Uměla sladidla a ochucovadla

Doplňky stravy a léky

Zveřejněno dne 8.6.2013

Současná společnost trpí kvůli své lásce k cukru. Proto vědci vyvinuli syntetická umělá sladidla a ochucovadla. Tato umělá sladidla nám mohou přinášet stejnou radost jako cukr, a navíc jsou bez kalorií a podle výzkumů nezpůsobují nebezpečné účinky vzhledem k inzulínu a triglyceridové formaci. Ideální sladidla jsou z větší části přírodní a jsou jen minimálně upravovaná. Mezi tato sladidla patří například organický cukr, surový med, javorový sirup a mnoho dalších. Umělá sladidla jsou vyráběna v laboratořích, kde dochází k masivnímu zpracování. Výrobky s umělými neboli náhradními sladidly jsou vyhledávány hlavně ze dvou důvodů: buď ze zdravotních (zejména při cukrovce), anebo kvůli tomu, že člověk chce zhubnout a snížit množství přijímaných kalorií. Umělá sladidla skutečně neobsahují žádné kalorie, a to je také hlavní důvod, proč se používají. Neznamená to však, že by umělá sladidla byla zdravá, nebo dokonce zdraví nějak prospěšná. O jejich zdravotní (ne)závadnosti se přou lékaři, odborníci na zdravou výživu a biopotraviny a další specialisté na výživu.



Sladidla

Sladidla jsou látky, které „udělují“ potravinám sladkou chuť a které nepatří mezi monosacharidy a disacharidy. Jedním z nejznámějších a nejpoužívanějších sladidel je aspartam E 951 a sacharin E 954. Kvůli lepší výsledné chuti se velmi často používají ve směsích, a to nejčastěji s acesulfamem K (E 950) nebo s kyselinou cyklámovou a její vápenatou a sodnou solí. Uvedené látky jsou používány s cílem dát potravinám sladkou chuť, nebo k přípravě stolních sladidel. Každé stolní sladidlo musí být označeno: „Stolní sladidlo na bázi...“ (následuje uvedení názvu sladidla). Největším odběratelem sladidel je nápojový průmysl. Ale setkat se s nimi můžeme téměř ve všech potravinách se sníženou energetickou hodnotou, například u trvanlivého pečiva, cukrovinek, džemů, rosolů, mražených krémů či žvýkaček. Sladidla nesmějí být používána v potravinách pro kojence a malé děti, včetně potravin pro zvláštní lékařské účely určené pro kojence a malé děti.


Druhy sladidel

Aspartam

Aspartam je až 200krát sladší než cukr. Skládá se z fenylalaninu (50 %), kyseliny aspartové (40 %) a metanolu (10 %). Přebytek fenylalaninu způsobuje narušení normální hladiny serotoninu v nervovém systému. Narušení hladiny serotoninu vede k depresím, emocionálním a psychotickým poruchám. Jedinci používající aspartam dlouhodobě mohou trpět zvýšenou hladinou fenylalaninu.

Kyselina aspartová

Jedná se o excitotoxin, který rozrušuje a ničí buňky. Metanol patří také mezi neurotoxiny a jeho absorpce je zvýšena, pokud dojde k zahřátí aspartamu na 86 °C. Jakmile dojde k takovému zahřátí metanolu, dochází k přeměně na formaldehyd, který škodí nervovému systému a je velmi karcinogenní (rakovinotvorný).

Acesulfam draselný

Jedná se o umělé sladidlo, které je častokrát mícháno s jinými umělými sladidly. U tohoto sladidla byla prokázána stimulace sekrece inzulínu, i když nedošlo ke zvýšení hladiny inzulínu v krvi. Zvýšená hladina inzulínu zvyšuje zánětlivost a omezuje imunitu. Toto umělé sladidlo nezvyšuje hladinu cukru v krvi, zároveň však nezvyšuje inzulínovou reakci, čímž dochází ke stimulaci reaktivní hypoglykémie. Zároveň může být spojováno s leukémií, rakovinou prsu a chronickým onemocněním dýchacích cest.

Sukralóza

Toto umělé sladidlo je uváděno na trh způsobem, jako by se jednalo o přírodní cukr. Nicméně je zpracováno společně se třemi atomy chloru, které poškozují mikroflóru lidských střev. Stručně řečeno, jedná se o chlorovaný cukr. A právě kvůli obsaženému chloru může poškodit lidská střeva a střevní mikroflóru. Jakmile dojde k takovýmto poruchám, může vzniknout například Candida, syndrom dráždivého tračníku, ulcerózní kolitida, Crohnova choroba, obezita a kachexie.

Benzoát sodný

Benzoát sodný je sodná sůl kyseliny benzoové (benzenkarboxylové). Bílý prášek, dobře rozpustný ve vodě, se používá jako konzervant především v kyselém prostředí, kde zamezuje množení kvasinek a plísní. Vyskytuje se i v přírodě, například v brusinkách, švestkách, skořici, ve zralém hřebíčku a jablkách. Benzoát sodný najdeme často v nealkoholických nápojích, sterilovaných okurkách, omáčkách a ovocných džusech, džemech, sýrech, ovocných salátech, margarínech, balených treskách a v dalších potravinách. Můžeme se s ním setkat také v kosmetických a hygienických přípravcích, například v zubní pastě, šamponech, deodorantech nebo různých krémech s pH nižším než 4. Pro své antikorozivní účinky se velká část produkce používá jako přísada do nemrznoucích směsí pro automobily. V kombinaci s kyselinou askorbovou a benzoanem draselným může vytvořit benzen, který je znám jako karcinogen. Celý proces pak mohou urychlit podmínky skladování potravin jako teplo a světlo. Existuje silné podezření, že způsobuje dětskou hyperaktivitu, obzvlášť v kombinaci s umělými barvivy. U citlivých lidí nebo lidí s chronickým astmatem či kopřivkou může vyvolávat nebo zhoršit jejich příznaky. Reakce bývá silnější v případě kombinace s jinými látkami, například s tartrazinem. Dle některých zdrojů může benzoan poškozovat strukturu DNA a tím vyvolávat některé dědičné choroby (Parkinsonova choroba).

Glutaman sodný

Sodná sůl kyseliny L-glutamové. Bývá označován zkratkou MSG (monosodium glutamate). Bílá krystalická látka bez vůně, ale s charakteristickou masovou chutí. Pro tuto chuť se ujal i další název „umami“. Glutaman se nachází v lidském těle vázaný ve formě bílkovin a v menším množství volně ve svalech, mozku, orgánech, krevní plazmě. Zajišťuje nejrůznější funkce organismu, například v mozku funguje jako hlavní excitační přenašeč nervových vzruchů, reguluje procesy učení a paměti, přenos bolestivých podnětů i koordinaci pohybů. V přírodě se nachází v některých houbách a mořských řasách, ve zralých rajčatech, v sójových bobech. V potravinářském průmyslu je glutaman sodný nejvíce používaným dochucovadlem – látkou zvýrazňující chuť a vůni. Je hojně používán i v asijské kuchyni. Dodává potravinám výraznou masovou chuť. Používá se hojně v mnoha kořenících směsích, sójových omáčkách, instantních pokrmech (polévky a omáčky), v konzervovaných jídlech (zejména zelenina), hotových balených jídlech. Dále v masných výrobcích, výrobcích z ryb, v uzeninách a některých sýrech. Je přidáván do různých alkoholických nápojů. Je součástí mnoha aromat (smažené brambůrky, slané pochutiny) a slouží jako náhrada soli. Jeho přítomnost byla zjištěna i v ovoci a zelenině a bramborách, protože byl složkou hnojiva. Je používán do některých pesticidních a fungicidních postřiků a vosků na ovoce. Glutaman sodný je také látka využívaná farmaceutickým průmyslem. Nachází se v mnoha volně prodejných lécích. Je složkou některých očkovacích látek. Používá se ve vlasové kosmetice (šampóny, trvalá ondulace). Glutaman sodný tvoří rovněž přísadu do stravy pro psy a kočky.

Autor: © Jakub Vinš
Foto:
© fanaspartam

referenční odkaz

VINŠ, Jakub. Uměla sladidla a ochucovadla [online]. ČeskáOrdinace.cz, 2013-06-08. Dostupné online.

Sdílejte tento článek se svými přáteli:

Facebook    Twitter    Digg   

Poslat emailem

Vytisknout článek


přidejte sem svůj komentář

Nenašli jste zde přesně to, co jste hledali? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
Ke svému dotazu použijte tento formulář.


Jméno
E-mail
Nadpis
Komentář
Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
Připojit fotku
přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.

zajímavé články



Sitemap | RSS