Typy deprese

Imunita a prevence

Zveřejněno dne 30.6.2013

Deprese je psychický stav projevující se dlouhodobě pokleslou náladou jedince. Dotyčný pociťuje často úzkost a osamocenost, pocity bezcennosti nebo viny, malou sebedůvěru, únavu, zhoršené soustředění, má problémy s pozorností. Způsob reakce na tento stav mysli je však silně vázán na typ osobnosti. Dotyčný může být podrážděný, agresivní a zlomyslný, nebo naopak unavený, tichý a klidný. Většinou mizí reakce na radostné podněty a jedinec se může okolí jevit jako cynik. Deprese se léčí antidepresivy, jejich účinek je ovšem diskutabilní. Lidé postižení depresí mají tendenci překračovat povolené denní dávky a často je zapíjejí alkoholem. Kromě alkoholu a cigaret se tito lidé uchylují také k užívání dalších psychotropních a omamných látek, nejčastěji se jedná o marihuanu, v menším měřítku také o tvrdé drogy.



Příznaky deprese

Mezi hlavní psychické příznaky patří smutek, plačtivost, snížené sebevědomí, pocit beznaděje a neschopnost radovat se. Typická je váhavost, nerozhodnost a neustálé omílání určitých myšlenek a přemítání o možnostech, aniž by to mělo nějaký výsledek (takzvaná ruminace). Člověk může být buď apatický (utlumený), nebo naopak úzkostný a agitovaný (vyvíjející neúčelnou zvýšenou aktivitu). Jde-li o úzkostný typ deprese, může úzkost přerůst v takzvaný raptus melancholicus, což je dezorganizované jednání, kdy dotyčný může i fatálně ublížit sobě a/nebo někomu z okolí. Časté jsou hypochondrické představy – pocit dotyčného, že trpí nějakou závažnou, nevyléčitelnou nemocí. Kolem 70 % jedinců v depresi má sebevražedné myšlenky, ale před okolím nebezpečí sebevraždy většinou bagatelizují. 15 % lidí trpících depresí spáchá sebevraždu. Může dojít k takovému zpomalení duševní činnosti (řeči, myšlení, rozhodování a podobně), že to navenek vypadá jako demence. Po odeznění deprese se ale vrací původní mentální výkonnost. Někdy se u deprese objevují bludy (například že si člověk za něco zaslouží trpět nebo že má být po právu odsouzen k smrti) i halucinace (většinou „hlasy“) – pak jde o takzvanou depresi s psychotickými příznaky. Člověk s depresí se často probouzí brzy nad ránem a objevují se u něj takzvaná ranní pesima – návaly extrémně mrzuté nálady po probuzení. K základním somatickým (tělesným) příznakům náleží nechuť k jídlu a související ztráta na váze, zácpa a nezájem o sex.


Příčiny deprese

Na pozadí deprese bývá většinou nevyváženost chemického prostředí v mozku (což se také rádo dědí). Pak stačí dlouhodobý stres, nahromaděné problémy nebo nějaké silné trauma a propukne deprese.

Depresivní poruchy

Depresivní porucha je charakterizována kombinací příznaků, které se střetávají se schopností člověka pracovat, spát, studovat, jíst a užívat si příjemné aktivity. Často se dotyčný člověk cítí smutný, osamělý nebo trpí beznadějí po dobu několika dní. Pro depresi je charakteristická dlouhodobě zhoršená nálada, pocity beznaděje a bezvýchodnosti. Jedinec se přestává zajímat o dřívější příjemné aktivity a přestává z nich mít potěšení, například ztrácí zájem o své koníčky, záliby a sex. Dále dochází ke změně spánku, jedinec zpravidla hůře usíná a brzy se budí, ale může spát i více, než je obvyklé – třeba skoro celý den. Jindy se stává, že člověk nemůže dlouho usnout a jde spát až v 6 hodin ráno. I když dotyčný spí 12 hodin, nenačerpá energii, ale naopak cítí slabost. Podobně je to s chutí k jídlu, která se zpravidla sníží, nemocní hubnou, někdy pro ně i samotné pokrmy ztrácejí chuť. Jindy je naopak chuť k jídlu zvýšená, nemocní přibírají. Tyto poruchy stravování se mohou střídat – určitou dobu jí člověk hodně, jindy málo. Dále dochází k poruchám koncentrace, nemocní se nemohou soustředit na práci, na četbu, často u aktivit dlouho nevydrží. Nemají z aktivity tak velký prožitek jako dříve. Charakteristická je i ztráta energie. Dotyčný cítí, jako by v celém těle žádnou neměl, cítí se velmi slabý. Nemá sílu udělat i tu nejméně náročnou činnost. Mohou se objevit sebevražedné myšlenky. Zhruba 2/3 nemocných prožívají silné úzkostné stavy, které zvyšují riziko sebevraždy. 5–15 % nemocných s depresivní poruchou ukončí svůj život sebevraždou. Deprese se také může projevovat poruchami paměti, kdy nemocný budí dojem dementního člověka. Deprese je vlastně zlomená vůle. Člověk by chtěl, ale nemá dostatek vnitřní ani fyzické energie.


Chronická deprese (dystymie)

Chronická deprese je ta, u níž přetrvávají příznaky onemocnění dlouho dobu a mohou vést ke značným omezením. Tato varianta mívá závažnější sociální důsledky pro rodinné vztahy, mezilidské vztahy a omezuje i profesní uplatnění.

Atypická deprese

Příznaky atypické deprese zahrnují následující:

  • přejídání;
  • časté zaspávání;
  • únavu;
  • extrémní citlivost;
  • výkyvy nálad.

Příčiny atypické deprese zahrnují:

  • stresující událost;
  • genetiku;
  • biochemii;
  • minulé zkušenosti.

Bipolární deprese

Jedná se o bipolární afektivní poruchu, která se projevuje extrémními změnami nálad, vitality, psychických funkcí a někdy i omezující celkovou neschopností „fungovat“. Pacienti s bipolární poruchou mohou trpět sebepoškozováním (sebevražda). Nemoc se projevuje buďto alespoň jednou manickou epizodou (manická psychóza), spíše však střídáním manických a depresivních epizod (bipolární afektivní porucha). Dalšími projevy poruchy může být i rychlý cyklus střídání nálad (více než 4 fáze v jednom roce) či ultrarapidní cyklování (fáze se mnohokrát střídají během dne) a fáze smíšená, kdy pacient zažívá symptomy obou protipólů (mánie i deprese).


Sezónní deprese

Jedná se o sezónní afektivní poruchu neboli depresi, která se vyskytuje každý rok ve stejnou dobu. Obvykle se objevuje na podzim nebo na jaře. Tato porucha vzniká nedostatkem slunečního světla. Nemocný trpí zvýšenou potřebou spánku. Léčba tohoto typu deprese je možná pomocí fototerapie.

Psychotická deprese

Psychotická deprese je na rozdíl od ostatních klinických forem relativně homogennější depresivní poruchou, jejíž léčba spadá vždy do kompetence psychiatra a obvykle vyžaduje hospitalizaci. Psychotická deprese je charakterizována klinicky přítomností psychotických příznaků, zjednodušeně řečeno přítomností bludů (porucha myšlení) nebo halucinací (porucha vnímání) s depresivním obsahem nebo stuporem (strnulost, otupění). Patří k obtížně léčitelným a je častější, než by se obecně předpokládalo. Ve srovnání s nepsychotickou se u psychotické deprese vyskytují častěji relapsy (návraty příznaků) a opakované epizody. Nemocní více využívají zdravotnických služeb. Psychotická deprese vede k větší neschopnosti a je spojena s horším průběhem. Jedná se vždy o závažnou depresi spojenou s biologickými koreláty. Nejčastěji se u psychotické deprese vyskytují bludy nebo jiné příznaky psychózy doprovázené příznaky deprese.

Autor: © Jakub Vinš
Foto:
© Luisca12

referenční odkaz

VINŠ, Jakub. Typy deprese [online]. ČeskáOrdinace.cz, 2013-06-30. Dostupné online.




Tento článek si během posledních třiceti dnů přečetlo 9 lidí.


Sdílejte tento článek se svými přáteli:

Facebook    Twitter    Digg   

Poslat emailem

Vytisknout článek


přidejte sem svůj komentář

Nenašli jste zde přesně to, co jste hledali? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
Ke svému dotazu použijte tento formulář.


Jméno
E-mail
Nadpis
Komentář
Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
Připojit fotku
přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.

zajímavé články
zaměření článku



Sitemap | RSS