Význam rajčete ve zdravé výživě
Oblibu získala rajčata především pro svoji výraznou chuť, krásnou barvu a velmi snadný způsob pěstování. Důležitý je obsah vitamínu C, E a A, velké množství vlákniny i dalších zdraví prospěšných látek, jako například draslík či železo. Rajčata podporují krvetvorbu, prospívají kůži, vlasům i nehtům. Chrání srdce a posilují imunitu, významné jsou i antibakteriální účinky. Rajčata obsahují také velké množství antioxidantů, které chrání naše zdraví před působením volných radikálů.
Výsadba rajčat
Zdravé, silné a dobře otužené sazenice jsou předpokladem vysoké a kvalitní úrody. Vhodným termínem výsevu je proto konec února až polovina března, mezi zahrádkáři je vžitý termín „na Josefa“. Osivo vysévejte nejlépe do sadbovačů o velikosti buněk 5 x 5 cm. Možný je i plošný výsev do okenních skleníčků, ale po vytvoření třetího listu je nutné rostlinky po jedné rozsázet. Optimální teploty pro vývoj sazenic jsou ve dne 18–24 °C a v noci 14–16 °C. A aby se rostliny nevytahovaly, potřebují přes den dostatek světla. Ideální je, pokud máme možnost pěstovat sadbu ve vytápěném skleníku. Asi deset dní před výsadbou ven snižujeme teplotu v noci až k 10 °C i méně, aby se rostliny otužily. Dobře vyvinutá sadba by měla mít výšku 20–25 cm a měl by už být viditelný základ květenství na prvním vijanu. Na výsadbu do volné půdy je čas, když odezní jarní mrazíky (zhruba ve druhé polovině května). Rostliny není nutné sázet příliš hluboko, kořenový bal by se neměl při výsadbě dostat hlouběji než 10 cm, protože v době výsadby je ještě zem nevyhřátá a studená. Rostlinu vysazujeme šikmo tak, že zeminou zahrneme ještě asi 10–15 cm lodyhy. Rostlina na této části vytvoří další kořenový systém, který později umožní lepší příjem živin a vody. V průběhu vegetace rostlinám pravidelně vyštipujeme boční výhony a jediný hlavní výhon vyvazujeme k opěrné konstrukci.
Pěstování rajčat vzhůru nohama
Hlavním argumentem prodejců nabízejících speciální pěstební nádoby na visící rajčata je, že se živiny dostávají rychleji do zelené části vlivem gravitace. Závěsné pěstování rajčat a dalších rostlin je dobrou alternativou pěstování ale i z toho důvodu, že na terase nebo zahradě šetří místo a dobře odolávají rozmarům počasí. Také úroda je dříve ve srovnání s rajčaty zasazenými do země, a to díky rychlejšímu a účinnějšímu prohřívání půdy v nádobě. Navíc se lépe reguluje množství zálivky. V případě, že budete mít pěstební nádoby pod střechou, musíte řešit stejný problém se zaléváním jako u rajčat zasazených běžně do květináčů. Nemusíte se ale tolik bát přelití.
Pěstování rajčat v nádobách
Oblíbené je i pěstovaní rajčat v nádobách na balkónech. Nejdůležitějším kritériem pro úspěšné pěstování těchto rajčat je volba místa. Rajčata milují slunnou polohu a naopak nesnáší přílišnou vlhkost. Nejlepší je tak balkón orientovaný na jih nebo západ, navíc zakrytý střechou.
Pro pěstování si připravte klasický zahradnický substrát, který koupíte v každém obchodě se zahradnickými potřebami. Potom jej důkladně promíchejte s rozleželým kompostem, nejlépe v poměru jedna ku jedné. Ještě si připravte proleželý chlévský hnůj. Ten dejte úplně do spodní části pěstební nádoby, zbytek doplňte připravenou zeminou. Pokud nemáte hnůj k dispozici, využijte nadrobno rozsekanou trávu, která se při svém rozkladu silně zahřívá, čímž podporuje rychlý a zdravý růst rostliny.
Pro pěstování zakrslých odrůd keříčkového rajčete na balkóně použijte nejlépe samozavlažovací truhlíky o délce padesát centimetrů, kam se vám vejdou bez problémů tři sazenice. Samozavlažovací nádoby se volí proto, aby sazenice nebyly zalévány na list, a to z důvodu jejich ochrany před zvýšeným rizikem napadení plísní bramborovou. Na klasickém panelákovém balkóně vám porostou i rajčata tyčková, jenže těm už truhlíky nestačí. Pro jejich pěstování je nutné použít květináče s minimálním průměrem čtyřicet centimetrů a hloubkou třicet centimetrů. Složení půdy je stejné jako u balkónových rajčat. Samozřejmě i zde platí, že vhodným prostředkem pro pěstování jsou samozavlažovací nádoby.
Pěstování v pytlích se osvědčuje tam, kde buď jinou možnost nemáte, nebo v případě, že chcete u několika rostlin dosáhnout ranější sklizně. Vhodné jsou silné, plastové pytle (čiré i černé) a doporučuje se vždy ustřihnout rohy, aby mohla odtékat přebytečná voda. Pytle naplníte kvalitním substrátem, rostliny zasadíte stejným způsobem jako u venkovní výsadby a během růstu je vyvazujete k opěrnému kůlu. Pozor, při tomto způsobu pěstování v omezeném prostoru se z půdy často rychle vyčerpá vápník a plody pak trpí suchými hnědými skvrnami proti stopce (suchá skvrnitost z nedostatku vápníku). Proto je nutné během vegetace rostliny přihnojovat vápenatými hnojivy.
Hnojení rajčat
Rajčata mají ráda příjemné teplé místo na plném slunci a potřebují 8 hodin slunečního světla denně, jinak mohou být slabé a produkují málo plodů. Ideální pH půdy pro pěstování rajčat by mělo mít hodnotu mezi 5,5 a 6,8. Půda by měla být úrodná, hluboká, dobře odvodněná a bohatá na organickou hmotu. Jestliže zemina zůstává mokrá v místech, kam chceme sadit, je třeba vybudovat vyvýšený záhon. Je důležité, aby půda držela vodu co nejrovnoměrněji, protože nerovnoměrný příjem vody může rajčatům způsobit různé problémy. Mezi ty nejčastější patří opadávání květů, popraskání plodů a vyhnívání.
Chcete-li vytvořit pro svá rajčata co nejvhodnější prostředí, je důležité dobré množství kompostu nebo organické hmoty. Obecně se doporučuje 7,6 cm organických látek do horních 15,2 cm půdy. Můžete si také vypěstovat krycí plodinu na pomoc při vytváření půdy. Nechte si vyrůst obilí nebo luštěniny, posekejte je a přidejte do půdy. Tento způsob se nazývá zelené hnojení a zajistí bio kvalitu pěstovaných rajčat. Jako hnojivo můžete rovněž použít hnůj, a to před výsadbou.
ORGANICKÉ HNOJIVO je granulované přírodní hnojivo vyrobené především z péřové moučky a kakaových slupek. Je určeno pro pěstování zeleniny, její dobrý růst a tvorbu plodů. Jde o dlouhodobě působící hnojivo – až 3 měsíce. Je vhodné pro bio zahradu a ekologické pěstování.
Autor: © svevi
Foto: © tooony