Vše o penisu

Poradna

Zveřejněno dne 16.12.2016

Dle statistik se čeští muži mohou pochlubit jedněmi z největších údů v Evropě. To je potěšující zpráva nejen pro ženy, ale také pro mužskou část populace, protože jí to určitě pozvedne ego. Když se tedy podíváme na velikost, tak průměrná délka penisu činí necelých 16 centimetrů, respektive 15,89 cm. Pokud jde o funkci, je penis orgánem mužské vylučovací a rozmnožovací soustavy. Penisem probíhá poslední část močové trubice, jejíž zakončení se nachází na špičce žaludu.



Obřízka

Obřízka patří mezi malé chirurgické zákroky. Je to zákrok, při kterém je amputována předkožka, což je kožní řasa, která překrývá žalud penisu. Rozlišuje se obřízka částečná a úplná. Na celém světě je obřezána asi čtvrtina všech mužů, tento podíl se však v jednotlivých zemích velmi liší. Obřízka je zcela běžná v afrických zemích a z náboženských důvodů u židovských chlapců, kde je symbolickou smlouvou člověka s Bohem. Bůh uložil Abrahámovi, aby se na znamení smlouvy obřezal. Od té doby je tak činěno židovským chlapcům. Zákrok, při kterém se provádí obřízka u chlapců, se nazývá brit mila. Také muslimští chlapci a muži jsou obřezaní.

Celosvětově je obřezáno okolo 30 % mužské populace. Z toho jsou více než dvě třetiny (cca 68 %) muslimové. Židovské obyvatelstvo netvoří v celosvětovém průzkumu ani 1 %. I Ježíš byl obřezán, avšak o relikvii svaté předkožky se vedou spory.

Téměř vůbec se obřízka neprovádí ve Středomoří, Jižní Americe, Skandinávii a nemuslimské části Asie. Samotné země EU mají spíše mizivá čísla – cca 5 % obřezané populace (vyjma Velké Británie). V anglofonních zemích však obřízka velmi rychle ztrácí na popularitě, nejvíce v Austrálii, Velké Británii, dále Kanadě a USA. Obřízka se do těchto zemí rozšířila především v období viktoriánské Anglie, kdy se vědecky dokázalo, že účinně brání masturbaci. Protože byly některé mentální problémy spojované s masturbací, byla považována za nevhodnou (například byla masturbace spojována s debilitou, deformacemi tváře nebo ochlupením dlaní). Tyto názory jsou dnes věcí minulosti a budí spíš úsměv.

Je-li je obřízka prováděna z důvodu léčení fimózy, není nutné vždy odstranit celou předkožku, někdy stačí odstranit pouze její zúženou část. Dnes se často používá léčení pomocí steroidních mastí, které problém fimózy úspěšně řeší ve 40 % případů. U ostatních je chirurgický zákrok nezbytný. Považuje se za vhodné vyřešit problém před pubertou, protože v období puberty se chlapci velmi stydí a zákrok je pro ně psychicky velmi nepříjemný a často se, ke své škodě, řešení problému vyhýbají. Nicméně na uvolnění předkožky má také vliv nárůst hormonální hladiny testosteronu v pubertě obdobně jako na růst celého penisu. Úzká předkožka může velmi negativně ovlivnit start do sexuálního života. Je však třeba odlišit v tomto směru úzkou předkožku od krátké uzdičky.

V České republice se obřízka provádí na urologii (za předpokladu, že mají k dispozici operační sál) nebo na plastické chirurgii. Naprostá většina obřízek se v rozvojových zemích i jinde ve světě dělá bez anestézie, často i bez dezinfekce a jen pomocí primitivních nástrojů. Pouze v západních zemích a ve velkých městech se obřízka provádí v klinických podmínkách. Například ve vcelku europeizovaném Turecku probíhá 85 % obřízek tradičně v domácích podmínkách, 10 % provádí zdravotnicky vyškolená osoba a jen 5 % lékař. Minimum (méně než 15 %) provedených obřízek se provádí v nemocnici. V takovém případě pacient před zákrokem absolvuje klasické předoperační vyšetření. Zákrok probíhá při anestezii, takže je takřka bezbolestný.

Celková anestezie

Výhody: Pacient prospí celý zákrok, takže necítí vůbec žádnou bolest.

Nevýhody: Časově náročnější, trvá delší dobu, než se odbourá vliv anestezie. Po probrání se z narkózy je zpravidla pociťována nevolnost. Není možné v den zákroku řídit.

Lokální anestezie

Je provedena aplikace znecitlivující látky do penisu několika injekčními vpichy.

Výhody: Menší zátěž pro organismus než celková anestezie. Je možné opustit nemocnici už 30–60 minut po zákroku. Je možné řídit po zákroku.

Nevýhody: Někomu může být nepříjemné být při vědomí během operačního zákroku.

Samotná aplikace anestetika může být trochu bolestivá (tuto malou nepříjemnost však lze řešit znecitlivující mastí před provedením vpichů). Samotný zákrok trvá běžně 15–20 minut. Kůže je při něm odstraněna buď skalpelem, nebo speciálními nůžkami. Rána je pak sešita několika stehy. Při obřízce lze přihlédnout k přání pacienta a odstranit více vnitřní nebo vnější předkožky. Úplná obřízka se oproti částečné vyznačuje rychlejším hojením a výrazně menším počtem pooperačních komplikací.

Rizika: Při provádění obřízky může dojít k poškození žaludu penisu s následným znetvořením nebo ke srůstům, toto riziko je největší u novorozenců. U novorozenců je problematické také provedení anestezie, až donedávna byl proto zákrok u kojenců prováděn bez anestezie. Z těchto důvodů se častěji provádí částečná obřízka, která ve většině případů k řešení dostačuje, pokud je obřízka indikována z lékařských důvodů. Vlastní zákrok provedený pod anestetiky není bolestivý, ale bolest se objevuje následně a přetrvává po dobu několika dní, obvykle do opadnutí otoku. Někdy přetrvává při erekci i déle. Zákrok by měl provádět chirurg s dostatečnou erudicí a na přiměřeném pracovišti. Nekorektně vedený zákrok může vést k vážným komplikacím, počínaje velkou ztrátou krve, přes zánětlivé procesy, které můžou vest k deformacím penisu, konče gangrenosními stavy, které vedou v lepším případě k amputaci penisu, v horším ohrožují život. Úplná cirkumcize snižuje u mužů citlivost žaludu, což bývá u mladších mužů vnímáno pozitivně jak muži samotnými, tak i jejich partnerkami. Později se ale může tato situace zvrátit, protože může být dosažení orgasmu v přiměřené době obtížné, což obtěžuje partnerku a frustruje muže.


Beading

Beading je druh mužského intimního piercingu. Má podobu implantátů, které jsou umístěny pod kůži penisu. Jeho název je odvozen od anglického slova bead, tedy korálek či kulička. Umístění piercingu nemá vliv na erekci, ale jeho přítomnost ocení sexuální partner při souloži, kdy dochází ke zvýšení dráždění pochvy či análního otvoru. Podoba beadingu vylučuje nebezpečí jeho zachycení za šaty nebo za piercingy sexuální partnerky či partnera. Lze jej také považovat za jeden ze způsobů zvětšení penisu.

Aplikace: Pod kůži penisu se umisťují kuličky ze silikonu, avšak je možné použít i prvky vyrobené z teflonu. Naopak prvky z chirurgické oceli nebo titanu se nedoporučují. Během umisťování kuliček je třeba dávat pozor na místa, kudy vedou žíly, a těmto lokalitám se vyhnout. Vzniklý tvar záleží na invenci jeho autora. Kuličky je možné umisťovat například po obvodu penisu nebo v řadě za sebou. Aplikace piercingu se řadí mezi méně bolestné zákroky. Kůže se v místě aplikace rychle zhojí. Nositel piercingu ovšem musí po zavedení beadingu vynechat několik týdnů sexuální styk.

Zajímavost: Implantát je někdy označován také jako „perly jakuzy“, neboť významní členové této japonské zločinecké organizace si nechávali pod kůži penisu všívat skutečné perly. Piercing je rovněž spojen s vězeňskými rituály, kdy si odsouzení trestanci nechávali tento šperk aplikovat, a sice jednu kuličku za jeden rok strávený za mřížemi.

Zde můžete vidět, jak vypadá beading.


Obnova předkožky

Obnova předkožky je proces expanze zbývající kůže na penisu, a to buď chirurgicky, nebo nechirurgicky, se záměrem zvětšení nebo celkové obnovy předkožky novou tkání. Obnovu předkožky podstupují muži pro několik důvodů, mezi které patří například obnova vzhledu přirozené předkožky, zvýšení sexuální citlivosti žaludu a vnitřní předkožky nebo snížení nepohodlí obřezaného penisu během každodenního života. Obnovu předkožky podstupují většinou muži, kteří byli obřezáni, byli zraněni nebo trpí fimózou.

Metody obnovy předkožky

Chirurgická metoda obnovy předkožky je založena na odebrání kůže z jiné části těla (například ze šourku) a jejím přišití na konec žaludu. Tato metoda je však velmi drahá, může mít vedlejší efekty (například růst chlupů) a nevypadá moc esteticky.

Nechirurgická metoda využívá takzvané expanze tkáně pomocí mitózy. Je možné díky ní obnovit jak vnější, tak vnitřní předkožku. Přezdívá se jí „tugging“. Nechirurgická metoda předkožky má několik různých podob. Dá se využívat různých specializovaných přístrojů nebo manuálního namáhání kůže. Při obnovování předkožky je vždy nutné dbát na to, aby nebylo namáhání příliš velké a kůže nebo penis celkově nebyly nijak poškozeny. Je prokázáno, že namáháním kůže a množením buněk v ní pomocí mitózy vznikají dokonale funkční buňky. Proces obnovy předkožky je však velmi dlouhý a je při něm potřeba velká trpělivost a motivace. Nechirurgická obnova trvá velmi dlouho a je závislá na stáří a zdravotním stavu jedince, množství zbylé kůže po obřízce a podobně. Výsledky chirurgické obnovy jsou mnohonásobně rychlejší, avšak kvůli vedlejším efektům se tato metoda nedoporučuje.

Některé funkce předkožky obnovit takto nelze. Například nelze obnovit zúženou část předkožky na jejím konci a nervová zakončení v ní a uzdičku. Předkožka tak působí volněji než přirozená. Naopak však je schopna zakrýt jizvu po obřízce, což obnoví přirozený vzhled penisu. Dále je nově nabytá předkožka schopna chránit žalud před mechanickým „opotřebováváním“, například třením o spodní prádlo, což zvyšuje citlivost žaludu. Stejně tak se částečně obnoví sekreční žlázy vnitřní části předkožky, a navíc dekeratinizuje jak žalud, tak vnitřní předkožka, což vede ke zvýšení citlivosti a vzrušivosti penisu. Není však možné stoprocentně obnovit všechny ztracené funkce předkožky a penisu.


Růst penisu

Penis se vyvine během nitroděložního vývoje plodu již ve třetím měsíci těhotenství. Ve dvanáctém týdnu těhotenství jsou již vyvinuty pohlavní orgány. V šestnáctém týdnu lze snadno rozeznat pohlaví. Tehdy má celé dítě přibližně 16 cm. Po narození roste penis dítěte jen pomalu. Matky se často zbytečně obávají, že s růstem penisu jejich syna není něco v pořádku. Pomalý růst penisu v tomto období je zcela přirozený. Tělo začne produkovat větší množství testosteronu až v pubertě, což podnítí růst penisu.

K největšímu růstu penisu dochází tedy v pubertě. Výrazný růst do délky začne ve střední pubertě někdy mezi 12.–15,5. rokem života. V pozdní pubertě, která začíná mezi 14.–16. rokem, roste penis dál do délky a v tomto stadiu i výrazněji hrubne. Velikost penisu je definitivní kolem 18. roku života. Ojediněle může růst penisu trvat až do 20. roku věku.

Dle urologů má průměrný penis ve ztopořeném stavu cca 13 cm a po obvodu 12 cm. Tento údaj potvrzují i výrobci kondomů.

Z fyziologického hlediska pravděpodobně velikost penisu není pro vzrušení ženy významná, neboť citlivá je především zevní část vagíny, kam bez problémů pronikne i krátký penis. Krom toho se vagína dokáže velikostně přizpůsobit rozměrům jakéhokoliv penisu. Preference větších penisů u některých žen má tedy spíše psychologické, nikoliv fyziologické důvody, nicméně není vyloučeno, že větší penis může ženu lépe stimulovat i fyzicky.

Není žádným tajemstvím, že sexuální funkce muže klesá s věkem. Hladina testosteronu se snižuje, stejně jako objem ejakulátu a kvalita spermií; objevují se erektilní dysfunkce či impotence. Studie ukazují, že také proud moči v průběhu času slábne kvůli oslabení močového měchýře a svalů nebo jako důsledek zvětšení prostaty. Nedávný výzkum ale navíc potvrzuje to, čeho se muži obávají nejvíc a o čem příliš nemluví: Jak jde čas, penis sám prochází významnými změnami.

Dvě hlavní změny se týkají vzhledu. Penis postupně ztrácí svoji tmavě růžovou barvu kvůli snížení průtoku krve. Pomalu přichází i o své ochlupení. Jak testosteronu ubývá, penis se postupně vrací do prepubertálních let, kdy je většinou holý. Zatímco ztráta pubického ochlupení nemusí být na škodu (třeba s orálním sexem si chloupky moc nerozumí), horší je to se smršťováním penisu. Velikost penisu je v ohrožení kvůli času. Jak se tuk hromadí v dolní části břicha, v porovnání s tímto tukovým polštářem vypadá penis kratší. V některých případech ale opravdu břišní tuk penis doslova pohřbí. Kromě tohoto optického klamu má však penis tendenci podstoupit skutečné a nevratné snížení velikosti. Snížením se rozumí zkrácení délky i zúžení. Obvykle se nejedná o dramatické úbytky, ale nápadné být určitě mohou. Jestliže má muž například 15,24 cm dlouhý penis, když je mu 30 let, může ho mít v 60 nebo 70 letech kratší až o 2,54 cm. Na tomto zkracovacím procesu se podílejí nejméně dvě skutečnosti. Jednou z nich je pomalé ukládání tukových látek (plaky) v malé cévě v penisu, což zhoršuje prokrvení orgánu. Tento proces je známý pod pojmem ateroskleróza (kornatění tepen). Neprůchozí komory pak zvěstují potíže s erekcí.


Abnormální penis

Jak se žije s abnormálním penisem? Asi těžko. Vagína přece jen není bezedná. Ale sex není jediná strast, která takového jedince potká, pokud si své genitálie musí omotávat kolem stehna. V Guinnessově knize rekordů se tyto položky zatím nevedou, ale existuje záznam o abnormálním penisu na světě, kdy někdo si dal tu práci s tím, že tomuto jedinci jeho penis ve stavu erekce přeměřil a jeho délka byla 34 cm!

Zmenšování penisu

Penis se může změnit jen vizuálně. Je to dáno stavbou těla. Pokud muž dramaticky ztloustne, zejména v okolí ohanbí, pak se penis „opticky“ zmenší, tedy zasouvá se do zbytnělé části ohanbí. V těchto případech jsou zapotřebí pravidelné kontroly těla a samotné váhy daného jedince.

Ejakulační vývod

Ejakulační vývod (latinsky ductus ejaculatorius) je konečný úsek chámovodu, společný vývod semenných cest a semenných váčků. Probíhá od vyústění semenného váčku, skrze prostatu a končí na semenném hrbolku (pars prostatica) močové trubice. Semenné cesty představují systém navazujících dutých orgánů odvádějících semeno sperma, ejakulát z varlete do močové trubice a dále ven z těla; jsou součástí pohlavního ústrojí muže. Semenné cesty začínají kanálky ve varleti semenotvornými a dalšími kanálky, ty pokračují do kanálků v nadvarleti, které se spojují ve vývod nadvarlete (ductus epididymis), mnohonásobně stočený tenký kanálek celkové délky až 4 m, tvořící hlavní masu nadvarlete. Ten pokračuje jako chámovod (ductus deferens), který se v prostatě spojuje s vývodem semenných váčků ve společný ejakulační vývod (ductus ejaculatorius), ústící do močové trubice (uretra), která je konečným oddílem semenných cest.


Hirsuties papillaris genitalis

Hirsuties papillaris genitalis, česky perlové penilní papuly či bradavkovitá ježatost penisu, je klinický stav kůže na mužském pohlavním orgánu. Jedná se o přirozené drobné uzlíky, takzvané angiofibromy (chybně nazývané bradavičky) doprovázející nervová zakončení. Vyskytují se přibližně u 30 % neobřezaných mužů. Bílá barva je způsobena tukovou povahou těchto uzlíků. Vznikají zcela přirozeně, jejich zvýraznění nastává v době dospívání, bez ohledu na sexuální život. Lokalizace těchto pupínků je nejčastěji při koruně žaludu penisu. Zcela nevhodné je jejich mačkání. S rostoucím věkem bývají méně patrné. Lékařsky vedené vyjmutí těchto bílých útvarů je zbytečné a téměř se neprovádí, navíc by došlo k narušení kůže a tím ke změně citlivosti vjemů. Hirsuties papillaris genitalis spontánně mizí po celkové obřízce. Obecně lze říct, že mizí vždy, když je tato oblast dlouhodobě obnažená a suchá. Proto také po částečné nebo volné obřízce, kdy ježatá část žaludu zůstává krytá, k vymizení nedochází. Vymizení nastává postupně v období 7–15 měsíců po celkové obřízce.

Pozor na záměnu s condylomata accuminata či jinými patologickými projevy, které je nutno urychleně léčit. Vždy se doporučuje histopatologické vyšetření. Nejedná se o sexuálně přenosnou nemoc.


Plastika penisu

Plastika penisu se v posledních letech stává stále běžnější záležitostí. Obvykle se jedná o tyto typy plastické operace genitálu mužů – plastiky penisu:

  • plastická operace vodní kýly šourku
  • implantace testikulárních protéz (silikonových náhrad varlat)
  • plastická operace předkožky penisu (circumcize – obřízka)
  • prodloužení penisu

Mykóza penisu

Mykóza penisu patří mezi zánětlivá onemocnění. Zánětem může být postižen buďto žalud, čemuž se pak odborně říká balanitis, nebo současně žalud i předkožka (balanopostitis). Kvasinkám se dobře daří ve vlhkém a teplém prostředí, kde mají vynikající podmínky ke svému růstu. Právě k tomu jim dopomáhá i nošení těsného a neprodyšného oblečení. K infekci dochází také při špatné hygieně, kdy se v předkožkovém vaku hromadí sekret a množí se v něm bakterie a kvasinky. K jejich přemnožení dochází rovněž při zvýšených hladinách cukru, tedy často u cukrovkářů a u nemocných se sníženou imunitou, kdy organismus proti kvasinkám neumí dostatečně bojovat. K přenosu mykózy může dojít i použitím ručníků nebo prádla infikované osoby. Často se mykóza penisu vyskytuje u mužů, jejichž partnerka trpí opakovanými mykózami pochvy. Mykózu mohou přenášet jeden na druhého, aniž by o tom věděli. V těchto případech se u mužů nemusí objevovat příznaky mykózy penisu vůbec, nebo jsou jen velice mírné. Muž se v takovém případě stává přenašečem a poté tak opakovaně infikuje ženu. Proto je vždy vhodné přeléčit oba partnery.

Projevy mykózy penisu: Mykóza penisu se projevuje obdobnými příznaky jako u žen mykóza poševní. Prvním příznakem bývá svědění, pálení při močení a bolestivost žaludu nebo pod předkožkou. Na těchto místech se pak objevují drobné červené skvrny, někdy až bělavé puchýřky. Ty později praskají a vznikají tak svědící a pálivá ložiska s olupováním kůže v okolí. Při mykóze penisu se pod předkožkou hromadí sekret, který je typicky bělavý a má tvarohovitou konzistenci. Při kombinované kvasinkové a bakteriální infekci může být sekret až hnisavý a zapáchající.

Komplikace mykózy penisu: Při přidružené bakteriální infekci může v důsledku zánětu nastat komplikace v podobě zúžení otvoru předkožky, kvůli čemuž nejde přetáhnout zpět přes žalud. Tento stav se nazývá fimóza a řeší se drobným chirurgickým zákrokem. Dalším problémem při mykóze penisu bývají nepříjemné pocity při močení. Muži, kteří infekci získají od partnerky, mívají většinou potíže mírnějšího charakteru se zarudlými skvrnami a olupováním kůže.

Léčba mykózy penisu: Mykóza penisu se léčí pomocí antimykotických přípravků. Jsou to lokálně fungicidní léky, což znamená, že jde o látky hubící houby a plísně. Léky jsou k dostání v lékárně ve formě mastí, tablet či dražé, tekutin a gelů. Další možností jsou fungicidní antibiotika, zejména při přidružené bakteriální infekci. Součástí antimykotik jsou látky jako nystanin či amphotericin. Při léčbě mykózy je nutné přeléčit i partnerku. Asi ve 25 % případů může probíhat mykóza penisu bez příznaků a jediným projevem jsou neustále se vracející infekce sexuální partnerky. Během léčby se doporučuje sexuální abstinence a správná hygiena a je též potřeba prát prádlo a ručníky na 95 °C.

Prevence mykózy penisu: Léčba mykózy penisu je naštěstí jednoduchá. Důležitá je ale také její prevence. Prvním krokem v prevenci proti mykóze penisu by měla být pravidelná a důkladná hygiena. Jelikož mají kvasinky rády teplo a vlhko, je třeba nosit volné a prodyšné prádlo, nejlépe bavlněné. Při celkových onemocněních se musí řešit základní příčina, tedy cukrovka nebo oslabení imunity. Vhodná je také dieta s nízkým obsahem cukrů a užívání probiotik, která by měla být samozřejmostí také při léčbě antibiotiky. Pro snížení rizika vzniku mykózy při pohlavním styku je vhodné použití kondomu. Při opakovaných mykózách mezi partnery je nutné vždy přeléčit oba a v průběhu této léčby se zdržet pohlavního styku nebo používat kondom. Jinak se mykóza penisu či pochvy nevyléčí a bude pořád kolovat mezi partnery.

Zde můžete vidět, jak vypadá mykóza penisu.

Cysta na penisu

Cysta na penisu je dutina. Tato dutina je ohraničená buňkami, které vytvářejí stěnu cysty. Cysta může být vyplněna vzduchem nebo tekutinou. Cystu samotnou nemůžeme chápat jako onemocnění, spíše může jít o příznak některého chorobného stavu, většinou je cysta náhodným a zcela neškodným nálezem, který se dále nevyšetřuje.

Příčiny:

  • chronický zánět – může vést k hromadění zánětlivé tekutiny a k poškození tkání, což může mimo jiné vyústit ve vznik cysty;
  • zablokované žlázky – v případě ucpání žlázek se tekutina tvořená ve žlázce začne hromadit bez možnosti odtoku a vzniká cysta;
  • nádory – e nutné mít na paměti, že řada cyst může mít i nádorový původ, přičemž se může jednat o nádory nezhoubné i zhoubné; je nutné nabodnutí cysty jehlou a odsátí obsahu, aby mohlo být provedeno cytologické vyšetření.

Zde můžete vidět, jak vypadá cysta na penisu.

Afty na penisu

Afty na penisu mohou být předzvěstí genitálního oparu nebo kvasinkové infekce. Tato vyrážka má bílou barvu, okolí není opuchlé a nevystupuje nad povrch, výtok také není. Při močení se neprojevuje pálení ani bolest. Při doteku se objevuje bolest, která je velmi podobná bolesti při aftách v ústech. Vřídky nebo puchýřky na genitáliích mohou být příznakem pohlavně přenosného onemocnění. Vymizení vředu neznamená vyléčení choroby. Afty na genitálu by měly být důvodem k návštěvě lékaře. Léčba pohlavních přenosných nemocí patří do rukou dermatovenerologa.

Zde můžete vidět, jak vypadají afty na penisu.

Necitlivost penisu

Citlivost penisu klesá přirozeně od 25 let a nejvýraznější úpadek zaznamenávají muži po 65. roce života. Hlavně obřezaní muži pak mohou mít vážné problémy. Žalud si často masírují velmi silně při masturbaci bez zvlhčení. A to citlivost sliznic postupně snižuje. Na trhu jsou dnes dostupná i maziva, která citlivost penisu zvyšují. Při nich není nutné na žalud tak silně tlačit. Nejlepší zkušenosti mají muži s bio kokosovým olejem, který navíc dokonale vyživuje pokožku.

Svědění na penisu

Svědění penisu je charakteristické pro mykózu. Mykóza penisu u mužů je stejně jako vaginální mykóza u žen pohlavní nemoc, která má však u mužů rozdílné příznaky. Někdy muži ani netuší, že mykózou trpí, protože ji mají ve skryté formě. Pak se partnerka neustále léčí, ale mykóza se jí stále vrací.

Každý muž by měl dodržovat základní pravidla hygieny, a ještě víc před pohlavním stykem. Měl by si v každém případě omýt penis, přetáhnout předkožku a vymýt smegma, které se tam neustále tvoří (a je to správně!). Pokud objeví na žaludu červené pupínky nebo flíčky (mohou být hladké i drsné), měl by začít léčit mykózu a informovat o tom partnerku, aby se léčili současně. Mykóza se jinak ve svém průběhu může rozšířit i do okolí pohlavních orgánů, kde se vytvoří mokvavé fleky, a pak už se šíří po celém těle.

Boule na penisu

Pokud se vám na penisu objevila boule, výrůstek, zpozorněte. I když nebolí, může se jednat o symptom rakoviny penisu. Ložisko se v tomto případě nejčastěji nachází na špičce penisu a v prvních stadiích je nebolestivé. Bolest a krvácení se obvykle dostaví až v pozdějších fázích. I když je to relativně vzácný druh nádoru, jeho výskyt rok od roku stoupá a nejvíce jsou jím ohroženi muži starší čtyřiceti let. Jakýkoli uzlík, vřídek nebo nemizející skvrny na penisu by měl proto bezpodmínečně vidět urolog nebo dermatolog. Účinnou prevencí je důsledná hygiena penisu, protože výzkumy prokazují, že u obřezaných mužů se rakovina penisu objevuje v mnohem menší míře. Tvrdý, okrouhlý a nebolestivý vřídek na penisu je například charakteristický pro onemocnění syfilidou.

Fotogalerie typů penisu

Zde je několik fotografií, na kterých jsou vidět různé typy penisů: tvar penisu typologie.

Autor: © svevi
Foto:
© Ningyou

odkaz na tento článek

VINŠOVÁ, Světluše. Vše o penisu [online]. ČeskáOrdinace.cz, 2016-12-16. Dostupné online.


Tento článek si během posledních třiceti dnů přečetlo 148 lidí.


Sdílejte tento článek se svými přáteli:

Facebook    Twitter    Digg   

Poslat emailem

Vytisknout článek


přidejte sem svůj komentář

Nenašli jste zde přesně to, co jste hledali? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
Ke svému dotazu použijte tento formulář.


Jméno
E-mail
Nadpis
Komentář
Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
Připojit fotku
přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.

zajímavé články
zaměření článku


PŘISPĚJTE NA PROVOZ TOHOTO WEBU


Jakákoliv částka od Vás nám do budoucna pomůže připravit nový a zajímavý obsah.
Uděláte nám velkou radost, když nám pošlete příspěvek na nový obsah.

Číslo účtu je 2901151489/2010

Variabilní symbol: 223311

Za každý příspěvek Vám z celého srdce děkuje tým webu ČeskáOrdinace.cz.


SiteMAP | RSS