Průjem a zvracení u dospělých
Střevní chřipkou trpí čas od času každý z nás, ta se obvykle projevuje průjmy a zvracením. Průjem bývá nejčastěji způsobený tím, že v zažívacím traktu vznikla infekce. Průjem může být vyvolaný nejen infekcí, ale i nesnášenlivostí na některou potravinu, konzumací vodnatých potravin, nedostatek vitamínů, užíváním antibiotik, nebo překombinováním jídel, či stresem. Tělo se pak tímto způsobem snaží dostat škodlivé látky a bakterie ven z těla. Akutní průjem pak trvá zhruba 2 - 3 dny (pokud trvá déle než týden, nebo se vrací, jedná se o chronický průjem). Projevuje se často nejen řídkou (až vodnatou) a častou stolicí, ale i zvýšenou pohyblivostí střev, která se projevuje křečemi v břiše a škrundáním.
Léčba průjmu
Už při prvním projevu tohoto onemocnění je důležité začít doplňovat tekutiny (a tím i různých potřebných živin), intenzivní průjmy totiž mohou vést k dehydrataci. Z počátku ale není třeba průjem (vzniklý z infekce) nijak výrazně léčit, protože tělo se s ním dokáže vyrovnat samo (při průjmu se vyloučí škodlivé látky, které průjem způsobily). Kromě pitného režimu by měl člověk trpící průjmem přizpůsobit svému zdravotnímu problému i jídelníček.
Pokud je průjem dlouhotrvající je potřeba navštívit lékaře, který určí jeho příčinu a i vhodnou léčbu.
Pro léčbu průjmu existuje na trhu řada přípravků, některé mají za úkol "jen" průjem zastavit, jiné pomáhají příčiny průjmu léčit. Každý lék tedy funguje jinak.
Zvracení
Stejně jako průjmy (pro některé lidi i více) je i zvracení velmi nepříjemné. Jedná se v podstatě o stahování a uvolňování svalů, které vede k žaludečnímu tlaku a způsobuje tak vypuzení obsahu žaludku přes jícen, hltan a dutinu ústní ven z těla. Příčinou zvracení může být nejen roztažení trávicí trubice (při přejedení), ale koncentrace škodlivin v krvi (i alkoholu!), impulzy z vnitřního ucha (o rovnováze), ale zvracení můžou vyvolat i různé psychické problémy či stresové situace. Zvracení může také doprovázet různé onemocnění, postihuje také některé ženy v prvním trimestru (a nejen v něm) těhotenství. V takových případech pak mozek přijímá tyto podněty, a pak jako obranný reflex vyvolá zvracení.
Stejně jako průjmy i zvracení může vést k dehydrataci. I u nich tedy platí, že je třeba zvýšeně dbát na dodržování pitného režimu.
Co jíst při průjmu a bolesti břicha
Při průjmu je důležité na začátku zcela vynechat nevhodnou stravu a naopak zvýšit příjem tekutin. Není ale dobré vynechat jídlo zcela (prvních pár hodin třeba ano, ale pak tělo potřebuje energii). Pro první den s tímto zdravotním problémem je vhodné jíst třeba rýži, pečivo (ne čerstvé!), kuřecí maso (minimum koření). Piškoty a pečivo se doporučují jako potraviny na zastavení průjmu.
Během průjmu je třeba jíst malé porce, ale pravidelně, zhruba po 2 - 3 hodinách.
Během dalších dní se při zlepšení střevních potíží ke konzumaci doporučuje rýže (ve formě rýžových odvarů, nebo rýžové kaše), mrkev (vařená i dušená, nebo mírně osolený zeleninový vývar s mrkví a rýží), starší bílé pečivo (housky, rohlíky, veka, toastový chléb, netučná vánočka, chléb), dětské piškoty, těstoviny, brambory (je možná i bramborová kaše, ale bez mléka), banány, jablka, kuřecí maso (vařené i dušené). Kromě jablek a banánů se doporučuje z ovoce konzumovat i meruňky. Ze zeleniny je kromě mrkve vhodný i celer, petržel, dýně a špenát, lisovaná zelená fazolka. Kromě kuřecího masa, se může jíst i krůtí nebo králičí maso. V dalších dnech se mohou přidat i libové vepřové kotlety, nebo kýta ať už vepřová nebo hovězí, ryby a dietní šunka.
Zhruba po dvou dnech, když se průjem zlepší, je možné zkusit zakysané výrobky. Postupně se může přidat netučný tavený sýr, nízkotučné tvrdé sýry, nízkotučné tvarohy, netučné jogurty.
Při průjmu je důležité nejen to, co člověk smí jíst, ale i to co jíst rozhodně nesmí (nedoporučuje se). Je důležité se vyhnout všem tučným a smaženým jídlům. Na průjem se nedoporučuje jíst mléčné výrobky (mléko, plísňové sýry, smetanové sýry, šlehačky, atd). Nedoporučuje se také konzumace uzenin, paštik, tučného a smaženého masa. Vyhnout se je potřeba veškeré zelenině, která je nadýmavá, jako zelí, kapusta, květák, cibule, kukuřice a hrášek, paprika, okurky, hlávkový salát, rajčata. Nevhodné jsou také maliny, borůvky, třešně, ostružiny, ovoce, fíky, švestky, hroznové víno, rybíz, angrešt, kiwi, višně. Člověk trpící průjmem by se měl vyhnout i hrachu, fazolím, čočce, a dalším luštěninám. Z pečiva není vhodné konzumovat vše kynuté (buchty, koláče, koblihy), celozrnné potraviny, sladké pečivo a hlavně vše, co je čerstvé a müsli.
I po několika dnech je potřeba se vyhýbat smaženým jídlům, pálivému koření a všemu s vysokým obsahem tuků.
Při střevních potížích všeobecně platí, že zhruba první tři dny by se nemělo jíst nic mastného, naopak se doporučují neosolené rýžové polévky, piškoty, rýže, tvrdé pečivo, brambory, mrkev, banán. Maso by se do stravy mělo řadit zhruba až od pátého dne (nejprve ale nepříliš ochucené). Přestože střevní potíže často doprovázejí pocity nechutenství, pacient se musí "přemoci" a jíst a pít. Jeho tělo příjem živin nutně potřebuje, aby mělo energii "bojovat" s onemocněním.
Dieta při průjmu u dětí
U dětí k průjmovým onemocněním dochází často i přenosem virů, ty se v dětských kolektivech lehce šíří. Aby se šíření viru zamezilo, je třeba co nejvíce respektovat hygienická pravidla. Zcela se ale průjmu zabránit nedá, viry totiž ulpívají na všech předmětech, kterých se nemocný dotknul bez umytí rukou. U malých dětí je ještě nutnější než u dospělých respektovat pitný režim s dostatečným příjmem nezbytných minerálů. Někteří lékaři i dětem tak předepisují iontové nápoje. Malé děti mohou první den jíst i zeleninové (kukuřičné, mrkvové, s rýží nebo bramborem) nebo ovocné (jablkové, banánové) pyré.
U malých dětí je třeba při průjmu hlídat příjem tekutin, kojencům hrozí dehydratace během pár hodin. Kojené děti by tak měly být kojené častěji než běžně, přestože mohou mít maminky pocit, že je to začarovaný kruh, protože jim přijde, že to co jde tam, jde i ven, ale není to zcela pravda. Pokud by ale dítě kojení odmítalo, nebo vše hned vyzvracelo, je třeba vyhledat neodkladně lékařskou pomoc, protože u takto malých dětí je vysoké nebezpečí dehydratace. Varováním pro rodiče může být, že dítě nemůže tekutiny přijímat ústy, v takovém případě je potřeba vyhledat neodkladně lékaře. Nasadí se pak infuzní léčba.
Při střevních potížích se u velmi malých dětí (asi do 6 měsíců) doporučuje pro jistotu vyhledat lékařskou pomoc. U větších dětí stačí k lékaři jít asi za čtyři dny, když se stav dítěte nejlepší (pokud ale přijímá dostatek tekutin) a netrpí dehydratací (v takovém případě se musí lékař vyhledat co nejdříve). Dehydratace se pozná podle apatičnosti, suchých rtů, propadlé fontanely (vazivový lupínek na lebce mezi kostmi). Dítě by měl vidět lékař, i když se v jeho stolici objevuje krev, dítě odmítá jíst a pít, má bolesti, nebo nafouklé břicho. Je lepší vyhledat doktora, i když je průjem během dne opravdu velmi častý. Dá se říct, že návštěvou lékaře se v podstatě nic nezkazí (obzvlášť u malých dětí).
Rodiče by dětem také neměli podávat žádné léky na průjem bez rady lékaře. Co naopak mohou samy udělat je, nasadit dítěti přísnou dietu a hlídat jeho pitný režim. Strava dítěte při průjmu se nijak výrazně neliší od stravy dospělého trpícího tímto nepříjemným onemocněním. I dítěti se v prvních dnech doporučuje jíst starší pečivo, piškoty, rýži, brambory, mrkev, banán a hlavně hodně pít. K dispozici jsou mu nejrůznější rehydratační roztoky dostupné v lékárnách.
Co pít při průjmu
Při průjmu se doporučuje pít dostatek mírně oslazeného čaje (černého i bylinného), nebo neochucené minerální vody bez bublinek. V dalších dnech se doporučuje i obilninová káva, káva bez kofeinu. Potřebné živiny může člověk získávat i z různých ovocných (z pomeranče, jablek) a zeleninových šťáv (z mrkve, červené řepy) vzniklých lisováním (konzumovat se při průjmu může ale jen velmi malé množství!). V lékárně prodávají i rehydratační roztok, který pomáhá sliznici střeva, aby přijala více tekutin.
Co jíst při zvracení
Pokud nemá zvracení nějak vážné příčiny, obvykle není potřeba vyhledat lékařskou pomoc, protože během dvou dnu samo vymizí, když se bude respektovat nutná dieta a klidový režim. Stejně jako u průjmového onemocnění se i u tohoto zdravotního problému doporučuje konzumovat nejprve starší pečivo (nebo suchary), pak zařadit různé nemastné kaše (bramborová, ovesná) a přidat k nim i libové maso).
Osoby trpící zvracením, by se neměli přejídat (ani tím starým pečivem), měli by se stravovat po malých dávkách asi 6 x denně, každé sousto důkladně rozkousat.
Co pít po zvracení
Dehydratace hrozí i u zvracení, a tak je potřeba nezapomínat na pitný režim. I u zvracení platí, že čím víc člověk zvrací, tím víc musí pít, aby zajistil tělu dostatek potřebných živin. K pití se doporučuje nejen čistá voda, ale i heřmánkový nebo mátový čaj. U dětí se doporučuje pít i slazený (hroznovým cukrem) fenyklový čaj. Po lžičkách se dá i dávkovat vychlazená kola.
Polévky při střevních potížích
Rýžová polévka s mrkví
Ingredience:
- 20 g rýže
- 40 g mrkve
- Sůl
- Voda
Postup přípravy:
Nejprve si přebereme rýži, spaříme ji a propláchneme. Mezitím si dáme vařit asi 1 l vody. Jakmile se voda přivede k varu, osolí se a přidá se do ní rýže. Ta se chvíli povaří. Mezitím si omyjeme, oloupeme mrkev a nastrouháme ji. Přidáme ji k rýži. A vše společně vaříme, dokud rýže nezměkne (měla by být lehce rozvařená). Pro děti je na počátku průjmového onemocnění potřeba polévku ještě rozmixovat a podávat po troškách.
Bramborová polévka
Ingredience:
- 10 g hladké mouky
- 20 g kořenové zeleniny, například mrkev, petržel, celer
- 6 g oleje
- 80 g brambor
- Kmín
- Petrželová nať
- Sůl
Postup přípravy:
Nejprve si omyjeme kořenovou zeleninu, a pak ji oloupeme a nakrájíme na malé kostičky. Zeleninu přidáme do vody a dáme vařit. Mezitím si oloupeme brambory a i je nakrájíme na kostičky. Brambory přidáme k zelenině. Vše osolíme a přidáme kmín. Než se zelenina a brambory uvaří, připravíme si jíšku z oleje a hladké mouky (nejprve si rozehřejeme olej, pak k němu přidáme hladkou mouku a vše mícháme, dokud se mouka neosmaží dozlatova). Jíškou pak polévku zahustíme. Nakonec se přidá pokrájená petrželová nať.
Mrkvová polévka
Ingredience:
- 500 g mrkve
- Sůl
- Voda
Postup přípravy:
Nejprve si řádně omyjeme a ostrouháme mrkev. Tu pak nakrájíme na kostičky / proužky (je to jedno). Mrkev necháme vařit tak dlouho, dokud nezměkne. Po změknutí mrkev slijeme a opět ji zalijeme vodou (tentokrát již malinko osolenou). Mrkev necháme ještě chvíli povařit a pak ji ve vodě rozmixujeme.
Recepty při průjmu
Rýžový odvar
(vhodný v prvních hodinách střevních problémů, anebo jako součást jiných receptů)
Ingredience:
- 160 g rýže
- 1 l vody
Postup přípravy:
Nejprve si přebereme rýži, spaříme ji a propláchneme. Mezitím si dáme vařit asi 1 l vody. Jakmile se voda přivede k varu, osolí se a přidá se do ní rýže. Ta se vaří, dokud rýže nezměkne (měla by být lehce rozvařená). Pro děti je na počátku průjmového onemocnění potřeba vývar ještě rozmixovat a podávat po troškách.
Mrkvová kaše
Ingredience:
- 100 g brambor
- 200 g mrkve
- Rýžový odvar
Postup přípravy:
Nejprve je nutné pořádně očistit mrkev a omýt ji. Pak se oloupe a nakrájí nahrubo. Mezitím se dá vařit 1 l vody. Jakmile se voda dovede k varu, vloží se do ní 160 g rýže a vaří se dokud rýže nezměkne. Rýže se pak odstraní. Očištěná mrkev se dá vařit a podlije se rýžovým vývarem. Mezitím si oloupeme brambory a nakrájíme je. Brambory se pak přidají k mrkvi a rýžovému vývaru. Vše se společně podusí, dokud brambory a mrkev nezměknou. Poté se vše pomixuje.
Ovocný kysel
Ingredience:
- 10 g bramborové moučky
- 200 g čerstvých broskví
- Voda
Postup přípravy:
Nejprve si připravíme broskve. Je potřeba je důkladně omýt, poté je spaříme a oloupeme. Nakonec je ještě zbavíme pecek. Pak se můžeme vrhnout na krájení (na drobné kousky), ty pak podlijeme vodou a dusíme, dokud broskve nezměknou. Změklé broskve ještě rozmixujeme a přidáme k nim bramborovou moučku. Nakonec vše spolu ještě 2 minuty povaříme.
Rýžová kaše s mrkví
Ingredience:
- 200 g mrkve
- 80 g rýže
Postup přípravy:
Nejprve je třeba rýži přebrat, spařit a pak propláchnout. Rýže se pak dá povařit se zhruba ¼ l vody. Rýže se vaří do změknutí. Do změklé rýže se pak přidá nakrájený banán a vše se rozmixuje.
Kuřecí prsa s rýží
Ingredience:
- 200 g kuřecích prsou
- Pepř
- Rýže
- Sůl
Postup přípravy:
Připravíme si maso. Kuřecí prsa pořádně omyjeme, nakrájíme (pokud je potřeba, maso i vyklepeme), lehce osolíme a přidáme malinko pepře. Maso zprudka osmažíme (můžeme i opéct v troubě). Než se maso opečeme, připravíme si rýži (ani tu příliš nesolíme).
Masový pudink
Ingredience:
- 1 vejce
- 1 žemle
- 200 g masa
- 30 g nízkotučného mléka
- Olej
- Petrželová nať
- Strouhanka
- Sůl
Postup přípravy:
Nejprve si omyjeme maso a nakrájíme ho na malé kostičky. Připravené maso vaříme, dusíme tak dlouho, dokud nezměkne. Pak ho umeleme. Poté si oddělíme žloutek od bílku vajíčka. Žloutek utřeme se solí. Ke žloutku přidáme i umleté maso. Poté si žemli /housku / rohlík namočíme do mléka, dokud nezměkne. Žemli přidáme k masu a vše pořádně promícháme. Poté si zbývající bílek vyšleháme do sněhu. Sníh nakonec osolíme a vmícháme do vzniklé směsi. Připravíme si formu, kterou vymažeme olejem a vysypeme připravenou strouhankou. Do formy pak přidáme masovou hmotu. Formu přikryjeme alobalem a dáme asi na 15 minut vařit do vodní lázně. Po uvaření formu otočíme a pudink vyklopíme.
Rizoto s masem a sýrem
Ingredience:
- 10 g mrkve
- 10 g oleje
- 120 g rýže
- 40 g nízkotučného sýru
- 80 g libového masa (kuřecí, telecí, králičí, krůtí)
- Sůl
Postup přípravy:
Nejprve si omyjeme maso a nakrájíme ho na malé kousky. Maso na pánvi opečeme (na sucho bez oleje). Opečené maso podlijeme vodou, vodu osolíme, přilijeme olej a vše dusíme do změknutí masa. Mezitím si přebereme rýži a spaříme ji. Stejně tak si omyjeme mrkev, očistíme ji a nastrouháme ji nahrubo. Rýži a mrkev přidáme k masu a dolijeme horkou vodu. Vše dosolíme a dusíme, dokud rizoto není měkké. Nakonec připravené rizoto zasypeme nastrouhaným sýrem (až v dalších dnech průjmového onemocnění a jen nízkotučným).
Brambory se sýrem
Ingredience:
- 400 g brambor
- 80 g měkkého taveného sýra
- Petrželová nať
- Sůl
Postup přípravy:
Nejprve si oloupeme brambory a nakrájíme je na kostičky. Brambory uvaříme v osolené vodě do změknutí. Pak je scedíme, rozmačkáme a přidáme do nich připravený tavený sýr. Všechno rozmícháme. Nakonec pokrm dochutíme nasekanou petrželovou natí.
Slané zeleninové pyré
Ingredience:
- 100 g jablek
- 100 g mrkve
- Sůl
Postup přípravy:
Omyjeme si mrkev a očistíme ji. Mrkev nakrájíme na malé kostky a přidáme k ní trochu studené vody a sůl. Vše začneme postupně dusit. Poté omyjeme připravená jablka a zbavíme je i jadýrek. Jablka nakrájíme na kostky / dílky. Přidáme je k mrkvi a společně vše dusíme do změknutí. Nakonec se jablka a mrkev rozmixují.
Bublanina s ovocem
Ingredience:
- 10 g moučkového cukru
- 1 vejce
- 20 g hrubé mouky
- 40 g cukru
- 40 g hladké mouky
- 40 g oleje
- Mouka
- Olej
- Ovoce
Postup přípravy:
Nejprve si oddělíme žloutek od bílku. Žloutek utřeme s cukrem a přidáme do něj i olej. Vše vyšleháme do pěny. Z bílku ušleháme vaječný sníh a přidáme i hladkou a hrubou mouku. Sníh s moukou vmícháme do žloutkové pěny. Připravíme si plech, který vymažeme olejem a vysypeme hrubou moukou. Na plech vlijeme těsto. Připravíme si ovoce, omyjeme ho, nakrájíme a vložíme na těsto. Bublaninu pak dáme péct. Po dopečení bublaniny ji pocukrujeme.
Ovocné knedlíky
Ingredience:
- 10 g hladké mouky
- 1 vejce
- 20 g margarínu
- 30 g cukru
- 80 g brambor
- 80 g hrubé mouky
- 80 g měkkého tvarohu
- Ovoce
- Sůl
Postup přípravy:
Omyjeme brambory a dáme je vcelku ve slupce vařit do změknutí. Po vaření je necháme vychladnout a oloupeme je. Brambory buď nadrobno nakrájíme, nebo prolisujeme. K bramborám přidáme tvaroh, rozšlehané vejce, sůl a hrubou mouku. Ze směsi vytvoříme těsto, které pak na válu rozválíme a vytvoříme knedlíky, do nichž balíme ovoce. Hotové knedlíky nakonec uvaříme v osolené vodě.
Rýžová kaše s ovocem a skořicí
Ingredience:
- Banán
- Jablko
- Rýže
- Skořice
- Voda (pro malé děti klidně umělé mléko)
Postup přípravy:
Přebereme si rýži, pak ji pořádně propláchneme v teplé vodě a dáme ji vařit do změknutí. Než rýže změkne, očistíme si ovoce (banán nakrájíme na kousky, jablko oloupeme a nakrájíme - kaše může být klidně jen jablečná, nebo banánová). Jakmile se kaše do vaří, slijeme zbývající vodu a u kaše pro malé děti přidáme umělé mléko (klasické mléko patří k nevhodným potravinám při střevních potížích), které zahřejeme na 40 °C. Poté přidáme připravené ovoce, skořici a ještě vše chvíli povaříme. Nakonec ovocnou kaši rozmixujeme.
Autor: © Mgr. Jitka Konášová