Informace od zdravotní sestry

MENU

  

PROSTATA

  

KREVNÍ TLAK

  

CUKROVKA

  

WARFARIN

  

Vápník u dětí

 


Aktualizováno:

Děti a miminka

Děti rostou a jejich tělo se teprve buduje, a tak jsou minerální látky pro dětský organismus opravdu nepostradatelné. Mezi tyto velmi důležité látky patří vápník. Na rozdíl od vitamínů, které jsou organického původu a některé si organismus dokáže vytvořit sám, je vápník anorganického původu a člověk ho musí přijímat z potravy, nedokáže si jej vytvořit. Vápník neboli kalcium je nejrozšířenější minerál v lidském těle.

Kalcium pro děti

Kalcium je pro děti nepostradatelné. Doporučené denní dávky vápníku se podle jednotlivých institucí i států liší, u nás je většinou doporučená dávka 800–1 200 mg vápníku/den. Pro lepší vstřebávání je lépe rozdělit dávku vápníku tak, aby jedna dávka nepřesáhla více než 600 mg, nejlépe je užívat vápník při jídle.

Příjem vápníku (mg/den):

  • 600 mg/den kojenci 6–12 měsíců
  • 800 mg/den děti 1–5 let
  • 1 000 mg/den děti 6–10 let
  • 1 200–1 500 mg/den dospívající děti 11–24 let
  • 1 000 mg/den ženy 25–50 let
  • 1 500 mg/den ženy nad 50 let
  • 1 200–1 500 mg/den těhotné a kojící ženy
  • 1 000 mg/den muži ve věku 25–65 let
  • 1 500 mg/den muži nad 65 let
výběr z naší tvorby
pokračování článku

Význam

99 % vápníku v těle se nachází v kostech a zubech. Zbylá část je v tělesných tkáních, kde se podílí na stazích svalů (i myokardu – srdečního svalu) a srážlivosti krve, přispívá k úpravě krevního tlaku. Právě to, že se v největší míře nachází v kostech a zubech, jej činí pro děti naprosto nezbytným nejen pro růst kostí. Mnoho maminek se obává při nedostatku vápníků malého vzrůstu dítěte. Jak tedy podpořit růst potomka do výšky? Podávejte dítěti pestrou stravu obohacenou o vitamíny a minerály, buďte s dítětem co nejvíce venku a choďte na pravidelné lékařské kontroly. Zde lékař případně odhalí nedostatek vápníku v těle.

Pestrá a plnohodnotná výživa:

  • Celozrnné výrobky – obilniny: pšenice, žito, špalda, ječmen, pohanka, proso, oves, kukuřice, rýže, amarant jsou opravdu cenné, když se používají celá zrna. V klíčku jsou obsaženy minerální látky, vitamíny, stopové prvky, bílkoviny a kyselina linolová. Povrch vrstvy dodává kromě minerálních látek i cennou vlákninu.
  • Ovoce a zelenina: čerstvé ovoce a syrová zelenina by měly být zařazeny do každodenního jídelníčku. Obsahují totiž velké množství vitamínů a minerálů. Velmi dobře působí i kvašená zelenina, protože navíc čistí trávicí trakt.
  • Ořechy a semena: v plnohodnotné výživě hrají nejrůznější semínka a ořechy významnou úlohu. Obsahují cenné bílkoviny, esenciální mastné kyseliny, vitamíny, minerální látky, stopové prvky a balastní látky. Konzumují se celé nebo vylisované, tedy formou olejů.
  • Mléko a mléčné výrobky: I sójové mléko je velmi kvalitní, ale nemělo by se do jídelníčku zařazovat častěji než dvakrát týdně.
  • Vejce: Jsou pro dětský věk velmi důležitá, zvláště pro dospívající dívky. Upřednostňují se vejce domácí či v bio kvalitě. Chování nosnic v klecích se odráží na kvalitě vajec (především kvůli pravidelnému podávání látek proti infekcím i méněhodnotných krmiv). Všude, kde se správně zachází se zvířaty, mají výrobky z nich odpovídající nesrovnatelnou kvalitu.
  • Maso a drůbež: Do stravy by se měly zařazovat všechny druhy masa. Pokrmy z masa by ale neměly být do jídelníčku zařazovány více než třikrát až čtyřikrát týdně. Nejméně vhodným způsobem podávání masa jsou uzeniny. Jsou totiž plné rakovinotvorných látek, které organismus silně zatěžují.
  • Sladidla: Nejkvalitnějšími sladidly jsou jablečný či hruškový koncentrát, med, ječný nebo rýžový slad, agáve sirup, hroznový nebo ovocný cukr. Lepší variantou je třtinový cukr, nejhorší je bílý rafinovaný cukr. Děti jsou odmalička přesyceny sladkostmi, což velmi ubližuje jejich organismu.
  • Pitný režim: Pitný režim u dětí znamená jeden a půl, později dva a půl litru tekutin denně. Nejlépe čisté neperlivé vody, rostlinných mlék, bylinkových čajů či ovocných a zeleninových šťáv. Nejhorší variantou pro celkové zdraví jsou přeslazené limonády. Když se dítě od malička naučí pít čistou vodu, pak mu přeslazené nápoje vůbec nechutnají, je to o zvyku.
  • Bylinky a sůl: Se solí bychom měli zacházet opatrně. V každém případě se upřednostňuje mořská sůl, která obsahuje plno cenných látek. Dětem do dvou roků by se jídlo nemělo solit, šetříme tak jejich ledviny. V každém případě bychom měli do výživy zařazovat čerstvé bylinky, a to jako koření. Jsou mimořádně bohaté na cenné látky. Doporučuje se řeřicha, pažitka, petrželová nať, tymián, yzop, bazalka, šalvěj, libeček. Může se používat i nasekaná mladá kopřiva, řebříček, žabinec či bršlice. V zimě místo nich dávejte do jídel mořskou řasu.

Spotřeba vápníku

Denní doporučené množství vápníku se pohybuje dle věku. Děti do jednoho roku by jej měly přijmout 400 mg, děti od 1 do 10 let 600–900 mg, dospívající až 1 200 mg. Pro těhotné a kojící maminky se doporučuje cca 1 000–1 400 mg vápníku denně.

Nepříznivé vlivy na vápníkovou bilanci v organismu:

  • Větší množství tuku a kyseliny šťavelové (v čokoládě, vařeném špenátu, petrželi, rebarboře, řepě) v potravě brání vstřebávání vápníku tím, že jej vysráží na nevstřebatelnou sloučeninu šťavelan (oxalát).
  • Velký příjem soli zvyšuje vylučování vápníku močí.
  • Kyselinotvorné potraviny (cukr, bílá mouka, káva, coca-cola, maso) způsobují uvolňování vápníku z kostí a zubů, jelikož je použit v takzvaném nárazníkovém systému k neutralizaci překyselení organismu.
  • Nadměrné množství přijímaného fosforu (v mase a vejcích) podporuje vylučování vápníku.
  • Šumivé nealkoholické nápoje obsahují kyselinu fosforečnou, která vyplavuje vápník z kostního aparátu.
výběr z naší tvorby
pokračování článku

Příznaky nedostatku

Dlouhodobý nedostatek vápníku se u dětí může projevit velmi nápadně – vápník je nezbytný pro růst kostí a zubů, a tak bude poškozena jejich tvorba a růst. Děti jsou pak celkově drobnější než jejich vrstevníci, hůře jim rostou zuby a častěji se kazí. U dětí se také může projevit nedostatek vápníku jako rachitis (křivice). Křivice je onemocnění vznikající v důsledku poruchy ukládání vápníku, fosforu a jiných prvků či jejich sloučenin do kostí. Kosti jsou typicky měkké a je porušena jejich přirozená přestavba, probíhající za normálních okolností celý život. Nemoc se projeví zpravidla u dětí ve věku od 6 měsíců do 3 let, kdy se kostra vyvíjí a potřebuje správný přísun potřebných látek. V podstatě rozlišujeme 2 typy křivice:

  • Kalcipenická rachitida – křivice z nedostatku vápníku. Vzniká z malého příjmu samotného vápníku v potravě, což je ale u nás vzácnější. Častějším důvodem je nedostatek vitamínu D. Vápník, který přijímáme s potravou (například mléko a mléčné výrobky – sýry, jogurty), se dostává do střeva, kde je pomocí speciálních přenašečů přenesen do krve, díky které se dostává tam, kde je ho potřeba (například právě do kostí). Tyto přenašeče vznikají jen díky vitamínu D. Takže když je málo vitamínu D, přenašeče nevznikají, vápník se nedostává do krve a do kostí a ty nemohou být správně vytvářeny a plnit svou funkci jako za normálních okolností.
  • Vitamin D-rezistentní rachitida – křivice vznikající při normálním příjmu vitamínu D. Je jich několik typů a jsou často geneticky podmíněné (zděděné, vrozené). Obraz nemocného dítěte je podobný, ale vzhledem k tomu, že je to onemocnění vrozené, a tím dlouhodobé, je postižení většinou těžší. Vzniklá křivice je charakteristická kostmi s malým množstvím vápníku, které jsou měkčí, což způsobuje jejich prohýbání, když dítě začíná chodit (nohy do O). S vývojem kostí blízce souvisí i vývoj zubů (také je důležitý vápník), takže zuby vyrůstají opožděně a mají poškozenou sklovinu. Hroutí se i obratle a dochází k různým zakřivením páteře.

U větších dětí je známé měknutí kostí – osteomalácie, nebo řídnutí kostí – osteoporóza. V dospělosti tento stav vede k uvolňování zubů. Dalšími projevy jsou bušení srdce, záchvaty úzkosti, dýchací potíže, svalové záškuby, křeče a svalové bolesti v rukou a nohou, potíže při chůzi, opary a puchýře v ústech, příčná lomivost nehtů, zvýšené padání vlasů, nadměrné menstruační krvácení a skřípání zubů.

Příčiny křivice

Rizikem pro vznik křivice je malý příjem vápníku, ten mohou mít děti živené nevhodnou vegetariánskou (bez masa) či veganskou (bez potravin živočišného původu) dietou. Dále nedostatek vitamínu D. Jediným významným přirozeným zdrojem vitamínu D v potravě je tuk z tresčích jater (rybí tuk). V dnešní době jsou ale o vitamín D obohacovány různé výrobky jako nápoje, mlékárenské výrobky, pokrmové tuky, tudíž při vhodném vyváženém stravování dětí je riziko nedostatku malé. Je důležité vědět, že vitamín D se tvoří i v našem těle, a to v kůži na slunci.

Je důležité vyhýbat se rizikovým faktorům, sestavovat pro děti vhodný jídelníček bohatý nejen na vitamín D či vápník, ale i na jiné vitamíny a stopové prvky. Jídelníček je vhodné probrat s lékařem či jiným specialistou, výhodou je častý pobyt dětí venku, samozřejmě při použití opalovacích krémů. Stačí 15 minut oslunění obličeje a rukou denně pro vznik doporučené dávky vitamínu D.

výběr z naší tvorby
pokračování článku

Léčba křivice

Léčbu provádí dětský lékař. Jedná se o doplnění zdrojů vápníku v potravě u nevhodných diet, anebo podávání vitamínu D. Existuje také možnost léčby takzvaným horským sluncem, které účinkuje stejně jako přirozené slunce. Léčba vitamin D-rezistentní rachitidy je různá v závislosti na typu, většinou vyžaduje i léčbu ortopedickou. Pokud se v rodině vyskytla geneticky podmíněná forma křivice, poraďte se s dětským lékařem.

Vápník pro děti od 1 roku

Úkolem první životní dekády lidského života, tedy dětství, je zdravý růst. Od něho se odvíjí téměř všechny zdravotní problémy pozdějšího věku. Dětství je rovněž obdobím, kdy si dítě zažívá určité stravovací návyky a postoje. Je to ideální čas vštěpit mu zásady zdravého stravování.

Pro miminko je nejlepší formou výživy mateřské mléko. Dodává všechny živiny a důležité látky, především protilátky, které potřebuje proti nejrůznějším infekcím v prvních týdnech svého života. Při kojení je důležité, aby maminka přijímala pestrou stravu plnou cenných látek. Do čtvrtého měsíce věku dítěte nejsou zažívací orgány ani ledviny schopné vypořádat se s pevnou stravou, nejlepší dobou pomalého přecházení na kašovitou stravu je dovršení šestého měsíce. Od šestého měsíce věku se dětem obvykle uměle dodávají vitamíny A a D v kapkách. Již v tomto věku lze dětem do stravy zařazovat kvalitní rostlinné oleje, především mandlový, sezamový, dýňový. Zajistíme jim tak kvalitní přísun vápníku, hořčíku, zinku, železa a dalších cenných látek. Do dvou let věku postačí půl čajové lžičky z každého uvedeného oleje týdně. Od dvou do sedmi let se zvýší dávka na jednu čajovou lžičku z každého oleje týdně.

Také pro děti od jednoho roku jsou na trhu dostupné doplňky stravy nebo léky na doplnění vápníku.

výběr z naší tvorby
pokračování článku

Šumivé tablety Maxi-Kalz 500

Jde o potravinový doplněk, který se používá bez doporučení lékaře ke krytí zvýšené potřeby vápníku v období růstu, těhotenství a době kojení. Na doporučení lékaře se používá jako součást léčby u řídnutí kostí (osteoporózy) a měknutí kostí (osteomalácie), dále u patologicky zvýšené propustnosti kapilár při alergických reakcích, jako podpůrná léčba spazmofilie (zvýšená nervová dráždivost se sklonem ke křečím svalstva) a tetanického syndromu, urychluje rovněž hojení zlomenin. Přípravek mohou užívat dospělí i děti. Maxi-Kalz je vhodný i pro diabetiky.

Kontraindikace: Přípravek se nesmí užívat při zvýšené hladině vápníku v krvi, například při zvýšené činnosti příštítných tělísek, hypervitaminóze D, při nádorech s odvápňováním kostí, při ledvinných a močových kamenech (nefrolitiáza, urolitiáza), abnormálním ukládání vápníku do tkání (například ukládání vápníku do ledvin), při těžkém selhávání ledvin a při přecitlivělosti na některou ze složek přípravku.

Dávkování:

Neurčí-li lékař jinak, užívejte přípravek Maxi-Kalz podle předepsaného dávkování:

  • Děti užívají jednu šumivou tabletu (jednorázová dávka) jednou nebo dvakrát denně (odpovídá 500–1 000 mg vápníku).
  • Dospělí užívají jednu šumivou tabletu (jednorázová dávka) jednou, dvakrát nebo třikrát denně (odpovídá 500–1 500 mg vápníku).
Maxi-Kalz 1000:
  • Děti i dospělí užívají jednu šumivou tabletu (jednorázová dávka) za den.
  • Dávkování u chronické poruchy funkce ledvin určí lékař.

Způsob použití:

Šumivé tablety se těsně před užitím musí rozpustit ve sklenici (asi 1/4 litru) vody. Rozpuštěním 1 šumivé tablety přípravku Maxi-Kalz 500 (Maxi-Kalz 1000) ve vodě vznikne roztok obsahující 500 mg (1 000 mg) vápníku ve formě solí s kyselinou citronovou. Takto připravený roztok se vypije při jídle nebo těsně po něm. Délka léčby přípravkem Maxi-Kalz závisí na důvodu, pro který je přípravek užíván. Dlouhodobou léčbu řídí vždy lékař.

Upozornění:

O vhodnosti současného užívání přípravku Maxi-Kalz 500 a Maxi-Kalz 1000 s jinými léky se poraďte s lékařem. Při předpisu jiných léků oznamte lékaři, že užíváte nebo podáváte dítěti Maxi-Kalz. Bez porady s lékařem lze přípravek užívat nejdéle po dobu 14 dní. Při dlouhodobém užívání musí lékař laboratorně sledovat sérovou hladinu vápníku a vylučování vápníku močí. U onemocnění, kde přípravek užíváte na doporučení lékaře, určí dávku i délku léčby lékař. Bez porady s lékařem neužívejte současně žádné další přípravky s obsahem vápníku nebo vitamínem D.

Kalcium ve formě šumivých tablet je indikováno k prevenci, adjuvantní léčbě a k terapii při zvýšených nárocích na přísun vápníku. Tablety se rozpouští ve sklenici vody, která se po úplném rozpuštění tablety vypije. Jelikož tato forma podání může být někdy spojena s vyšší dráždivostí žaludku u některých jedinců, doporučuje se užívání nejlépe při jídle nebo bezprostředně po jídle. Na rozdíl od injekcí, kde velmi vysoké dávky kalciových solí mohou po podání vyvolat stav hyperkalcémie, ve formě šumivých tablet je výhodou, že předávkování nepřichází v úvahu. Pro svoji příchuť (přidané aroma) představuje tato forma vhodnou a příjemnou alternativu doplnění vápníku do organismu.

Injekce

Parenterální aplikace kalcia umožňuje okamžité doplnění jeho hladiny v krvi a zároveň má účinky protizánětlivé a hemokoagulační. Nevýhodou bývá fakt, že při nitrosvalové a podkožní aplikaci může dojít v místě vpichu k místnímu podráždění, případně k otoku. Před podáním se přípravek zahřívá na tělesnou teplotu a samotné podání musí probíhat velmi pomalu.

Kalcium na alergie

Vápník a hořčík jsou dva základní minerály udržující celkové zdraví a zároveň se doporučují při kožní alergické reakci, při otoku po bodnutí vosou. Kalciová injekce pak na alergie jako první pomoc, lidově řečeno „kalciovka do žíly“. Mnoho lidí trpí nedostatkem těchto prvků, zejména pokud konzumují málo mléčných výrobků. Vhodným přirozeným zdrojem jsou minerální vody se zvýšeným obsahem vápníku a hořčíku.

Kalciová injekce na hlasivky

Kalciové injekce používají jako první pomoc profesionální zpěváci. Kalciová injekce zlepšuje prokrvení orgánů a tím může urychlit jejich hojení. Například někteří krční lékaři ji předepisují při zánětu hlasivek. Někomu to zabere, někomu ne, úspěšnost je asi padesátiprocentní. Hlasivky se dají vyléčit i tím, že je člověk nějakou dobu vůbec nepoužívá.

Jak probíhá obstřik hlasivek

Součástí hrtanu jsou dvě hlasivky sloužící k tvorbě hlasu. Vzduch rozechvívá hlasový vaz, který funguje jako struna. O výšce tónu rozhodují okolní svaly, které mění napětí a vzájemnou polohu hlasivek. Normální hlas se v hlasivkách tvoří tehdy, jsou-li hlasivkové vazy, obal hrtanu i jeho sliznice v pořádku. Nejčastější příčinou změny nebo ztráty hlasu bývá zánět. Ten způsobí jednak otok sliznice, jednak změna hlenu, který ji kryje. Člověk pak má v krku vazkého hlenu buď příliš, nebo naopak moc málo. Obstřiky hlasivek přinášejí okamžitou, ovšem pouze dočasnou pomoc. Lékař přímo do hrtanu vstříkne kombinaci léků, složenou z kortikoidu, antibiotika, mukolytika a adrenalinu, který stáhne kapiláry, zmenší prokrvení hlasivek a tím i jejich otok.

Vápník v potravinách

Mezi látky, které využití vápníku snižují, patří kyselina fytová, která je hojně obsažena v rostlinné stravě a vytváří též nerozpustné komplexy, které jsou těžko využitelné. Také se nedoporučuje jíst často mléčné výrobky současně s celozrnným pečivem, jelikož velké množství vlákniny urychluje průchod potravy střevem, čímž se pravděpodobnost využití vápníku snižuje. Látky, které jsou v rostlinných potravinách obsaženy, vstřebávání vápníku omezují. Zatímco z potravin živočišného původu dokáže naše tělo využít kolem 40 % obsaženého vápníku, z rostlinných potravin je to kvůli obsahu vlákniny, kyseliny šťavelové a fytové okolo 5 %.

Možné zdroje vápníku:

  • mléko a mléčné výrobky
  • ryby – sardinky, losos...
  • vejce (zejména žloutek)
  • některé druhy zeleniny – kapusta, brokolice, pórek, špenát
  • mák, pšeničné otruby
  • oříšky – mandle, arašídy, pistácie, slunečnicová semena
  • luštěniny – hrách, fazole, čočka, sója, cizrna
  • neloupaná rýže, tofu
  • ovoce – citrony, ostružiny, sušené fíky, rozinky

O této problematice se více dozvíte zde.

Autor: © svevi
Foto:
© Stefan Kühn

odkaz na článek

. Vápník u dětí [online]. ČeskáOrdinace.cz, . .



přidejte sem svůj komentář

Něco Vám není jasné? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
K zeptání použijte tento formulář.


Nadpis / Dotaz
Jméno
E-mail
Sdělení

Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
E-mail nebude nikde zobrazen.

přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.

Témata


Zajímavé články

ČeskáOrdinace

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS