Rakovina třísla

Bolest třísel

Bolest v tříslech je častým příznakem, který může mít celou řadu příčin. Patří sem svalové přetížení, tříselná kýla, zánětlivá onemocnění, gynekologické či urologické potíže, ale také zvětšení mízních uzlin.

Právě mízní uzliny v tříslech jsou důležitou součástí imunitního systému. Reagují na infekce dolních končetin, genitální oblasti, močových cest i kůže. Pokud jsou uzliny zvětšené v důsledku zánětu, bývají často bolestivé, citlivé a teplé.

U některých onemocnění, zejména u lymfomů, se však uzliny zvětšují bez bolesti. Typickým projevem bývá nebolestivá bulka v tříslech, která je na pohmat tužší, elastická a postupně se zvětšuje. Menší uzliny bývají volně pohyblivé, větší mohou být k podkladu částečně fixované.

Dlouhodobě přetrvávající nebo postupně se zvětšující bulka v tříslech by měla být vždy důvodem k lékařskému vyšetření, a to i v případě, že nezpůsobuje bolest.

Příznaky

Nádorová onemocnění mízního systému, nejčastěji lymfomy, se mohou projevovat velmi různorodě. Příznaky lze rozdělit na místní a celkové.

Místní příznaky souvisejí s postižením konkrétní oblasti. V případě třísel se jedná především o:

• zvětšení jedné nebo více mízních uzlin v tříslech
• nebolestivou nebo jen mírně citlivou bulku
• pocit tlaku nebo tahání v tříslech
• omezení pohybu při výrazném zvětšení uzlin

Celkové příznaky, tzv. B-symptomy, jsou důležité zejména u lymfomů a zahrnují:

• nevysvětlitelný úbytek hmotnosti
• opakované nebo dlouhodobé horečky
• výrazné noční pocení
• dlouhodobou únavu a slabost

U části pacientů může onemocnění probíhat dlouhou dobu bez jakýchkoliv obtíží a bývá odhaleno náhodně, například při preventivní prohlídce nebo zobrazovacím vyšetření.

Léčba

Léčba nádorových onemocnění postihujících mízní uzliny v tříslech se vždy řídí přesnou diagnózou. Pojem „rakovina třísel“ se v praxi nepoužívá jako samostatná diagnóza – nejčastěji se jedná buď o lymfom, nebo o metastatické postižení mízních uzlin při jiném nádorovém onemocnění.

Základem správné léčby je pečlivé vstupní vyšetření, které zahrnuje:

• klinické vyšetření včetně pohmatu uzlin
• ultrazvuk třísel
• CT nebo PET/CT vyšetření
• odběr vzorku uzliny (biopsii)
• laboratorní a genetická vyšetření

Léčba lymfomů

U lymfomů je základním pilířem léčby systémová terapie, tedy léčba, která zasahuje celý organismus. Nejčastěji se jedná o:

• chemoterapii
• imunoterapii
• cílenou biologickou léčbu

V určitých případech je součástí léčby také radioterapie, zejména pokud je postižení lokalizované jen na omezenou oblast uzlin.

U vybraných pacientů, zejména u agresivních nebo opakujících se forem lymfomů, se využívá:

• vysoce dávkovaná chemoterapie
• autologní transplantace krvetvorných buněk
• alogenní transplantace krvetvorných buněk (dříve transplantace kostní dřeně)

Moderní imunoterapie a cílená léčba významně zlepšily výsledky léčby a snížily toxicitu oproti starším režimům.

Léčba metastáz v tříslech

Pokud jsou zvětšené uzliny v tříslech důsledkem metastáz jiného nádorového onemocnění, léčba se řídí původním nádorem. Často se jedná o nádory:

• kůže (například melanom)
• genitální oblasti
• močových cest
• trávicího traktu

Léčba může zahrnovat kombinaci chirurgického odstranění uzlin, radioterapie a systémové onkologické léčby. Rozhodnutí je vždy individuální a závisí na rozsahu onemocnění.

Prognóza

Prognóza onemocnění postihujících mízní uzliny v tříslech se v posledních letech výrazně zlepšila. U mnoha typů lymfomů existuje reálná šance na dlouhodobou remisi, a u části pacientů i na úplné vyléčení.

Výsledek léčby ovlivňuje především:

• typ a agresivita nádoru
• rozsah postižení uzlin
• přítomnost celkových příznaků
• věk a celkový zdravotní stav pacienta
• genetické a molekulární znaky nádoru

U některých typů lymfomů se dnes běžně provádí detailní genetické a proteinové analýzy, které pomáhají lépe odhadnout průběh onemocnění a zvolit nejúčinnější léčbu.

Důležité je zdůraznit, že nebolestivá bulka v tříslech, která přetrvává déle než několik týdnů nebo se zvětšuje, by měla být vždy odborně vyšetřena, i když se pacient jinak cítí zdravý.

Kdy vyhledat lékaře

Ne každá bolest v tříslech nebo zvětšená uzlina znamená závažné onemocnění, přesto existují situace, kdy je lékařské vyšetření nezbytné. Obecně platí, že jakákoli bulka v tříslech, která přetrvává déle než dva až tři týdny, se zvětšuje nebo nemizí ani po zaléčení infekce, by měla být odborně posouzena.

Vyšetření lékařem je doporučeno zejména tehdy, pokud se objeví:

• nebolestivá, tvrdší nebo málo pohyblivá bulka v tříslech
• rychlé zvětšování uzlin
• bolest v tříslech bez zjevné příčiny
• noční pocení, horečky nebo nevysvětlitelný úbytek hmotnosti
• dlouhodobá únava a celková slabost

U žen je vhodné vyšetření i při bolestech v tříslech spojených se změnami v oblasti genitálu, u mužů při výskytu bulky v tříslech, která nesouvisí s fyzickou zátěží nebo kýlou.

Diferenciální diagnostika bolesti a bulky v tříslech

Třísla jsou anatomicky složitou oblastí a obtíže zde mohou mít mnoho příčin. Ne vždy se jedná o nádorové onemocnění. Mezi časté nezhoubné příčiny patří:

• zánět mízních uzlin při infekci
• tříselná kýla
• svalové přetížení nebo natažení
• záněty kůže a podkoží
• pohlavně přenosné infekce

Rozdíl mezi nezhoubnou a závažnou příčinou často nelze spolehlivě poznat bez vyšetření. Proto je při pochybnostech vždy lepší odborná kontrola.

Život s onemocněním mízních uzlin

Diagnóza onemocnění mízních uzlin v tříslech bývá pro pacienty psychicky náročná. Moderní medicína však nabízí stále účinnější možnosti léčby a sledování. Pravidelné kontroly, dodržování léčebného plánu a spolupráce s lékařem mají zásadní vliv na průběh onemocnění.

Pacienti by měli dbát na:

• pravidelné kontroly u specialisty
• včasné hlášení nových příznaků
• dodržování doporučeného životního stylu
• psychickou podporu a informovanost