Polyp v děloze
Podle uložení na děloze rozlišujeme polypy děložního hrdla, které je snadné diagnostikovat při běžném gynekologickém vyšetření v zrcadlech, neboť obvykle prominují (vystupují) z děložního hrdla navenek čili do pochvy, a dále polypy děložního těla, jež se nacházejí uvnitř dělohy neboli v d. dutině. Tento druhý typ se zjišťuje obtížněji, běžným gynekologickým vyšetřením (v zrcadlech a pohmatem) jej diagnostikovat nelze a více či méně jasné podezření na něj lze získat vaginálním ultrazvukovým vyšetřením. Definitivně se potvrdí až při hysteroskopii neboli endoskopickém zobrazení děložní dutiny.
Polypy v děloze jsou nezhoubné gynekologické nádory. V drtivé většině případů se jedná o benigní čili nezhoubné slizniční výrůstky. Problém však může být v mylné diagnóze, kdy se za zdáním polypu může skrývat skutečný zhoubný nádor. Přesnou příčinu vzniku neznáme; u p. hrdla můžeme spekulovat o vlivu chronického dráždění hrdla například záněty. Polypy děložního těla zase patrně souvisí s nadměrným vlivem ženských hormonů estrogenů, které obecně způsobují proliferaci neboli růst děložní sliznice (endometria) – tyto polypy se také často nazývají polypy endometriální. Je známo, že při dlouhodobém, často mnohaletém užívání preparátu s účinnou látkou tamoxifen, jenž celkově tlumí působení estrogenů u pacientek léčených pro karcinom prsu, bývá výskyt endometriálních polypů poměrně hojný a typický. Genetika či další rizikové faktory nejsou známé.
Typickým příznakem pro oba typy děložních polypů je krvácení. U polypů hrdla děložního jde spíše o mírné krvácení a špinění, nejčastěji po pohlavním styku či gynekologickém vyšetření (tedy tzv. kontaktní krvácení). U polypů těla děložního se jedná o typicky nadměrně silné menstruace či krvácení mimo cyklus. Polypy nebolí. Krvácení či silná menstruace je ale samozřejmě velmi nespecifický příznak řady dalších gynekologických diagnóz, například děložních myomů. Myomy jsou však již typické nádory (naštěstí také nezhoubné), obvykle tuhé uzlíky či uzly vycházející z děložní svaloviny těla děložního, které se dají poměrně spolehlivě odlišit od jiných problémů ultrazvukem, ale i vyšetřením palpačním, neboť více či méně výrazně zvětšují celou dělohu (na rozdíl od polypů, kdy velikost dělohy zůstává nezměněna). Dalším symptomem může být i neplodnost nebo opakované potraty. Dosti často se však polyp neprojevuje nijak, je tedy asymptomatický a může být náhodným nálezem při preventivním gynekologickém vyšetření.
Hlavní vyšetření potvrzující polyp děložní již byla naznačena výše, tedy základní, klinické gynekologické vyšetření (v zrcadlech a pohmatem) a vaginální ultrazvuk.
K potvrzení a případně operačnímu řešení polypů těla děložního slouží hysteroskopie (endoskopická vyšetřovací metoda, při níž lze zároveň provést léčebný zákrok). Postup je víceméně podobný tomu, jenž se praktikuje v případě děložních myomů, i když zde je k chirurgickému řešení většinou nutný přístup přes stěnu břišní, tedy laparoskopickým nebo klasickým (otevřeným) způsobem. Hysteroskopické odstranění myomu je možné pouze u jednoho typu myomů, které jsou umístěny v děložní dutině (podobně jako endometriální polyp).
Žena může s polypy normálně žít, zejména pokud jí nezpůsobuje krvácivé či reprodukční obtíže. Na druhé straně i při nálezu klinicky dosud němého polypu (neprojevuje se příznaky, je tzv. asymptomatický) většinou doporučujeme jeho odstranění. A to především proto, abychom histologicky ověřili jeho nezhoubnou povahu. U žen plánujících graviditu jde také o jistou prevenci potratu nebo nepříjemného krvácení v průběhu těhotenství. Jiné procedury než naznačené výše ani farmaka (léky) k léčbě polypů nejsou bohužel známy. Nicméně odstranění polypu děložního hrdla je velmi jednoduchým, malým, obvykle nebolestivým zákrokem, někdy proveditelným i pouze ambulantně. Jeho odstranění hysteroskopicky je pak každopádně výkonem miniinvazivním, prováděným pouze přes pochvu a děložní hrdlo. Hysteroskopická polypektomie endometriálního polypu děložního těla je většinou asi 10minutový zákrok v krátké celkové anestezii, s použitím vhodného, velmi tenkého instrumentaria. Lze ho provést i bez anestezie, pokud není polyp v dutině děložní příliš velký (řekněme nad 1–1,5cm), pokud je pacientka k tomuto vhodná (zda snese asi na 5–10 minut dyskomfort typu bolestivého menses, což je snazší u žen, jež vaginálně rodily) a pokud je pracoviště vybaveno tenkou optikou (3,2 mm) a operatér má v tomto směru zkušenosti. Jinak je standardem provádět tento výkon v celkové anestezii.
Chirurgické odstranění (operace) – je třeba odlišit odstranění polypů hrdla a těla dělohy. U polypů hrdla se po ozřejmění nálezu v gynekologických zrcadlech polyp uchopí vhodným úchopovým nástrojem a šetrně abtorkvuje (odkroutí) od dělohy. Zpravidla nejde o výkon bolestivý, lze jej provést i ambulantně, eventuálně použít lokální anestezii, případně anestezii celkovou, pokud tento postup žena preferuje nebo jde o ženu velmi citlivou (postup hysteroskopického odstranění polypu děložní dutiny byl popsán výše). Ženám v naprosté většině případů nehrozí žádné zásadní komplikace (ani během výkonu či těsně po něm), tedy ani ztráta dělohy. Potíže v sexuální oblasti problémem nebývají.
Polypy děložní dutiny (těla děložního) mohou způsobovat neplodnost nebo například přispívat k neúspěchu léčby neplodnosti mimotělním oplodněním. Nicméně žena s polypy může jak otěhotnět, tak i donosit plod. Polyp v hrdle ho může mechanicky „ucpat“ a tím znemožnit spermiím prostoupit do dělohy, tzn. je také zdrojem neplodnosti.
Polyp děložního hrdla
Cervikální polyp je většinou viditelný při vyšetření v zrcadlech, kdy z branky děložního hrdla vystupuje malý růžový výběžek výjimečně větší než 1 cm. Může však být neviditelný a bezpříznakově růst uvnitř děložního hrdla. Diagnózu potvrdí lékař pomocí hysteroskopie. Jedná se o vyšetření dutiny děložní optickým přístrojem, který umožňuje odebrání vzorku na histologii. Větší polypy se odstraňují pomocí resektoskopu, což je hysteroskop většího průměru se speciální bipolární kličkou. Hysteroskopie je tedy jak diagnostickou, tak léčebnou metodou. Tento zákrok se provádí v celkové anestezii, trvá pár minut, v nemocnici si pacientka pobude pouze pár hodin, doba rekonvalescence je jeden den.
Drobné polypy lze odstranit ambulantně bez jakékoli anestezie a bolesti. I po jejich odstranění jsou nutné pravidelné kontroly u lékaře, protože se často vracejí a mohou se tvořit opakovaně. Příčina jejich vzniku není jasná. Jistou roli hrají hormonální vlivy. Polypy jsou citlivé na estrogen, to znamená, že na něj reagují stejně jako děložní sliznice. Rostou s množstvím estrogenu v krvi. Dalšími rizikovými faktory jsou obezita, medikamentózní léčba rakoviny prsu nebo vysoký krevní tlak. Toto onemocnění postihuje nejčastěji ženy po 40. roce věku.
Zde můžete vidět, jak vypadá polyp děložního čípku.
Polyp v pochvě
Jak již bylo napsáno, polypy se mohou vyskytovat kdekoli, tudíž i v pochvě. Nejrůznější nezhoubné polypy mohou krvácet. Samotný nález není nic hrozného, obvykle se provede hysteroskopické vyšetření (do dělohy se přes pochvu zasune hadicový přístroj s kamerou). Hysteroskopickým přístrojem se pak dá polyp odstranit a odeslat na histologické vyšetření.
Polypy ve střevě
Polyp v tlustém střevě je vyvýšenina-výrůstek nad úrovní střevní sliznice.
Rozeznáváme dva druhy střevních polypů:
Nádorové – nazývané adenomy – tvoří asi 60–70 % všech polypů. Jsou to precancerozy v nejužším slova smyslu. Pravděpodobnost vzniku zhoubného nádoru je u adenomu do průměru 1 cm asi 1 %, do průměru 2 cm asi 10 % a při průměru více než 2 cm 30–40 %. Asi 75 % adenomů se vyskytuje v levé polovině tlustého střeva. Dle mikroskopického složení rozeznáváme tzv. tubulární adenom, vilozní adenom a kombinace obou, tzv. tubulovilozní. Nejvíce nebezpečný je vilozní adenom, z něj vzniká zhoubný nádor asi ve 30 %.
Nenádorové, tzv. hyperplastické, zánětlivé tvoří asi 11 % všech polypů. Z nich zhoubné nádory nevznikají. Zvláštní forma je tzv. familiární polyposa, což je dědičná choroba mladých lidí. V jejich tlustém střevě je kolem 1 000 i více adenomů, pravděpodobnost přeměny na zhoubný nádor je 100 %.
Výskyt polypů se s věkem výrazně zvyšuje. Do 30 let se objevuje vzácně, nikoliv však vůbec. Je zaznamenán výskyt ve věku kolem 20 let. Ve věku 50 let se objevují polypy asi v 25 % a kolem 60 let asi v 30–40 %. S věkem se nezvyšuje pouze výskyt, ale i jejich velikost a počet. Čím více polypů a větší průměr, tím větší pravděpodobnost přeměny polypu na zhoubný nádor. Doba trvání přeměny polypu na zhoubný nádor není přesně známá, odhadem mezi 5–10 lety, ale vzhledem k tomu, že při primárním nálezu polypu nevíme přesně, jak dlouho ve střevě roste, je důležité jeho pečlivé odstranění co nejdříve, další sledování a prevence vzniku dalších.
Jediným způsobem, kterým se dají polypy zjistit a zároveň odstranit, je koloskopie. Je to vyšetření tlustého střeva optickým přístrojem, jenž se zavede konečníkem do tlustého střeva po nezbytné předchozí přípravě střeva projímadlem – to střevo dokonale vyčistí kvůli dobré přehlednosti. Koloskop je hadice síly asi jako prst, na konci je kamera vedoucí obraz přes světelná vlákna na monitor, kde vidíme asi 40x zvětšený obraz vnitřku tlustého střeva. Vidíme zánětlivé změny, polypy, divertikly, nádory. Speciálními nástroji jsme schopni odstranit polyp již při prvním vyšetření, eventuálně dle velikosti nebo počtu polypů i v několika sezeních. V případě nutnosti odebere lékař jeden nebo několik malých vzorků na mikroskopické vyšetření. Podle jejich výsledku se pak určuje další postup. Z uvedeného vyplývá, že koloskopie je v případě výskytu polypů zároveň vyšetření i léčení. Vyšetření trvá asi 15–20 minut, v převážné většině případů je nebolestivé, pouze pacient občas pociťuje tlak v břiše, způsobený napnutím střeva vzduchem, což je nezbytné, protože po přípravě je střevo splasklé a lékař kvůli dobré viditelnosti a bezpečnému průchodu koloskopu potřebuje střevo rozepnout. Před začátkem vyšetření lékař aplikuje do žíly zklidňující injekci, díky které pacienti méně vnímají nepříjemné pocity. Ve všeobecném podvědomí je koloskopie něčím, co připomíná metody používané v koncentračních táborech, ale snahou lékařů provádějících toto vyšetření je minimalizovat nepříjemné pocity šetrným způsobem tohoto vyšetření, podrobným vysvětlením celého procesu. Vzhledem k výše uvedené nebezpečnosti adenomových polypů ve střevě je koloskopie podstatně menším zlem, než později zemřít na zanedbanou rakovinu tlustého střeva.
Polyp v konečníku
V konečníku se mohou vyskytovat buď ojedinělé, nebo vícečetné polypy. Naprostá většina karcinomů (zhoubných nádorů) má svůj původ ve žlázovém polypu (tzv. adenomu). Nejvíce jich bývá v konečníku. V tlustém střevě se ¾ nachází v levé polovině a ¼ v pravé. Přeměna polypu v karcinom je úměrná velikosti, šířce stopky a nerovnosti povrchu polypu. Projevují se krvácením, průjmy a přítomností hlenu ve stolici. V případě nálezu endoskopicky odstranitelného polypu se provádí ihned jeho snesení s odesláním k histologickému vyšetření. U objemných polypů, které nelze odstranit endoskopicky, se odebírá vzorek tkáně na histologické vyšetření a následně se zajišťuje a provádí jejich operační odstranění.
Polypy v nose
Nosní polypy vznikají vychlípnutím sliznice vedlejších nosních dutin do nosní dutiny. Nezasvěcený člověk by toto onemocnění mohl označit za takřka kosmetickou vadu, nemocné však umí nepříjemně potrápit. Polypy ucpávají nosní průduchy, nemocní tedy obvykle nemohou (nebo jen s obtížemi) dýchat nosem.
Nosní polypy se projevují zhoršenou nosní průchodností (pacientovi se špatně dýchá nosem). I když si je každý vědom možnosti dýchání ústy jako náhrady dýchání nosem, i tak vede u někoho znemožnění nosního dýchání k jakési nervozitě až panické hrůze z udušení. Ucpání nosních cest se může chvílemi zhoršovat či zlepšovat – použitím různých nosních kapek. Vzhledem ke zhoršenému příjmu vzduchu, tedy i kyslíku, pacienti často trpí bolestmi hlavy. Někdy popisují pocit tlaku v obličeji. Dalším nepříjemným příznakem je částečné či úplné vyřazení čichu. Pacienty trápí takřka permanentní rýma (vodnatá, později hnisavá – zelená). Polypy se obyčejně objevují na obou stranách nosní přepážky – v pravé i levé nosní dírce – často však nerovnoměrně. Typickým projevem onemocnění je probouzení se kvůli nepříjemně vyschlým ústům – pacient se potřebuje napít. Nepříjemným – i esteticky – projevem polypů je jejich vynoření z dutiny nosní nosními dírkami (toto se stává při pokročilých stadiích).
Polyp v krku
Polypy v krku se vyznačují chrapotem, hlasovou změnou, bolestí v krku. Léčba je chirurgická, dojde k odstranění polypu ze sliznice.
Autor: © svevi