Informace od zdravotní sestry

MENU

  

PROSTATA

  

KREVNÍ TLAK

  

CUKROVKA

  

WARFARIN

  
Téma

ATYPICKY AUTISTA KDO TO JE

OBSAH

Atypický autismus

Děti s atypickým autismem mají některé oblasti vývoje méně narušeny než děti s klasickým autismem, může se jednat o lepší sociální či komunikační dovednosti nebo chybí stereotypní zájmy. U těchto dětí se dříve mluvilo o takzvaných autistických rysech. Vývoj dílčích dovedností je u těchto dětí značně nerovnoměrný. Z hlediska náročnosti péče a potřeby intervence se atypický autismus neliší od dětského autismu. Ročně se v České republice narodí zhruba 100 až 150 dětí s atypickým autismem.

Zdroj: Autismus – příčiny a projevy

Diskuze

V diskuzi KREVNI TLAK U DETI 5 10LET se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Emília Novotna.

syn 8let atypicky autista časte bolesti hlavy a unava jaky je správnya hodnota krevniho tlaku?děkuju

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Krevni tlak u deti 5 10let

Příznaky autismu u dospělých

Autismus se u dospělých projevuje takzvanými verbálními automatismy. To znamená, že autista stále opakuje tytéž fráze nebo otázky, na které si sám odpovídá nebo na ně vyžaduje od okolí zcela konkrétní odpověď. Autisté také často opakují slova, která vysloví někdo jiný. Obvykle provádějí stereotypní pohyby (například kolébání se, mávání, přecházení po místnosti sem a tam). Mezi další charakteristické příznaky autismu patří omezení představivosti, stereotypnost zájmů. Autisté méně rozumí symbolům, abstrakci, schází jim schopnost empatie a spontánního chování. Jejich chování může být strojové. Častěji se vyskytuje tato porucha u chlapců, může přetrvávat až do dospělosti a inteligence nemusí být narušena.

Autismus má nekonečné množství variací a nelze paušalizovat jeho projevy v dospělosti, jde o výčet obecných charakteristik.

Zdroj: Autismus – příčiny a projevy

Diskuze

V diskuzi HEXAVAKCÍNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Beran.

Dva dny po naočkování syn začal nepřetržitě křičet a dnes je mu 12 roků a je plně invalidní autista!

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Hexavakcína

Barvení vlasů po chemoterapii

Při imunosupresivní léčbě často dochází ke ztrátě vlasů, které se po skončení chemoterapie znovu obnoví. Obnova je však pomalá a je třeba hýčkat každý vlásek. Proto i při jejich barvení je třeba dbát zvýšené opatrnosti a v domácích podmínkách zvolit raději tónování. Barvení vlasů po chemoterapii je možné, ale měl by ho provést profi kadeřník, neboť hrozí, že barva bude reagovat s novými vlasy a pokožkou atypicky. Může vlasy popálit nebo chytnout do špatného odstínu nebo vyvolat neočekávanou, alergickou reakci a proto je lepší mít odborníka při ruce.

Zdroj: Barvení vlasů nebo raději tónování

Diskuze

V diskuzi VNITŘNÍ PÁSOVÝ OPAR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.

Ano, hrozné bolesti, záněty nervů, zimnice, zvýšená teplota,bolest hlavy,břicha...Bez výsevu nikdo nevěří...
Na zdravotnickém serveru zdraví.euro je uvedeno, cituji: Herpes zoster může mít i zcela atypický klinický obraz, kdy probíhá bez bolestí nebo bez výsevu puchýřků...
To by si měli lékaři přečíst...

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Viera.

Existuje, jedná sa o herpes sine herpete, diagnostikuje sa na základe sledovania protilátok virusu varicella zoster v krvi. Spôsobuje ukrutné neuralgie, trpím tým už štvrtý rok. Zistila mi to skúsená infektologička. Niektorí í lekári sa tým nezaoberajú. Je to zriedkavé ochorenie, ale existuje. Trpím nezmieriteľmými bolesťami v oblasti krčnej a hrudnej chrbtice, niekedy mávam bolesti na hrudi, pichanie v ušiach, pískanie v ušiach, pálenie pravej polovice tela. Vždy cez leto sa mi prechodne stav zlepší a na jeseň sa mi to ochorenie znova rozbehne. Trvalo veľmi dlho, kým mi toto ochorenie diagnostikovali.

Zdroj: diskuze Vnitřní pásový opar

Projevy autismu u dvouletého dítěte

Podezření na autismus je možné získat v případě, že dítě vůbec nereaguje na své jméno, vyjadřuje se především křikem, má opožděný vývoj řeči nebo je jeho řeč zvláštní. K dalším projevům řadíme nedostatečnou reakci na pokyny, dítě může působit dojmem, že neslyší, ale sluch má dobrý, autista nemá oční kontakt, neukazuje na věci, není schopen zamávat na rozloučenou.

Obvykle používá méně než 15 slov. Slova se objevují a zase mizí. Gesta se nerozvíjí, dítě jen výjimečně ukáže na předmět. Obvykle rozezná rodiče od ostatních, ale city projevuje jen omezeně. Je-li požádáno, může dát pusu nebo někoho poplácat, je to však automatické gesto. K ostatním dospělým se chová lhostejně. Může se objevit silný strach. Dává přednost samotě. Má malý zájem o okolí a jeho zkoumání. Neobvykle používá hračky (točení, řazení předmětů).

Zdroj: Autismus – příčiny a projevy

Trvalá změna barvy nehtu

Když nehet vyrůstá z nehtového lůžka zbarvený nejčastěji do hněda, neznamená to ještě onemocnění plísní. V tomto případě došlo k poruše v místech vzniku nehtu, kde chybně dochází k přimíchávání hnědého barviva ke kolagenu. Normálně je tento efekt přítomen ve vlasovém kořínku, kde zbarvuje vlasy. Sloučení kolagenu s barvivem způsobí trvalé změny nehtu, který je neprůhledný a často deformovaný pruhy nebo vlnkami rovnoběžnými se směrem růstu. Někdy může mít takový nehet atypický růst a kroutit se dolů, což může znesnadňovat čištění a předcházení plísni. U takto postižených nehtů na nohou se doporučuje přenechat jejich údržbu pedikérce, protože ona může nehet prohlédnout a identifikovat nejrychleji nějaký problém. Samovyšetření nehtu je totiž velmi stíženo tím, že je nehet neprůhledný a není tak vidět na nehtovou ploténku. U otylých lidí pak omezená pohyblivost může znemožnit prohlédnutí nehtu zcela.

Zdroj: Jak bojovat s plísní nehtů na nohou

Formy autismu

Autismus má široké spektrum různě se projevujících příznaků. Prakticky nelze najít dva jedince postižené autismem se stejně se projevujícími příznaky. Postižené děti často nerozumí tomu, co vidí nebo slyší, duševní vývoj dítěte je narušen především v oblasti komunikace, sociální interakce a představivosti. Postižení jedinci reagují na různé podněty atypicky ve srovnání se zdravými lidmi.

V sociálních dovednostech se nemocní autismem jeví při komunikaci s jinou osobou často neobratní, mohou mít pro ostatní lidi kolem podivné připomínky, reakce mohou působit až útočně. Komunikace se může také zdát naprosto nesynchronizovaná s ostatními účastníky diskuze. Autisté často působí jakoby bez zájmu o ostatní osoby kolem, neudrží oční kontakt s druhou osobou. Často také nechápou, že se s nimi druhá osoba pokouší navázat kontakt, nechápou určité narážky, vtipy a podobně. Někteří autisté naopak mohou mít zvýšený zájem komunikovat s určitou konkrétní osobou, ale s ostatními lidmi nemají dostatek sociálních schopností, aby se zapojili.

Co se týče empatie, autisté se neumí vcítit do pocitů ostatních osob. Zdravé osobě se může při komunikaci s autistou zdát, že komunikuje pouze jednosměrně, nedostává adekvátní odpověď. Pokud je autista zaujat nějakým konkrétním tématem, často je schopen velmi dlouze o tom hovořit, ale daná komunikace postrádá dostatek nápadů, myšlenek nebo pocitů ve srovnání s komunikací se zdravou osobou. Většina autistických dětí nemá ráda intimní kontakt, jako je mazlení, tulení se, hlazení a podobně. Vlastnosti autistů se neprojevují u všech nemocných jedinců, každý autista je velmi specifický. Někteří autisté naopak velmi rádi objímají, ale většinou pouze osoby jim nejbližší (rodiče, sourozence, prarodiče, učitele a podobně). Mnoho autistů špatně reaguje na hluk, nečekané zvuky nebo světlo. Nepříjemné pro ně může být i setkání s některými pachy nebo náhlé změny okolní teploty. Odborníci se většinou shodují, že problém nebývá v konkrétním hluku či pachu, ale v momentu překvapení, který autisté často velmi špatně snáší. Autisté většinou upřednostňují se na danou novou situaci předem připravit.

Děti s těžší formou autismu nemluví vůbec. Typické je časté opakování stejného slova nebo fráze. Stejně tak autisté rádi opakují stejné situace, mají rádi rutinní události a zvyky. Často opakují i stejné pohyby (příkladem je kreslení stále stejného obrázku znovu a znovu).

Vývoj autistického dítěte probíhá odlišně ve srovnání se zdravým jedincem. Kognitivní (pohybové) dovednosti nemusí být postiženy, ale sociální a jazykové jsou většinou opožděné nebo postižené. Slovní zásoba může být omezená. Některé děti trpí i motorickým postižením. Učení u autistických dětí bývá dost nepředvídatelné, některé dovednosti se naučí rychleji než zdravé děti, jiné se naopak nejsou schopné naučit vůbec. Častou vlastností autistů jsou tiky (nechtěné pravidelné pohyby). Postižený si je většinou vůbec neuvědomuje. Může jít o jednoduché záškuby až po složité, opakující se pohyby.

U autistů se vyskytuje řada vlastností nebo příznaků jako echolálie (opakování toho, co autista slyší), používání planých monologů, vytváření imaginárních přátel, sebepoškozování, záchvaty vzteku, sebelítost, stereotyp a další. Děti také velmi často neslyší na svoje jméno. Neumí si osobně spojit jméno s vlastní osobou. Typické také je, že autisté neumí používat úsměv, často si pozornost vynucují křikem a afektem.

Světová zdravotnická organizace WHO rozděluje autistické poruchy do tří základních kategorií:

  • klasický autismus;
  • atypický autismus (některé oblasti vývoje nejsou tolik postiženy jako u klasického autismu);
  • Aspergerův syndrom (má mnoho společných znaků s autismem, jedinci ale kromě některých poruch chování působí zdravě).

Při jakémkoliv podezření je vhodné navštívit nejprve dětského praktického lékaře, který může doporučit neurologické nebo psychiatrické vyšetření. Vhodné je vždy dítě důkladně vyšetřit také interně, aby nedošlo k záměně s jiným závažným onemocněním. Dobré je vždy preventivně odebrat krevní vzorek a vzorek moči. V případě neurologického vyšetření neurolog může navrhnout vyšetření mozku, ke kterému řadíme CT vyšetření nebo MRI (magnetickou rezonanci), tato vyšetření by odhalila případný nádor nebo jiné strukturální změny v centrálním nervovém systému, které by mohly ovlivňovat chování dítěte.

Důležité je psychologické nebo psychiatrické vyšetření a vyšetřit stav vývoje dítěte a porovnat ho s průměrem dětské populace. Celkově se pak autismus diagnostikuje na základě projevů chování dítěte. K diagnostickým metodám se řadí také psychotesty. Naprosto nezbytná je zkušenost diagnostikujícího lékaře, přesto se názory několika oborníků na jednoho pacienta mohou diametrálně lišit. U diagnostiky dospělých nemocných se pak používají odlišné testové sady ve srovnání s dětskými. Někteří odborníci také používají další speciální vyšetřovací metody, jako je EEG, analýza motoriky nebo hladina metaloproteinů.

Autismus je nevyléčitelné onemocnění. Jde o psychomotorické poškození a poškození centrální nervové soustavy. V dnešní době stále probíhá řada testů a výzkumů, které by pomohly s léčbou autismu. Jednou z nich je dekompresní (přetlaková) komora, další pak son-rise program nebo motorické cvičení Vojtovy metody. Nutná je i profesionální pedagogická péče, kdy děti většinou navštěvují speciální třídy se správně specializovanými učiteli a asistenty. Jak už bylo řečeno, autismus je nevyléčitelné onemocnění, které provází postiženého jedince celý život, ale profesionální pomoc může život autistovi mnohonásobně zjednodušit. Základem je pokusit se autistu co nejvíce osamostatnit a zapojit do běžného života a aktivit s ním spojenými, případně do lidské společnosti.

Vyškolení pedagogové často používají metody strukturovaného učení, kdy je jejich cílem natrénovat funkční komunikaci. Vždy je důležitý individuální přístup. Nutné je také zapojit celou rodinu autisty, je nezbytné, aby členové rodiny pochopili, co to autismus je, a postiženého člena přijali a snažili se mu také co nejvíce pomoct. Autisté se tak poměrně rychle učí novým úkolům a mnoho z nich dokáže žít šťastný a plnohodnotný život. Speciální výchova tedy dokáže zmírnit problematické chování autisty, jako je agresivita, záchvaty vzteku nebo sebezraňování. Tvrdí se, že je možné také zvýšit o několik stupňů IQ autisty.

Ačkoliv se autisté někdy neumí přesně vyjádřit nebo prosadit, jsou to lidské bytosti stejně jako ostatní zdraví lidé. Autista cítí lásku, štěstí, smutek i bolest jako my všichni ostatní.

Zdroj: Autismus – příčiny a projevy

První příznaky dny

Příznaky onemocnění dnou se mohou projevovat velmi atypicky, patří mezi ně:

  • potíže s trávením (pálení žáhy, průjem, pálení v okolí konečníku);
  • bolesti svalů;
  • bolesti nervů;
  • bolesti hlavy až migréna;
  • změny na kůži (deformace nehtů, ekzém);
  • poruchy zraku.

Diagnostika onemocnění se o tyto příznaky z velké části opírá. Z testů se zjišťuje především zvýšená hladina kyseliny močové v krvi (nemusí být přítomná vždy) a nález urátových krystalů v tekutině obklopující kloub.

K projevení příznaků dny může dojít náhle, obvykle při dietetické chybě. S dnou se nejčastěji setkáte v období zabijaček a ve chvíli, kdy je člověk hodně ve stresu.

U mužů se tato nemoc objevuje okolo 40. roku věku, u žen pak okolo 50. roku věku, obvykle v souvislosti s klimakteriem.

Mezi rizikové faktory patří především:

  • konzumace tučných jídel;
  • pravidelné pití alkoholu;
  • nedostatečný pitný režim;
  • nedostatek pohybu;
  • nadváha;
  • vrozený defekt metabolismu purinů;
  • zvýšená tvorba kyseliny močové (metabolické poruchy při její syntéze);
  • nedostatečné vylučování kyseliny močové ledvinami (porucha ledvin);
  • užívání některých léků (diuretika).

Zdroj: Dna - příznaky

Dysgrafie u dětí

Má-li vaše dítě potíže s písemným projevem, může se jednat o dysgrafii – specifickou vývojovou poruchu psaní. U dysgrafie dětí se můžeme setkat s různými dysgrafickými chybami. Její projevy se různí od dítěte k dítěti. Dysgrafie se odráží ve zrakovém vnímání, prostorové orientaci, paměti, představivosti, pozornosti nebo smyslu pro rytmus. Pro dysgrafiky je obtížné převádět sluchové a zrakové vjemy do grafické podoby. Narušuje například koncentraci dítěte na obsahovou a gramatickou stránku písemného projevu, protože už samotný proces psaní stojí dítě velké úsilí.

U dětí s dysgrafií se objevují následující chyby v psaní: obecně nečitelné písmo, a to i přes dostatečný čas a pozornost věnovaný danému úkolu, tendence směšovat psací a tiskací písmo, nepravidelná velikost písmen, nerovnost linií, nerovnoměrný sklon, mnohdy neschopnost držet se při psaní řádků, nedopsaná slova nebo písmena, vynechávání slov v souvislém textu, nepravidelná hustota mezi slovy a písmeny, atypický úchop psacího náčiní nebo křečovitý úchop prstů ve špetce s prolomeným ukazovákem, ačkoliv ruka se nám jeví celkově uvolněně, výrazně pomalé tempo práce, neskonalé úsilí pře veškerém písemném projevu, diktování si polohlasem sledu písmen, bedlivé pozorování vlastní píšící ruky, zvláštní držení těla při psaní.

Zdroj: Dysgrafie

Bolest hlavy u dětí

Hlava může bolet v kterémkoli věku, třeba i kojence. Dokonce už děti zhruba od deseti let věku mohou mít klasickou migrenózní bolest hlavy včetně aury a ostatních příznaků. Migréna se může projevovat atypicky – jako bolesti břicha, výpady zorného pole nebo potíže s řečí. Není však důvod, proč by děti hlava neměla bolet při akutním zánětu dutin stejně jako dospělé, při nekorigované oční vadě, po úrazu nebo při počínajícím zánětu mozkových blan.

S bolestí hlavy se setkáváme většinou u dětí školního věku, ale ani u mladších není výjimkou. Většinou nemá organický podklad, děti jsou totiž nesmírně citlivé a vnímavé, napodobují své rodiče a často opakují vše, co doma uslyší, včetně stížnosti některého z nich, že ho bolí hlava. Dítě může být jen unavené, trpět nedostatkem spánku, tekutin, ale může také velmi intenzivně prožívat konfliktní situace v rodině nebo ve škole.

Celá řada onemocnění může začít právě bolestí hlavy – počínaje virovým infektem, dětskou neurózou, chudokrevností, chybným stravovacím a pitným režimem až po závažné choroby různých orgánů. Proto situaci nepodceňujte, nevyvine-li se virový či jiný infekt, nemá smysl bolest hlavy tlumit, je třeba hledat příčinu, tj. navštívit dětského lékaře. Stesky dětí by tedy neměly být brány na lehkou váhu a jejich bolestem hlavy by se měla věnovat stejná pozornost jako třeba zvýšené teplotě nebo píchání v uchu.

Zdroj: Bolest hlavy

Příznak infarktu

Infarkt myokardu je projev ischemické choroby srdeční a ta je projevem aterosklerózy.

Charakteristickým příznakem je bolest na hrudi, která je u infarktu poměrně specifická: Bývá lokalizovaná za celou hrudní kostí, je svíravá až pálivá a často doprovázená pocitem tísně. Bolest nezávisí na poloze těla ani na dýchání, může se podobat bolesti u anginy pectoris, ale liší se větší intenzitou a délkou trvání. Může vyzařovat do dolní čelisti nebo do horních končetin, zejména do levé paže, projevuje se jako bolest levé ruky, někdy se objeatypicky mezi lopatkami nebo v nadbřišku. Podezření na probíhající infarkt vyvolává přetrvávání bolesti déle než 10 minut.

Pacienti dva či tři týdny před infarktem pociťují při zátěži bolest nebo tlak na hrudníku, někdy mají pocit brnění v levé ruce, které je většinou vázané na zátěž a v klidu ustupuje.

Akutní infarkt myokardu začíná v okamžiku, kdy se věnčitá tepna krevní sraženinou úplně uzavře a příslušná část srdečního svalu přestane dostávat okysličenou krev. Nedokrvená část myokardu začne odumírat již po 20 minutách. Nekróza pak postupuje v ohrožené oblasti od vrstev pod srdeční nitroblánou na povrch srdce – k vrstvám ležícím pod osrdečníkem.

V akutní fázi onemocnění je zásadním faktorem čas! Proto je nutné při vzniku výše uvedených symptomů vždy co nejdříve kontaktovat zdravotnickou záchrannou službu na telefonu 155 (nebo 112), kde je operátorem školený zdravotník. Během 15 minut by měl k pacientovi dorazit vůz rychlé lékařské pomoci, vybavený EKG pro správné stanovení diagnózy a přístroji pro zajištění základní resuscitační péče, včetně zevní kardiostimulace. I když jde o minuty, rozhodně by postižený člověk neměl sednout do auta a jet pro pomoc sám! V akutní fázi infarktu totiž kdykoliv hrozí život ohrožující arytmie nebo jiná komplikace. Čím déle postižený člověk vyčkává, tím více se zbavuje možnosti zachránit většinu srdečního svalu a tím horší má prognózu.

Co dělat, jak si pomoci:

  • Při jakémkoliv podezření na akutní infarkt myokardu volejte rychlou záchrannou službu 155 (nebo 112).
  • Během čekání na sanitku se snažte být v klidu — fyzickém i psychickém!
  • Nechoďte, posaďte se nebo si lehněte a podložte si záda, aby se vám lépe dýchalo.
  • Vezměte si tabletu anopyrinu, případně léky (nitráty), které užíváte.

Zdroj: Brnění levé ruky

Příznaky infarktu

Infarkt myokardu postihuje častěji muže než ženy a více se objevuje se stoupajícím věkem, i když výjimkou nejsou ani čtyřicátníci.

Příznaky

Je to především náhle vzniklá bolest na hrudi, která je u infarktu poměrně specifická – bývá lokalizovaná za celou hrudní kostí, je svíravá až pálivá a často doprovázená pocitem tísně. Může vyzařovat do dolní čelisti nebo do horních končetin, zejména do levé paže, někdy se objeatypicky mezi lopatkami nebo v nadbřišku. Podezření na probíhající infarkt vyvolává přetrvávání bolesti déle než 10 minut.

Druhým nejčastějším příznakem je dušnost. Relativně často se přidávají další příznaky, jako jsou pocit úzkosti, strachu, opocení, bušení srdce nebo pocit na zvracení.

Primární příznaky

Bolest v hrudi: Jde o nejčastější příznak a objevuje se především u mužů. V případě srdečního infarktu se bolest objeví zejména ve střední oblasti hrudníku, s jemným vyzařováním doleva. Bolest často zasáhne i žaludek, a proto se může stát, že si nemocný dává do souvislosti příznaky infarktu se špatným trávením.

Pocit tlaku v hrudi: Typickým příznakem srdečního infarktu je tlaková bolest, která se objevuje uprostřed hrudníku, trvá jednu dvě minuty a pravidelně se vrací.

Studený pot: Mezi charakteristické znaky patří rychle se objevující studený pot. Pokud se tento příznak objeví během sportu, může ho způsobit i jiné onemocnění, ale pokud se objeví v době klidu, s velkou pravděpodobností se jedná o srdeční záchvat.

Bolesti paží: Objevují se většinou u mužů, jsou vyzařovány z hrudníku a směřují k levému rameni, někdy k oběma ramenům, nebo mohou zasahovat i loket. Bolest může být stálá nebo dočasná a může vyzařovat ke krku, k dolní čelisti nebo i k žaludku. Bolesti hrudníku a paží mohou být bezprostředním příznakem infarktu, a proto je berte vážně!

Potíže s dýcháním, dušnost: Potíže s dýcháním mohou poukazovat i na jiná onemocnění, například na astma nebo na plicní problémy. Pokud se objevují společně s bolestmi hrudníku, je větší riziko vzniku srdečního infarktu.

Další varovné znaky

Závratě, ztráta rovnováhy: Dalším symptomem, a to přímo před záchvatem, jsou závratě, často spojené se ztrátou rovnováhy, které mohou vést k bezvědomí. Důvodem je porucha krevního oběhu, která způsobuje nedostatek kyslíku v mozku.

Nadýmání, otoky: Nedostatečná činnost srdce způsobuje hromadění tekutin v organismu. Pokud náhle dojde k otokům kotníků, lýtek nebo cítíme nadýmání, okamžitě vyhledejme odborného lékaře.

Čím více příznaků se najednou objeví, tím větší je pravděpodobnost, že se vyvinul infarkt.

Zdroj: Jaký je tlak při infarktu

Příčiny

Pokud naleznete v exkrementech svého psa červenou příměs, není třeba hned panikařit. Krev ve stolici se čas od času vyskytne u každého psa.

Při zpozorování krve v psích exkrementech si vždy musíme uvědomit, zda se jedná o dospělého psa, nebo o štěně. Pokud máte dospělého psa, zamyslete se, jestli má v pořádku všechna očkování a jestli je pravidelně odčervován. Pokud ano, nemusíte se bát a pouze pozorujte, jestli se při příštím vyprazdňování střev krev náhodou neobjeví znovu. Jestli jste ale na některé očkování zapomněli nebo jste majitelem štěněte, které ještě není dostatečně očkováním imunizováno, kontaktujte svého veterináře.

Pokud je krev jasně zabarvená a exkrement atypicky nepáchne, jde nejspíš o problém až na samém konci trávicího traktu. Příčinou je nejspíš prasklá cévka v okolí konečníku, která nesnesla zvýšený nápor. Čas od času je tento stav běžný. Nezřídka k němu dochází například při výměně značky granulí. Častá poranění okolí konečníku se však mohou jednoho dne zvrtnout v závažný problém. K veterináři také zamiřte, pokud se zároveň s krví ve stolici objeví i zvýšená teplota nebo bolesti břicha. Varovná může být i nadměrná žízeň nebo naopak úplná nechuť k jídlu a vodě. Pokud je to možné, zajistěte vzorek stolice a navštivte veterináře co nejdříve.

Tmavě hnědé až černé zabarvení stolice, která navíc nepříjemně páchne, bohužel signalizuje mnohem vážnější zdravotní problém. Ke krvácení totiž dochází v horní části tračníku a ven se už krev dostává částečně strávená, což vyvolává ten nepříjemný zápach. Důvodů pro tento stav může být hodně, a ne všechny jsou vážné, avšak bez veterinářské pomoci to nelze určit. Veterinárního lékaře proto vyhledejte co nejdříve a rozhodně s sebou vezměte i vzorek stolice. Částečně natrávená krev ve stolici u psa může být pouhým dietetickým problémem. Ale stejně dobře může značit i závažné zánětlivé stavy, které bez léčby obvykle končí fatálně.

Tmavá až černá stolice často vyvolává obavy z krvácení do zažívacího ústrojí. Zcela obvykle je však tmavší zabarvení výsledkem konzumace některých skupin potravin a léčiv. Jedná se zejména o ovoce a ovocné nápoje (borůvky, černý rybíz), zeleninu (červená řepa), živočišné uhlí a preparáty železa. Proto než začnete panikařit, zapátrejte v paměti, zda v jídelníčku psa za poslední cca dva dny (podle frekvence vyprazdňování) nefigurovaly i zmíněné potraviny či léky.

Má-li však stolice kromě černé barvy i mazlavý charakter (připomínající dehet) a nasládle páchne, jedná se pravděpodobně o melénu, stolici s natrávenou krví. Zdroj krvácení se proto bude nalézat v horní části trávicího ústrojí (jícnu, žaludku, dvanáctníku). Příčinou krvácení mohou být krvácivé choroby žaludku, vředy žaludku a dvanáctníku, jícnové varixy nebo nádory žaludku a jícnu. S tímto příznakem je nutné se neprodleně dostavit k veterinárnímu lékaři. Je-li zároveň přítomno i zvracení krve (hemateméze), ihned volejte záchrannou službu.

U nejmenších psů, kteří ještě nemají všechna platná očkování, je krev ve stolici vždy nebezpečná. Obvykle se objevuje zároveň s průjmem, který je pro nevyvinutý organismus smrtelně nebezpečný. Může jít o příznak zamoření střevními parazity nebo o první stadium psinky.

Zdroj: Černá stolice u psa

Příčiny bolesti ledvin

Většina pomalu postupujících postižení ledvin je nebolestivá, protože nedochází k náhlému poškození nebo napnutí ledvinného pouzdra, což způsobuje tuto typickou bolest. Bolest ledvin se může vyskytovat ve spojení s níže uvedenými nemocemi.

Zánět ledvin – pyelonefritida:

Ve většině případů se jedná o bakteriální onemocnění ledvin, které se kromě bolesti projevuje horečkou, únavou a celkovou schváceností. Někdy se objevují i bolesti břicha. Bakterie se do ledvin dostávají buď vzestupně přes močové cesty, anebo z filtrované krve. V případě, že pociťujete takovéto obtíže, vyhledejte lékaře. Akutní (rychle nastupující) zánět ledvin s sebou obvykle přináší výrazné příznaky. Mohou jimi být horečka, zimnice a třesavka, bolesti v bederní krajině, eventuálně v podbřišku, či zvracení. Někdy se mohou vyskytnout také příznaky infekce dolních močových cest, tedy pálení, řezání, častější močení, kalná, páchnoucí moč nebo i přítomnost krve v moči.

Pokud se jedná o zánět chronický, je o to nebezpečnější, protože se projevuje jen slabými příznaky, a to je o důvod víc, proč by hlavně ženy neměly podceňovat i mírné potíže. Nikdy nevíte, jakou vážnější nemoc mohou skrývat (nádorová onemocnění, záněty dalších orgánů v břišní oblasti).

Bolest ledvin v těhotenství:

Během těhotenství jsou nejvíce zatíženy dva úzce spolu související systémy – oběhový a vylučovací. Rizika je proto možné očekávat právě v těchto oblastech. Je tedy nutné dopředu pátrat, zda se u matky nevyskytuje vysoký krevní tlak, onemocnění ledvin, cukrovka či zda tyto choroby neprovázely předcházející těhotenství. Poměrně častý výskyt infekcí močových cest lze zjistit bakteriologickým vyšetřením moči. Toto vyšetření je třeba provést u všech těhotných v prvních třech měsících gravidity, přestože infekce nemusí mít žádné příznaky. Pozitivní nález vyžaduje přeléčení antibiotiky, která je třeba pečlivě vybírat, aby nedošlo k poškození plodu.

Nejčastější komplikací je patologické zvýšení krevního tlaku v souvislosti s těhotenstvím. Za horní hranici se uvádí hodnota 140/80 mm rtuťového sloupce. Kontroly krevního tlaku je proto nutné dělat pravidelně u všech těhotných. Příznakem vysokého krevního tlaku může být neobvyklý nárůst hmotnosti, otoky nebo bolesti hlavy. Z laboratorních testů se provádí krevní obraz, základní biochemické vyšetření séra včetně hladiny glukózy, jaterních testů, močoviny, a dále vyšetření moči na bílkoviny, cukr a krevní sediment. Doplňuje se dále vyšetření srážlivosti krve a krevní skupiny.

Vysoký krevní tlak v těhotenství je vážným rizikem. Pokud dochází k nárůstu krevního tlaku po 20. týdnu těhotenství současně s přítomností bílkoviny v moči a s otoky končetin, jde o varovné příznaky takzvané preeklampsie. Tato situace vyžaduje neodkladnou hospitalizaci, protože může vyústit do takzvané eklampsie. To je stav charakterizovaný generalizovanými křečemi a představuje akutní ohrožení života matky i dítěte. Z tohoto důvodu je indikací k okamžitému ukončení těhotenství.

Bolest ledvin může být vyvolána i předchozím celkovým prochladnutím nebo onemocněním ledvin. Bolest ledvin je také často mylně zaměňována s bolestmi zad, kdy problém spočívá v páteři.

Kontraindikací těhotenství je onemocnění ledvin vyžadující takzvanou imunosupresivní terapii, například záněty ledvinných klubíček s projevy nefrotického syndromu, ale i infekce močových cest vyžadující intenzivní léčbu antibiotiky. Relativní kontraindikací je každé pokročilejší stadium ledvinové nedostatečnosti, obtížně léčitelný krevní tlak a hemodialyzační léčba. V tomto případě je navíc otěhotnění vzácné.

Bolest ledvin po antibiotikách:

Na zánět ledvin pomohou antibiotika. Jestliže máte pocit, že se to nelepší, jděte na kontrolu k lékaři co nejdříve. Z krevních parametrů zánětu (hlavně leukocytóza, CRP) a teplot lze poznat, zda antibiotika zabrala. Jestli ne, určitě je vhodná jejich změna. Hodně pijte, užívejte probiotika vždy, když berete antibiotika.

Bolest ledvin po sexu:

Ta může být způsobena opakujícím se zánětem močového měchýře. Urology je doporučováno chodit močit až po pohlavním styku, ne před ním, jelikož do pochvy i do ústí močové trubice proniknou bakterie během pohlavního styku a pak je z nežádoucí lokality močového ústí odstraníte proudem moči, čímž předejdete případné infekci, potažmo bolesti.

Bolest ledvin před menstruací:

Potíže mohou pocházet od ledvin (zánět ledvin) nebo může jít o velmi silný zánět močových cest (nemusí být ani přítomna typická bolest při močení). Ve hře je však dokonce i dýchací soustava; zánět plic, pohrudnice nebo poplicnice. K této diagnóze se ve většině případů vážou i problémy s dýcháním. Někdy se může atypicky lokalizovaná bolest objevit před menstruací u žen, zvláště ve chvíli, kdy se perioda z nějakého důvodu zpozdí. Jde obvykle o tupou mírnou až středně intenzivní bolest, na kterou pomáhají teplé obklady a klid.

Bolest ledvin po kolice:

Je náhlá, prudká, postupně narůstající nebo kolísavá bolest v boku či zádech, která může vystřelovat do třísel, varlat nebo do velkých stydkých pysků. K bolesti se může přidružovat nevolnost, bledost, studený pot a zvracení. Nemocný se snaží najít úlevovou polohu. Tato bolest bývá přítomna nejčastěji při akutní obstrukci horních močových cest z důsledku posunu ledvinných kamenů. Říká se, že ledvinná kolika je jednou z nejhorších bolestí, kterou může člověk zažít.

Bolest ledvin po alkoholu:

Povinnou složkou alkoholických nápojů je etylalkohol. Alkoholová kompozice získaná fermentací se čistí (filtruje) v několika stupních. Zde se s ní mísí zbytky dřeva a papíru. Ve výrobním procesu se ke složení přidávají různé složky, které nejsou méně nebezpečné pro ledviny. Jedná se o rostlinné extrakty (hrozny, slad, třezalka, pepř, máta peprná); chuťové příchutě; barviva. Například v pivu existují dusíkaté látky. Koňak je považován za nejjemnější alkoholický nápoj, ale také obsahuje organické kyseliny a taniny.

Technické tekutiny, čisticí prostředky či léčebné tinktury nepatří k alkoholickým nápojům. A tak alkoholici, kteří je konzumují, přicházejí do nemocnice s těžkým toxickým kómatem, akutním selháním ledvin. Je téměř nemožné obnovit funkci ledvin po takové smršti.

Látky, které jsou součástí alkoholických nápojů, jsou zpracovány. Z alkoholu se získá acetaldehyd, který dráždí a pak zabije buňky renálního epitelu.

V důsledku toho:

  • je snížena schopnost filtrovat kapalnou část krve;
  • dochází ke ztrátě reverzní absorpce potřebných biologických složek, ztrátě bílkovin z moči, glukózy, vitaminů;
  • je narušena regulace elektrolytů, což vede k výskytu arytmií, nahromadění tekutiny v těle;
  • reaguje kostní dřeň narušením tvorby červených krvinek, proto mají alkoholici vždy anémii;
  • narušená skladba krve vede ke vzniku trombů v tepnách a tento proces se týká i ledvinových cév.
Nadměrné užívání alkoholu vede k těmto nemocem:
  • tvorba ledvinových kamenů
  • záchvaty ledvinové koliky;
  • pyelonefritida;
  • rakovina močového měchýře;
  • glomerulonefritida;
  • trombóza renálních tepen;
  • nefroskleróza.

Zdroj: Jak poznat že mě bolí ledviny

Diagnóza N804

Diagnóza označená symbolem N804 znamená endometriózu rektovaginální přepážky a pochvy.

Endometrióza je stav, kdy se tkáň děložní sliznice (endometrium) začíná objevovat mimo dělohu. K tomuto výskytu nejčastěji dochází v myometriu, pánevních orgánech či v lymfatických uzlinách. Tato místa pak vlivem hormonů rovněž prodělávají menstruační cyklus, a to i s krvácením a bolestivými projevy. Endometrióza patří mezi nejčastější důvody neplodnosti ženy.

Podle místa rozlišujeme tyto druhy endometriózy:

  • endometrióza genitální – endometrium prorůstá děložní stěnou nebo dalšími pohlavními orgány;
  • endometrióza extragenitální – endometrium prorůstá břišní dutinou, a to střevem nebo močovým měchýřem; objevit se ale může i na vzdálených orgánech, jako jsou plíce, štítná žláza nebo mozek.

Rizikovými faktory ve vzniku tohoto onemocnění jsou především výskyt nemoci v rodině, kouření, obezita a požívání alkoholu a kofeinu. Menstruace je při endometrióze silná a především na konci periody velmi bolestivá. Přítomna je bolest v podbřišku a kříži. Tato bolest je znatelná hlavně před začátkem menstruace a znovu nastupuje po jejím skončení. Žena pociťuje nevolnost. Bolestivým pro ni může být také pohlavní styk. Je-li endometrióza lokalizována v dutině břišní, v moči a stolici bývá nalezena krev. Až jedna třetina případů postižených však nevykazuje navenek žádné vážnější symptomy. Samotné onemocnění je poté zjištěno až při laparoskopickém vyšetření.

Endometrióza se bohužel definitivně vyléčit nedá. Mírnit se dají pouze její projevy. Na silnou bolest při menstruaci mohou být tedy podávána analgetika či jiné doplňky stravy. Proti zánětu se užívají antibiotika. Pomocí hormonů se uměle navozuje menopauza, čímž se redukuje zduřování sliznice. V některých případech se přistupuje i k chirurgickému zákroku, při němž jsou endometriotická ložiska odstraněna laparoskopicky. Pokud žena už nechce otěhotnět, lékař může doporučit hysterektomii, tedy odstranění dělohy a dalších tkání poškozených endometriózou.

Diagnóza F

Pod označení F patří tato onemocnění:

  • F00 - Demence u Alzheimerovy nemoci
  • F000 - Demence u Alzheimerovy nemoci s časným začátkem
  • F001 - Demence u Alzheimerovy nemoci s pozdním začátkem
  • F002 - Demence u Alzheimerovy nemoci‚ atypického nebo smíšeného typu
  • F009 - Demence u Alzheimerovy nemoci NS
  • F01 - Vaskulární demence
  • F010 - Vaskulární demence s akutním začátkem
  • F011 - Multiinfarktová demence
  • F012 - Subkortikální vaskulární demence
  • F013 - Smíšená kortikální a subkortikální vaskulární demence
  • F018 - Jiné vaskulární demence
  • F019 - Vaskulární demence NS
  • F02 - Demence u jiných nemocí zařazených jinde
  • F020 - Demence u Pickovy choroby
  • F021 - Demence u Creutzfeldt-Jakobovy nemoci
  • F022 - Demence u Huntingtonovy nemoci
  • F023 - Demence u Parkinsonovy nemoci
  • F024 - Demence u onemocnění virem lidské imunodeficience [HIV]
  • F028 - Demence u jiných určených nemocí‚ zařazených jinde
  • F03 - Neurčená demence
  • F04 - Organický amnestický syndrom‚ který nebyl vyvolán alkoholem nebo jinými psychoaktivními látkami
  • F05 - Delirium‚ které není vyvolané alkoholem nebo jinými psychoaktivními látkami
  • F050 - Delirium‚ které nenasedá na demenci‚ takto popsané
  • F051 - Delirium nasedající na demenci
  • F058 - Jiné delirium
  • F059 - Delirium NS
  • F06 - Jiné duševní poruchy‚ způsobené poškozením mozku‚ jeho dysfunkcí a somatickou nemocí
  • F060 - Organická halucinóza
  • F061 - Organická katatonní porucha
  • F062 - Organická porucha s bludy (podobná schizofrenii)
  • F063 - Organické poruchy nálady (afektivní)
  • F064 - Organická úzkostná porucha
  • F065 - Organická disociativní porucha
  • F066 - Organická emoční labilita (astenie)
  • F067 - Lehká porucha poznávání
  • F068 - Jiné určené duševní poruchy způsobené poškozením a dysfunkcí mozku a somatickou nemocí
  • F069 - Neurčená duševní porucha‚ způsobená poškozením a dysfunkcí mozku a somatickou nemocí
  • F07 - Poruchy osobnosti a chování způsobené onemocněním‚ poškozením a dysfunkcí mozku
  • F070 - Organická porucha osobnosti
  • F071 - Postencefalitický syndrom
  • F072 - Postkomoční syndrom
  • F078 - Jiné organické poruchy osobnosti a chování způsobené onemocněním‚ poškozením a dysfunkcí mozku
  • F079 - Organické poruchy osobnosti a chování nespecifikované‚ způsobené onemocněním‚ poškozením a dysfunkcí mozku
  • F09 - Neurčená organická nebo symptomatická duševní porucha
  • F10 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním alkoholu
  • F100 - Akutní intoxikace
  • F101 - Škodlivé použití
  • F102 - Syndrom závislosti
  • F103 - Odvykací stav
  • F104 - Odvykací stav s deliriem
  • F105 - Psychotická porucha
  • F106 - Amnestický syndrom
  • F107 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
  • F108 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
  • F109 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
  • F11 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním opioidů
  • F110 - Akutní intoxikace
  • F111 - Škodlivé použití
  • F112 - Syndrom závislosti
  • F113 - Odvykací stav
  • F114 - Odvykací stav s deliriem
  • F115 - Psychotická porucha
  • F116 - Amnestický syndrom
  • F117 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
  • F118 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
  • F119 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
  • F12 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním kanabinoidů
  • F120 - Akutní intoxikace
  • F121 - Škodlivé použití
  • F122 - Syndrom závislosti
  • F123 - Odvykací stav
  • F124 - Odvykací stav s deliriem
  • F125 - Psychotická porucha
  • F126 - Amnestický syndrom
  • F127 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
  • F128 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
  • F129 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
  • F13 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním sedativ nebo hypnotik
  • F130 - Akutní intoxikace
  • F131 - Škodlivé použití
  • F132 - Syndrom závislosti
  • F133 - Odvykací stav
  • F134 - Odvykací stav s deliriem
  • F135 - Psychotická porucha
  • F136 - Amnestický syndrom
  • F137 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
  • F138 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
  • F139 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
  • F14 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním kokainu
  • F140 - Akutní intoxikace
  • F141 - Škodlivé použití
  • F142 - Syndrom závislosti
  • F143 - Odvykací stav
  • F144 - Odvykací stav s deliriem
  • F145 - Psychotická porucha
  • F146 - Amnestický syndrom
  • F147 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
  • F148 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
  • F149 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
  • F15 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním jiných stimulancií‚ včetně kofeinu
  • F150 - Akutní intoxikace
  • F151 - Škodlivé použití
  • F152 - Syndrom závislosti
  • F153 - Odvykací stav
  • F154 - Odvykací stav s deliriem
  • F155 - Psychotická porucha
  • F156 - Amnestický syndrom
  • F157 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
  • F158 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
  • F159 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
  • F16 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním halucinogenů
  • F160 - Akutní intoxikace
  • F161 - Škodlivé použití
  • F162 - Syndrom závislosti
  • F163 - Odvykací stav
  • F164 - Odvykací stav s deliriem
  • F165 - Psychotická porucha
  • F166 - Amnestický syndrom
  • F167 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
  • F168 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
  • F169 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
  • F17 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním tabáku
  • F170 - Akutní intoxikace
  • F171 - Škodlivé použití
  • F172 - Syndrom závislosti
  • F173 - Odvykací stav
  • F174 - Odvykací stav s deliriem
  • F175 - Psychotická porucha
  • F176 - Amnestický syndrom
  • F177 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
  • F178 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
  • F179 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
  • F18 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním prchavých rozpustidel
  • F180 - Akutní intoxikace
  • F181 - Škodlivé použití
  • F182 - Syndrom závislosti
  • F183 - Odvykací stav
  • F184 - Odvykací stav s deliriem
  • F185 - Psychotická porucha
  • F186 - Amnestický syndrom
  • F187 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
  • F188 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
  • F189 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
  • F19 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním více drog a jiných psychoaktivních látek
  • F190 - Akutní intoxikace
  • F191 - Škodlivé použití
  • F192 - Syndrom závislosti
  • F193 - Odvykací stav
  • F194 - Odvykací stav s deliriem
  • F195 - Psychotická porucha
  • F196 - Amnestický syndrom
  • F197 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
  • F198 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
  • F199 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
  • F20 - Schizofrenie
  • F200 - Paranoidní schizofrenie
  • F201 - Hebefrenní schizofrenie
  • F202 - Katatonní schizofrenie
  • F203 - Nediferencovaná schizofrenie
  • F204 - Postschizofrenní deprese
  • F205 - Reziduální schizofrenie
  • F206 - Schizophrenia simplex (prostá schizofrenie)
  • F208 - Jiná schizofrenie
  • F209 - Schizofrenie NS
  • F21 - Schizotypální porucha
  • F22 - Poruchy s trvalými bludy
  • F220 - Porucha s bludy
  • F228 - Ostatní poruchy s přetrvávajícími bludy
  • F229 - Perzistující porucha s bludy NS
  • F23 - Akutní a přechodné psychotické poruchy
  • F230 - Akutní polymorfní psychotická porucha bez schizofrenních symptomů
  • F231 - Akutní polymorfní psychotická porucha se symptomy schizofrenie
  • F232 - Akutní psychotická porucha podobná schizofrenii
  • F233 - Jiné akutní psychotické poruchy převážně s bludy
  • F238 - Jiné akutní a přechodné psychotické poruchy
  • F239 - Akutní a přechodné nespecifikované psychotické poruchy
  • F24 - Indukovaná porucha s bludy
  • F25 - Schizoafektivní poruchy
  • F250 - Schizoafektivní porucha‚ manický typ
  • F251 - Schizoafektivní porucha‚ depresivní typ
  • F252 - Schizoafektivní porucha‚ smíšený typ
  • F258 - Jiné schizoafektivní poruchy
  • F259 - Schizoafektivní porucha‚ nespecifikovaná
  • F28 - Jiné neorganické psychotické poruchy
  • F29 - Neurčené neorganické psychózy
  • F30 - Manická fáze
  • F300 - Hypománie
  • F301 - Mánie bez psychotických symptomů
  • F302 - Mánie s psychotickými symptomy
  • F308 - Jiné manické fáze
  • F309 - Manická fáze NS
  • F31 - Bipolární afektivní porucha
  • F310 - Bipolární afektivní porucha‚ současná fáze je hypomanická
  • F311 - Bipolární afektivní porucha‚ současná fáze manická bez psychotických symptomů
  • F312 - Bipolární afektivní porucha‚ současná fáze manická s psychotickými symptomy
  • F313 - Bipolární afektivní porucha‚ současná fáze lehká nebo střední deprese
  • F314 - Bipolární afektivní porucha‚ současná fáze těžké deprese bez psychotických symptomů
  • F315 - Bipolární afektivní porucha‚ současná fáze těžká deprese s psychotickými symptomy
  • F316 - Bipolární afektivní porucha‚ současná fáze smíšená
  • F317 - Bipolární afektivní porucha‚ v současné době v remisi
  • F318 - Jiné bipolární afektivní poruchy
  • F319 - Bipolární afektivní porucha NS
  • F32 - Depresivní fáze
  • F320 - Lehká depresivní fáze
  • F321 - Středně těžká depresivní fáze
  • F322 - Těžká depresivní fáze bez psychotických příznaků
  • F323 - Těžká depresivní fáze s psychotickými příznaky
  • F328 - Jiné depresivní fáze
  • F329 - Depresivní fáze NS
  • F33 - Periodická depresivní porucha
  • F330 - Periodická depresivní porucha‚ současná fáze je lehká
  • F331 - Periodická depresivní porucha‚ současná fáze je středně těžká
  • F332 - Periodická depresivní porucha‚ současná fáze je těžká‚ ale bez psychotických symptomů
  • F333 - Periodická depresivní porucha‚ současná fáze je těžká s psychotickými příznaky
  • F334 - Periodická depresivní porucha‚ v současné době v remisi
  • F338 - Jiné periodické depresivní poruchy
  • F339 - Periodická depresivní porucha NS
  • F34 - Perzistentní afektivní poruchy (poruchy nálady)
  • F340 - Cyklotymie
  • F341 - Dystymie
  • F348 - Jiné perzistentní afektivní poruchy (poruchy nálady)
  • F349 - Perzistentní afektivní porucha (porucha nálady) NS
  • F38 - Jiné afektivní poruchy (poruchy nálady)
  • F380 - Jiné jednotlivé afektivní poruchy (poruchy nálady)
  • F381 - Jiné periodické afektivní poruchy (poruchy nálady)
  • F388 - Jiné určené afektivní poruchy (poruchy nálady)
  • F39 - Neurčená afektivní porucha (porucha nálady)
  • F40 - Fobické úzkostné poruchy
  • F400 - Agorafobie
  • F401 - Sociální fobie
  • F402 - Specifické (izolované) fobie
  • F408 - Jiné anxiózně fobické poruchy
  • F409 - Anxiózně fobická porucha NS
  • F41 - Jiné anxiózní poruchy
  • F410 - Panická porucha (epizodická záchvatovitá úzkost)
  • F411 - Generalizovaná úzkostná porucha
  • F412 - Smíšená úzkostná a depresivní porucha
  • F413 - Jiné smíšené úzkostné poruchy
  • F418 - Jiné určené úzkostné poruchy
  • F419 - Úzkostná porucha NS
  • F42 - Obsedantně-nutkavá porucha
  • F420 - Převážně vtíravé myšlenky nebo ruminace
  • F421 - Převážně nutkavé činy (nutkavé rituály)
  • F422 - Smíšené nutkavé myšlenky a činy
  • F428 - Jiné obsedantně-nutkavé poruchy
  • F429 - Obsedantně-nutkavá porucha NS
  • F43 - Reakce na těžký stres a poruchy přizpůsobení
  • F430 - Akutní stresová reakce
  • F431 - Posttraumatická stresová porucha
  • F432 - Poruchy přizpůsobení
  • F438 - Jiné reakce na těžký stres
  • F439 - Reakce na těžký stres NS
  • F44 - Disociativní (konverzní) poruchy
  • F440 - Disociativní amnézie
  • F441 - Disociativní fuga (útěk)
  • F442 - Disociativní stupor
  • F443 - Trans a posedlost
  • F444 - Disociativní motorické poruchy
  • F445 - Disociativní záchvaty
  • F446 - Disociativní anestezie a ztráta citlivosti
  • F447 - Smíšené disociativní (konverzní) poruchy
  • F448 - Jiné disociativní (konverzní) poruchy
  • F449 - Disociativní (konverzní) porucha NS
  • F45 - Somatoformní poruchy
  • F450 - Somatizační porucha
  • F451 - Nediferencovaná somatoformní porucha
  • F452 - Hypochondrická porucha
  • F453 - Somatoformní vegetativní dysfunkce
  • F454 - Perzistující somatoformní bolestivá porucha
  • F458 - Jiné somatoformní poruchy
  • F459 - Somatoformní porucha NS
  • F48 - Jiné neurotické poruchy
  • F480 - Neurastenie
  • F481 - Depersonalizace a derealizace
  • F488 - Jiné určené neurotické poruchy
  • F489 - Neurotická porucha NS
  • F50 - Poruchy příjmu potravy
  • F500 - Mentální anorexie
  • F501 - Atypická mentální anorexie
  • F502 - Mentální bulimie
  • F503 - Atypická mentální bulimie
  • F504 - Přejídání spojené s psychologickými poruchami
  • F505 - Zvracení spojené s jinými psychologickými poruchami
  • F508 - Jiné poruchy příjmu potravy
  • F509 - Porucha příjmu potravy NS
  • F51 - Neorganické poruchy spánku
  • F510 - Neorganická nespavost
  • F511 - Neorganická hypersomnie
  • F512 - Neorganická porucha cyklu bdění a spánku
  • F513 - Náměsíčnictví [somnambulismus]
  • F514 - Spánkové děsy [noční děsy – pavor nocturnus]
  • F515 - Noční můry
  • F518 - Jiné neorganické poruchy spánku
  • F519 - Neorganická porucha spánku NS
  • F52 - Sexuální poruchy‚ které nejsou způsobeny organickou poruchou nebo nemocí
  • F520 - Nedostatek nebo ztráta sexuální žádostivosti
  • F521 - Odpor k sexualitě a nedostatek požitku ze sexuality
  • F522 - Selhání genitální odpovědi
  • F523 - Poruchy orgasmu
  • F524 - Předčasná ejakulace
  • F525 - Neorganický vaginismus
  • F526 - Neorganická dyspareunie
  • F527 - Nadměrné sexuální nutkání
  • F528 - Jiné sexuální poruchy‚ které nejsou způsobeny organickou poruchou nebo nemocí
  • F529 - Neurčená sexuální porucha‚ která není způsobena organickou poruchou nebo nemocí
  • F53 - Duševní poruchy a poruchy chování související se šestinedělím‚ nezařazené jinde
  • F530 - Lehké duševní poruchy a poruchy chování v souvislosti s puerperiem‚ nezařazené jinde
  • F531 - Těžké poruchy duševní a poruchy chování v souvislosti s puerperiem‚ nezařazené jinde
  • F538 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování v souvislosti s puerperiem‚ nezařazené jinde
  • F539 - Puerperální duševní poruchy NS
  • F54 - Psychologické a behaviorální faktory‚ spojené s chorobami nebo poruchami‚ zařazenými jinde
  • F55 - Abúzus – zneužívání – látek nezpůsobujících závislost
  • F59 - Neurčené poruchy chování v souvislosti s fyziologickými poruchami a somatickými faktory
  • F60 - Specifické poruchy osobnosti
  • F600 - Paranoidní porucha osobnosti
  • F601 - Schizoidní porucha osobnosti
  • F602 - Disociální porucha osobnosti
  • F603 - Emočně nestabilní porucha osobnosti
  • F604 - Histrionská porucha osobnosti
  • F605 - Anankastická porucha osobnosti
  • F606 - Anxiózní (vyhýbavá) osobnost
  • F607 - Závislá porucha osobnosti
  • F608 - Jiné specifické poruchy osobnosti
  • F609 - Porucha osobnosti NS
  • F61 - Smíšené a jiné poruchy osobnosti
  • F62 - Přetrvávající změny osobnosti‚ které nelze přisoudit poškození nebo nemoci mozku
  • F620 - Přetrvávající změny osobnosti po katastrofické zkušenosti
  • F621 - Přetrvávající změna osobnosti po psychiatrickém onemocnění
  • F628 - Jiné přetrvávající změny osobnosti
  • F629 - Přetrvávající změna osobnosti NS
  • F63 - Nutkavé a impulzivní poruchy
  • F630 - Patologické hráčství
  • F631 - Patologické zakládání požárů (pyromanie)
  • F632 - Patologické kradení (kleptomanie)
  • F633 - Trichotillomanie
  • F638 - Jiné nutkavé a impulzivní poruchy
  • F639 - Nutkavá a impulzivní porucha NS
  • F64 - Poruchy pohlavní identity
  • F640 - Transsexualismus
  • F641 - Transvestitismus dvojí role
  • F642 - Porucha pohlavní identity v dětství
  • F648 - Jiné poruchy pohlavní identity
  • F649 - Poruchy pohlavní identity NS
  • F65 - Poruchy sexuální preference
  • F650 - Fetišismus
  • F651 - Fetišistický transvestitismus
  • F652 - Exhibicionismus
  • F653 - Voyerismus
  • F654 - Pedofilie
  • F655 - Sadomasochismus
  • F656 - Mnohočetné poruchy sexuální preference
  • F658 - Jiné poruchy sexuální preference
  • F659 - Porucha sexuální preference NS
  • F66 - Poruchy psychické a chování související se sexuálním vývojem a orientací
  • F660 - Porucha sexuálního vyzrávání
  • F661 - Egodystonická sexuální orientace
  • F662 - Porucha sexuálních vztahů
  • F668 - Jiné poruchy psychosexuálního vývoje
  • F669 - Porucha psychosexuálního vývoje NS
  • F68 - Jiné poruchy osobnosti a chování u dospělých
  • F680 - Zpracování somatických symptomů psychologickými vlivy
  • F681 - Záměrná produkce nebo předstírání symptomů nebo neschopností somatických nebo psychických (padělaná porucha)
  • F688 - Jiné určené poruchy osobnosti a chování u dospělých
  • F69 - Neurčená porucha osobnosti a chování u dospělých
  • F70 - Lehká mentální retardace
  • F700 - Žádná nebo minimální porucha chování
  • F701 - Významná porucha chování‚ vyžadující pozornost anebo léčbu
  • F708 - Jiné poruchy chování
  • F709 - Bez zmínky o poruchách chování
  • F71 - Střední mentální retardace
  • F710 - Žádná nebo minimální porucha chování
  • F711 - Významná porucha chování‚ vyžadující pozornost anebo léčbu
  • F718 - Jiné poruchy chování
  • F719 - Bez zmínky o poruchách chování
  • F72 - Těžká mentální retardace
  • F720 - Žádná nebo minimální porucha chování
  • F721 - Významná porucha chování‚ vyžadující pozornost anebo léčbu
  • F728 - Jiné poruchy chování
  • F729 - Bez zmínky o poruchách chování
  • F73 - Hluboká mentální retardace
  • F730 - Žádná nebo minimální porucha chování
  • F731 - Významná porucha chování‚ vyžadující pozornost anebo léčbu
  • F738 - Jiné poruchy chování
  • F739 - Bez zmínky o poruchách chování
  • F78 - Jiná mentální retardace
  • F780 - Žádná nebo minimální porucha chování
  • F781 - Významná porucha chování‚ vyžadující pozornost anebo léčbu
  • F788 - Jiné poruchy chování
  • F789 - Bez zmínky o poruchách chování
  • F79 - Neurčená mentální retardace
  • F790 - Žádná nebo minimální porucha chování
  • F791 - Významná porucha chování‚ vyžadující pozornost anebo léčbu
  • F798 - Jiné poruchy chování
  • F799 - Bez zmínky o poruchách chování
  • F80 - Specifické vývojové poruchy řeči a jazyka
  • F800 - Specifická porucha artikulace řeči
  • F801 - Expresivní porucha řeči
  • F802 - Receptivní porucha řeči
  • F803 - Získaná afázie s epilepsií (Landau-Kleffner)
  • F808 - Jiné vývojové poruchy řeči nebo jazyka
  • F809 - Vývojová porucha řeči nebo jazyka NS
  • F81 - Specifické vývojové poruchy školních dovedností
  • F810 - Specifická porucha čtení
  • F811 - Specifická porucha psaní a výslovnosti
  • F812 - Specifická porucha počítání
  • F813 - Smíšená porucha školních dovedností
  • F818 - Jiná vývojová porucha školních dovedností
  • F819 - Vývojová porucha školních dovedností NS
  • F82 - Specifická vývojová porucha motorických funkcí
  • F83 - Smíšené specifické vývojové poruchy
  • F84 - Pervazivní vývojové poruchy
  • F840 - Dětský autismus
  • F841 - Atypický autismus
  • F842 - Rettův syndrom
  • F843 - Jiná dětská dezintegrační porucha
  • F844 - Hyperaktivní porucha sdružená s mentální retardací a stereotypními pohyby
  • F845 - Aspergerův syndrom
  • F848 - Jiné pervazivní vývojové poruchy
  • F849 - Pervazivní vývojová porucha NS
  • F88 - Jiné poruchy psychického vývoje
  • F89 - Neurčená porucha psychického vývoje
  • F90 - Hyperkinetické poruchy
  • F900 - Porucha aktivity a pozornosti
  • F901 - Hyperkinetická porucha chování
  • F908 - Jiné hyperkinetické poruchy
  • F909 - Hyperkinetická porucha NS
  • F91 - Poruchy chování
  • F910 - Porucha chování vázaná na vztahy k rodině
  • F911 - Nesocializovaná porucha chování
  • F912 - Socializovaná porucha chování
  • F913 - Opoziční vzdorovité chování
  • F918 - Jiné poruchy chování
  • F919 - Porucha chování NS
  • F92 - Smíšené poruchy chování a emocí
  • F920 - Depresivní porucha chování
  • F928 - Jiné smíšené poruchy chování a emocí
  • F929 - Smíšená porucha chování a emocí NS
  • F93 - Emoční poruchy se začátkem specifickým pro dětství
  • F930 - Separační úzkostná porucha v dětství
  • F931 - Fobická anxiózní porucha v dětství
  • F932 - Sociální anxiózní porucha v dětství
  • F933 - Porucha sourozenecké rivality
  • F938 - Jiné dětské emoční poruchy
  • F939 - Dětská emoční porucha NS
  • F94 - Poruchy sociálních funkcí se začátkem v dětství a dospívání
  • F940 - Elektivní mutismus
  • F941 - Reaktivní porucha příchylnosti dětí
  • F942 - Porucha desinhibovaných vztahů u dětí
  • F948 - Jiné dětské poruchy sociálních funkcí
  • F949 - Porucha dětských sociálních funkcí NS
  • F95 - Tiky
  • F950 - Přechodná tiková porucha
  • F951 - Chronické motorické nebo vokální tiky
  • F952 - Kombinovaná tiková porucha vokální a mnohočetná motorická (de la Tourette)
  • F958 - Jiné druhy tiků
  • F959 - Tiková porucha NS
  • F98 - Jiné poruchy chování a emocí se začátkem obvykle v dětství a dospívání
  • F980 - Neorganická enuréza
  • F981 - Neorganická enkopréza
  • F982 - Poruchy příjmu potravy v kojeneckém a dětském věku
  • F983 - Pika kojenců a dětí
  • F984 - Stereotypní pohybové poruchy
  • F985 - Koktavost (zadrhávání v řeči)
  • F986 - Brebtavost
  • F988 - Jiné určené poruchy chování a emocí‚ se začátkem vyskytujícím se obvykle v dětství a v dospívání
  • F989 - Neurčené poruchy chování a emocí‚ se začátkem vyskytujícím se obvykle v dětství a v dospívání
  • F99 - Duševní porucha‚ jinak neurčená

Zdroj: Diagnózy


Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Michal Vinš

Bc. Jakub Vinš


ČeskáOrdinace

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP