Informace od zdravotní sestry

MENU

  

PROSTATA

  

KREVNÍ TLAK

  

CUKROVKA

  

WARFARIN

  

Boule na hlavě

 


Aktualizováno:

Poradna

Boule na hlavě nejčastěji bývá klasickým následkem nějakého úrazu způsobeného úderem do hlavy. Nebo může mít příčinu v kožní nemoci. Jiným typem boule na hlavě může být třeba i vznikající nádor.

Tvrdá boule na hlavě bez úrazu

Jde o boule, které se na hlavě objeví bez zjevné příčiny. Protože si na pokožku hlavy člověk sám nevidí, je dobré navštívit lékaře, který původ boule na hlavě rozpozná a rozhodne o následné léčbě.

Jako boulička se například jeví vznikající vřídek, který může být velmi bolestivý. Drobné boule (spíše bouličky) na hlavě může způsobit nevhodně zvolený šampon, a to zejména u přípravků typu „dva v jednom“. Bouličky na hlavě se později změní ve stroupky. Pokožku je vhodné opláchnout vlažným heřmánkovým odvarem a pak změnit šampon.

Tuková bulka pod kůží hlavy se může rovněž jevit jako boule na hlavě. Protože bude vadit při česání a mohlo by dojít k zanesení infekce do rány po hřebeni, je vhodné navštívit kožního lékaře.

Jako malé boule mohou vypadat i jiné kožní změny na pokožce hlavy – bradavice, ateromy, lipomy, fibromy, mateřská znaménka. Některé lze odstranit, s jinými je třeba se celoživotně smířit.

Aterom je cysta naplněná sekretem mazové žlázy a šupinami epidermu. Aterom má většinou kulovitý tvar v barvě kůže anebo je tmavší než okolní pokožka. Nejčastěji se aterom vytváří v místech vývodu mazové žlázy – kolem uší, na tvářích, na zádech, na zevních genitáliích, kolem konečníku. Ale cysta mazové žlázy se může vytvořit i na jiných místech těla, jestliže dojde k uzavření vývodu mazové žlázy kolem vlasu nebo chloupku. Aterom se jen zcela výjimečně objeví na neochlupených částech těla. Sekret a šupiny epidermu se v cystě hromadí bez možnosti proniknout pokožkou ven. Kůže se s přibývajícím mazem ztenčuje a prosvítá jí obsah ateromu – od bělavé přes žlutou až k temné – v případě zanícení ateromu. Odstranění ateromu není náročný zákrok, provádí se chirurgicky (klasicky nebo laserem). Nedoporučuje se pokoušet odstranit aterom svépomocí (takzvaným vymáčknutím). V domácích podmínkách totiž není možné dostatečně vyčistit výstelku mazové žlázy, která se po čase opět naplní (znají to například lidé, kterým se vytváří bulka na stále stejném místě – třeba na zádech). Proto je třeba odborný zásah, při němž lékař vyjme celé pouzdro ateromu. Když kolem mazové žlázy vznikl zánět, bývá léčba podpořena antibiotiky.

Lipom vzniká lokalizovaným zmnožením tukových buněk v podkoží, takže se vytvářejí charakteristické měkké, až několik centimetrů velké bulky. Nevznikají většinou na žádném podkladě, například po dráždění daného místa. Jedná se o nezhoubný nádor, u nějž je přechod do zhoubného stadia extrémně vzácný. Lipom se vytvoří během několika měsíců, často si ho pacienti nahmatá, až když je větší. Po vytvoření se již nezvětšuje, nebolí, je měkký, pružný až tuhý. Kůže v okolí je normální. Lipom má velikost do dvou až tří centimetrů. Lipomů člověk může mít na těle i více. Pokud je lipom větší, obtěžující nebo působí jiné problémy, je možné ho odstranit vyříznutím. U některých osob se ale lipomy tvoří dále.

Fibrom vzniká v souvislosti s nedostatkem organicky vázaného selenu a zinku. Podle této teorie je rovněž důležitá kombinace provitaminu A, vitaminu C a E. Zastánci celostní medicíny uvádějí, že fibrom je odrazem nerovnováhy v lidském organismu. Kožní lékaři někdy poukazují na rodové dispozice k jejich tvorbě. Fibrom svému nositeli působí obtíže převážně kosmetického charakteru. Některé kožní útvary vystavené chronickému dráždění mohou změnit svůj charakter, a proto je preventivní odstranění jediným správným řešením. Podle typu nádoru a jeho velikosti připadá v úvahu vyříznutí (excize) většinou s nutností sešití rány. U plošných a povrchních typů lze provést takzvanou excochleaci, což je vlastně seškrábnutí výrůstku ostrou chirurgickou lžičkou. Dále připadá v úvahu laser, který je pacienty často vyžadován, ale v žádném případě není vhodný k odstranění všech nezhoubných kožných útvarů. Použití elektrokauteru (elektrické kličky nebo jehličky) je vyhrazeno pro zcela specifické případy. Kryoterapie, což je odstranění nádoru vystavením nízké teplotě (nejčastěji kapalný dusík), se nejčastěji užívá při léčbě virových bradavic, vzhledem k tomu, že se zákrok nejčastěji provádí ambulantně v místním znecitlivění a jeho délka nepřesahuje 20 minut.

výběr z naší tvorby
pokračování článku

Boule na hlavě po pádu nebo nárazu

Boule vznikají nejčastěji na hlavě, kde je nad plochými lebečními kostmi tenká kůže. Boule na hlavě trápí především malé děti, které se ještě neumí dobře orientovat v prostoru, nedokážou odhadnout vzdálenosti a nemají dobrou rovnováhu. Věk batolete tak bývá provázen častými boulemi na hlavě. Jestliže je některé dítě skutečně velmi náchylné k častým střetům své hlavy s tvrdými předměty (narážení do stěn, pády a podobně), měly by jim jejich maminky chránit hlavy turbánkem z pleny nebo měkkého šátku.

V dřívějších dobách bývalo zvykem boule na hlavě vzniklé úrazem zatlačovat. Mnozí lidé vzpomínají na oboustranné utrpení, když je milovaná maminka (babička) pevně sevřela mezi koleny a lžicí nebo plochou jídelního nože se pokoušela bouli na hlavě nacpat dovnitř lebky. Kromě křiku, slz a ještě větší bolesti nemělo zatlačování žádný efekt. Mnohem účinnější a příjemnější je přiložit na bouli na hlavě studený mokrý obklad.

Úraz hlavy nemusí končit jen boulí na hlavě. Třeba i po několika hodinách se mohou objevit příznaky otřesu mozku nebo poškození lebečních kostí. V takových případech je nezbytné odborné lékařské vyšetření.

V podkoží (škáře) na hlavě je poměrně bohatá síť krevních vlásečnic neboli kapilár, které přivádějí z tepének živiny i kyslík a ústí do odvodných žilek. Žilami se pak odvádějí odpadní látky a oxid uhličitý. Bohaté prokrvení kůže hlavy pak způsobuje, že i drobná otevřená poranění značně krvácejí, například po nepodařeném skoku do mělké vody nebo po škrábnutí větví v lese. Když zůstane kůže neporušená, může náraz poranit nebo poškodit krevní a mízní kapiláry pod pokožkou.

Krevní kapiláry jsou po odstupu z tepének pod slabým tlakem nutným pro filtraci krevní plazmy s živinami a kyslíkem do tkání. Proto může z narušených kapilár pod tlakem vytékat buď přímo krev, nebo jen světlá krevní plazma, jestliže jsou cévy zasaženy mírněji a krvinky neunikají. Skoro vždy jsou však poškozeny křehčí mízní kapiláry, které nepozorovaně protkávají celé naše tělo. Mají za úkol průběžně odvádět z mezibuněčného prostoru přebytečnou tekutinu a nakonec ji dopravit do krevního řečiště.

Pod místem úderu se proto hromadí směs mezibuněčné tekutiny, kožního vaziva (vláken složených z bílkoviny kolagenu) a krevních bílkovin, které se začínají srážet. Tvoří se nerozpustná, postupně tvrdnoucí hmota. Boule se pak po několika dnech bez následků vstřebá. Někdy i trochu cestuje a může měnit barvu. Pokud je její náplň bez krvinek, je boule téměř bílá (u černochů černá). Sraženina obsahující červené krvinky ovšem mění barvu jako v případě modřiny. Červené krevní barvivo hemoglobin se nejprve rozpadá na zelený biliverdin a z něj pak vzniká žlutý bilirubin.

Když jako první pomoc na poraněné místo hned přiložíme ledový obklad (stačí sáček zmražené zeleniny), stáhnou se drobné kruhové svaly kolem tepének (takzvané prekapilární sfinktery), díky tomu se téměř okamžitě zastaví přítok krve do poškozené oblasti a boule se „nenalije“, nebo je alespoň menší. Bouli rozhodně nezatlačujeme – mohli bychom situaci spíš zhoršit, protože by se zvětšila plocha pod boulí, nebo bychom vyvolali zánětlivou reakci.

Nádor na hlavě

Vznik převážné většiny nádorů hlavy souvisí s kouřením. Nejčastěji se tyto nádory totiž vyskytují u kuřáků a alkoholiků s nedostatečnou hygienou dutiny ústní a s celou řadou přidružených chorob. Všechny zmíněné faktory přispívají ke špatné prognóze onemocnění. Přestože je většina těchto nádorů poměrně dobře klinicky vyšetřitelná, velká část nemocných přichází k lékaři až v pokročilých stadiích onemocnění. Při hledání optimálního standardního způsobu léčby je nutná úzká spolupráce otolaryngologa-chirurga s odborníkem na záření a chemoterapii.

Pojem nádory hlavy se používá zejména pro nádory kožní, nádory v oblasti ucha a očnice. Vzhledem ke značné rozdílnosti místa vzniku jsou typy lokálního nádorového růstu, vzdálené šíření a tím i příznaky značně odlišné. Pro optimální hodnocení, diagnózu i léčbu je tedy velmi důležité zjistit místo vzniku nádoru.

Vznik karcinomů v oblasti hlavy může být vyprovokován nejrůznějšími příčinami, nejvíce zde působí vlivy zevního prostředí. Převážná většina se vyskytuje u kuřáků cigaret (v tabákovém kouři je uváděno více než 40 karcinogenů). Časnější výskyt je prokázán při současném nadužívání tabáku a alkoholu. Alkoholu se zde přisuzuje role kokarcinogenu, to jest látky, která sama o sobě nemá schopnost vyvolat nádorový růst, avšak v přítomnosti látky, která je schopna nádorový růst vyvolat, tedy v přítomnosti karcinogenu, dokonce i velmi slabého, vyvolává a podporuje vznik zhoubného novotvaru. Konzumace alkoholických nápojů navíc snižuje obranyschopnost organismu před karcinogenními látkami. Relativní riziko pro vznik karcinomu je u těžkých alkoholiků 2–6x vyšší, při abusu tabáku je vyšší 5–25x. Karcinogenní účinek byl prokázán také u marihuany.

Při vzniku nádorů hlavy hrají roli i některé typy virů, zvláště HPV (lidský papilomavirus) ve vztahu k nádorům orofaryngu, který je v poslední době v centru pozornosti, dále genetická predispozice, karcinogenní látky v zaměstnání (nikl, chrom, olovo, azbest, fluor, arzén, uhlovodíky v sazích, dehtu a průmyslových olejích) a vystavení se radiačnímu záření. Dále zde může sehrát roli i nízká hygiena dutiny ústní a špatná výživa. Výskyt se zvyšuje se stoupajícím věkem, nádory v této oblasti jsou typické pro osoby starší 50 let.

Klinické příznaky onemocnění jsou různé. Klinické rozdíly mezi jednotlivými nádory nelze vysvětlit pouze jejich anatomickou lokalizací, ale i biologickými rozdíly. Na nádorové onemocnění dále nespecificky ukazují i některé celkové příznaky, jako je například úbytek tělesné váhy anebo zvýšená teplota.

Základem stanovení diagnózy je historie onemocnění zaměřená na místní a celkové příznaky a rizikové faktory. Poté následuje klinické vyšetření. Řada nádorů je dobře přístupná vyšetření zrakem a pohmatem. Ze všech zjištěných novotvarů je doporučeno vzít vzorek na histologické vyšetření. Jakmile byla diagnóza ověřena histologicky a určen rozsah nádoru, výběr správné léčby pro daný nádor závisí na mnoha dalších faktorech, včetně umístění nádoru, tělesného stavu nemocného, jeho současných zdravotních problémů, zvážení možných vedlejších projevů plánované léčby a konečně i na přání nemocného.

Chirurgické odstranění nádoru má u většiny nádorů v oblasti hlavy prvořadý význam. Asi u 40 % nemocných postačí samotná operace nebo radioterapie s léčebným záměrem. U zbylých 60 % nemocných je třeba použít léčbu kombinovanou, přičemž se vzájemně kombinují chirurgie, radioterapie a chemoterapie, v některých případech i takzvaná biologické terapie. Podání pomocné léčby (radioterapie, chemoterapie nebo chemoradioterapie) může být ve vztahu k hlavní léčebné modalitě neoadjuvantní (tedy předcházející), konkomitantní (současné) či adjuvantní (následné). Oblast hlavy je většinou dobře přístupná pro radioterapii, která se může pro zvýšení účinku kombinovat s chemoterapií.

výběr z naší tvorby
pokračování článku

Boule vzadu na hlavě

Boule vzadu na hlavě se může vytvořit po úrazu nebo jako kožní útvar.

Boule na hlavě u dětí

Poranění hlavy jsou zvláště u dětí poměrně častá. Pro novorozenecký a kojenecký věk jsou typická taková poranění hlavy, která vznikají v souvislosti s pádem z přebalovacího stolu, nezajištěné postýlky či nezajištěného kočárku. Nebezpečné jsou u starších kojenců pády spojené s používáním chodítek nebo s procházkami po schodech. Batolatům hrozí kromě pádů ze schodů také pády z prolézaček, kol, tříkolek a podobně. Všechna poranění hlavy v souvislosti s pády vznikají účinkem hrubého násilí na tuto oblast.

Při poranění hlavy rozlišujeme poranění povrchní a vnitřní, případně kombinaci obou.

Typickým představitelem povrchního poranění je boule vzniklá uhozením se do hlavy. Také různé oděrky, tržné či řezné rány patří k častým zástupcům povrchních poranění. Zde je nutné připomenout, že rány na čele, v obličeji nebo ve vlasaté části hlavy mohou silně krvácet, i když jsou jen malé. Důvodem je velké prokrvení těchto oblastí (viz výše v článku).

Mluvíme-li o poranění vnitřním, máme nejčastěji na mysli otřes mozku. Charakteristickými příznaky tohoto stavu jsou bolest hlavy, pocit na zvracení, či přímo zvracení. Může být přítomna i krátkodobá porucha vědomí nebo stav, kdy si dítě nepamatuje dobu těsně před úrazem.

Nikdy poranění hlavy, i sebemenší, nepodceňujte! Pokuste se zhodnotit situaci a jednejte! U malého povrchního poranění (odřenina, lehká boule na čele a podobně) postačí ve většině případů domácí ošetření. V případě podezření na otřes mozku, většího povrchního či hrozícího nitrolebního krvácení neváhejte a buď sami dopravte dítě do nemocnice, nebo (v případě pochybností či závažnějších příznaků, jako je například výtok tekutiny z ucha, zlomeniny lebky a jiných) volejte neprodleně rychlou záchrannou službu.

Pokud se nerozhodnete dítě po úrazu hlavy nechat vyšetřit lékařem, je bezpodmínečně nutné minimálně 24 hodin sledovat stav vědomí zraněného. V noci si nastavte budík a vzbuďte dítě každé 2 až 3 hodiny, aby bylo jasné, že nemá známky mozkového postižení a neupadá do bezvědomí. V případě nevolnosti, výrazné spavosti i přes den, pocitu na zvracení, zvracení nebo poruše vidění ihned vyhledejte lékaře.

Boule na hlavě u dětí mohou vzniknout i jako nádorové onemocnění.

Autor: © Nina Vinšová

Foto: © Chris



přidejte sem svůj komentář

Něco Vám není jasné? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
K zeptání použijte tento formulář.


Nadpis / Dotaz
Jméno
E-mail
Sdělení

Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
E-mail nebude nikde zobrazen.

přehled komentářů

Boule na hlavě

 Ivana

Cca 14 dní Mám výstupek na hlavě pomalu rostl a najednou je 0.5cm vysoký občas svědí ale nijak neboli co to prosím je a je to vazne

Přiložený obrázek | Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět

Tmava chrasta

 Janka

Mam na lavej strane hlavy chrastu,niekto my hovori ,ze to je starecka skvrna.Rastu my na tom vlasi.Ale niekedy ma to boli,citim to.Neviem ci by som si s toho mohla dat zobrat vzorku a dat vysetrit.Mynule som bola u lekara a zmrazil my to a dalej to mam take iste tmave ako chrastu.Ak niekto prosim mate skusenost prosim napiste.Dakujem Janka

Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět


Témata

Zajímavé články

ČeskáOrdinace

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS