Šíření tuberkulózy
Plicní tuberkulóza je nakažlivá. Nejčastěji šíří tuberkulózu pacienti s aktivním druhem, kteří vydechují vzduch obsahující bakterie tuberkulózy, čímž tedy dojde k šíření bakterií do okolí. Nakažená osoba uvolňuje nejvíce bakterií při kašli nebo smíchu. Pokud je osoba nakažena mimoplicní tuberkulózou, nedochází k šíření na ostatní.
U koho je největší riziko onemocnění tuberkulózou?
Někteří lidé mají větší pravděpodobnost, že získají tuberkulózu:
- lidé s HIV nebo jinou nemocí oslabující imunitní systém;
- jedinci v úzkém kontaktu s nakaženým aktivní tuberkulózou;
- pečující o pacienta s aktivní tuberkulózou (lékaři, zdravotní sestry);
- lidé, kteří žijí či pracují v přeplněných místech jako věznice, domy s pečovatelskou službou nebo bezdomovci, kde se mohou nacházet nemocní aktivní tuberkulózou;
- jedinci se špatným přístupem ke zdravotní péči (bezdomovci, migranti);
- závislí na drogách či alkoholu;
- lidé cestující nebo narození v místech, kde se neléčí tuberkulóza, zejména oblasti Latinské Ameriky, Afriky, Asie, východní Evropy a Ruska.
U rizikových skupin se doporučuje vyšetření jednou nebo dvakrát do roka.
Jaké jsou příznaky?
Lidé nakažení tuberkulózou často nevědí, že ji mají. Lidé s latentní tuberkulózou totiž do doby, než se nemoc stane aktivní, nemají žádné příznaky. Příznaky aktivní tuberkulózy zahrnují:
- kašel, který je hutný, nebo kašel s výskytem krvavého hlenu po dobu delší než 2 týdny;
- únava a ztráta hmotnosti;
- noční pocení a horečka;
- rychlý srdeční tep;
- otok v krku, když jsou infikovány lymfatické uzliny;
- dušnost a bolest na hrudi (ve vzácných případech).
Jak je tuberkulóza diagnostikována?
Latentní tuberkulóza je často diagnostikována pomocí kožních testů. Během kožního testu jsou pod kůži lékařem nebo zdravotní sestrou aplikovány tuberkulózní antigeny. Pokud máte v těle bakterii tuberkulózy, během dvou týdnů se vám objeví zarudlá bulka na místě, kde byl proveden vpich do kůže. Diagnóza plicní tuberkulózy se provádí pomocí vzorku plicního hlenu (sputum), aby bylo zjištěno, zda jsou obsaženy bakterie tuberkulózy v tomto hlenu. Někdy vám lékař může udělat i jiné testy na plicní hlen a krev, často i pomocí rentgenu. Diagnostika mimoplicní tuberkulózy se provádí ze vzorku tkáně (biopsie), tento vzorek je následně testován. Také se používá CT nebo magnetická rezonance.
Léčba tuberkulózy
Léčba tuberkulózy se provádí kombinací čtyř antibiotik. Léčba aktivní tuberkulózy trvá po dobu 6 měsíců. Pokud testy prokážou aktivní tuberkulózu i po 6 měsících, pokračuje léčba po dobu dalších dvou až tří měsíců. Pro léčbu latentní tuberkulózy se užívá jen jeden lék (antibiotikum) po dobu devíti měsíců, tím se sníží riziko vzniku aktivní tuberkulózy.
Pokud jste zapomněli užít lék nebo jste léky přestali brát úplně, může léčba selhat. Kvůli vysazení bude nutná opětovná léčba. Vysazení léků způsobuje zhoršení infekce nebo vede k infekci, která je rezistentní vůči antibiotikům. Rezistentní léčba je pak mnohem náročnější.
Tuberkulóza může být vyléčena, pokud budou léky pravidelně a správně užívány. Lékař nebo zdravotní sestra kontrolují dávky léků a správný způsob dávkování. Je možné, že budete navštěvovat lékaře každý den nebo za vámi může přijít zdravotní sestra na kontrolu domů. Tento způsob se nazývá přímá pozorovací léčba. Přímá pozorovací léčba pomáhá lidem s dodržováním všech pokynů a kroků léčby, které mohou být složité a dlouhodobé.
Pokud není aktivní tuberkulóza léčena, dochází k poškození plic nebo jiných orgánů a nemoc může končit smrtí.
Autor: © Jakub Vinš
Foto: © Roman Halouzka