Zvýšená teplota

Poradna

Zveřejněno dne 26.6.2016

Člověk si udržuje tělesnou teplotu v úzkém rozmezí, které je fyziologicky mezi 36 °C a 37°C, ale mnozí lidé mají teplotu o něco vyšší a jsou přitom zdraví a naopak především starší lidé a malé děti mohou mít teplotu nižší. Zvýšená teplota se obvykle vyskytuje u nemocí probíhajících pozvolna, může to být obyčejné nachlazení, chřipka, ale i řada vážnějších infekčních, chronických nebo nádorových chorob.



Co je zvýšená teplota

Tělesná teplota je ve zdravém těle regulována hormony, jako je adrenalin, noradrenalin a hormony štítné žlázy. U žen má vliv na teplotu progesteron, jehož hladina se zvyšuje ve druhé fázi ovulačního cyklu, proto mají ženy zhruba od poloviny cyklu až po začátek menstruace tělesnou teplotu zvýšenou asi o 0,5 °C. Teplota může být řízena také kontrakcí kosterních svalů během sportovního výkonu. Vrcholoví sportovci dosahují při běžeckých závodech dokonce teploty 40 °C (tedy už horečky). Zvýšená teplota tudíž nemusí být vždy projevem onemocnění.

Pojem zvýšená teplota je velmi složitý a neurčitý. Jedná se o teplotu, která je u konkrétního člověka vyšší, než je jeho běžná teplota. Teplota našeho těla je řízena z mozkového centra a je individuální. To znamená, že vyšší teplota u jednoho člověka může být pro někoho jiného naprosto normální.


Orientační hodnoty teploty

  • Normální teplota: 35–37 °C
  • Zvýšená teplota (subfebrilie): 37–38 °C
  • Horečka (pyrexie): nad 38 °C
  • Vysoká horečka (hyperpyrexie): nad 40 °C

Pokud trvá zvýšená teplota déle než půl roku a je spojena s únavou a neurčitými příznaky jako škrábání v krku, bolesti hlavy, svalů a kloubů, deprese, podrážděnost a pacient špatně spí, potom bývá tento stav nazýván „chronický únavový syndrom“. Není to nic závažného, ale pacienta to obtěžuje spíše psychicky.

Zvýšená teplota večer

Tělesná teplota se mění jednak v průběhu dne a jednak je rozdílná i vzhledem k aktuálnímu věku člověka. Teplota těla je nejvyšší v pozdním odpoledni a k večeru, u dětí je obvykle dočasně zvýšená i po probuzení. Děti mají navíc vyšší tělesnou teplotu než dospělí.

Po šedesátce budete mít dokonce o 0,1 stupně nižší tělesnou teplotu než většina dospělé populace. Jedním z hlavních faktorů, který k poklesu tělesné teploty vede, je údajně nedostatek aktivity, respektive pohybu u starších lidí.


Zvýšená teplota u dětí

Speciálně u dětí jsou výkyvy teploty časté a její dočasné zvýšení může být způsobeno například příliš intenzivní hrou, pláčem, nebo se může objevit těsně po probuzení. Dětská kůže horká na dotyk ještě nemusí nutně znamenat horečku. Za tu se považuje minimálně osmatřicet stupňů, které naměříte v konečníku dítěte (z hodnoty, kterou ukáže teploměr, se odečítá půl stupně). Většina horeček podle pediatrů odezní bez komplikací stejně rychle, jako přišla. Americký výzkum rovněž ukázal, že většina rodičů začíná podávat antipyretika dětem už při teplotě 37,5 °C, což je podle nich neopodstatněné a spíše škodlivé. Pětaosmdesát procent rodičů dokonce dítě kvůli podání léku při takto vysoké teplotě vzbudí, ačkoli spánek je pro zdraví dítěte mnohem důležitější než sražení takto vysoké teploty.


Zvýšená teplota před menstruací

Ženské tělo je poměrně složitý organismus. Během menstruačního cyklu je žena vystavena působení proměnlivých hladin hormonů, jejichž spolupůsobení je odpovědné za důležité procesy, jako je dozrávání vajíček, jejich uvolnění z vaječníků, růst děložní sliznice, příchod menstruace a další. Většina těchto procesů se děje víceméně skrytě (což se samozřejmě netýká příchodu menstruace, který se dá těžko přehlédnout), měření bazální teploty je však metodou, která ženám zprostředkovává pohled do vlastního těla, umožňuje jim zmapovat menstruační cyklus, určit plodné a neplodné dny a stanovit termín příští menstruace. Měření bazální teploty je poměrně přesná metoda, ať už se snažíte otěhotnět, nebo se naopak otěhotnění pokoušíte vyhnout.

Bazální teplota je nejnižší teplota, jíž tělo dosahuje v klidu. Každý člověk má danou určitou hladinu teplot, od které se měření odvíjí. U ženy je tato hladina ovlivňována dvěma skupinami hormonů – estrogeny a gestageny.

Základním principem, na kterém funguje metoda měření bazální teploty, je rozdělení menstruačního cyklu na dvě fáze: první se nazývá folikulární a během ní naměříme teploty nižší a druhá se nazývá luteální a při ní naměříme teploty vyšší.

Obě fáze od sebe dělí ovulace. Ovulací nazýváme krátký okamžik uvolnění vajíčka z vaječníku, které pak putuje vejcovodem, kde se může setkat se spermií. Všeobecným mýtem je domněnka, že k ovulaci dochází v polovině cyklu.

Během folikulární fáze, což je fáze od počátku menstruace do ovulace, jsou produkovány hormony ze skupiny estrogenů. K tomuto dochází zejména v dozrávajících Graafových folikulech ve vaječníkách (odtud plyne název této fáze) a tyto hormony snižují bazální teplotu, proto je tato fáze známá také jako období nižších teplot. 1–2 dny před ovulací dosahují estrogeny své maximální hodnoty, což se může (ale také vůbec nemusí) projevit poklesem teploty. Délka folikulární fáze je rozmanitá, může trvat 11 dnů, 21 dnů, ale jsou i případy, kdy ovulace nastává velice brzy po menstruaci a folikulární fáze tak trvá třeba jen 5–7 dní, každopádně se jedná o případy značně ojedinělé, podobně jako folikulární fáze trvající 30, 40, nebo dokonce i 50 a více dní.

Po ovulaci nastává luteální fáze, která trvá až do příchodu menstruace a je charakterizována vzestupem teploty, proto je to také období vyšších teplot. Za tento vzestup mohou hormony ze skupiny gestagenů, a to zejména progesteron, který je produkován hlavně žlutým tělískem (žluté tělísko neboli corpus luteum – odtud název této fáze), které vzniká z prasklého Graafova folikulu po ovulaci. Platí pravidlo, které říká, že ovulaci lze považovat za proběhnuvší, pokud je bazální teplota alespoň 3 po sobě jdoucí dny vyšší než v 6 předcházejících dnech. Za den, kdy proběhla ovulace, se považuje poslední den nízkých teplot.


Zvýšená teplota při menstruaci

Bazální teplota se v průběhu cyklu mění (viz výše v článku). V první části cyklu (před ovulací) je nízká (kolísá obvykle okolo 36,5 °C při měření v ústech), po ovulaci se vlivem produkce hormonu progesteronu teplota skokově zvyšuje (obvykle o 0,2 až 0,4 °C) a zůstává zvýšená až do začátku menstruace nebo – v případě úspěšného otěhotnění – trvale.

Zvýšená teplota na začátku těhotenství

Zvýšená teplota je v těhotenství normální. Ráno naměřená teplota by měla být kolem 37 °C nebo lehce nad nimi, to je téměř spolehlivý příznak těhotenství pár dní před prvním pozitivním těhotenským testem.

Zvýšená teplota v těhotenství

Teplota a horečka samy o sobě nejsou nemocí, ale jsou příznakem toho, že se organismus brání nějakému onemocnění. Drtivá většina maminek těhotenství prožije bez zvýšené teploty či horečky.

Ke snížení teploty v těhotenství je po poradě s lékařem možné užít i některé z volně prodejných léků. Žena by však s ohledem na svůj zdravotní stav neměla přistupovat k samoléčbě. Indikace léků se v průběhu těhotenství mění. Některé léky jsou nevhodné v prvním trimestru, to proto, že jejich užití je spojeno s rizikem poškození plodu a nechtěnou ztrátou těhotenství. Jiné jsou naopak nevhodné v posledním trimestru, kdy by jejich vlivem mohlo dojít ke vzniku krvácení či k nežádoucímu prodloužení těhotenství.

Snížit teplotu lze pomocí vlažné sprchy, neměla by však trvat déle než dvě minuty. Dále je vhodné chlazení a ledování čela, tepen v tříslech a na krku.

Celkově stav zlepší klid na lůžku, dostatečný příjem tekutin, pobyt ve vyvětrané místnosti, konzumace čerstvého ovoce a zeleniny.


Zvýšená teplota po operaci

Každá operace je zátěž pro organismus, tudíž je zvýšená teplota bezprostředně po operaci zcela normální. Ovšem u někoho uzdravování po operaci nemusí pokaždé probíhat zcela ideálně, i kdybychom si to přáli sebevíc. Tento stav pak může provázet řada komplikací, které nejenže celý proces zpomalují, ale ve vzácných případech mohou také vážně ohrozit naše zdraví. Operace prováděné kvůli hnisavým onemocněním (peritonitida, absces, gangréna a jiné) jsou častěji provázené infekcí operační rány. Nicméně i aseptické operace se mohou komplikovat infekcí, která se dostala do rány z kůže nemocného nebo z operovaného orgánu (střevo, dýchací cesty). Vzácně dochází ke kontaminaci operační rány nesprávným počínáním operační skupiny nebo z neaseptického operačního materiálu či prostředí operačního sálu. Klinickým obrazem infekce je zvýšená teplota po operaci a změny v operační ráně.

Autor: © svevi
Foto:
© ProjectManhatan

referenční odkaz

VINŠOVÁ, Světluše. Zvýšená teplota [online]. ČeskáOrdinace.cz, 2016-06-26. Dostupné online.




Tento článek si během posledních třiceti dnů přečetlo 32 lidí.


Sdílejte tento článek se svými přáteli:

Facebook    Twitter    Digg   

Poslat emailem

Vytisknout článek


přidejte sem svůj komentář

Nenašli jste zde přesně to, co jste hledali? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
Ke svému dotazu použijte tento formulář.


Jméno
E-mail
Nadpis
Komentář
Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
Připojit fotku
přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.

zajímavé články
zaměření článku



Sitemap | RSS