Co je to streptokok
Streptokok je kulovitého tvaru. Pro streptokoka je typické vytvářet řetízkovité útvary. Jde o grampozitivní koky, které jsou původci širokého spektra nemocí. Podle vlastností se streptokoky rozdělují do více než 20 skupin označujících se písmeny A–V. Některé z druhů streptokoků jsou neškodné, jiné způsobují rozvoj různých, většinou hnisavých zánětů v respiračních cestách, ale i na kůži. Mezi nejčastější patologické druhy streptokoků, se kterými je možné se setkat, patří:
- streptokok skupiny A – Streptococcus pyogenes;
- streptokok skupiny B – Streptococcus agalactiae;
- pneumokok – Streptococcus pneumonie.
Nejčastěji pacienty napadají bakterie streptokoka skupiny A (Streptococcus pyogenes), nejvíce rizikovou skupinu přitom představují děti předškolního a mladšího školního věku. Streptokok skupiny A postihuje také dospělé, kteří se nejčastěji nakazí při kontaktu s dětskými kolektivy, například při vyzvedávání dítěte ve školce. Inkubační doba může být poměrně dlouhá, pohybuje se v intervalu od jednoho týdne do tří týdnů. Ne všichni pacienti nakažení streptokokem podlehnou streptokokovým infekcím a stávají se tak bezpříznakovými nositeli nákazy.
Streptokok v krku se přenáší kapénkovou infekcí, přičemž může způsobit vážné streptokokové infekce. Častým jevem při nákaze je angína, horečky i bolesti břicha. Hlavním projevem angíny je bolest v krku. Ta bývá zpočátku mírná, postupně zesiluje a při rozvinuté formě bolí i polykání naprázdno. Dalším častým příznakem je vysoká teplota v prvních dnech onemocnění, ačkoliv angína může proběhnout i bez zvýšené teploty. Mezi další příznaky patří celková únava, pocení, bolesti ve svalech a kloubech. Stav se může také zkomplikovat postupem infekce do tkání kolem mandle, kde vzniká takzvaná flegmóna, nebo se vytvoří dutina vyplněná hnisem (paratonsilární absces). Při každé angíně mohou být postiženy i spádové mízní uzliny na krku, které jsou pak zduřelé, bolestivé na pohmat i spontánně. Méně často než angína, ale přesto ne zřídka, se v krku může usadit streptokok způsobující spálovou angínu. Má podobné příznaky jako angína, ale navíc nemoc provází typická nápadná vyrážka napadající i dlaně rukou.
Takto vypadá streptokoková infekce v krku.
Léčba
Na bakterie již nestačíme s kloktáním a zábaly krku, lékař musí zaútočit antibiotiky. Pokud je to technicky možné, je vhodné před léčbou provést po dohodě s lékařem výtěr z krku. Tak se dozvíme přesného původce onemocnění. Znalost přesného původce je pro lékaře důležitá. Sami alespoň okrajově víme, že ne každé antibiotikum je pro naši ratolest to správné. V praxi funguje vyšetření výtěrem většinou jako zpětná kontrola a má význam například tehdy, pokud se léčení nasazeným druhem antibiotik nedaří. Konkrétní diagnóza a následná léčba je určena výsledkem bakteriologického vyšetření, které prokáže přítomnost streptokoků v krku.
Při léčbě streptokokové angíny se tedy pacientům podávají antibiotika (penicilin), léky na snižování horečky, dále se doporučuje kloktání šalvěje nebo jiného přípravku k dezinfekci a zmírnění bolestí v krku. Důležitý je také klidový a pitný režim. Příznaky onemocnění po dvou až třech dnech užívání penicilinu obvykle odezní, antibiotika je však nutné doužívat, a to z důvodu rizika recidivy a prevence dalších zdravotních obtíží. Léčba spály spočívá v podávání antibiotik a antihistaminik k odstranění vyrážky.
Rizika
Streptokoková onemocnění jsou vysoce nakažlivá, a proto neexistuje účinná možnost prevence. Dodržováním hygienických zásad a zdravé životosprávy lze nákaze předejít jen do určité míry. Proti některým druhům streptokoka (například proti pneumokokovi) existuje možnost očkování. Podcenění léčby streptokokové infekce může mít velmi nepříznivé důsledky pro celý imunitní systém. Mezi možné komplikace patří zánět středního ucha, zánět vedlejších nosních dutin nebo selhání ledvin, což je však pozdní komplikací objevující se o několik týdnů později.
Mezi celkové komplikace, naštěstí již velmi vzácné, patří sepse (rozšíření streptokokové infekce do celého těla) nebo revmatická horečka, při níž dochází k zánětlivým změnám v kloubech, ledvinách, srdečním svalu a na srdeční nitrobláně. Léčba se řídí podle původce onemocnění.
Autor: © svevi
Foto: © Thalie