Negativní účinky antibiotik
Antibiotika mají nezastupitelnou pozici při léčbě bakteriálních infekcí, měla by však být nasazována jen skutečně tam, kde jsou potřeba. Největším rizikem opakovaného užití je schopnost postupné adaptace bakteriálních kmenů na antibiotika. Výsledkem je, že nepřátelské bakteriální kmeny se stávají vůči působení antibiotik rezistentní a antibiotika přestávají být účinná. Antibiotika v lidském těle likvidují bohužel nejen bakterie patogenní, ale i bakterie, které označujeme jako „přátelské“. Převážně pak ty, které osídlují trávicí trakt. Tyto přátelské bakterie, takzvaná probiotika, napomáhají při trávení, regulují pohyb a funkci střev a sehrávají velmi důležitou roli v imunitních pochodech organismu.
Následky nerovnováhy vnitřní flóry
Výsledkem snížením počtu probiotických bakterií přirozeně se vyskytujících v zažívacím traktu je narušená střevní rovnováha. Tento jev se nejčastěji projevuje průjmem. Dehydratace, která je nejčastěji s průjmem spojovaná, pak představuje pro organismus oslabený nemocí vážnou komplikaci. Probiotika (laktobacily a bifidobakterie) je zapotřebí užívat minimálně s dvouhodinovým odstupem od užití antibiotik. Tedy dvě hodiny před tím nebo po tom, co pacient snědl antibiotika.
Role probiotik
Probiotika jsou definována jako živé, zdraví prospěšné mikroorganismy, jejichž orální suplementace nebo obohacení potravin v dostatečném množství ovlivní střevní mikroflóru hostitele a má potenciálně prospěšný efekt na naše zdraví. Probiotika jsou živé mikroorganismy, které jsou převážnou součástí zdravé střevní mikroflóry. Jedná se o bakterie mléčného kvašení rodů Lactobacillus a Bifidobacterium a některé další druhy bakterií, jako je například Streptococcus thermophilus. Pro kojence jsou vhodná probiotika ve formě kapek, prášku, vysypávacích kapslí nebo sáčků. Střeva miminka by se měla lépe osídlit v průběhu několika dní až dvou týdnů. Podávání laktobacilů je kontraindikováno u pacientů s alergií na bílkovinu kravského mléka kvůli možné kontaminaci při výrobě probiotik. Při alergii na kvasinky je kontraindikováno probiotikum Sascharomyces boulardii.
Role probiotik:
- po ukončení užívání antibiotik napomáhají k obnovení střevní mikroflóry;
- napomáhají ke správné funkci zažívacího systému;
- chrání sliznici trávicího traktu;
- pomáhají léčit zánětlivé onemocnění trávicího systému;
- tvoří vitamíny skupiny B a K;
- snižují cholesterol;
- působí preventivně nebo zmírňují alergickou reakci u dětí;
- působí preventivně nebo zmírňují atopický ekzém u dětí;
- působí preventivně před nachlazením či chřipkou;
- zvyšují odolnost lidského organismu;
- zmírňují zánětlivá onemocnění střev;
- napomáhají při průjmu nebo zácpě;
- působí preventivně před zažívacími potížemi;
- zmírňují intoleranci na laktózu.
V současné době je považováno za rozumné podávat probiotika kojencům až od ukončeného 3. měsíce (pokud lékař neurčí jinak), kteří nejsou kojeni a nedostávají mateřské mléko obohacené o probiotika. Vybraná probiotika s prokázanou klinickou účinností je možné podávat na doporučení lékaře v případě léčby akutních infekčních průjmů nebo jako prevence postantibiotických průjmů. Přípravky by se neměly podávat dětem se závažnými poruchami imunity nebo léčenými imunomodulační léčbou.
Nejčastěji se probiotika v přirozené formě nacházejí v zakysaných mléčných výrobcích, jako jsou jogurty, kefír, tvrdý sýr, dále v zelenině upravené mléčným kvašením (například v kysaném zelí, pickles nebo kvašených okurkách) a fermentovaných sójových výrobcích. Probiotika lze nalézt v některých dětských výživách, oplatkách nebo v masných výrobcích. Probiotika lze zakoupit také jako doplněk výživy.
Která probiotika si vybrat
Na trhu je nepřeberné množství probiotických preparátů od různých firem. Liší se počtem obsažených bakteriálních kmenů, množstvím živých bakterií v tobolce a případně formou ochrany vůči kyselému prostředí v žaludku. Všechny však obsahují bakterie ve formě samostatných buněk. Pouze Probiolact je první a dosud jediný zástupce probiotik nové generace, který obsahuje přátelské bakterie ve formě biofilmu. Biofilm je nejpřirozenější forma přátelských bakterií, která svým charakterem zajišťuje přilnutí ke střevní stěně. Biofilmová probiotika mají ve srovnání se samostatnými bakteriemi vyšší odolnost vůči antibiotikům a kyselému pH v žaludku.
Autor: © svevi
Foto: © Pedia