Vysoký spodní krevní tlak

Nemoci

Zveřejněno dne 31.3.2016

Vysoký krevní tlak může postihnout každého, přičemž ve většině případů se nepodaří zjistit žádnou organickou příčinu. Od 50 let výše má příliš vysoké hodnoty krevního tlaku v podstatě každý druhý z nás. Bohužel panuje poměrně rozšířená pověra, že ve vyšším věku může člověk mít i vyšší krevní tlak, aniž by to poškozovalo jeho zdraví. Není to pravda.



Diastolický tlak

Krevní tlak je síla krve, která tlačí na tepny s tím, jak plyne tělem. Pokud máte vysoký krevní tlak, tak vaše tělo vyvíjí příliš velkou sílu na vaše tepny a práce vašeho srdce – pumpování krve – je tak těžší, než by měla být. Při měření krevního tlaku se zobrazují dvě čísla, ta představují hodnotu systolického a diastolického krevního tlaku. Systolický tlak měří tlak krve, který působí na tepny, když srdce bije, zatímco diastolický krevní tlak je měření tlaku krve působícího na tepny, když srdce odpočívá. Srdce je silný a efektivní sval, ale pokud je příliš a dlouho namáhán, tak se může zvětšit, opotřebit nebo způsobit infarkt, mrtvici, aneurysma, případně předčasnou smrt. Kromě tlaku je důležitý i srdeční tep. Delší život se spojuje s nižšími hodnotami tepu v klidu. Když srdce pracuje na nižších otáčkách, méně se opotřebovává a více vydrží. Kdysi se za zdravý pulsní tlak považovalo sedmdesát až osmdesát úderů za minutu. Nyní se označuje za optimální, pokud se pohybuje kolem šedesátky. Lidem s pulsem dlouhodobě vyšším než pětasedmdesát úderů za minutu hrozí až trojnásobně větší riziko srdečně-cévních chorob.


Jaký je normální tlak

Optimální tlak se pohybuje okolo hodnot 120/80. Hodnoty horního tlaku nad 140 a spodního nad 100 se povazují za vysoký krevní tlak. U všech rasových skupin se pohybuje ideální tlak člověka na přibližně stejné úrovni. Žádná rasa není vůči vysokému krevnímu tlaku imunní.

Diagnostika diastolického tlaku

Klasická metoda měření spočívá v tom, že sám vyšetřující odečítá hodnoty krevního tlaku pomocí fonendoskopu. Tlak v manžetě je třeba zvýšit tak, aby na počátku měření převyšoval tlak v tepně. Manžeta tak představuje uměle vytvořenou překážku krevnímu průtoku. Postupným pomalým snižováním tlaku v manžetě dojde v určitém okamžiku k obnovení průtoku krve za místo obstrukce. Tlak v manžetě však způsobí deformaci tepny, díky níž je proudění pronikající krve turbulentní. Hodnota tlaku, při níž začínají být ve fonendoskopu slyšitelné srdeční ozvy a především šelesty způsobené turbulentním prouděním (Korotkovův fenomén), odpovídá hodnotě systolického krevního tlaku. Ozvy jsou slyšitelné do té doby, dokud tlak v manžetě postačuje k deformaci tepny a tím k udržení turbulentního proudění. Jakmile tlak v manžetě poklesne natolik, že již nestačí tepnu deformovat, obnoví se původní laminární proudění a Korotkovovy fenomény přestanou být slyšitelné. Tento okamžik odpovídá hodnotě diastolického krevního tlaku. Není přitom důležité, zda je používán rtuťový, aneroidní anebo digitální tonometr. Tato metoda měření tlaku se nazývá auskultační (latinsky auscultare = poslouchat). Auskultační metoda je považována za nejpřesnější způsob měření krevního tlaku. Třebaže zvládnutí auskultační techniky měření není samo o sobě složité, je třeba počítat s možnou chybou ze strany vyšetřujícího.

Digitální automatické a poloautomatické tonometry pracují většinou na takzvaném oscilometrickém principu (latinsky oscillare = kmitat). Metoda měření spočívá v určení takové hodnoty tlaku, při níž jsou největší tlakové změny v tepně. Tonometr tedy nestanovuje hodnoty systolického a diastolického tlaku, nýbrž hodnotu takzvaného středního arteriálního tlaku a obě meze dopočítává programové vybavení přístroje. Právě z toho důvodu, že se při oscilometrické metodě měří střední tlak a systolický i diastolický tlak se odhadují, nebylo takové přesnosti srovnatelné s auskultační metodou. Digitální přístroje se používají především pro měření krevního tlaku v domácích podmínkách a při 24hodinovém sledování krevního tlaku.

Diastolický krevní tlak mezi 80 a 89 může být spojován se zvýšeným zdravotním rizikem. Například riziko srdečního záchvatu je na této úrovni dvojnásobné oproti hodnotám nižším než 80. Tato nová definice vysokého krevního tlaku znamená, že více než polovina z nás žije se zvýšeným rizikem srdečního záchvatu, mozkové mrtvice, selhání ledvin a nakonec i smrti.

Má-li být hodnota normálního krevního tlaku spojována s dlouhým životem a nízkým rizikem onemocnění koronárních i jiných cév, pak by tato hodnota měla činit v dospělosti asi 110/70 nebo být nižší. Každé trvalé zvýšení nad tuto hodnotu vede ke snížení očekávané doby života a ke zvýšenému riziku postižení nemocemi, jako jsou srdeční záchvaty a mozkové mrtvice. Pokud je diastolický tlak příliš nízký, čili se nachází pod hodnotou 60 mm Hg, jedná se o takzvanou hypotenzi – tento tlak není schopen přinést dostatek kyslíku a živin do buněk celého těla a také odstraňovat odpadní látky. To vše pak může mít za následek odumírání buněk.


Tlak 120/80

Při každém měření krevního tlaku jsou zaznamenávány hodnoty vyššího, takzvaného systolického, a nižšího, takzvaného diastolického tlaku. Pod hodnotami normálního systolického a diastolického krevního tlaku mohou různí lidé chápat různé věci. Jako normální krevní tlak je již po dlouhou dobu označována hodnota asi 120/80 mm Hg, která je vlastní většině našich obyvatel. Typické laboratorní hodnoty nemusí vždy znamenat hodnoty žádoucí, tedy takové, které jsou pro nás ideální.

Diastolický tlak nad 90

Diastolický tlak nad hodnotu 90 mm Hg je považován za vysoký diastolický krevní tlak, případně se mluví o diastolické hypertenzi. U lidí s tímto vysokým krevním tlakem dochází k postižení malých cév. Cévy jsou zjizvené, tuhé, málo pružné a více náchylné k ucpání anebo prasknutí. Náchylnost k tomuto stavu stoupá s věkem, ale výskyt vysokého krevního tlaku riziko navyšuje a urychluje, a proto je tolik důležité udržovat si normální hladinu tlaku. Snižujete tak riziko srdečního selhání, cévní mozkové příhody anebo poškození dalších orgánů.


Diastolický tlak nad 100 

45 % úmrtí u mužů a 50 % u žen je způsobeno nemocemi srdce a oběhového systému, které stojí ruku v ruce s arteriální hypertenzí, jako například ischemická choroba srdeční, infarkt myokardu, srdeční selhání, selhání ledvin, cévní mozková příhoda a ischemická choroba tepen. Při dlouhodobém vysokém diastolickém tlaku jsou ohroženy cévy, srdce a další orgány, tudíž je nutné tento stav léčit.

Léčba vysokého spodního tlaku

Krevní tlak vzrůstá od kojeneckého období do období dospívání, ale po dosažení dvaceti let zůstává u zdravých lidí na stejné úrovni během celého života. Jestliže chcete snížit diastolický tlak, může vám pomoci změna životního stylu a zhubnutí. Dále pak také cvičení a úprava jídelníčku (snížení tuků, navýšení ovoce a zeleniny, omezení soli a alkoholu). V případě, že ke snížení tlaku nedojde, je zapotřebí vzít si na pomoc léky na krevní tlak.


Tabulka s krevním tlakem a hodnoty podle věku

Hodnoty krevního tlaku podle věku můžete nalézt zde.

Autor: © svevi
Foto:
© Side

referenční odkaz

VINŠOVÁ, Světluše. Vysoký spodní krevní tlak [online]. ČeskáOrdinace.cz, 2016-03-31. Dostupné online.




Tento článek si během posledních třiceti dnů přečetlo 208 lidí.


Sdílejte tento článek se svými přáteli:

Facebook    Twitter    Digg   

Poslat emailem

Vytisknout článek


přidejte sem svůj komentář

Nenašli jste zde přesně to, co jste hledali? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
Ke svému dotazu použijte tento formulář.


Jméno
E-mail
Nadpis
Komentář
Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
Připojit fotku
přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.

zajímavé články
zaměření článku



Sitemap | RSS