Oman pravý – účinky
Čaj z omanu pravého uvolňuje hleny a tím přispívá k vykašlávání. Pití omanového čaje je tedy velmi vhodné právě při onemocnění CHOPN. Jeho užívání navíc příznivě ovlivňuje tvorbu žluče, žaludečních šťáv a podporuje trávení.
Rostlina se k nám dostala ze Střední Asie. Tradičně se pěstuje v zahradách. Oman pravý je trvalka, která dorůstá do výšky 70 až 150 cm. Lodyha je přímá, chlupatá, rýhovaná a větví se až v horní části. Přízemní listy jsou vejčitě eliptické, stonkové listy jsou široké, vejčité a objímají stonek. Úbory omanu pravého jsou nápadně velké, mají 6–7 cm v průměru a kvetou jednotlivě v červenci a srpnu. Květy má oman žluté. Plody jsou nažky. Jde o medonosnou bylinu. Sbíráme kořen, případně listy. Kořen vybíráme opatrně ze země na podzim, přičemž některé kousky můžeme oddělit a hned vysadit. Listy odřezáváme, dokud rostlina nekvete. Sběr se provádí koncem druhého či třetího roku. Latinsky se tato rostlina označuje Inula helenium. Lidové názvy jsou pak velmi rozmanité, například koňské oko, alan, ománek, voman, arménský nebo řecký kořen. Patří do čeledi hvězdnicovité.
Oman pravý – příprava
Omanový čaj na kašel: 5 minut povaříme asi 20 g kořenu omanu v 0,2 litru vody.
Oman pravý – dávkování
Čaj připravený dle výše uvedeného návodu se užívá takto: 4krát denně jedna polévková lžíce.
Oman pravý – nebezpečí
Oman pravý obsahuje především silici (až 3 %) s hlavními účinnými složkami alantolaktonem, isoalantolaktonem a dihydroalantolaktonem, dále něco málo azulenu, heleninu, trochu hořčin a v oddenku na podzim cca 40–50 % inulinu, který se snadno štěpí. Oman obsahuje také fytoncidní látky. Rozpouští hlen a usnadňuje odkašlávání, působí povzbudivě na trávení a jako anthelmintikum. Větší dávky však dráždí k dávení.
Zde se můžete podívat na cenu omanu pravého.
Dále lze u této nemoci užívat i další byliny, jako je:
Pískavice řecké seno (Trigonella foenum-graecum L.) je bylina obsahující průměrně 20–30 % slizových látek, bílkoviny, tuk, silici, saponin, trigonellin, flavonový glykosid, mnoho organicky vázaného fosforu, železa a cholin. Posilující účinek drogy podmiňuje vysoký obsah bílkovin, tuku a slizu, zesílený předpůsobením saponinu a chuť povzbuzujících hořčin. Působí příznivě na žaludeční a střevní činnost a na celkovou látkovou výměnu. Podporuje odkašlávání v podobě macerátu.
Lobelka nadmutá (Lobelia inflata) je pradávná rostlina, kterou využívali již indiáni na léčbu dýchací a svalové soustavy nebo jako projímadlo. Lobelia je jednoletá rostlina, která dorůstá až do výšky 50 cm. Má vysokou, přímou, hranatou a chlupatou lodyhu, která je v horní části rozvětvená. Listy jsou střídavé, podlouhlé, vejčité a dlouhé 7 cm. Drobné květy mají bleděmodrou barvu a vyrůstají v klasovitých hroznech. Plodem je dvoupouzdrá tobolka s malými černými semeny. Domovem této byliny je Severní Amerika, nyní se vyskytuje v jihovýchodní Kanadě. Lobelia roste planě na úhorech, loukách a ve světlých lesích. Pokud si ji chcete vypěstovat, musíte jí dopřát slunné stanoviště, mírnou zálivku a jílovitou půdu. Již v roce 1838 byla lobelka poprvé zkoumána a byl objeven i nový alkaloid, pojmenovaný lobelin. Dále v ní byla objevena zvláštní kyselina, která dostala název kyselina lobelová. Zastoupeny jsou i další látky jako pryskyřice, chlorofyl, sůl, draslík, vápník a oxid železitý. Z kvetoucí nati této rostliny se připravují léčivé tinktury a odvary, které příznivě působí při srdečních chorobách, astmatu, kašli a používají se i na utišení nervů.
Autor: © svevi
Foto: © Misza13