Jak vzniká zánět spojivek?
Zánět spojivek je infekční nebo alergické onemocnění, při němž postiženému nateče oko a má problémy s viděním. Při infekčním zánětu, který může způsobovat například bakterie Staphylococcus aureus nebo dokonce chlamydie, oko produkuje hnis. Zánět spojivek může být i virového původu, například jako vedlejší projev spalniček nebo zánětů horních cest dýchacích.
Záněty spojivek lze dělit podle několika kritérií, jež se vzájemně doplňují. Podle průběhu je dělíme na hyperakutní (příznaky onemocnění se vyvíjejí během několika málo hodin po setkání s infekcí), akutní (příznaky se vyvinou obvykle během několika hodin až dnů, během týdne dochází k postižení druhého oka a netrvá déle než 4 týdny) a chronické, trvající déle než čtyři týdny.
Jak vypadá zánět spojivek
Zde můžete vidět, jak vypadá zánět spojivek.
Zánět spojivek ze slunce
Zánět spojivek ze slunce se vyskytuje ve všech ročních obdobích, proto před ním a nadměrným osvícením chraňte svůj zrak. Na všech místech s intenzivnějším slunečním svitem (zejména v blízkosti vodních ploch nebo v zimě na horách) používejte ochranné sluneční brýle. Samozřejmě chraňte i své děti.
Alergický zánět spojivek
Alergický zánět spojivek mívá mírnější průběh než infekční a vedle klasických přírodních alergenů jej může způsobovat kosmetika, různé roztoky, ale i kontaktní čočky. Spojivka je místem, kde velmi často dochází ke styku alergenů s lidským imunitním systémem. Je to nasnadě, protože toto místo je vnějšímu světu relativně dobře otevřené. Pokud je organismus na daný alergen přecitlivělý, rozvíjí se alergická reakce. Ta se nejčastěji projevuje svěděním, pálením, nadměrným slzením, otokem víček a spojivky nebo různým stupněm zbytnění rohovky. Sekret je v takovém případě vodnatý až hlenovitý, ale rozhodně ne hnisavý. Vyskytuje se buď sezonně, nebo celoročně. K zánětu dojde vlivem alergické reakce – alergen se naváže na buňky, konkrétně na žírné buňky, které mají v sobě váčky s látkami, jež působí na okolní tkáň agresivně, pokud dojde k jejich vylití. A k němu dojde právě po stimulaci organismu daným alergenem. Spojivka je při takovém druhu zánětu bledá, svědí a pálí. Co se týká léčby, je nutná spolupráce s alergologem a nezbytné je vyloučení nebo alespoň maximální omezení styku alergenu s alergikem.
Zánět spojivek u novorozence
Typický bakteriální zánět spojivek u kojenců a novorozenců začíná mezi 2.–14. dnem života. Projevuje se hustým hnisavým sekretem, otokem a zčervenáním očí, které mohou být navíc světloplaché. Léčba spočívá v asi 10 dní trvající aplikaci antibiotik ve formě kapek nebo mastí. Stejně jako u dospělých mohou i u malých dětí vyvolat nepříjemný zánět spojivek nejrůznější příčiny, takže průběh zánětu může být velmi rozdílný. V případě alergických spouštěčů je navíc nutné připravit se také na to, že se zánět pravděpodobně bude často opakovat. U alergií není při zánětu sekrece z očí velká, oči jsou podrážděné a červené, někdy lze pozorovat otok víček a spojivek. Optimální terapií je nalezení a odstranění alergenu, ale to se ne vždy podaří. Naštěstí jsou dnes k dostání nejrůznější oční kapky, masti, gely i spreje, které tlumí různorodé alergické projevy. Někdy je bohužel nutné podat dítěti lokální či celkové kortikoidy.
Léčba
Nejprve něco k vyšetřovacím metodám. Pokud má lékař podezření na zánět spojivek, provádí důkladné vyšetření na štěrbinové lampě. V případě, že se jedná o zánět spojivky, je přítomno její překrvení (spojivka ztrácí svou růžovou barvu a je krvavě až cihlově červená; je to z toho důvodu, že kapiláry ve sliznici se v přítomnosti zánětu roztáhnou = dilatují), spojivka je nateklá (z důvodu prostoupení tekutiny z roztažených kapilár, které jsou navíc často vlivem zánětu poškozeny a jsou na nich trhlinky /fenestrace/). Dále je přítomná nadměrná sekrece slz. Lékař vyšetřuje jak dolní spojivkový vak, tak horní, a to tzv. everzí (přetočením) horního víčka. Pro ověření diagnózy a určení původce onemocnění se provádí stěr ze spojivky, jenž se posílá na mikrobiologické vyšetření. Slouží k určení, zda se jedná o bakteriální, virové, plísňové nebo chlamydiové onemocnění a dle něj se dále volí terapie. Pokud se jedná o chronické konjunktivitidy, může lékař odebrat ze spojivky biopsii k podrobnému tkáňovému prostudování a taktéž k volbě nejlepší léčby. U bakteriálních a chlamydiových konjunktivitid se používají k terapii antibiotika. Lokálně se podávají v podobě očních mastí nebo kapek, celkově jsou podávány tablety. Terapie může být podpořena průplachy oka jodopovidonem, což je dezinfekční přípravek s přídavkem jodu, jak je patrné už z názvu. Na virové konjunktivitidy antibiotika rozhodně nezabírají. Doporučuje se terapie studenými obklady, léky, které zužují kapiláry, případně virostatiky v kapkách nebo v mastech. Alergické konjunktivitidy se v první řadě léčí odstraněním alergenu ze života alergika, případně lze podpořit tlumení alergických projevů antihistaminiky. Je důležitá spolupráce s alergologem.
Léčba zánětu spojivek u dětí
Pro děti jsou při léčbě zánětu spojivek běžně doporučovány tyto přípravky:
Ophthalmo-Septonex (účinná látka Carbethopendecinii bromidum) – při mírném průběhu zánětu
Opthalmo-Framykoin (účinná látka Bacitracinum zincicum), Tobrex mast nebo kapky (léčivá látka Tobramycin), Kanamycin mast nebo kapky (účinná složka Kanamycini sulfas), Garasone (léčivá látka Gentamicini sulfas a Betamethasoni natrii phosphas)
Při alergických zánětech spojivek – Maxitrol, Spersallerg (obsahuje dvě účinné látky, Tetryzolin k omezení zánětlivého podráždění a otoku a Antazolin zmírňující alergii), Opatanol, Zaditen kapky atd.
Pamycon (účinná látka Neomycini sulfas) – antibiotické kapky k léčbě přidružených zánětů v nose a uších
Kapky na zánět spojivek
Na bakteriální zánět spojivek se využívají antibiotikové kapky do oka. Ty vám může předepsat pouze váš oční lékař. U alergického zánětu spojivek je zase třeba používat protialergické přípravky. Na začátku se používá antihistaminikum. Na virový zánět se využívá oftalmologikum.
Autor: © svevi
Foto: © Dahnonanyndel