Leukocyty versus lymfocyty
Leukocyty jsou bílé krvinky. Jsou součástí imunitního systému organismu, bez nich bychom se neubránili ani tomu nejobyčejnějšímu nachlazení. Leukocyty nejsou zastoupeny pouze jedním typem buněk, ale můžeme je rozdělit na několik druhů buněk, které mají každá trošku odlišnou funkci, navzájem se ovlivňují a společně zajišťují obranu organismu. Leukocyty rozdělujeme podle přítomnosti barvitelných zrn uvnitř těchto buněk na granulocyty (které mají granula) a agranulocyty (které je nemají). V krvi lékař stanovuje takzvaný krevní diferenciál neboli procentuální zastoupení jednotlivých typů leukocytů. Skupinu 24–40 % všech leukocytů tvoří základní imunitní buňky – lymfocyty. Lymfocyty patří mezi agranulocyty. Nacházejí se nejen v krvi, ale i v lymfě a imunitních orgánech. Část lymfocytů je uvolněna do krve, ve které kolují. Často se stává, že z krve přestupují do lymfy a naopak, takže stanoviště lymfocytů se často střídají.
Lymfocyty se dělí na dvě rodiny. Jedná se o B-lymfocyty a T-lymfocyty. Obě skupiny mají naprosto odlišnou roli v průběhu imunitní reakce. Zatímco B-lymfocyty se v případě setkání s cizorodou látkou mění v plazmatické buňky produkující protilátky, T-lymfocyty jsou nemilosrdnými zabijáky, kteří přímo likvidují cizí buňky (především skupina takzvaných CD4 T-lymfocytů). B-lymfocyty navíc produkují a do svého okolí uvolňují řadu látek, které působí aktivačně na T-lymfocyty. Dalo by se říct, že tyto látky B-lymfocytů jsou pro T-lymfocyty rozkazem k útoku. T-lymfocyty dále dělíme na několik podskupin, jako jsou H (helper – pomocné), S (supresor – utlumující) nebo M (memory – paměťové) T-lymfocyty. Ve skutečnosti jsou tyto děje mnohem a mnohem složitější a činnost lymfocytů je úzce propojená. Hlavní úlohou lymfocytů je neustálý imunitní dohled. Různé nemoci se tedy logicky odráží v počtu lymfocytů. Zvýšené množství lymfocytů nalezneme u virových infekcí, TBC nebo při leukémiích (kdy je lymfocytů nadbytek, ale jsou nefunkční), nebo při jiných nádorových onemocněních kostní dřeně. Snížený počet leukocytů provází nemoci imunitního systému (lupus erythematodes, pozdní stadia HIV) nebo působení toxických látek. Normální počet lymfocytů je 15–40 % z celkového počtu leukocytů.
Leukocyty v moči
Normálně se leukocyty v moči nevyskytují, pakliže ano, je to důkazem probíhající infekce močových cest (ledvin, ledvinových pánviček, močovodu, močového měchýře nebo močové trubice). Běžné je přeléčení antibiotiky.
Možné příčiny zvýšených hodnot leukocytů v moči:
- infekce močových cest – patří mezi velmi časté příčiny;
- chronický zánět ledvin – na tuto možnost myslet v případě, že máte opakovaně zvýšené hodnoty leukocytů;
- nadměrné užívání analgetik – příčinou může být i nadměrná konzumace léků proti bolesti;
- vezikouretrální reflux;
- zánět v zubech – zánět v zubech či zubních kanálcích;
- nežádoucí bakterie – příčinou může být také přítomnost nežádoucích bakterií v lidském těle;
- viróza – za menším zvýšením hodnot může stát klasická viróza;
- zánět prostaty – u mužů se často může jednat právě o tuto příčinu;
- problém se srdečními chlopněmi.
Množství leukocytů v moči se stanovuje v rámci vyšetření Hamburgerova sedimentu. Sděluje se jako počet leukocytů eliminovaných za sekundu.
Leukocyty v moči u dětí: Leukocyty v moči nemají co dělat. U malých dětí však bývá problém s odběrem moči – v lékárně jsou dostupné pytlíčky na sběr moči, jeden sáček stojí cca 5 Kč. Sáček má dírku, okolo ní lepicí část. Strhnete ochranu toho lepení, přiložíte na genitálie v oblasti močové trubice, u chlapečků je to jednodušší, a lehce přilepíte, normálně zabalíte do plenky, trochu na volno, a čekáte.
Leukocyty v moči v těhotenství: Všechny případy, při nichž se nacházejí leukocyty v moči, mohou mít v případě neléčení vážné důsledky. Jestliže má přítomnost leukocytů v moči příčinu v porušené filtrační membráně, ztrácí žena touto cestou nezbytné krevní bílkoviny, krevní buňky a jiné důležité látky. Hrozí zvýšená krvácivost, potrat, vznik otoků a narušení metabolických drah živin. Ledvina může být v kritických případech zcela nefunkční a žena je akutně ohrožena na životě. Jestliže jsou leukocyty v moči z důvodu zánětu, může také dojít k narušení funkce ledvin až její úplné ztrátě. Velkým nebezpečím je poškození ledvin prozánětlivými srůsty. Zánět se může z vývodných cest rovněž přenést na okolní orgány – prostatu, dělohu, vaječníky, peritoneum.
Co znamenají leukocyty v moči 11–20/µL: Leukocyty (bílé krvinky) se podílejí především na správné funkci imunitního systému. Zvýšené množství leukocytů v moči je obvykle příznakem nějaké chorobné změny v lidském organismu. Normálně se leukocyty v moči téměř nevyskytují, pakliže ano, je to důkazem probíhající infekce. Množství leukocytů v moči by u zdravého člověka nemělo přesáhnout 10/µL (miliontina litru). Pokud se při rozboru moči objeví zvýšený výskyt leukocytů, pravděpodobně se jedná o infekci či zánět v oblasti močových cest, močového měchýře či ledvin, u mužů i prostaty.
Co znamenají leukocyty v moči 2/µL: Může se jednat odchylku. Nejedná se o patologický stav. U necévkované moči u žen se může vyskytovat hodnota do 5, u mužů cca do 3.
Co znamenají leukocyty v moči 75/µL: Zánět močových cest nebo gynekologické znečištění moči.
Leukocyty v krvi
Rozlišuje se několik druhů leukocytů: monocyty, neutrolily, eozinofily, bazofily, lymfocyty. Dělí se podle funkce a mají také odlišný obraz pod mikroskopem.
Monocyty: Monocyty jsou buňky, které se vyvíjejí v kostní dřeni a vyplavují se do krve. Zde cirkulují několik dní a poté prostupují do tkání mezi buňky, kde se jim říká makrofágy. Funkcí monocytů je v podstatě hlídat, zda se kdekoliv v těle neobjeví nějaký cizorodý materiál, mikroby a nečistoty. Dokážou je rozpoznat a pohltit, čímž je zneškodní. Monocyty jsou schopné vystavit části pohlcených mikroorganismů na svém povrchu, čímž dají zprávu ostatním leukocytům, že objevily nepřítele. Na další reakci se poté podílejí všechny složky imunitního systému. Monocyty tvoří v krvi 2–8 % bílých krvinek.
Lymfocyty: Zásadní úlohu v koordinaci všech složek imunitního systému a komunikaci mezi leukocyty zprostředkovávají lymfocyty. Tvoří 25–30 % leukocytů v krvi u dospělého člověka. Lymfocyty jsou buňky speciálně vycvičené k několika úkolům a podle toho se dělí na lymfocyty typu T a lymfocyty typu B. Jsou specializovanou obranou těla, to znamená, že se učí rozpoznávat tělu cizí částice tak, aby je dokázaly správně identifikovat a účinně zakročit. T-lymfocyty mají na starosti koordinaci všech složek imunitní odpovědi a komunikaci mezi nimi, aby reakce byla dostatečně silná, ale zároveň hlídají, aby nebyla přehnaná a nepoškozovala zbytečně vlastní tělo. Dokážou také porušit stěnu cizí buňky a tím ji zničit. Jako „cizí“ jsou vnímány buňky napadené viry, nádorové buňky i buňky mikroorganismů. B-lymfocyty jako jediné dovedou tvořit protilátky proti konkrétním choroboplodným zárodkům. Oba typy lymfocytů si umí zapamatovat, jakými zbraněmi bojovaly s určitým nepřítelem, a pokud se v těle opět objeví, je jejich reakce rychlejší a účinnější. Lymfocyty kolují v krvi i v „dobách míru“, ale při stavu ohrožení se množí a zvyšují několikrát svůj počet, obzvláště u virových infekcí.
Neutrofily: Neutrofily neboli neutrofilní granulocyty jsou druhem leukocytů, které účinně bojují s bakteriemi. Neutrofily jsou v krvi nejpočetnějším druhem ze všech leukocytů, neboť tvoří 60–70 % všech bílých krvinek. Jsou schopné pohlcovat a ničit bakterie, jelikož uvnitř buňky vlastní takzvaná granula, která obsahují agresivní enzymy pro zlikvidování všech pohlcených částic. Neutrofily mají krátký život, v oběhu se vyskytují pouze 6 až 7 hodin, poté se přesunou do tkání, kde žijí 1 až 4 dny. Po uplynutí této doby se rozpadnou, jsou makrofágy odstraněny a z kostní dřeně se vyplaví nové mladé buňky.
Eozinofily a bazofily: Málo zastoupenými typy leukocytů jsou eozinofily a bazofily. Eozinofily tvoří 2–4 % ze všech leukocytů. Mají uvnitř velká granula, která se dobře barví eozinem, což je červené barvivo používané pro barvení buněk při prohlížení pod mikroskopem. Eozinofily se uplatňují v boji proti parazitům a také při alergiích. Bazofily jsou buňky s granuly barvícími se bazickými barvivy k barvení buněk a tvoří jen 1 % leukocytů. Není přesně objasněna jejich funkce, ale jejich počet se zvyšuje při krevních a infekčních chorobách.
WBC: Je diagnostická metoda (odběr krve), která udává počet bílých krvinek, jež jsou důležitou součástí imunitního systému organismu (jsou to bezbarvé kulovité buňky, které vždy obsahují jádro).
Změny v počtu leukocytů mohou být způsobeny probíhající infekcí, zánětem nebo nádorem. Můžeme se setkat se zvýšeným či sníženým počtem bílých krvinek.
Zvýšení počtu leukocytů: Zvýšení počtu leukocytů se označuje jako leukocytóza, můžeme i konkrétně mluvit o zvýšení počtu určitého druhu leukocytu – lymfocytóza, neutrofilie, monocytóza, eozinofilie či bazofilie. Toho se využívá při zjišťování původu infekce. Pokud jde například o bakteriálního původce infekce, roste počet neutrofilů a je třeba podávat antibiotika. Pakliže je příčina onemocnění virová, roste počet lymfocytů a léčba se bude ubírat jiným směrem. Ke zvýšení počtu leukocytů dochází také při leukémii, tedy zhoubném krevním onemocnění.
Snížení počtu leukocytů: Snížení počtu leukocytů v krvi se označuje jako leukopenie. Podle druhu leukocytu analogicky rozlišujeme lymfopenii, neutropenii a monocytopenii. Příčinou může být poškozená tvorba při utlumení kostní dřeně, zvýšená likvidace leukocytů nebo produkce nefunkčních leukocytů. Při těchto stavech je vysoká náchylnost k infekcím, které mají velmi těžký průběh a mohou končit smrtí. Velmi často probíranou infekcí, která postihuje T-lymfocyty, je infekce virem HIV. Virus HIV způsobuje nemoc AIDS. Napadá T-lymfocyty, ve kterých se množí, napadené buňky likviduje a útočí na další. Výsledkem je rozložení imunitního systému, takže organismus nedokáže bojovat s žádnou infekcí a ta se později stává příčinou smrti.
Leukocyty v krvi 12
Normální hodnoty leukocytů v krvi muže a ženy: 6–10 x 109 na 1 litr krve.
Autor: © svevi
Foto: © Ineuw