Diagnóza sarkoidózy
Sarkoidóza je diagnostikována vyloučením jiných onemocnění, je často objevena během pravidelné lékařské prohlídky. Na hrudi se mohou objevit granulomy a kožní uzliny, které jsou viditelné pouhým zrakem. Další vyšetření se provádí pomocí X-ray paprsků. Příznaky se týkají dotčených orgánů a mnohé z nich jsou asymptomatické. Diagnóza se opírá o anamnézu, která zahrnuje rutinní laboratorní testování, fyzické zkoušky a případně tkáňovou biopsii.
Hyperkalcémie
Hyperkalcémie je zjištěna laboratorním testováním, dochází k ní v důsledku uvolnění vitamínu D. Vitamín D zvyšuje absorpci vápníku do krevního řečiště. Bilanci vápníku a fosforu v těle mají na starost čtyři malé žlázy umístěné za štítnou žlázou v krku. Dvě převládající příčiny hyperkalcémie musí být vyloučeny jako první: hyperparatyreóza (hyperaktivita příštítných tělísek vedoucí k nadměrné produkci parathormonu) od benigních nádorů a rakoviny s kostní metastází. Mezi příznaky hyperkalcémie patří snížená chuť k jídlu, časté močení, nadměrná žízeň a ledvinové kameny.
Léčba sarkoidózy
Terapie nebo symptomová režie není vždy nutná. Symptomy zahrnují kašel, dušnost a hyperkalcémii, která by mohla vyžadovat hospitalizaci. Nitrožilní tekutiny pro hydrataci, diuretika k odstranění vápníku, léky na zastavení kostní degradace, steroidy pro boj s vitamínem D, efekty a dialýzy k odstranění vápníku, to jsou metody k léčbě sarkoidózy. Hydroxychlorochin a methotrexát úspěšně léčí kožní uzlíky, mozkové účinky a hyperkalcémii a mohou být použity, pokud nefungují steroidy. Hydroxychlorochin je lék, který se rovněž používá ke snížení zánětu při léčbě revmatoidní artritidy.
Dietní omezení
Během léčby hyperkalcémie může dojít k dietnímu omezení a změně životního stylu do doby, než se hladina vápníku vrátí do normálu. Potravinové omezení může zahrnovat mléčné výrobky a výrobky bohaté na vápník, jako např. lososové konzervy a pomeranče. Vyhněte se takovým potravinovým doplňkům, při jejichž užívání je omezen pohyb na slunci.
Ovlivněné skupiny
Sarkoidóza postihuje více ženy než muže, zejména ve věku od 20 do 50 let, další rizikovou skupinou jsou černoši a severní Evropané. Poskytovatelé zdravotní péče, učitelé, opraváři a hasiči představují skupinu, u které byl při preventivní roční prohlídce u lékaře zjištěn častější výskyt sarkoidózy. Z vyšetření srdce, plic a krve lze diagnostikovat potenciální genetickou spojitost vyplývající z rodinné anamnézy sarkoidózy.
Doporučení
Se sarkoidózou může být spojen syndrom příznaků zahrnujících horečku, artritické příznaky kotníků a otoky lymfatických uzlin, tzv. Lofgrenův syndrom. Také je v syndromu zahrnuta erythema nodosum – zánět tukových buněk pod kůží, který způsobuje červenou vyrážku nebo červenofialovou tvárnou kůži, především na kotníku nebo holeni. Erythema nodosum může způsobit svědění, pocit tepla a může být bolestivá na dotek.
Autor: © Jakub Vinš
Foto: © Yale Rosen
