Tento článek je napsán, aby odpověděl na otázku Nadbytek vlákniny, možná se chcete dozvědět i širší souvislosti. Zde je výběr toho nejlepšího k tématu nadbytek vlákniny, včetně zkušeností ostatních čtenářů.
Nebo si můžete přečíst článek Ovesné otruby – účinky: kdy pomohou a kdy mohou uškodit. Ovesné otruby mají prokazatelné účinky na trávení, cholesterol i cukr v krvi, ale jen při správném dávkování. Praktický průvodce bez mýtů.
Příznaky nadbytku vlákniny
Mimořádný nadbytečný příjem vlákniny může způsobit nadýmání, a dokonce i břišní koliku (křeče). Dlouhodobý nadbytek vlákniny má za následek menší vstřebatelnost některých minerálních prvků, například vápníku, železa, zinku či mědi. Celozrnná strava, nebo dokonce otruby, nejsou tedy žádným patentem na zdraví střev. To, co dělá prostředí střev zdravým, jsou především střevní bakterie. Vyrovnaná a zdravá mikroflóra tlustého střeva, je to, co u zdravého člověka částečně tvoří a správně formuje stolici.
Ve spojitosti s otrubami a dalšími zdroji vlákniny, obsahujícími i kyselinu fytinovou, bylo prokázáno zhoršení osteoporózy především u žen. Přibližně 50 % žen po přechodu trpí na řídnutí kostí, a co je horší, přibližně každá pátá z těchto žen na následky osteoporózy zemře. Řídnutí kostí se v současné době ale objevuje čím dál častěji i u mužů. Také nabourání metabolismu vápníku z důvodu nevhodného zdroje vlákniny může být pravděpodobně jedním z faktorů ovlivňujících Alzheimerovu chorobu nebo demenci.
Také se můžete podívat na článek Pšeničné otruby a dozvědět se další související informace.
Příznaky nedostatku vlákniny
Vláknina funguje jako tzv. kartáč střev. Co způsobuje nedostatek vlákniny? Při dostatečném příjmu vlákniny nedochází ve střevě k rozvoji hnilobné mikroflóry způsobující zácpu, ale naopak. Některé vlákniny fungují jako takzvané prebiotikum – vytváří vhodné prostředí pro pomnožení bakterií prospěšných pro naše trávení, jako jsou bifidobakterie a bakterie mléčného kvašení.
Popřípadě nabízíme ještě článek Otruby, který vám může pomoci lépe porozumět této problematice.
Množství vlákniny na den
Doporučené množství vlákniny je 18 až 35 gramů na den, což odpovídá 500 gramům zeleniny a 200 až 300 gramům ovoce denně. Pokud bychom toto množství vyjádřili na porce, odpovídá to 3 až 5 porcím zeleniny a 2 až 3 kusům ovoce. Jednoduchým měřítkem pro porci může být velikost dlaně.
Za zmínku stojí také článek Zácpa a její domácí léčba.
Vláknina ve stravě
Rozpustná vláknina má schopnost oddalovat proces vyprazdňování žaludku (navodí pocit delší sytosti), přispívá k růstu prospěšné bakteriální mikroflóry ve střevě, čímž má pozitivní vliv na obnovu střeva po léčbě antibiotiky. Snižuje také vstřebávání cholesterolu a ochraňuje mukózu (sliznici tlustého střeva). Rozpustná vláknina se nachází jak v zelenině a ovoci, tak i v ovesných vločkách a v luštěninách.
Nerozpustná vláknina se nachází především v otrubách, samozřejmě v celých zrnech, ale i v semenech a ve slupkách ovoce. Trávicím traktem prochází neporušená, vytváří objem stolice a pomáhá peristaltice střev. To znamená, že pomáhá stolici rychleji opustit tělo. Jenomže moc rychlé zformování stolice a její opuštění těla opět zhoršuje vstřebání některých živin. Především minerály jako vápník, hořčík, zinek a železo, dokonce i vitamíny rozpustné v tucích (A, D, E a K) a bílkoviny se prostě nestihnou vstřebat. Na vstřebání živin má také špatný vliv i nadýmání, které je tvořeno právě nadbytkem vlákniny ve spojitosti s některými druhy sacharidů, které se dostávají spolu s vlákninou až do střev.
Součástí vlákniny mohou být také pektiny, které mají schopnost detoxikovat tělo, odstraňovat těžké kovy a radioaktivní prvky. Pektiny se dělí na nízkoesterifikované a vysokoesterifikované.
Zdroje rozpustné vlákniny
Za významný zdroj vlákniny se považuje zelenina, ovoce a celozrnné výrobky. Mezi potravinové doplňky bohaté na vlákninu patří například vláknina z jitrocele indického (Psyllium), ovesná, jablečná či jiná vláknina. Tyto doplňky lze využít stejně jako otruby v pokrmech, rozpustné formy užívat jako nápoje či tablety. Přidáním otrub se pečivo obohacuje o vlákninu. Lze koupit i samotné otruby, které se mohou přidávat do pokrmů (do jogurtu, tvarohových pomazánek nebo moučníků).
Rozpustná vláknina je obsažená v mnoha druzích potravin včetně následujících: luštěniny (hrách, sójové boby, fazole), tobolky a semínka lnu (zdroj rozpustné i nerozpustné vlákniny), oves, žito, ječmen, některé ovoce (především jablka a banány) a bobule, některá zelenina jako brokolice a mrkev, kořenová zelenina, brambory (jejich slupka obsahuje nerozpustnou vlákninu), semena Psyllia (jen asi ⅔ rozpustné vlákniny).
Luštěniny běžně obsahují sacharidy krátkých řetězců, které ač nestravitelné lidským trávicím ústrojím, jsou rozkládané bakteriemi nacházejícími se v tlustém střevě, což způsobuje nadýmání.
Zdroje nerozpustné vlákniny zahrnují následující potraviny: celozrnná jídla s obsahem zejména slupek, tobolky a semínka lnu (zdroj rozpustné i nerozpustné vlákniny), obilné slupky, otruby, ořechy a semena, zelenina jako zelené fazole, květák, cuketa, celer, slupky některých druhů ovoce a rajčat.
Při spotřebě vlákniny je tedy velice důležitý výběr správných potravin. U některých surovin je vysoký podíl vlákniny pozitivní. Pokud se s ní zachází správně a jejími zdroji jsou především nutričně bohaté a pro lidský zažívací trakt přirozené potraviny, které jsou součástí pestré stravy, je samozřejmě vše v nejlepším pořádku. V rozumném množství je vláknina zdraví prospěšná. Pokud je ale váš jídelníček zatížen nepestrou a nevyváženou stravou, zaměřenou na vysoký přísun vlákniny z celozrnných potravin, nebo dokonce otrub či potravinových doplňků, pak je všechno jinak.
Mezi nejbohatší potraviny obsahující vlákninu patří luštěniny, ořechy a semínka, otruby. Z ovoce švestky a asijská hruška.
Článek Kašovitá strava: recepty, kdy pomáhá a kdy škodí by také mohl pomoci rozšířit povědomí o nové poznatky. Kašovitá strava – kdy opravdu pomáhá, kdy už škodí a jak ji připravit v praxi. Zkušenosti zdravotní sestry z domácí péče + bezpečné recepty.
Vláknina u dětí
Doporučenou denní dávku vlákniny pro dítě zjistíme tak, že počet gramů je číselně věk dítěte plus 5 (například čtyřleté dítě má sníst alespoň 9 g vlákniny denně).
Tato problematika se tedy týká i dětí. Celozrnná strava, spotřeba otrub, vegetariánství a s tím spojená spotřeba sóji a používání takových alternativních náhražek, jako je například sójové mléko, které je plné kyseliny fytinové, vede samozřejmě k silnému nedostatku některých minerálů. Nedostatek zinku vede ke špatnému vývoji, nebo dokonce i poškození mozku u dětí. Nedostatek železa způsobuje anémii. S nedostatkem těchto dvou minerálů je spojená i nízká porodní hmotnost, pomalý růst, mentální retardace, mentální anorexie a deprese. S bezhlavým spotřebováváním vlákniny je u dívek spojováno dokonce i zpomalení růstu dělohy a problémy s menstruací. Kdysi byla dost běžnou vadou u dětí i křivice. Zvýšená spotřeba masa, skutečného mléka a mléčných produktů dokázala tento problém solidně potlačit. Jenomže křivice se díky zaměření na jednostrannou stravu zase vrací. Ve Velké Británii zaznamenali dokonce takový nárůst křivice i jiných problémů, že se tamní lékaři snaží prosadit, aby bylo vegetariánství posuzováno jako týrání dětí. Tyto problémy se samozřejmě ale netýkají pouze vegetariánů. A právě tyto hrozící následky jsou důvodem, proč někteří lékaři před vysokým užíváním vlákniny z celozrnných potravin a před užíváním vlákninových doplňků stravy varují především těhotné ženy. Vláknina totiž není pro zdraví organismu přímo nezbytná, naopak její nadbytek je prokazatelně nebezpečný.
Autor: © svevi
Foto: © Plus
