Popis nemoci
Akutní bronchitida je akutní zánět průdušek a průdušnice vyznačující se úplným uzdravením a obnovením funkce. Obvykle bývá mírná, u oslabených pacientů s chronickým plicním nebo srdečním onemocněním však bývá průběh závažný. Těžkou komplikací může být zápal plic.
Chronická (vleklá) bronchitida je chronický zánět průdušek spojený s dlouhodobým vystavováním se nespecifickým látkám dráždícím jejich sliznici, provázený hypersekrecí hlenu a některými změnami struktury průdušek. Je charakterizována chronickým kašlem s vykašláváním hlenu. Nejčastěji je spojena s kouřením cigaret, může však vzniknout i jako odpověď na alergizující látky u osob, které nejsou náchylné k astmatu. Chronická obstrukční bronchitida (bronchiolitida) je onemocněním malých dýchacích cest (průdušinek), které vede k významné neprůchodnosti (obstrukci) dýchacích cest. Často bývá spojena s příznaky chronické bronchitidy. Plicní rozedma (emfyzém) je zvětšení prostorů periferně od průdušinek, spojené s destruktivními změnami stěn plicních sklípků. Chronická astmatická bronchitida se vyznačuje významnou chronickou neprůchodností dýchacích cest u pacientů s astmatem, navzdory protiastmatické léčbě. Zpravidla jsou přítomny i příznaky chronické bronchitidy.
Tyto stavy se vyskytují často v kombinaci, a v jednotlivých případech bývá těžké rozhodnout, co je hlavní příčinou neprůchodnosti. Platí to zejména pro kombinaci chronické obstrukční bronchitidy a plicní rozedmy, často označované jako chronická obstrukční choroba bronchopulmonální. Je třeba pokud možno vždy odlišit osoby s chronickou astmatickou bronchitidou od pacientů se zúžením průdušek při rozedmě, protože průběh, prognóza a odpověď na léčbu se u nich výrazně liší.
Příčiny a rizikové faktory
Chronická obstrukční choroba bronchopulmonální je významnou příčinou invalidizace a smrti. Úmrtnost na toto onemocnění, částečně také v důsledku stárnutí populace, stále stoupá. V USA je na 2. místě mezi příčinami invalidity po srdečních onemocněních. Rozedma plic je častější u mužů, u žen však patrně v souvislosti s častějším kouřením stoupá. Chronická astmatická bronchitida se mezi starými osobami vyskytuje stále častěji a je hlavní příčinou plicní nedostatečnosti u starších žen.
Předpokládá se, že rozedma plic vzniká působením enzymů, uvolněných z bílých krvinek při zánětu, na stěnu plicních sklípků. A právě při kouření dochází k neustálému uvolňování těchto enzymů z bílých krvinek. Při dostatečném vystavení se vlivu dráždivých látek, zejména cigaretového kouře, se u většiny lidí vyvine určitý stupeň chronické bronchitidy. Ve většině případů je tento zánět průdušek přímým následkem dráždění průdušek. Existují velké rozdíly ve vnímavosti průdušinek vůči vdechovaným dráždivým látkám. Za faktory určující vnímavost jsou považovány infekce v raném dětství nebo imunologické mechanismy. Astmatici jsou na kouření mimořádně citliví.
Příznaky
Nejčastěji udávanou obtíží je postupně narůstající námahová dušnost. Prvními projevy mohou být také kašel, opakující se infekce dýchacích cest, celková slabost, váhový úbytek, v krajním případě i srdeční selhání jako následek přetížení pravé srdeční komory při chronické bronchitidě.
Typický nález při lékařském vyšetření je obvykle přítomen až v pozdních stádiích chronické bronchitidy. Patří sem zejména prodloužení výdechu při klidném dýchání, snížená poloha bránice a výrazné zapojování pomocných dýchacích svalů.
Bronchitida sama o sobě nemá na prostém rentgenovém snímku hrudníku žádný charakteristický obraz. Při rozedmě plic pozorujeme na snímku sníženou polohu bránice a projasnění plicních polí.
Spirometrické vyšetření hodnotící objemy a proudění vzduchu v dýchacích cestách při dýchání, ukazuje u chronické obstrukční bronchopulmonální choroby charakteristickou obstrukci (sníženou průchodnost) proudění vzduchu při výdechu.
Prevence
Chronická obstrukční plicní nemoc je chorobou, které se dá mnohdy opravdu předejít. Nevztahují se na ni tolik rodinné dispozice, takže pokud ji vaši blízcí mají, neznamená to, že vy chronickou obstrukční plicní nemocí musíte onemocnět také, stačí dodržovat několik opatření. Hlavní prevencí je nekouřit! Pokud jste již začali, ihned přestaňte – snížíte tak riziko projevu onemocnění každým rokem bez cigarety. Dalším faktorem je zdravý a aktivní životní styl. Ve stravě se zaměřit na dostatečný příjem ovoce, zeleniny a bílkovin, aktivní cvičení a pohybovat se na čerstvém vzduchu. S tím souvisí i zaměstnání v prašném prostředí, které je stejně škodlivé jako cigarety. Zde platí důsledné používání ochranných pomůcek – respirátorů. Následnou prevencí je snižování počtu infekcí dýchacích cest. S tím samozřejmě také souvisí zdravý životní styl (zdravý a silný organismus se s infekcemi vypořádá lépe) a kouření, kdy zanesené dýchací cesty jsou zesláblé a infekce dýchacích cest jsou častější. Lze jim také předcházet například očkováním proti chřipce.
Svépomoc
Nejlepší radou je přestat ihned kouřit! Vyvarovat se prašnému a znečištěnému prostředí je další rada, která však nejde vždy dodržet. Ale co můžete sami ovlivnit, je aktivní život se zdravou životosprávou. Pokud již onemocnění u vás vypuklo, řiďte se radami lékaře. V této fázi již opravdu přestaňte kouřit, jinak dojde k rychlému rozvoji onemocnění. Důležité je výrazně omezit i pasivní kouření – například trvalý pobyt v restauračním zařízení, ať už jako host, či jako obsluhující personál, silně zhoršuje aktuální stav samotné chronické obstrukční plicní nemoci. V konečné fázi jinak můžete skončit na dýchacím přístroji. Proto dodržujte léčbu na roztažení plicní tkáně většinou ve formě inhalátorů s bronchodilatancii (látky roztahující průdušky). Spěte s více polštáři, ať zabezpečíte lepší odstraňování hlenu z plic. Neužívejte více léků, než vám bylo předepsáno, častým nadbytečným používáním si znemožňujete možnost kvalitního účinku léků v případě akutního zhoršení či v těžších stadiích onemocnění. Velmi pomáhá takzvaná dechová rehabilitace, každý pacient s chronickou obstrukční plicní nemocí se musí naučit správně používat dýchací svaly – bránici, břišní stěnu. Vhodná je lázeňská léčba, léčba klimatická – pobyt v teple u moře, v poslední době byly zjištěny i velmi dobré účinky pobytu v podzemních jeskyních. Velmi dobrá je při dechové rehabilitaci hra na dechový hudební nástroj, kdy se naučíte správně dýchat. Důsledně je třeba léčit nejen každou infekci a obyčejné prochlazení, zde bohužel musí lékař častěji než u běžného zdravého člověka předepisovat antibiotika. Nutno ale léčit i alergii na pyly stromů, prach, srst zvířat, chemikálie a další četné alergeny.
Průběh nemoci
Zpočátku u osob s chronickou obstrukční bronchopulmonální chorobou obvykle lze léčbou dosáhnout určitého zmenšení obstrukce dýchacích cest a výrazného zmírnění příznaků, dlouhodobá prognóza pacientů je však méně příznivá, onemocnění nelze vyléčit.
Léčba
Léčba je zaměřena na ovlivnění stavů, které vyvolávají obtíže.
- Infekce: je zapotřebí podávat širokospektrální antibiotikum (například trimetoprim/sulfamethoxazol nebo tetracyklin či ampicilin). Léčbu ihned opakujeme při prvních známkách opětovného objevení se infekce. U osob s častým vzplanutím infekce se doporučují pravidelné kůry širokospektrálními antibiotiky.
- Stažení průdušek (takzvaný bronchospasmus): řešíme léky roztahujícími průdušky, například theofylinem.
- Zahušťování sekretu z dýchacích cest: k prevenci zahušťování je nutné dostatečné celkové zavodnění organismu. Někomu pomůže inhalace páry, polohová drenáž a dechová cvičení.
Domácí léčba
- Velmi vhodná je kurkuma, která zbaví pacienta zánětu průdušek.
- Dalším kořením účinným při léčbě bronchitidy je zázvor, hřebíček a pepř.
- Mezi další babské rady patří cibulová šťáva, které je velmi dobrým lékem na bronchitidu.
Autor: © Jakub Vinš
Foto: © Top99