Ucpaná krkavice

Nemoci

Zveřejněno dne 14.5.2016

Krkavice, též karotida, či přesněji společná karotida (arteria carotis communis), je největší krční tepna. Levá společná karotida vychází přímo z oblouku aorty, pravá krkavice vyúsťuje z hlavopažního kmene. Proto je pravá karotida kratší, a to právě o délku hlavopažního kmene. Krkavice zásobuje krví velkou část mozku, hlavy a krku.



Stenóza karotidy

Obě krkavice stoupají podél boků průdušnice a jícnu za štítnou žlázou. V oblasti za horním okrajem štítné chrupavky se dělí na karotidu zevní a na karotidu vnitřní. Zevní karotida zásobuje především oblast krku a hlavy vyjma mozku. Vnitřní karotida vstupuje do lebeční dutiny a zásobuje velkou část mozku a oko. Krkavice slouží velmi často k měření pulzu (lze jej nahmatat po stranách hrtanu), zjišťuje se obvykle u lidí v hlubším bezvědomí nebo u lidí v kritickém stavu, kdy je pulz na zápěstní tepně slabý nebo nehmatný. Krční tepny jsou velmi důležité pro přívod krve do mozku. Pokud má mozek krve nedostatek (k čemuž dochází při zúžení krční tepny), může dojít ke vzniku mozkové mrtvice (cévní mozkové příhody). Mezi hlavní rizikové faktory pro vznik stenózy karotidy patří kouření, cukrovka (diabetes mellitus), vysoký krevní tlak (hypertenze), vysoká hladina cholesterolu v krvi, obezita a nedostatek pohybu.


Příznaky ucpané krkavice

Ucpaná krční tepna se projevuje ochrnutím či brněním poloviny těla, poruchami řeči či náhle vzniklou poruchou zraku (dočasná slepota). Navíc zúžení krční tepny nemocného ohrožuje oddrolením části plátu (který zúžení způsobuje) a jeho „vmetením“ (embolií) do mozku, čímž může vzniknout rovněž mozková mrtvice.

Jak vypadá bolest při ucpané krkavici

Příznaky onemocnění karotid se do určitého stadia nemusí projevit vůbec, bývají spíše jen náhodným nálezem. Prvními příznaky může být náhlé oslabení tváře, horní nebo dolní končetiny na jedné polovině těla, náhlá porucha řeči nebo rozumění řeči, porucha zraku u jednoho nebo obou očí, náhlá porucha rovnováhy, nemožnost chůze. Mezi velmi vážné příznaky patří malá mrtvice, což je jakési varování, že krkavice je zúžená a že hrozí další stadium, tedy velká mozková mrtvice, což může mít fatální následky.

Projevy mrtvice jsou velmi rozmanité, od téměř bezpříznakového stavu až po závažný stav končící smrtí. Závažnější příhoda se obvykle projevuje ztrátou vědomí a závažnou poruchou hybnosti, nejčastěji jednostranným ochrnutím. Pacient může mít také poruchy citlivosti, poruchy mozkové či okohybné inervace, může zvracet, mít bolesti hlavy a další příznaky. Neurologické projevy i jejich průběh jsou u jednotlivých pacientů velmi rozmanité, společné je však to, že jsou vždy náhlé a jde o závažný stav. Pokud je postižena dominantní hemisféra, zůstává pacient na půl těla ochrnutý, není schopen mluvit a má postižené i myšlení. Je-li naopak zasažena nedominantní hemisféra, je u praváka zachována řeč a ztráta hybnosti je na „levostranných“ končetinách, pacient může být schopen psát a podobně. Někdy ale nevnímá levou polovinu těla. Intenzita příznaků závisí na rozsahu postižení mozkové tkáně.


Jak probíhá vyšetření krkavice

V medicíně se používá pro zjištění proudění krve v tepně Dopplerův ultrazvukový průtokoměr („doppler“) – tento přístroj využívá ultrazvuku k měření krevního tlaku a průtoku. Používá se na tepnách krku a dolních končetin většinou právě ke zjištění průchodnosti tepny. Vyšetření probíhá vsedě. Lékař vyšetří krční tepny nejdřív pohledem, pohmatem a poslechem. Potom na krk a ultrazvukovou hlavici nanese trochu gelu. Hlavicí prochází po krčních tepnách. Jejich obraz sleduje na monitoru. Tímto vyšetřením se zjišťuje hlavně tloušťka tepen, jejich průchodnost a plynulost toku krve. Kdyby byly zúžené, mohlo by docházet k nedostatečnému zásobování krve do mozku. Není potřeba žádná speciální příprava a není nutná hospitalizace. V závažných případech se používá magnetická rezonance.


Operace krkavice

Pacienti jsou přijímáni na neurochirurgické oddělení zpravidla 1 den před plánovanou operací. V den příjmu s nimi lékař sepíše přijímací protokol a proběhne veškerá předoperační příprava včetně krátkého vyšetření na magnetickou rezonanci (MR) mozku – takzvaný tunel (pokud k němu nejsou kontraindikace). Operace je nejčastěji plánována na následující den. V případech nutnosti ošetřit pacienty v ohrožení života nebo nutnosti provedení urgentního výkonu je bohužel možné, že bude operace odložena.

Operace se provádí v takzvané svodné anestézii. Při ní je anestetikem (znecitlivující látkou) umrtvena nervová pleteň v oblasti krku, čímž dojde k znecitlivění místa, kde je operace prováděna. Pacient je tak při operaci po celou dobu při vědomí a spolupracuje s operační skupinou. Mezi hlavní výhody tohoto postupu patří nižší riziko komplikací oproti anestézii celkové (s uspáním pacienta) a především možnost spolehlivé monitorace stavu pacienta při dočasném uzavření krční tepny během jejího „čištění” (odstraňování zužujícího plátu). Pacient při uzavření krční tepny počítá (zkouší se stav vědomí a řečové funkce) a mačká gumovou pískací hračku (test hybnosti končetiny). Pokud toleruje uzavření krční tepny beze změny v neurologickém stavu (neupadá do bezvědomí, neobjevuje se porucha řeči, neochrnují končetiny), je možné pokračovat v operaci při uzavřené krční tepně. V opačném případě je nutno zavést dočasný zkrat (shunt), pomocí kterého mozek dostává krev v průběhu odstraňování zúžení na karotidě. Operace trvá přibližně 2 hodiny.

Po operaci je pacient převezen na jednotku intenzivní péče (JIP), kde je pečlivě sledován jeho zdravotní stav a monitorovány tělesné funkce. Zůstává zde zpravidla do druhého dne, pak se přesouvá na standardní lůžkové neurochirurgické oddělení. Druhý den po operaci se z rány odstraní drén, což usnadní mobilizaci pacienta. Rovněž je naplánováno opětovné krátké vyšetření mozku na MR (podobně jako před operací). Pokud vše probíhá bez komplikací, propouští se pacient obvykle do domácího ošetřování 3. nebo 4. pooperační den.

Vážnou komplikací při operaci může být vznik cévní mozkové příhody (mrtvice), která je způsobena oddrolením části plátu zužujícího krční tepnu, nebo méně často nedokrveností mozku během „čištění“ cévy. Cévní mozková příhoda se projeví poruchou hybnosti končetin či řeči, většinou se jedná o dočasné postižení, které se v následujícím období upraví. Může však vzniknout i trvalé postižení, ve výjimečných případech může dojít i k úmrtí pacienta.

Po propuštění se doporučuje pacientovi do 3 dnů návštěva obvodního lékaře, který jej převezme do péče. Stehy se odstraňují zpravidla 10. den po operaci. Velmi důležité je po výkonu dodržovat racionální stravu, nekouřit, omezit alkohol a pravidelně docházet na kontroly krevního tlaku, cholesterolu a krevního cukru k obvodnímu lékaři. Vhodná je i přiměřená tělesná aktivita. Extrémně důležité je užívání takzvané antiagregační terapie (léky na ředění krve, jako je například Anopyrin, Godasal, Ibustrin, Plavix, Ticlid), snižující riziko opětovného zúžení krční tepny (restenózy). Tuto medikaci pacienti užívají po karotické endarterektomii celoživotně.

Na kontroly po operaci pacient přichází do neurochirurgické ambulance poprvé s odstupem 3 měsíců po výkonu a následně pravidelně po 1/2 roce vždy s novým ultrazvukovým vyšetřením karotid („sono“) k eventuálnímu záchytu opětovného zužování tepny. Pokud nedojde k opětovnému zúžení po 2 letech, postačí po této době kontroly s ultrazvukem v místě bydliště v péči spádového neurologa.

Autor: © svevi
Foto:
© Wustl

referenční odkaz

VINŠOVÁ, Světluše. Ucpaná krkavice [online]. ČeskáOrdinace.cz, 2016-05-14. Dostupné online.




Tento článek si během posledních třiceti dnů přečetlo 227 lidí.


Sdílejte tento článek se svými přáteli:

Facebook    Twitter    Digg   

Poslat emailem

Vytisknout článek


přidejte sem svůj komentář

Nenašli jste zde přesně to, co jste hledali? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
Ke svému dotazu použijte tento formulář.


Jméno
E-mail
Nadpis
Komentář
Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
Připojit fotku
přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.

zajímavé články
zaměření článku



Sitemap | RSS