náhrada tepen).
Jak zabránit angině pectoris?
Mnoho rizikových faktorů lze odstranit pomocí změny životního stylu:
- konzumujte pestrou a zdravou stravu s dostatkem listové zeleniny; vyhněte se sladkým potravinám, nasyceným tukům a plnotučným mléčným výrobkům.
- přestaňte kouřit;
- pokud trpíte nadváhou, zhubněte;
- procházejte se denně alespoň po dobu 30 minut;
- dodržujte předepsanou léčbu, pokud máte cukrovku nebo vysoký krevní tlak.
Autor: © Jakub Vinš
Foto: © Mikael Häggström