Vzor smutečního proslovu č. 1 – Krátký, univerzální a velmi osobní
Milí přátelé, milá rodino,
dnes jsme se tu sešli, abychom se rozloučili s člověkem, který byl důležitou součástí našich životů. Každý z nás si s sebou nese své vlastní vzpomínky – některé jsou veselé, jiné dojemné, další nás učí tomu, co je v životě skutečně důležité.
I když je dnešní den plný smutku, můžeme v sobě najít i vděčnost. Vděčnost za čas, který jsme spolu strávili. Za slova, která nám byla oporou. Za laskavost, kterou nám zesnulý/zesnulá předával(a) každý den.
Nadále zůstane v našich myšlenkách, v našich srdcích i v každé malé chvíli, ve které si vzpomeneme na jeho/její úsměv. Děkujeme mu/jí za vše, co pro nás znamenal(a). A přejeme, aby jeho/její cesta dál byla klidná a pokojná.
Vzor smutečního proslovu č. 2 – Delší pro blízkého člena rodiny
Drazí pozůstalí, milí přítomní,
loučíme se dnes s člověkem, který nám dával lásku, jistotu, domov a pocit, že na světě nejsme sami. Byla to osobnost, která dokázala druhé povznést, uklidnit a inspirovat. Byl(a) oporou rodiny, přítelem pro ty, kteří to potřebovali, a člověkem, na kterého bylo možné se vždy spolehnout.
Když odchází někdo tak blízký, zůstává po něm prázdné místo – ale zároveň i hluboké kořeny, které v nás zakořenily. To, co nás naučil(a), zůstává. Jeho/její laskavost, humor, životní moudrost i schopnost nezdolného odhodlání nám budou ještě dlouho svítit do cesty.
Smrt je jen hranice, kterou naše oči nevidí, ale vzpomínky tuto hranici překračují každý den. Proto se dnes neloučíme navždy – pouze říkáme „na shledanou“, protože v našich srdcích bude žít dál.
Vzor smutečního proslovu č. 3 – Velmi jemný a neutrální (vhodné pro civilní obřad)
Vážení přítomní,
dnes vzdáváme úctu člověku, který zde s námi dlouhá léta sdílel svůj život, radosti i starosti. Každý z nás ho znal jinak – někdo jako kolegu, někdo jako přítele, člen rodiny, souseda. Všichni však můžeme říci, že jeho přítomnost v našich životech měla hodnotu.
Život se skládá z maličkostí – tón hlasu, podaná ruka, úsměv, tichý projev porozumění. A právě na těchto drobných gestech stojí lidská paměť. Nezapamatujeme si všechny dny, ale vzpomeneme si na okamžiky. A těch nám zesnulý/zesnulá dal(a) mnoho.
Děkujeme za vše, čím náš život obohatil(a). Ať jeho/její cesta dál vede ke klidu, pokoji a světlu.
Vzor smutečního proslovu č. 4 – Vhodné pro velmi starého člověka
Drazí pozůstalí,
dnes se loučíme s člověkem, který prožil dlouhý a naplněný život. Život plný práce, lásky, starostí i radostí. Měl(a) tu výjimečnou příležitost vidět vyrůstat další generace, předávat zkušenosti a stát se tichým svědkem mnoha životních příběhů.
A i když nás dnešní den naplňuje zármutkem, můžeme být vděční za to, kolik let nám bylo dopřáno být s ním/s ní. Ne každý dostane takový dar – mít člověka, který svou moudrostí, pokorou a laskavostí dokázal ovlivnit tolik lidí kolem sebe.
Loučíme se s úctou a s přáním, aby odpočíval(a) v klidu, který si po svém dlouhém životním putování zaslouží.
Vzor smutečního proslovu č. 5 – Velmi citlivý, poetický styl
Milí přátelé,
dnes stojíme na hranici dvou světů – toho, který známe, a toho, který je pro nás skrytý. Jeden z nás překročil tuto hranici dříve, než jsme byli připraveni. A přestože nás naplňuje bolest, můžeme se ohlédnout a vidět světlo, které v nás zanechal(a).
Život každého člověka je příběhem. Někdy tichým, někdy bouřlivým, ale vždy jedinečným. A příběh zesnulého/zesnulé byl plný okamžiků, které měly smysl – drobných radostí, úsilí, lásky, obětí i nadějí. Ať už tento příběh trval dlouho, nebo příliš krátce, dotkl se našich srdcí.
Dnešní loučení není koncem. Je to jen závěrečná kapitola, kterou dočítáme se slzami, ale i vděčností. Jeho/její stopa v nás zůstane – v našich vzpomínkách, slovech, rozhodnutích, láskách i životech, které vedeme dál.