Co je půst a co dieta?
Doba půstu je čas, ve kterém nepřijímáte pevnou potravu a pijete pouze vodu, nejlépe destilovanou z lékárny, balenou ve skle. Pozor! Mnozí lidé zaměňují půst za dietu. Přijímáte-li v průběhu „půstu“ minerálky nebo nějaké šťávy, je jedno jaké, držíte dietu, a ne půst! Rozdíl je v tom, že při půstu dochází ke zpomalení a pak k zastavení činnosti žaludku. Při dietě nikoliv! Doby půstu jsou: 1, 3, 7, 15, 21, 40 dní. Tyto doby jsou stanoveny na základě znalostí zasvěcenců o proudění energie v energetických centrech lidského těla. S půstem je potřeba zacházet velmi opatrně, jelikož uvolňuje staré usazeniny koncentrovaných chemikálií v těle. Energii, kterou ušetří tělo na práci žaludku, použije ke zvýšené činnosti ledvin, jater, střev a dalších orgánů čistících tělo. V některé z těchto částí může být uložena hrudka chemikálie (z konzervovaného jídla, z léků a podobně), která se půstem uvolní, ledviny ji pak nezvládnou odfiltrovat a propustí ji do krve. Tím si můžete způsobit otravu celého organismu.
Slovo půst se německy řekne fasten, což je odvozeno od gótského slova fastan – zastavit se, sečkat. Z toho vyplývá, že půstem pozastavíme naši každodenní rutinu, čímž je například stravování nebo zábava. Půst souvisí s pokáním. Půstem můžeme sledovat změny našeho organismu, změny, které nám přináší na duši i těle. Půst se využívá hlavně v různých náboženstvích. Židé se postí vždy před nástupem židovského roku. Dospělí nic nejí, nepijí, někteří se postí deset dní před hlavním svátkem. Devět dní počínaje dnem prvního jarního úplňku. Tradiční křesťané se postí před Velikonocemi, kdy Popeleční středa a Velký pátek jsou hlavními postními dny. Pravoslavní křesťané mají postní zvyky mnohem složitější a přísnější. Před Velikonocemi je jejich půst delší, dále se postí před Vánocemi a některé dny během roku. Nejznámější půst je islámský. Trvá až měsíc a nazývá se Ramadán. Ramadán je 9. měsíc islámského kalendáře a musí ho dodržovat všichni muslimové. Celý měsíc je chápán jako modlitba a lidé se zdržují jídla, pití, kouření, žvýkání a souložení od východu do západu slunce. Z toho vyplývá, že se v noci často připravují různé zábavy, kde se holduje pití, jídlu a kouření. Výjimku v tomto období mají pouze malé děti, těhotné a kojící ženy, staří a nemocní.
Jak půst probíhá?
Prvních 24 hodin nemá půst žádný účinek, kromě hladu. Druhý den se hlad zmírní a začnou se z těla vylučovat toxiny. To se projeví potažením jazyka a špatným dechem. Třetí den se může objevit bolest hlavy. Po skončení půstu začněte pozvolna s tekutinami (polévka, ovocné šťávy). Návrat k normální stravě musí být postupný a měl by odpovídat období rovnajícímu se polovině délky hladovění. Bílkoviny, maso a obiloviny můžete až další den. Při krátkém půstu nemusíte ležet v posteli, pouze se vyhněte namáhavějším činnostem vyžadujícím značné soustředění. Hladovět by neměli nemocní lidé a ti, kteří trpí tuberkulózou, cukrovkou a poruchami ledvin. Do půstu se pusťte v případě, že se cítíte zdraví a silní.
Druhy půstu
- Úplný půst: pijí se pouze tekutiny (obvykle pouze několik dní)
- Danielův půst: nejí se maso, sladkosti ani pečivo; pije se voda a džusy, jí se ovoce a zelenina
- Třídenní půst: může to být úplný půst, Danielův půst nebo půst, kdy se člověk vzdá jedné nebo více věcí ze svého pravidelného jídelníčku
- Přerušovaný půst: bývá v rozmezí od 6 hodin do 15 hodin nebo od východu slunce do západu; přičemž si lze vybrat jeden ze tří půstů – úplný, Danielův nebo se vzdát jedné či více věcí ze svého pravidelného jídelníčku
Jak na to
Krátké půsty 1–3denní
V případě, že jste půst nikdy nedrželi, začněte nejprve s jednodenním půstem a zjistěte, jak se budete cítit. Po probuzení vypijte neslazenou minerální vodu a vymačkejte si do ní pomeranč nebo citrón. V průběhu půstu můžete mít pocity zimy, závratě nebo bolesti hlavy, ale je to jen dočasné.
Ukončení půstu
Velmi záleží na tom, jak půst ukončíme. S jídlem musíme začít pozvolna, podle toho, jak dlouho jsme půst drželi. Denní půst můžeme zakončit troškou zeleninové polévky nebo ovocnou šťávou a potom můžeme přejít na normální jídlo. Pokud jsme drželi vícedenní půst, je vhodné jej zakončit zeleninovou polévkou nebo šťávou a následující dny bychom měli začít jíst lehkou stravu. Nejlépe ráno ovoce a odpoledne dušenou zeleninu s rýží.
Šťávová terapie
Oblíbeným a účinným druhem půstu je popíjení různých druhů šťáv, nejlépe však vlastních, vyrobených z čerstvé zeleniny nebo z čerstvého ovoce. Čerstvá šťáva nebo i jen voda s citrónem, obohatí naše tělo o vitamíny, minerály a důležité stopové prvky, čímž se urychlí očistný proces a obnoví se funkce buněk.
Vhodné druhy ovoce a zeleniny
Šťávový půst se nemusí omezovat pouze na jeden druh ovoce nebo zeleniny. Nejčastěji se používají jablka, hroznové víno, grep, ananas, mrkev, petržel, kapusta, červená řepa, brokolice, zelí. Zeleninu nebo ovoce volíme podle toho, jakého účinku chceme dosáhnout. Šťávu vyrobíme na odšťavovači vždy těsně před konzumací (dbejte na dokonalé očištění). Zelenina nesmí být loupaná nebo namáčená ve vodě, či jinak upravovaná. Půst nesmí držet lidé, kteří mají oběhové potíže nebo cukrovku.
Půst 16/8
Přerušovaný půst 16/8 je dietní postup, při kterém sníte všechna jídla v 8hodinovém okně a zbývajících 16 hodin dne se postíte. Je to forma časově omezeného stravování, oblíbený typ přerušovaného půstu. Další oblíbené varianty na stejném principu jsou půst 14/10 a půst 12/12.
Číslo 16 se vztahuje na 16hodinové období půstu, které často zahrnuje i čas strávený spaním.
Číslo 8 se vztahuje na 8hodinové okno pro stravování, během kterého konzumujete všechna jídla a svačiny.
Můžete si vybrat, které 8hodinové okno vám nejlépe vyhovuje. Mezi oblíbené možnosti patří 10:00 až 18:00, 12:00 až 20:00 nebo dokonce 14:00 až 22:00.
Metoda 16/8 sice neomezuje, co jíte během 8hodinového okna, ale obecně se doporučuje zaměřit se na výživné potraviny, které podpoří celkové zdraví a pohodu.
Návrh rozvrhu
Běžným přístupem je dát si poslední jídlo kolem 20:00 a pak znovu nejíst až do příštího poledne.
Půst 36 hodin
Týdenní 36hodinový půst může nabídnout několik potenciálních výhod, včetně zlepšené citlivosti na inzulín, buněčné opravy prostřednictvím autofagie, zlepšené funkce mozku a potenciální regulace hmotnosti prostřednictvím úbytku tuku a sníženého příjmu kalorií. Může také podpořit zdraví srdce a potenciálně mít protizánětlivé účinky.
Regulace hmotnosti
Půst může vést ke kalorickému deficitu, což může vést k úbytku hmotnosti. Může také podpořit oxidaci tuků, což pomáhá snižovat tělesný tuk.
Zlepšená citlivost na inzulín
Půst může zvýšit citlivost na inzulín, což může pomoci v prevenci nebo léčbě cukrovky 2. typu.
Autofagie a buněčná oprava
Půst může spustit autofagii, proces, při kterém tělo čistí poškozené buňky a regeneruje nové.
Zdraví mozku
Výzkum naznačuje, že půst může posílit funkci mozku a zlepšit neuroplasticitu, což potenciálně snižuje riziko neurodegenerativních onemocnění.
Zdraví srdce
Půst může zlepšit několik ukazatelů zdraví srdce, včetně krevního tlaku a hladiny cholesterolu.
Protizánětlivé účinky
Půst může mít protizánětlivé účinky a potenciálně snižuje zánět v těle.
Metabolické přínosy
Půst může vést ke zvýšené produkci růstového hormonu, což potenciálně zlepšuje růst svalů, metabolismu a regeneraci.
Důležité informace
Před zahájením jakéhokoli režimu půstu je nezbytné poradit se s lékařem, zejména pokud se s něčím léčíte.
I když 36hodinový půst může být prospěšný, nemusí být vhodný pro každého.
Delší období půstu nemusí být nutně lepší a může být potenciálně škodlivé. Půst se praktikuje také na jeden den v týdnu na 24 hodin, na 48 hodin a na 72 hodin, tedy půst na 3 dny v každém týdnu.
Správná příprava a postupné zařazování stravy jsou důležité pro maximalizaci přínosů a minimalizaci potenciálních rizik.
Půst na vodě
Vodní půst je typ půstu, při kterém jedinci po stanovenou dobu, obvykle 24–72 hodin, konzumují pouze vodu a zdržují se veškerého jídla a jiných nápojů. Provádí se z různých důvodů, včetně hubnutí, duchovních nebo náboženských účelů a potenciálních zdravotních přínosů. Je však zásadní porozumět potenciálním rizikům a před zahájením vodního půstu se poradit se zdravotníkem.
Vodní půst znamená pouze pití vody bez žádného jídla po stanovenou dobu. Je to forma přísného půstu, která může trvat od 24 hodin do několika dnů, přičemž někteří jedinci ji mohou prodloužit, i když se to obecně nedoporučuje bez lékařského dohledu.
Přínosy půstu na vodě
- Hubnutí: Někteří jedinci používají vodní půst jako metodu k rychlému hubnutí.
- Duchovní nebo náboženské důvody: Vodní půst má historické kořeny v různých náboženských a duchovních praktikách.
- Možné zdravotní přínosy: Existují tvrzení o potenciálních přínosech, jako je zlepšená citlivost na inzulín, snížení zánětu a buněčná oprava (autofagie).
- Detoxikace: Někteří věří, že vodní půst může pomoci tělu očistit se od toxinů.
- Obnova střev: Někteří jedinci jej používají k údajnému resetování svého trávicího systému.
Rizika vodního půstu
Nerovnováha elektrolytů
Vodní půst může vést k nízkým hladinám esenciálních elektrolytů, jako je sodík, draslík, vápník a hořčík, což může způsobit vážné zdravotní problémy, jako jsou záchvaty, svalová slabost a srdeční problémy.
Dehydratace
I když se to u vodního půstu může zdát nemožné, přesto může vést k dehydrataci, pokud není správně zvládán.
Nedostatek živin
Dlouhodobý vodní půst může vést k nedostatku životně důležitých živin, protože tělo začíná odbourávat svalovou hmotu pro výrobu energie.
Poruchy příjmu potravy
Vodní půst může být spojen s poruchami stravovacích návyků a nemusí být vhodný pro osoby s anamnézou poruch příjmu potravy.
Realimentační syndrom:
Opětovné zavádění jídla po delším vodním půstu může být nebezpečné a může vést k srdečním a trávicím problémům.
Další rizika vodního půstu
Bolesti hlavy, nevolnost, slabost a únava jsou během vodního půstu běžné a pokud se neřeší, mohou být příznakem závažnějších komplikací.
Důležité vědět
Před pokusem o vodní půst je nezbytné se poradit s lékařem nebo registrovaným dietologem, zejména pokud máte nějaké základní zdravotní problémy.
Vodní půst delší než 24 hodin by měl být prováděn pouze pod přísným lékařským dohledem.
Postupné opětovné zavádění jídla
Po vodním půstu postupně znovu zavádějte jídlo, počínaje malými, snadno stravitelnými jídly.
Sledujte elektrolyty
Pokud se rozhodnete pro vodní půst, pečlivě sledujte hladiny elektrolytů a vyhledejte lékařskou pomoc, pokud se u vás objeví jakékoli znepokojivé příznaky. V domácích podmínkách jdou elektrolity sledovat težko a je třeba se zaměřit na pocit žízně a barvě moči. Tmavě žlutá moč naznačuje dehydrataci, zatímco čirá nebo světle žlutá moč naznačuje dobrou hydrataci.
Uvědomte si příznaky nerovnováhy elektrolytů
Svalové křeče, záškuby, únava a nepravidelný srdeční tep mohou být příznaky elektrolytové nerovnováhy.
Máte-li pochybnosti, zvažte přerušovaný půst (období jídla a půstu) může být bezpečnější alternativou, přičemž jeho účinnost se stále zkoumá.
Půst při úplňku
Půst v den úplňku, často označovaný jako Pournami Viratham nebo úplňkový půst, je praxe dodržovaná v některých kulturách, zejména v hinduismu, kde je den úplňku považován za příznivý. Věří se, že nabízí různé zdravotní a duchovní výhody, včetně detoxikace, duševní jasnosti a hlubšího spojení s lunárním cyklem.
Přínosy půstu za úplňku
Detoxikace a očista těla
Půst za úplňku údajně podporuje detoxikaci tím, že umožňuje tělu odpočinout si a očistit se, což potenciálně pomáhá s odstraňováním toxinů a metabolického odpadu.
Autofagie
Půst, zejména během úplňku, může spustit autofagii, buněčný proces, při kterém tělo rozkládá a odstraňuje poškozené buňky, čímž podporuje buněčnou obnovu.
Zvýšená energie a mentální jasnost
Někteří věří, že energii úplňku lze využít k léčení a obnově, což vede ke zvýšené duševní jasnosti a soustředění.
Duchovní význam
V hinduismu je den úplňku považován za příznivý čas pro duchovní praktiky, jako je modlitba, meditace a půst, k získání božského požehnání.
Spojení s lunárními cykly
Půst během úplňku může být způsobem, jak se spojit s přirozenými rytmy měsíce a jeho vlivem na tělo a mysl.
Jak se provádí půst při úplňku
Trvání
Typický půst za úplňku představuje 24hodinové období půstu, konzumaci pouze vody a/nebo džusu.
Strava
Během půstu se doporučuje vyhýbat se pevné stravě a zůstat jen na vodě, přičemž je žádoucí zaměřit se na její pravidelné pití. Pokud vám to vaše přesvědčení dovolí, můžete vodu nahradit jinou hydratační tekutinou, jako je voda a čerstvé ovocné/zeleninové šťávy. Možná je i voda s citrónem.
Načasování
Někteří lidé dodržují praxi zahájení půstu od východu do západu slunce nebo když je viditelný úplněk.
Duchovní praktiky
Půst se často kombinuje s modlitbami, meditací a dalšími duchovními praktikami.
Důležité
Před zahájením jakéhokoli půstu je nezbytné poradit se s lékařem nebo nutričním poradcem, zejména pokud máte zdravotní problémy nebo jste těhotná.
Věnujte pozornost signálům svého těla a půst podle toho upravte. Někteří lidé mohou považovat 24hodinový půst za příliš náročný a mohou zvolit kratší dobu nebo šetrnější přístup.
Výhody půstu za úplňku se nejlépe projeví v kombinaci se zdravou a vyváženou stravou a pravidelným cvičením po zbytek měsíce.
Půst podle věku
O půstu se často diskutuje, ale bez konkrétních pokynů souvisejících s věkem. Při plánování půstu lze zvážit některá obecná doporučení založená na věku a individuálních okolnostech. Mladší dospělí mohou mít větší flexibilitu s režimy půstu, zatímco starší dospělí mohou potřebovat upravit dobu půstu a upřednostnit potraviny bohaté na živiny po půstu nebo během něj v případě přerušovaného půstu. Bez ohledu na věk je zásadní upřednostnit celkové zdraví, poradit se s lékařem a zvážit individuální zdravotní stav před zahájením jakéhokoli režimu půstu.
Půst čistí tělo i duši
Žádný lék nemá tak velkou schopnost očistit organismus a ochránit ho před toxemií jako půst. Hladovění je nejradikálnější a nejrychlejší způsob, jak detoxikovat celý organismus a překonat nejrůznější onemocnění. Držet půst je mnohem efektivnější než dlouhodobě nejíst. Spousta lidí si pod pojmem půst představuje vynechání „pár obědů“. Ale o tom to vůbec není. Smyslem půstu je dokonale poznat své tělo i duši. Je to vědomá pauza s cílem nahlédnout do svého nitra. Mnoho lidí si po tomto zážitku úplně změní uspořádání svého života. Při hladovění se totiž nepročišťuje pouze organismus, ale také mysl se zbavuje přebytečné zátěže. Kdo se postí, úplně se zpomalí a najednou vidí svůj život, jenž se kolem něho předtím řítil obrovskou rychlostí.
Zásady půstu
- dva dny před zahájením úplného půstu konzumujeme pouze syrovou zeleninu či ovoce;
- vždy začínáme pouze s jednodenním půstem, jakmile jej překonáme, můžeme si přidat den navíc;
- v průběhu půstu je vhodné denně vypít 3 litry destilované vody z lékárny;
- při hladovění se snažíme nevykonávat fyzicky náročnou práci;
- překonat počáteční obtíže nám pomohou krátké procházky do přírody, studená sprcha, relaxace, četba či poslouchání příjemné hudby;
- po skončení půstu je nutné pomalu přecházet na normální stravu. Velmi vhodná jsou lehká zeleninová jídla, pokrmy z rýže, ovesných vloček, jáhel či pohanky.
Rizika půstu pro naše zdraví
Náhlé postění je velkou očistnou zátěží pro náš organismus a bez lékařského dohledu mohou nastat následující obtíže:
- dnový záchvat, jelikož narůstá hladina kyseliny močové
- ledvinové poruchy
- srdeční poruchy
- diabetické obtíže
- možnost prohloubení zánětlivých, rakovinových procesů
- psychické obtíže – deprese, stres
Přínosy půstu
- při odvykání od alkoholu, kouření
- očištění organismu
- při onemocněních gastrointestinálního traktu
- při obezitě
Každý člověk by se měl naučit občas postit, ale nesmí zapomenout, jaká rizika jsou s půstem spojená, a pokud si není člověk jist nebo má nějaké zdravotní obtíže, měl by se nejdříve poradit se svým lékařem.
Půst před Velikonocemi
Velikonoční půst, zejména během postní doby, je křesťanská tradice reflexe a přípravy. Zahrnuje zdržování se jídla nebo určitých druhů jídla, nebo dokonce určitých činností, po určitou dobu, často 40 dní, vedoucí k Velikonoční neděli. Tato praxe odráží Ježíšových 40 dnů půstu a pokušení na poušti, jak je popsáno v evangeliích.
Velikonoční půst
40denní období před Velikonocemi, které dodržuje mnoho křesťanů. Nazývá se postní doba.
Účel půstu
Půst během postní doby je způsob, jak si připomenout Ježíškovu oběť, praktikovat sebekázeň a zaměřit se na duchovní růst prostřednictvím modlitby a reflexe.
Jak se křesťané postí
Půst může zahrnovat zdržování se určitých potravin, jako je maso, snížení celkového příjmu potravy nebo vzdání se určitého zvyku či činnosti.
Biblický základ
Postní praxe před Velikonocemi má kořeny v biblických zprávách o Ježíšově půstu na poušti a o 40 dnech putování Izraelitů pouští.
Další pravidla
Post zahrnuje i další praktiky, jako je modlitba, konání dobrých skutků a zvýšené zaměření na čtení Písma svatého.
Autor: © Jakub Vinš
Foto: © Dr Jean Fortunet