Co je půst a co dieta?
Doba půstu je čas, ve kterém nepřijímáte pevnou potravu a pijete pouze vodu, nejlépe destilovanou z lékárny, balenou ve skle. Pozor! Mnozí lidé zaměňují půst za dietu. Přijímáte-li v průběhu „půstu“ minerálky nebo nějaké šťávy, je jedno jaké, držíte dietu, a ne půst! Rozdíl je v tom, že při půstu dochází ke zpomalení a pak k zastavení činnosti žaludku. Při dietě nikoliv! Doby půstu jsou: 1, 3, 7, 15, 21, 40 dní. Tyto doby jsou stanoveny na základě znalostí zasvěcenců o proudění energie v energetických centrech lidského těla. S půstem je potřeba zacházet velmi opatrně, jelikož uvolňuje staré usazeniny koncentrovaných chemikálií v těle. Energii, kterou ušetří tělo na práci žaludku, použije ke zvýšené činnosti ledvin, jater, střev a dalších orgánů čistících tělo. V některé z těchto částí může být uložena hrudka chemikálie (z konzervovaného jídla, z léků a podobně), která se půstem uvolní, ledviny ji pak nezvládnou odfiltrovat a propustí ji do krve. Tím si můžete způsobit otravu celého organismu.
Slovo půst se německy řekne fasten, což je odvozeno od gótského slova fastan – zastavit se, sečkat. Z toho vyplývá, že půstem pozastavíme naši každodenní rutinu, čímž je například stravování nebo zábava. Půst souvisí s pokáním. Půstem můžeme sledovat změny našeho organismu, změny, které nám přináší na duši i těle. Půst se využívá hlavně v různých náboženstvích. Židé se postí vždy před nástupem židovského roku. Dospělí nic nejí, nepijí, někteří se postí deset dní před hlavním svátkem. Devět dní počínaje dnem prvního jarního úplňku. Tradiční křesťané se postí před Velikonocemi, kdy Popeleční středa a Velký pátek jsou hlavními postními dny. Pravoslavní křesťané mají postní zvyky mnohem složitější a přísnější. Před Velikonocemi je jejich půst delší, dále se postí před Vánocemi a některé dny během roku. Nejznámější půst je islámský. Trvá až měsíc a nazývá se Ramadán. Ramadán je 9. měsíc islámského kalendáře a musí ho dodržovat všichni muslimové. Celý měsíc je chápán jako modlitba a lidé se zdržují jídla, pití, kouření, žvýkání a souložení od východu do západu slunce. Z toho vyplývá, že se v noci často připravují různé zábavy, kde se holduje pití, jídlu a kouření. Výjimku v tomto období mají pouze malé děti, těhotné a kojící ženy, staří a nemocní.
Jak půst probíhá?
Prvních 24 hodin nemá půst žádný účinek, kromě hladu. Druhý den se hlad zmírní a začnou se z těla vylučovat toxiny. To se projeví potažením jazyka a špatným dechem. Třetí den se může objevit bolest hlavy. Po skončení půstu začněte pozvolna s tekutinami (polévka, ovocné šťávy). Návrat k normální stravě musí být postupný a měl by odpovídat období rovnajícímu se polovině délky hladovění. Bílkoviny, maso a obiloviny můžete až další den. Při krátkém půstu nemusíte ležet v posteli, pouze se vyhněte namáhavějším činnostem vyžadujícím značné soustředění. Hladovět by neměli nemocní lidé a ti, kteří trpí tuberkulózou, cukrovkou a poruchami ledvin. Do půstu se pusťte v případě, že se cítíte zdraví a silní.
Druhy půstu
- úplný půst: pijí se pouze tekutiny (obvykle pouze několik dní)
- Danielův půst: nejí se maso, sladkosti ani pečivo; pije se voda a džusy, jí se ovoce a zelenina
- třídenní půst: může to být úplný půst, Danielův půst nebo půst, kdy se člověk vzdá jedné nebo více věcí ze svého pravidelného jídelníčku
- částečný půst: bývá v rozmezí od 6 hodin do 15 hodin nebo od východu slunce do západu; přičemž si lze vybrat jeden ze tří půstů – úplný, Danielův nebo se vzdát jedné či více věcí ze svého pravidelného jídelníčku
Jak na to
Krátké půsty 1–3denní
V případě, že jste půst nikdy nedrželi, začněte nejprve s jednodenním půstem a zjistěte, jak se budete cítit. Po probuzení vypijte neslazenou minerální vodu a vymačkejte si do ní pomeranč nebo citrón. V průběhu půstu můžete mít pocity zimy, závratě nebo bolesti hlavy, ale je to jen dočasné.
Ukončení půstu
Velmi záleží na tom, jak půst ukončíme. S jídlem musíme začít pozvolna, podle toho, jak dlouho jsme půst drželi. Denní půst můžeme zakončit troškou zeleninové polévky nebo ovocnou šťávou a potom můžeme přejít na normální jídlo. Pokud jsme drželi vícedenní půst, je vhodné jej zakončit zeleninovou polévkou nebo šťávou a následující dny bychom měli začít jíst lehkou stravu. Nejlépe ráno ovoce a odpoledne dušenou zeleninu s rýží.
Šťávová terapie
Oblíbeným a účinným druhem půstu je popíjení různých druhů šťáv, nejlépe však vlastních, vyrobených z čerstvé zeleniny nebo z čerstvého ovoce. Čerstvá šťáva obohatí naše tělo o vitamíny, minerály a důležité stopové prvky, čímž se urychlí očistný proces a obnoví se funkce buněk.
Vhodné druhy ovoce a zeleniny
Šťávový půst se nemusí omezovat pouze na jeden druh ovoce nebo zeleniny. Nejčastěji se používají jablka, hroznové víno, grep, ananas, mrkev, petržel, kapusta, červená řepa, brokolice, zelí. Zeleninu nebo ovoce volíme podle toho, jakého účinku chceme dosáhnout. Šťávu vyrobíme na odšťavovači vždy těsně před konzumací (dbejte na dokonalé očištění). Zelenina nesmí být loupaná nebo namáčená ve vodě, či jinak upravovaná. Půst nesmí držet lidé, kteří mají oběhové potíže nebo cukrovku.
Půst čistí tělo i duši
Žádný lék nemá tak velkou schopnost očistit organismus a ochránit ho před toxemií jako půst. Hladovění je nejradikálnější a nejrychlejší způsob, jak detoxikovat celý organismus a překonat nejrůznější onemocnění. Držet půst je mnohem efektivnější než dlouhodobě nejíst. Spousta lidí si pod pojmem půst představuje vynechání „pár obědů“. Ale o tom to vůbec není. Smyslem půstu je dokonale poznat své tělo i duši. Je to vědomá pauza s cílem nahlédnout do svého nitra. Mnoho lidí si po tomto zážitku úplně změní uspořádání svého života. Při hladovění se totiž nepročišťuje pouze organismus, ale také mysl se zbavuje přebytečné zátěže. Kdo se postí, úplně se zpomalí a najednou vidí svůj život, jenž se kolem něho předtím řítil obrovskou rychlostí.
Zásady půstu
- dva dny před zahájením úplného půstu konzumujeme pouze syrovou zeleninu či ovoce;
- vždy začínáme pouze s jednodenním půstem, jakmile jej překonáme, můžeme si přidat den navíc;
- v průběhu půstu je vhodné denně vypít 3 litry destilované vody z lékárny;
- při hladovění se snažíme nevykonávat fyzicky náročnou práci;
- překonat počáteční obtíže nám pomohou krátké procházky do přírody, studená sprcha, relaxace, četba či poslouchání příjemné hudby;
- po skončení půstu je nutné pomalu přecházet na normální stravu. Velmi vhodná jsou lehká zeleninová jídla, pokrmy z rýže, ovesných vloček, jáhel či pohanky.
Rizika půstu pro naše zdraví
Náhlé postění je velkou očistnou zátěží pro náš organismus a bez lékařského dohledu mohou nastat následující obtíže:
- dnový záchvat, jelikož narůstá hladina kyseliny močové
- ledvinové poruchy
- srdeční poruchy
- diabetické obtíže
- možnost prohloubení zánětlivých, rakovinových procesů
- psychické obtíže – deprese, stres
Přínosy půstu
- při odvykání od alkoholu, kouření
- očištění organismu
- při onemocněních gastrointestinálního traktu
- při obezitě
Každý člověk by se měl naučit občas postit, ale nesmí zapomenout, jaká rizika jsou s půstem spojená, a pokud si není člověk jist nebo má nějaké zdravotní obtíže, měl by se nejdříve poradit se svým lékařem.
Autor: © Jakub Vinš
Foto: © Gregor