Hlavní příčiny deprese
Existuje celá řada faktorů, které mohou zvýšit riziko deprese. Nejčastěji se jedná o tyto:
- zneužívání;
- léky;
- konflikty;
- smrt nebo ztráta;
- genetika;
- významné události;
- osobní problémy;
- závažná onemocnění;
- zneužívání návykových látek.
Dědičnost
Vliv dědičnosti na rozvoj deprese je významný, ale nikoliv rozhodující. Odhaduje se, že se genetické faktory na depresi podílejí přibližně 40 %. Ví se také, že děti nebo sourozenci nemocného s depresí mají asi 2–3x vyšší riziko, že během života také onemocní depresí, než lidé bez deprese v příbuzenstvu. Nedávné studie nicméně ukazují, že genetická vloha nerozhoduje přímo o tom, zda se u nás objeví deprese, či nikoli, nýbrž o tom, zda a jak budeme, či nebudeme odolní k negativním životním událostem (stresu). Někdo tak může během života zažít řadu těžkých situací a deprese se u něj neobjeví, naopak u někoho riziko deprese stoupá s výší zátěže (mírou prodělaného stresu). Dědičnou výbavu zatím změnit nedokážeme, průběh života však alespoň do jisté míry ano.
Pohlaví
Ženy jsou ohroženy depresí dvakrát častěji než muži. Ve hře jsou vlivy hormonální i psychosociální. Období s výraznými změnami hladin pohlavních hormonů (porod, období po porodu a klimakterium) jsou také nejrizikovější z hlediska rozvoje deprese.
Časné dětství a výchova
Chybění či ztráta pečující osoby (obvykle rodiče a především matky) je závažným zásahem do raného vývoje dítěte a čím dříve k ní dojde, tím má větší dopad. Dalším jevem spojeným s vyšším výskytem deprese v dospělosti je zneužívání (fyzické a psychické týrání či sexuální zneužívání) a zanedbávání dítěte (chybění zájmu a péče o dítě). Méně závažným, ale u osob s depresí často zjišťovaným problémem v dětství je výchovný styl, který klade nadměrný důraz na výkon a úspěch, a nedostatek pozitivních emocí a otevřenosti v původní rodině.
Tělesná onemocnění a jejich léčba
Deprese se častěji objevuje u lidí po infarktu myokardu či jiných nemocech srdce, po cévní mozkové příhodě, u osob s epilepsií, Parkinsonovou nemocí, roztroušenou sklerózou, u nemocných s cukrovkou nebo poruchou štítné žlázy. Stejně tak je častější u jedinců s rakovinou či u osob po vážných úrazech. Rozvoj deprese může také souviset s léčbou těchto nemocí (například vliv kortikoidů).
Alkohol a drogy
Pravidelné užívání alkoholu či drog může vést k rozvoji deprese. Především alkohol je znám jako významný „depresogen“ (látka vyvolávající depresi). Někdy lidé s depresí alkohol či jiné látky užívají s cílem ulevit si od negativních prožitků. Při pravidelné „samoléčbě“ však alkohol a další drogy situaci člověka v depresi spíše zhoršují a komplikují.
Osobnost
Také osobnostní výbava hraje roli. Deprese se častěji vyskytuje u osob s nízkým sebevědomím, pesimistickým viděním světa a budoucnosti, u osob s nedostatečně rozvinutými sociálními dovednostmi, a tím i chudými sociálními kontakty, nebo u osob závislých na druhých. Rizikem může být i výhradní stavění sebehodnocení a spokojenosti na úspěchu a výkonu. V situaci, kdy tyto nároky není možné udržet (například kvůli nemoci), se pak u těchto lidí snáze rozvine deprese.
Sezónní vlivy
U menší části lidí s depresí se příznaky pravidelně objevují na podzim a ustupují na jaře. Souvisí to s nedostatkem světla v tomto období a této variantě deprese se říká sezónní afektivní porucha. Provázejí ji i některé atypické příznaky deprese jako zvýšený příjem potravy, především sladkých jídel, a zvýšená spavost.
Životní události a stres
Život přináší řadu obtížných situací, se kterými se musíme vypořádat (zvládnout je nebo vyřešit). Pokud jsou tyto události obzvláště tíživé, objevují se často nebo jsou z našeho pohledu neřešitelné, riziko rozvoje deprese stoupá. Jak už bylo uvedeno dříve, záleží na řadě faktorů, které ovlivní, jaký dopad na nás tyto události budou mít. Sčítají se zde dědičné vlohy, situace v původní rodině, osobnostní výbava a dovednosti získané během života, životní styl, zdravotní stav a sociální zázemí (přátelé, současná rodina, práce). Životní události mohou být velmi rozličné a mezi nejvíce zátěžové patří: úmrtí partnera nebo partnerky, úmrtí blízkého člena rodiny, vážný úraz nebo nemoc, ztráta zaměstnání, odchod do důchodu, nemoc či úmrtí blízké osoby, finanční problémy, problémy a neshody v partnerském vztahu (intimní či komunikační), studijní problémy. Zátěžové mohou být i jinak pozitivní situace: ukončení studia, sňatek, narození dítěte, povýšení v zaměstnání a podobně.
Genetika a rizika deprese
Existuje genetická spojitost s depresí. Děti, sourozenci a rodiče s těžkou depresí jsou mnohem ohroženější skupinou než ostatní členové populace. Geny v interakci přispívají k různým typům deprese, která se objevuje v rodinách.
Léky a deprese
U některých lidí mohou depresi způsobit léky, konkrétně barbituráty, benzodiazepiny a beta-blokátory. Vliv na depresi mají i kortikosteroidy, opioidy (kodein, morfin), anticholinerigika. Zároveň tyto léky mohou způsobovat mánii, což je stav související s bipolární poruchou psychiky.
Příznaky deprese
Na pozadí deprese (endogenní – „pravé“ deprese) bývá určitá dispozice (vloha). Je-li tato dispozice, mnohdy dědičně daná, aktivována, způsobí projevy poruchy. Tím spouštěcím elementem může být celá řada podnětů: stres, silný úlek, dlouhodobá nespokojenost, užívání některých léků (například některé preparáty na vysoký tlak nebo antikoncepce), zvýšená konzumace alkoholu, nedostatek odpočinku a spánku, vyčerpávání organismu nezdravým životním stylem a podobně. Mnoho depresí se objevuje na jaře a na podzim. Náladu ovlivňují i výkyvy v činnosti endokrinních žláz (žláz s vnitřní sekrecí), a tak není udivující, že deprese často začne v takových obdobích, jako je puberta, laktace, klimakterium, nebo v průběhu menstruace.
Podle psychoanalytického pojetí je deprese reakcí na nějakou ztrátu; další názor praví, že jde o důsledek narušeného vztahu mezi matkou a dítětem v raných vývojových fázích; podle jiné koncepce existuje cosi jako depresivní osobnost, která má sklon více prožívat negativní události v životě. Podle jiných je tím významným predispozičním faktorem ztráta rodiče do 11 let věku, která zvyšuje pravděpodobnost pozdějšího objevení se deprese. Náchylnost k depresi také zvyšují potíže nebo určité neschopnosti ve vztazích k druhým lidem. Kdo neumí říkat „ne“, nechává si pro sebe své pocity, špatně navazuje vztahy a žije v obavách, že jej ostatní neberou a neváží si ho, ten by se měl – v rámci prevence deprese – pokusit o řešení těchto problémů.
Autor: © Jakub Vinš
Foto: © Bobo