Pekařské droždí
Pekařské droždí je živá kultura kvasinek Saccharomyces Cerevisiae a používá se ke kynutí chleba a dalšího pečiva. Kvasinky při pečení umírají a poskytují chlebu charakteristickou kvasnicovou chuť.
Nejběžnějším použitím droždí je pečení. Chléb vyrobený z mouky, vody a soli se po celém světě jí v různých tvarech a podobách. Ale pro získání dobře vykynutého chleba se vzdušnou střídkou, je všude nezbytná jedna stejná přísada: pekařské droždí!
Při výrobě chleba v procesu kynutí droždí produkuje oxid uhličitý a působením enzymů mění fyzikální vlastnosti těsta. Kvasinky v něm obsažené fermentují cukry, které se přirozeně vyskytují v mouce zvané maltóza. Glukóza se pomocí droždí přeměňuje na oxid uhličitý (který dává chlebu objem a voštinový tvar střídky) a na alkohol (při pečení se odpařuje). Kvasinky také produkují aromatické sloučeniny, které přispívají k vůni a chuti chleba. Fermentace se při pečení aktivuje teplem a končí, když teplota dosáhne 50 °C.
Prášek do pečiva versus droždí
Kvasnice a prášek do pečiva by se neměly zaměňovat. Zatímco droždí je živý přírodní organismus, prášek do pečiva je chemické kypřící činidlo. Na rozdíl od prášku do pečiva a jedlé sody, kvasnice kynou těsto přirozeným biologickým procesem, jehož výsledkem je fermentace.
Můžu jíst syrové droždí?
Konzumace syrového droždí se obecně nedoporučuje, protože může vést k nadýmání, křečím, zácpě nebo průjmu. Může také zvýšit riziko plísňových infekcí, zejména u lidí, kteří jsou kriticky nemocní nebo mají oslabený imunitní systém.
Vzhledem k tomu, že droždí je shluk živých organismů, které dokážou spotřebovávat cukry, dalo by se říci, že po snědení syrového droždí se budou dále množit v zažívacím traktu a spotřebovávat živiny, které by jinak využilo lidské tělo. Například, chcete zhubnout, ale nechcete se vzdát sladkého. Tak sníte sladkostí, co hrdlo ráčí, na to hodíte kostku droždí a kvasinky vesele spotřebují veškerý cukr, a vy hubnete, i když se cpete sladkým. Jenže tak to nefunguje.
V žaludku je přítomna kyselina chlorovodíková, která vytváří extrémně kyselé prostředí s pH 2, jenž inhibuje většinu mikroorganismů včetně kvasinek z pekařského droždí. Než dojde k jejich usmrcení, stačí spotřebovat nějaké částice cukrů a přemění je na alkohol a oxid uhličitý. Tyto produkty dále v zažívacím traktu způsobí zažívací potíže ve formě křečí, průjmu a nadýmání.
Efekt na hubnutí to má, protože po této kombinaci nějakou dobu nebudete mít na jídlo ani pomyšlení, ale zdravotní stránka takového chování je strašná.
Často se také objevuje teorie o prospěšnosti pití droždí rozmíchaného v mléce před spaním. Prý to má fungovat na podporu spánku.
Po vypití takového nápoje kvasinky z droždí využijí část cukru - laktózy obsažené v mléce a vytvoří z něj alkohol a oxid uhličitý, jenž způsobí v zažívacím traktu křeče, nadýmání a ráno se probudíte (pokud vůbec za těchto podmínek usnete) s pěkným průjmem. Navíc většina dospělých lidí po 30 roce života ztrácí schopnost trávit laktózu, která pak ve střevech působí značné nepohodlí v podobě bolestivé plynatosti a průjmu.
Pokud trváte na konzumaci kvasinek z droždí, tak sáhněte raději po Pangaminu, protože obsahuje prebiotické zbytky sladu a vyživí vaši střevní mikrofloru.
Syrové pekařské droždí může být bezpečně použito při vaření ke zvýšení chuti nebo nutričního obsahu potravin. Například jako drožďová pomazánka nebo polévka. Procesem vaření se droždí deaktivuje a stává se bezpečnou potravinou plnou důležitých látek, jako jsou vitamíny B a D a bílkovin.
Živiny ze syrového droždí ať čerstvého nebo sušeného, si můžete také užít například jako součást receptu na vařené nebo pečené těsto. Jedna polévková lžíce sušeného droždí nebo kostka čerstvého, která vytvoří jeden až dva bochníky chleba, obsahuje asi 5 gramů bílkovin, 5 gramů sacharidů a 3 gramy vlákniny. Nabízí také malé množství vápníku, vitamínů B a draslíku – ale když se tyto živiny rozdělí do celého bochníku chleba, vliv na váš nutriční stav mají minimální.
Pokud se zajímáte o kvasinky a chcete bezpečně využít jejich sílu, tak opusťte myšlenku jíst syrové droždí a vyzkoušejte náš recept na kvasnicovou vodu.
Kvasnicová voda
Kvasnicová voda je taková nealkoholická medovina. Dá se dochucovat v nekonečných variacích s mnoha druhy ovoce a dalších rostlinných dochucovadel, které do ní můžete přidat, slouží také jako zdroj kvasinek pro pečení.
Na přípravu budete potřebovat 1 hrnek medu na 4 hrnky vody. Med důkladně rozpusťte ve vodě intenzivním mícháním nebo protřepáním. Buďte vytrvalí, medu trvá dlouho než se ve vodě rozpustí. Nikdy si nepomáhejte tím, že roztok zahřejete. Tím byste zničili startovní sílu medu pro budoucí fermentaci. Nechte nádobu uzavřenou nebo ji zakryjte, aby se do ní nedostal hmyz; jakákoliv pokrývka, od látky po těsně přiléhající víko, je v pořádku.
Několikrát denně míchejte nebo protřepávejte, energicky a často.
Po pár dnech častého míchání začnete vidět bublinky na povrchu a jejich šumivé uvolňování při míchání. Pokračujte v protřepávání a míchání ještě několik dní a bubliny vyrostou do impozantní síly.
Mícháním se do tekutiny dostává kyslík, aby se kvasinkové buňky mohly množit. S. cerevisiae a mnoho dalších kvasinek, podobně jako buňky našeho těla, jsou schopné jak anaerobní fermentace, tak oxidativního dýchání. V oxidativním režimu kvasinky rostou a množí se mnohem efektivněji, ale neprodukují alkohol. Intenzivní míchání stimuluje množení kvasinek tím, že zajišťuje provzdušňování.