Posílení imunity
Posílení imunity patří mezi často diskutovaná témata dneška. Obzvláště v zimních a časně jarních obdobích, kdy je vyšší frekvence výskytu nejrůznějších infekčních onemocnění dýchacích cest. Ke zvýšené nemocnosti přispívá hlavně počasí, teploty kolem nuly a jistě též snížená konzumace čerstvých potravin (zejména ovoce a zeleniny). Ve snaze předcházet infekcím hledají lidé různé způsoby, jak svoji imunitu posílit. Co je to vlastně imunitní system a jak funguje?
Imunitní systém
Zjednodušeně lze imunitní systém popsat jako soubor buněčných, látkových a hormonálních procesů, které zodpovídají za hlídání organismu před vnější invazí choroboplodných organismů (jsou to zejména viry, bakterie a plísně, ale take paraziti). Dále se imunitní systém stará o dohled nad tělu vlastními buňkami a v případě jakékoliv známky poškození (např. nádorová transformace, infekce virem) buňku nemilosrdně odstraní. Původní představa imunitního systému, jako nezávislé jednotky, je nyní již opuštěna, protože se prokázalo, že mnohé signální látky používané buňkami imunity jsou totožné s látkami sloužící k přenosu informace v nervovém a hormonálním systému. Společně s nervovým a hormonálním systémem je tak imunitní systém klíčovou složkou v regulaci vnitřního prostředí organismu a je zároveň ovlivňován všemi změnami, které v organismu probíhají. Jednoduše řečeno organismus tvoří nerozdělitelný celek a ke všem otázkám je potřeba přistupovat celostně.
Jak na posílení imunity
Jak lze tedy imunitu ovlivnit? Jak již bylo řečeno neurohormonální rovnováha je prakticky součástí imunity a tedy veškeré jevy, které mají vliv na neurohormonální složku, mají přímý vliv i na imunitní system. U zdravého dospělého člověka, který přijímá dostatečné množství vitamínů, minerálů a stopových prvků, stravuje se dle zásad zdravé výživy, přiměřeně cvičí a pravidelně provádí psychohygienu, nejsou povětšinou žádná opatření nutná. Nelézt takového člověka je však v dnešní době obtížné. Například psychická zátěž bez řádného odreagování dlouhodobě zvyšuje hladinu kortizolu a noradrenalinu. Tyto hormony „obranné reakce“ původně zabezpečovaly přežití, reakci únik nebo útok. Dnes mobilizují rezervy organismu, vedou k odbourávání bílkovin a cíleně tlumí funkci imunity (imunosuprese), protože při předpokládaném energetickém výdeji není možné investovat do tvorby protilátek ani jiných imunitních reakcí. Dlouhodobé působení stressových hormonů pak negativně ovlivňuje imunitní systém a to na jedné straně zvýšeným rizikem nástupu autoimunitních chorob, nebo naopak zvýšenou náchylností k proniknutí choroboplodných zárodků a rozvoje infekčního onemocnění.
Rámcově lze vymezit 3 skupiny osob, kde lze předpokládat slabší imunitní odpověď. Dvě z nich jsou dané fází lidského vývoje, třetí pak zahrnuje osoby s vleklými chorobami:
- Novorozenci a kojenci ještě nemají zralý imunitní systém, obzvláště produkci protilátek. Pokud jsou kojeni, dodává jim protilátky matka. Řada dětí však kojená není a proto jsou rizikovou skupinou.
- Osoby nad 65 let věku, kde vlivem poklesu metabolismu klesá schopnost jedince tvořit protilátky a obecně se snižuje imunitní odpověď
- Chronicky nemocní jedinci, kde celá řada nemocí vede k postupnému úbytku svalové hmoty, vyčerpání organismu a to vede k poklesu imunitní odpovědi
Jak tedy funkci imunitního systému vylepšit?
Posílení imunity u dětí je tématem nejedné diskuse. Starostlivé matky hledají způsoby, jak své ratolesti uchránit před nemocemi. Je potřeba si ale uvědomit, že právě proděláním infekčního onemocnění se imunitní systém o hrozbě dozví a naučí se jí rozpoznávat. Imunitní systém v dětském věku je přímo naprogramovaný na boj proti virům. Naopak nedostatek infekčních podnětů může způsobit poruchy zrání systému a rozvoj autoimunitních chorob. Je prokázané, že děti žijící s hospodářskými zvířaty na farmě, kde je hygiena vždy problematická (znáte děti), trpí méně často autoimunitními chorobami střeva. Věří se, že pokud se imunitní systém nenudí a stále má s čím bojovat, méně často obrací pozornost vůči vlastním tkáním. Není tedy vhodné dítě před infekcemi chránit přespříliš. Poměrně specifickou jednotkou je imunita u kojenců do 6 měsíců, eventuálně imunita u kojenců do 1 roku. Do 6. měsíce života je tvorba vlastních protilátek minimální, kojenec dostává vše od matky. Pokud je tedy dítě kojené, pak žádná speciální opatření nutná nejsou. Pokud kojené není, pak je určitá obezřetnost na místě, ale v zásadě pro posílení imunity u dětí do 1 roku nemůžete nic moc udělat. V momentě kdy dítě začíná přijímat potravu i v tuhé formě je důležitá hlavně pestrá strava bohatá na vitamíny, dostatek čerstvé zeleniny a ovoce. Důležité je také nebýt příliš úzkostný až dítě začne prozkoumávat svůj svět ústy. Je potřeba si uvědomit, že trávicí systém je největší imunitní orgán v těle. Cokoliv do něj přijde je rozpoznáno jako „zvenčí, a tedy tělu cizí“ a tělo aktivuje imunitní odpověď, aby se choroboplodné zárodky nemohly šířit. Nadměrná hygiena a pobyt ve sterilním prostředí tak otevírá cestu k chronickým infekcím v pozdějším věku.
V otázce posílení imunity u dospělých je první odpovědí opět racionální výživa zaměřená hlavně na nejednotvárnou, pestrou stravu s dostatkem základních živin, ale i stopových prvků, esenciálních mastných kyselin a vitamínů. Přírodní posílení imunity by mělo být vždy preferováno nad komerčními doplňky stravy, protože biologická dostupnost tabletových forem je vždy omezená (biologická dostupnost = procento látky, které je z tablety využito v metabolismu).
Pokud je pestrá strava problematická, například z důvodu potravinových alergií, nedostupnosti čerstvé zeleniny, pak volba doplňků by měla být šita individuálně na míru. Je třeba si uvědomit, že vitamíny na obnovení imunity mají i svou stinnou stránku. Vitamíny ze skupiny A, D, E a K jsou v tucích rozpustné a proto je lze předávkovat. Jejich bezhlavé užívání může vést k otravám. Alternativou vitamínu A je pro vitamin beta-karoten, který se sice předávkovat nedá, ale výzkumy u kuřáků ukazují, že zvyšuje rychlost poškození tepen. Kuřák, který touží po obnovení imunity tak musí nejprve kouření zanechat, což bude mít na jeho organismus jistě vliv násobně vyšší, než jakékoliv doplňky stravy.
Homeopatie a homeopatika na posílení imunity jsou předmětem diskuze lékařů, kdy někteří (nutno podotknout, že výrazná menšina) ji hájí a druzí zatracují. Homeopatie vychází z teorie, že pokud látku, která by v normálních koncentracích vyvolala léčený příznak, dostatečně naředím, pak nejenže příznak nevyvolá, ale naopak poskytne tělu informaci, jak aktivovat samoléčebné mechanismy a příznak odstranit. Homeopatie je tak vlastně „vědou“ o aktivaci již přítomných úzdravných mechanismů organismu. Žádný lékař nepochybuje, že tělo regenerační schopnosti má a žádný lékař si nemyslí, že by homeopatie ohrožovala něco jiného, než pacientovu peněženku. Shrnu-li to, pak homeopatie má své výsledky a jako takovou tedy není možno jí zcela zavrhnout. Spory zda je nebo není to efekt placebo se stále vedou.
Nejrůznější rostlinné produkty, hlavně čaje, které obsahují alkaloidy, polysacharidy, glykoproteiny, esenciální oleje a flavonidy jsou s přihlédnutím na individuální potřebu vhodným prostředkem posílení imunity.
- Alkaloidy vedou k nespecifické aktivaci imunity, ta je pak více ve střehu.
- Esenciální oleje zase hrají důležitou roli v přenosu zánětlivé a protizánětlivé odpovědi a obecně je ho v naší stravě nedostatek.
- Flavonoidy zase působí jako lapače kyslíkových radikálů a tedy snižují negativní dopady metabolismu kyslíku. Mají také příznivý vliv na lokální zánětlivé změny cév (např. rutin).
- V současné době se veřejností používá Echinacea na posílení imunity (česky Třapatka nachová). Nelze však předpokládat, že by její význam byl významně nadřazený ostatním bylinám, ale je poměrně snadno dostupná.
- Účinky hub na imunitní systém jsou také nezanedbatelné, některé houby jsou přímo bakterie zabíjející (např. antibiotikum penicilin je produktem plísně). Je však otázkou, zda jsou tyto látky schopné překonat barieru zažívacího traktu a navíc mnohé houby produkují i látky, které pro člověka příliš prospěšné nejsou, ba jsou mnohdy i přímo jedovaté. Jako příklad houby používané k léčení poslouží hlíva ústřičná, která obsahuje opět polysacharidy a terpeny. Mají protivirový, protibakteriální a protiplísňový efekt. Nejedná se však o posílení imunity, zde už jde spíše o antibiotickou léčbu a její místo v preventivním podávání je tedy na pováženou. V případě už rozvinuté infekce, pokud je tato identifikována, je lepší použít speciální antimikrobiální léčiva.
- Esenciální mastné kyseliny, hlavně omega 3 a 6, jsou klíčové pro správnou regulaci imunitního systému a jejich nedostatek může vést k převaze prozánětlivých změn a nesprávné funkci imunity. Tělo si je neumí vyrobit – proto se nazývají esenciální – musí být přijímány potravou. Ideálně v přírodní formě. Zdrojem jsou ryby a mořští živočichové, lněná semena, sojový olej, řepkový olej, konopný olej, chia semínka, semena šalvěje, dýňová a slunečnicová semena, listová zelenina, vlašské ořechy. Lze používat i řadu doplňků stravy prodávaných v lékárně.
- Existují i speciální přípravky obsahující směs enzymů - Wobenzym, které tlumí chronické zánětlivé změny, vylepšují imunitní odpověď a dokonce zkracují dobu hojení po operacích či zraněních. Výrobce udává, že je to podloženo rozsáhlými studiemi. Nepodařilo se mi ovšem konkrétní data najít, nicméně z praxe vím, že pozitivní dopad Wobenzym jistě má. Jedná se ovšem o poměrně nákladný lék a i zde se může jednat o placebo efekt. Zůstává tedy na přesvědčení jednotlivce, zda investuje do Wobenzymu, nebo ne.
Shrnutí
Hlavní metodou posílení imunity u dětí, dospělých a starších osob je jednoznačně zdravá životospráva s dostatkem živin, vitamínů, minerálů, stopových prvků a esenciálních mastných kyselin. Nejrůznější doplňky stravy jsou až podpůrným opatřením a je vždy nutné je aplikovat s rozvahou a ideálně po poradě s lékařem. Je třeba mít na paměti, že zdravý člověk posilovat imunitu nepotřebuje a pokud člověk zdravý není, je předně nutné najít příčinu potíží a ne jen bezhlavě podávat nejrůznější produkty.
Autor: © MUDr. Martin Beránek