Děti s atypickým autismem mají některé oblasti vývoje méně narušeny než děti s klasickým autismem, může se jednat o lepší sociální či komunikační dovednosti nebo chybí stereotypní zájmy. U těchto dětí se dříve mluvilo o takzvaných autistických rysech. Vývoj dílčích dovedností je u těchto dětí značně nerovnoměrný. Z hlediska náročnosti péče a potřeby intervence se atypický autismus neliší od dětského autismu. Ročně se v České republice narodí zhruba 100 až 150 dětí s atypickým autismem.
Autismus se u dospělých projevuje takzvanými verbálními automatismy. To znamená, že autista stále opakuje tytéž fráze nebo otázky, na které si sám odpovídá nebo na ně vyžaduje od okolí zcela konkrétní odpověď. Autisté také často opakují slova, která vysloví někdo jiný. Obvykle provádějí stereotypní pohyby (například kolébání se, mávání, přecházení po místnosti sem a tam). Mezi další charakteristické příznaky autismu patří omezení představivosti, stereotypnost zájmů. Autisté méně rozumí symbolům, abstrakci, schází jim schopnost empatie a spontánního chování. Jejich chování může být strojové. Častěji se vyskytuje tato porucha u chlapců, může přetrvávat až do dospělosti a inteligence nemusí být narušena.
Autismus má nekonečné množství variací a nelze paušalizovat jeho projevy v dospělosti, jde o výčet obecných charakteristik.
Při imunosupresivní léčbě často dochází ke ztrátě vlasů, které se po skončení chemoterapie znovu obnoví. Obnova je však pomalá a je třeba hýčkat každý vlásek. Proto i při jejich barvení je třeba dbát zvýšené opatrnosti a v domácích podmínkách zvolit raději tónování. Barvení vlasů po chemoterapii je možné, ale měl by ho provést profi kadeřník, neboť hrozí, že barva bude reagovat s novými vlasy a pokožkou atypicky. Může vlasy popálit nebo chytnout do špatného odstínu nebo vyvolat neočekávanou, alergickou reakci a proto je lepší mít odborníka při ruce.
V diskuzi VNITŘNÍ PÁSOVÝ OPAR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Ano, hrozné bolesti, záněty nervů, zimnice, zvýšená teplota,bolest hlavy,břicha...Bez výsevu nikdo nevěří...
Na zdravotnickém serveru zdraví.euro je uvedeno, cituji: Herpes zoster může mít i zcela atypický klinický obraz, kdy probíhá bez bolestí nebo bez výsevu puchýřků...
To by si měli lékaři přečíst...
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Viera.
Existuje, jedná sa o herpes sine herpete, diagnostikuje sa na základe sledovania protilátok virusu varicella zoster v krvi. Spôsobuje ukrutné neuralgie, trpím tým už štvrtý rok. Zistila mi to skúsená infektologička. Niektorí í lekári sa tým nezaoberajú. Je to zriedkavé ochorenie, ale existuje. Trpím nezmieriteľmými bolesťami v oblasti krčnej a hrudnej chrbtice, niekedy mávam bolesti na hrudi, pichanie v ušiach, pískanie v ušiach, pálenie pravej polovice tela. Vždy cez leto sa mi prechodne stav zlepší a na jeseň sa mi to ochorenie znova rozbehne. Trvalo veľmi dlho, kým mi toto ochorenie diagnostikovali.
Podezření na autismus je možné získat v případě, že dítě vůbec nereaguje na své jméno, vyjadřuje se především křikem, má opožděný vývoj řeči nebo jejeho řeč zvláštní. K dalším projevům řadíme nedostatečnou reakci na pokyny, dítě může působit dojmem, že neslyší, ale sluch má dobrý, autista nemá oční kontakt, neukazuje na věci, není schopen zamávat na rozloučenou.
Obvykle používá méně než 15 slov. Slova se objevují a zase mizí. Gesta se nerozvíjí, dítě jen výjimečně ukáže na předmět. Obvykle rozezná rodiče od ostatních, ale city projevujejen omezeně. Je-li požádáno, může dát pusu nebo někoho poplácat, je to však automatické gesto. K ostatním dospělým se chová lhostejně. Může se objevit silný strach. Dává přednost samotě. Má malý zájem o okolí a jeho zkoumání. Neobvykle používá hračky (točení, řazení předmětů).
Když nehet vyrůstá z nehtového lůžka zbarvený nejčastěji do hněda, neznamená to ještě onemocnění plísní. V tomto případě došlo k poruše v místech vzniku nehtu, kde chybně dochází k přimíchávání hnědého barviva ke kolagenu. Normálně je tento efekt přítomen ve vlasovém kořínku, kde zbarvuje vlasy. Sloučení kolagenu s barvivem způsobí trvalé změny nehtu, který je neprůhledný a často deformovaný pruhy nebo vlnkami rovnoběžnými se směrem růstu. Někdy může mít takový nehet atypický růst a kroutit se dolů, což může znesnadňovat čištění a předcházení plísni. U takto postižených nehtů na nohou se doporučuje přenechat jejich údržbu pedikérce, protože ona může nehet prohlédnout a identifikovat nejrychleji nějaký problém. Samovyšetření nehtu je totiž velmi stíženo tím, že je nehet neprůhledný a není tak vidět na nehtovou ploténku. U otylých lidí pak omezená pohyblivost může znemožnit prohlédnutí nehtu zcela.
Autismus má široké spektrum různě se projevujících příznaků. Prakticky nelze najít dva jedince postižené autismem se stejně se projevujícími příznaky. Postižené děti často nerozumí tomu, co vidí nebo slyší, duševní vývoj dítěte je narušen především v oblasti komunikace, sociální interakce a představivosti. Postižení jedinci reagují na různé podněty atypicky ve srovnání se zdravými lidmi.
V sociálních dovednostech se nemocní autismem jeví při komunikaci s jinou osobou často neobratní, mohou mít pro ostatní lidi kolem podivné připomínky, reakce mohou působit až útočně. Komunikace se může také zdát naprosto nesynchronizovaná s ostatními účastníky diskuze. Autisté často působí jakoby bez zájmu o ostatní osoby kolem, neudrží oční kontakt s druhou osobou. Často také nechápou, že se s nimi druhá osoba pokouší navázat kontakt, nechápou určité narážky, vtipy a podobně. Někteří autisté naopak mohou mít zvýšený zájem komunikovat s určitou konkrétní osobou, ale s ostatními lidmi nemají dostatek sociálních schopností, aby se zapojili.
Co se týče empatie, autisté se neumí vcítit do pocitů ostatních osob. Zdravé osobě se může při komunikaci s autistou zdát, že komunikuje pouze jednosměrně, nedostává adekvátní odpověď. Pokud jeautista zaujat nějakým konkrétním tématem, často je schopen velmi dlouze o tom hovořit, ale daná komunikace postrádá dostatek nápadů, myšlenek nebo pocitů ve srovnání s komunikací se zdravou osobou. Většina autistických dětí nemá ráda intimní kontakt, jako je mazlení, tulení se, hlazení a podobně. Vlastnosti autistů se neprojevují u všech nemocných jedinců, každý autistaje velmi specifický. Někteří autisté naopak velmi rádi objímají, ale většinou pouze osoby jim nejbližší (rodiče, sourozence, prarodiče, učitele a podobně). Mnoho autistů špatně reaguje na hluk, nečekané zvuky nebo světlo. Nepříjemné pro ně může být i setkání s některými pachy nebo náhlé změny okolní teploty. Odborníci se většinou shodují, že problém nebývá v konkrétním hluku či pachu, ale v momentu překvapení, který autisté často velmi špatně snáší. Autisté většinou upřednostňují se na danou novou situaci předem připravit.
Děti s těžší formou autismu nemluví vůbec. Typické je časté opakování stejného slova nebo fráze. Stejně tak autisté rádi opakují stejné situace, mají rádi rutinní události a zvyky. Často opakují i stejné pohyby (příkladem je kreslení stále stejného obrázku znovu a znovu).
Vývoj autistického dítěte probíhá odlišně ve srovnání se zdravým jedincem. Kognitivní (pohybové) dovednosti nemusí být postiženy, ale sociální a jazykové jsou většinou opožděné nebo postižené. Slovní zásoba může být omezená. Některé děti trpí i motorickým postižením. Učení u autistických dětí bývá dost nepředvídatelné, některé dovednosti se naučí rychleji než zdravé děti, jiné se naopak nejsou schopné naučit vůbec. Častou vlastností autistů jsou tiky (nechtěné pravidelné pohyby). Postižený si je většinou vůbec neuvědomuje. Může jít o jednoduché záškuby až po složité, opakující se pohyby.
U autistů se vyskytuje řada vlastností nebo příznaků jako echolálie (opakování toho, co autista slyší), používání planých monologů, vytváření imaginárních přátel, sebepoškozování, záchvaty vzteku, sebelítost, stereotyp a další. Děti také velmi často neslyší na svoje jméno. Neumí si osobně spojit jméno s vlastní osobou. Typické také je, že autisté neumí používat úsměv, často si pozornost vynucují křikem a afektem.
Světová zdravotnická organizace WHO rozděluje autistické poruchy do tří základních kategorií:
klasický autismus;
atypický autismus (některé oblasti vývoje nejsou tolik postiženy jako u klasického autismu);
Aspergerův syndrom (má mnoho společných znaků s autismem, jedinci ale kromě některých poruch chování působí zdravě).
Při jakémkoliv podezření je vhodné navštívit nejprve dětského praktického lékaře, který může doporučit neurologické nebo psychiatrické vyšetření. Vhodné je vždy dítě důkladně vyšetřit také interně, aby nedošlo k záměně s jiným závažným onemocněním. Dobré je vždy preventivně odebrat krevní vzorek a vzorek moči. V případě neurologického vyšetření neurolog může navrhnout vyšetření mozku, ke kterému řadíme CT vyšetření nebo MRI (magnetickou rezonanci), tato vyšetření by odhalila případný nádor nebo jiné strukturální změny v centrálním nervovém systému, které by mohly ovlivňovat chování dítěte.
Důležité je psychologické nebo psychiatrické vyšetření a vyšetřit stav vývoje dítěte a porovnat ho s průměrem dětské populace. Celkově se pak autismus diagnostikuje na základě projevů chování dítěte. K diagnostickým metodám se řadí také psychotesty. Naprosto nezbytná je zkušenost diagnostikujícího lékaře, přesto se názory několika oborníků na jednoho pacienta mohou diametrálně lišit. U diagnostiky dospělých nemocných se pak používají odlišné testové sady ve srovnání s dětskými. Někteří odborníci také používají další speciální vyšetřovací metody, jako je EEG, analýza motoriky nebo hladina metaloproteinů.
Autismus je nevyléčitelné onemocnění. Jde o psychomotorické poškození a poškození centrální nervové soustavy. V dnešní době stále probíhá řada testů a výzkumů, které by pomohly s léčbou autismu. Jednou z nich je dekompresní (přetlaková) komora, další pak son-rise program nebo motorické cvičení Vojtovy metody. Nutná je i profesionální pedagogická péče, kdy děti většinou navštěvují speciální třídy se správně specializovanými učiteli a asistenty. Jak už bylo řečeno, autismus je nevyléčitelné onemocnění, které provází postiženého jedince celý život, ale profesionální pomoc může život autistovi mnohonásobně zjednodušit. Základem je pokusit se autistu co nejvíce osamostatnit a zapojit do běžného života a aktivit s ním spojenými, případně do lidské společnosti.
Vyškolení pedagogové často používají metody strukturovaného učení, kdy jejejich cílem natrénovat funkční komunikaci. Vždy je důležitý individuální přístup. Nutné je také zapojit celou rodinu autisty, je nezbytné, aby členové rodiny pochopili, co to autismus je, a postiženého člena přijali a snažili se mu také co nejvíce pomoct. Autisté se tak poměrně rychle učí novým úkolům a mnoho z nich dokáže žít šťastný a plnohodnotný život. Speciální výchova tedy dokáže zmírnit problematické chování autisty, jako je agresivita, záchvaty vzteku nebo sebezraňování. Tvrdí se, že je možné také zvýšit o několik stupňů IQ autisty.
Ačkoliv se autisté někdy neumí přesně vyjádřit nebo prosadit, jsou to lidské bytosti stejně jako ostatní zdraví lidé. Autista cítí lásku, štěstí, smutek i bolest jako my všichni ostatní.
Příznaky onemocnění dnou se mohou projevovat velmi atypicky, patří mezi ně:
potíže s trávením (pálení žáhy, průjem, pálení v okolí konečníku);
bolesti svalů;
bolesti nervů;
bolesti hlavy až migréna;
změny na kůži (deformace nehtů, ekzém);
poruchy zraku.
Diagnostika onemocnění se o tyto příznaky z velké části opírá. Z testů se zjišťuje především zvýšená hladina kyseliny močové v krvi (nemusí být přítomná vždy) a nález urátových krystalů v tekutině obklopující kloub.
K projevení příznaků dny může dojít náhle, obvykle při dietetické chybě. S dnou se nejčastěji setkáte v období zabijaček a ve chvíli, kdy je člověk hodně ve stresu.
U mužů se tato nemoc objevuje okolo 40. roku věku, u žen pak okolo 50. roku věku, obvykle v souvislosti s klimakteriem.
Mezi rizikové faktory patří především:
konzumace tučných jídel;
pravidelné pití alkoholu;
nedostatečný pitný režim;
nedostatek pohybu;
nadváha;
vrozený defekt metabolismu purinů;
zvýšená tvorba kyseliny močové (metabolické poruchy při její syntéze);
nedostatečné vylučování kyseliny močové ledvinami (porucha ledvin);
Má-li vaše dítě potíže s písemným projevem, může se jednat o dysgrafii – specifickou vývojovou poruchu psaní. U dysgrafie dětí se můžeme setkat s různými dysgrafickými chybami. Její projevy se různí od dítěte k dítěti. Dysgrafie se odráží ve zrakovém vnímání, prostorové orientaci, paměti, představivosti, pozornosti nebo smyslu pro rytmus. Pro dysgrafiky je obtížné převádět sluchové a zrakové vjemy do grafické podoby. Narušuje například koncentraci dítěte na obsahovou a gramatickou stránku písemného projevu, protože už samotný proces psaní stojí dítě velké úsilí.
U dětí s dysgrafií se objevují následující chyby v psaní: obecně nečitelné písmo, a to i přes dostatečný čas a pozornost věnovaný danému úkolu, tendence směšovat psací a tiskací písmo, nepravidelná velikost písmen, nerovnost linií, nerovnoměrný sklon, mnohdy neschopnost držet se při psaní řádků, nedopsaná slova nebo písmena, vynechávání slov v souvislém textu, nepravidelná hustota mezi slovy a písmeny, atypický úchop psacího náčiní nebo křečovitý úchop prstů ve špetce s prolomeným ukazovákem, ačkoliv ruka se nám jeví celkově uvolněně, výrazně pomalé tempo práce, neskonalé úsilí pře veškerém písemném projevu, diktování si polohlasem sledu písmen, bedlivé pozorování vlastní píšící ruky, zvláštní držení těla při psaní.
Hlava může bolet v kterémkoli věku, třeba i kojence. Dokonce už děti zhruba od deseti let věku mohou mít klasickou migrenózní bolest hlavy včetně aury a ostatních příznaků. Migréna se může projevovat atypicky – jako bolesti břicha, výpady zorného pole nebo potíže s řečí. Není však důvod, proč by děti hlava neměla bolet při akutním zánětu dutin stejně jako dospělé, při nekorigované oční vadě, po úrazu nebo při počínajícím zánětu mozkových blan.
S bolestí hlavy se setkáváme většinou u dětí školního věku, ale ani u mladších není výjimkou. Většinou nemá organický podklad, děti jsou totiž nesmírně citlivé a vnímavé, napodobují své rodiče a často opakují vše, co doma uslyší, včetně stížnosti některého z nich, že ho bolí hlava. Dítě může být jen unavené, trpět nedostatkem spánku, tekutin, ale může také velmi intenzivně prožívat konfliktní situace v rodině nebo ve škole.
Celá řada onemocnění může začít právě bolestí hlavy – počínaje virovým infektem, dětskou neurózou, chudokrevností, chybným stravovacím a pitným režimem až po závažné choroby různých orgánů. Proto situaci nepodceňujte, nevyvine-li se virový či jiný infekt, nemá smysl bolest hlavy tlumit, je třeba hledat příčinu, tj. navštívit dětského lékaře. Stesky dětí by tedy neměly být brány na lehkou váhu a jejich bolestem hlavy by se měla věnovat stejná pozornost jako třeba zvýšené teplotě nebo píchání v uchu.
Infarkt myokardu je projev ischemické choroby srdeční a ta je projevem aterosklerózy.
Charakteristickým příznakem je bolest na hrudi, která je u infarktu poměrně specifická: Bývá lokalizovaná za celou hrudní kostí, je svíravá až pálivá a často doprovázená pocitem tísně. Bolest nezávisí na poloze těla ani na dýchání, může se podobat bolesti u anginy pectoris, ale liší se větší intenzitou a délkou trvání. Může vyzařovat do dolní čelisti nebo do horních končetin, zejména do levé paže, projevuje se jako bolest levé ruky, někdy se objeví atypicky mezi lopatkami nebo v nadbřišku. Podezření na probíhající infarkt vyvolává přetrvávání bolesti déle než 10 minut.
Pacienti dva či tři týdny před infarktem pociťují při zátěži bolest nebo tlak na hrudníku, někdy mají pocit brnění v levé ruce, které je většinou vázané na zátěž a v klidu ustupuje.
Akutní infarkt myokardu začíná v okamžiku, kdy se věnčitá tepna krevní sraženinou úplně uzavře a příslušná část srdečního svalu přestane dostávat okysličenou krev. Nedokrvená část myokardu začne odumírat již po 20 minutách. Nekróza pak postupuje v ohrožené oblasti od vrstev pod srdeční nitroblánou na povrch srdce – k vrstvám ležícím pod osrdečníkem.
V akutní fázi onemocnění je zásadním faktorem čas! Proto je nutné při vzniku výše uvedených symptomů vždy co nejdříve kontaktovat zdravotnickou záchrannou službu na telefonu 155 (nebo 112), kde je operátorem školený zdravotník. Během 15 minut by měl k pacientovi dorazit vůz rychlé lékařské pomoci, vybavený EKG pro správné stanovení diagnózy a přístroji pro zajištění základní resuscitační péče, včetně zevní kardiostimulace. I když jde o minuty, rozhodně by postižený člověk neměl sednout do auta a jet pro pomoc sám! V akutní fázi infarktu totiž kdykoliv hrozí život ohrožující arytmie nebo jiná komplikace. Čím déle postižený člověk vyčkává, tím více se zbavuje možnosti zachránit většinu srdečního svalu a tím horší má prognózu.
Co dělat, jak si pomoci:
Při jakémkoliv podezření na akutní infarkt myokardu volejte rychlou záchrannou službu 155 (nebo 112).
Během čekání na sanitku se snažte být v klidu — fyzickém i psychickém!
Nechoďte, posaďte se nebo si lehněte a podložte si záda, aby se vám lépe dýchalo.
Vezměte si tabletu anopyrinu, případně léky (nitráty), které užíváte.
Infarkt myokardu postihuje častěji muže než ženy a více se objevuje se stoupajícím věkem, i když výjimkou nejsou ani čtyřicátníci.
Příznaky
Je to především náhle vzniklá bolest na hrudi, která je u infarktu poměrně specifická – bývá lokalizovaná za celou hrudní kostí, je svíravá až pálivá a často doprovázená pocitem tísně. Může vyzařovat do dolní čelisti nebo do horních končetin, zejména do levé paže, někdy se objeví atypicky mezi lopatkami nebo v nadbřišku. Podezření na probíhající infarkt vyvolává přetrvávání bolesti déle než 10 minut.
Druhým nejčastějším příznakem je dušnost. Relativně často se přidávají další příznaky, jako jsou pocit úzkosti, strachu, opocení, bušení srdce nebo pocit na zvracení.
Primární příznaky
Bolest v hrudi: Jde o nejčastější příznak a objevuje se především u mužů. V případě srdečního infarktu se bolest objeví zejména ve střední oblasti hrudníku, s jemným vyzařováním doleva. Bolest často zasáhne i žaludek, a proto se může stát, že si nemocný dává do souvislosti příznaky infarktu se špatným trávením.
Pocit tlaku v hrudi: Typickým příznakem srdečního infarktu je tlaková bolest, která se objevuje uprostřed hrudníku, trvá jednu dvě minuty a pravidelně se vrací.
Studený pot: Mezi charakteristické znaky patří rychle se objevující studený pot. Pokud se tento příznak objeví během sportu, může ho způsobit i jiné onemocnění, ale pokud se objeví v době klidu, s velkou pravděpodobností se jedná o srdeční záchvat.
Bolesti paží: Objevují se většinou u mužů, jsou vyzařovány z hrudníku a směřují k levému rameni, někdy k oběma ramenům, nebo mohou zasahovat i loket. Bolest může být stálá nebo dočasná a může vyzařovat ke krku, k dolní čelisti nebo i k žaludku. Bolesti hrudníku a paží mohou být bezprostředním příznakem infarktu, a proto je berte vážně!
Potíže s dýcháním, dušnost: Potíže s dýcháním mohou poukazovat i na jiná onemocnění, například na astma nebo na plicní problémy. Pokud se objevují společně s bolestmi hrudníku, je větší riziko vzniku srdečního infarktu.
Další varovné znaky
Závratě, ztráta rovnováhy: Dalším symptomem, a to přímo před záchvatem, jsou závratě, často spojené se ztrátou rovnováhy, které mohou vést k bezvědomí. Důvodem je porucha krevního oběhu, která způsobuje nedostatek kyslíku v mozku.
Nadýmání, otoky: Nedostatečná činnost srdce způsobuje hromadění tekutin v organismu. Pokud náhle dojde k otokům kotníků, lýtek nebo cítíme nadýmání, okamžitě vyhledejme odborného lékaře.
Čím více příznaků se najednou objeví, tím větší je pravděpodobnost, že se vyvinul infarkt.
Pokud naleznete v exkrementech svého psa červenou příměs, není třeba hned panikařit. Krev ve stolici se čas od času vyskytne u každého psa.
Při zpozorování krve v psích exkrementech si vždy musíme uvědomit, zda se jedná o dospělého psa, nebo o štěně. Pokud máte dospělého psa, zamyslete se, jestli má v pořádku všechna očkování a jestli je pravidelně odčervován. Pokud ano, nemusíte se bát a pouze pozorujte, jestli se při příštím vyprazdňování střev krev náhodou neobjeví znovu. Jestli jste ale na některé očkování zapomněli nebo jste majitelem štěněte, které ještě není dostatečně očkováním imunizováno, kontaktujte svého veterináře.
Pokud je krev jasně zabarvená a exkrement atypicky nepáchne, jde nejspíš o problém až na samém konci trávicího traktu. Příčinou je nejspíš prasklá cévka v okolí konečníku, která nesnesla zvýšený nápor. Čas od času je tento stav běžný. Nezřídka k němu dochází například při výměně značky granulí. Častá poranění okolí konečníku se však mohou jednoho dne zvrtnout v závažný problém. K veterináři také zamiřte, pokud se zároveň s krví ve stolici objeví i zvýšená teplota nebo bolesti břicha. Varovná může být i nadměrná žízeň nebo naopak úplná nechuť k jídlu a vodě. Pokud je to možné, zajistěte vzorek stolice a navštivte veterináře co nejdříve.
Tmavě hnědé až černé zabarvení stolice, která navíc nepříjemně páchne, bohužel signalizuje mnohem vážnější zdravotní problém. Ke krvácení totiž dochází v horní části tračníku a ven se už krev dostává částečně strávená, což vyvolává ten nepříjemný zápach. Důvodů pro tento stav může být hodně, a ne všechny jsou vážné, avšak bez veterinářské pomoci to nelze určit. Veterinárního lékaře proto vyhledejte co nejdříve a rozhodně s sebou vezměte i vzorek stolice. Částečně natrávená krev ve stolici u psa může být pouhým dietetickým problémem. Ale stejně dobře může značit i závažné zánětlivé stavy, které bez léčby obvykle končí fatálně.
Tmavá až černá stolice často vyvolává obavy z krvácení do zažívacího ústrojí. Zcela obvykle je však tmavší zabarvení výsledkem konzumace některých skupin potravin a léčiv. Jedná se zejména o ovoce a ovocné nápoje (borůvky, černý rybíz), zeleninu (červená řepa), živočišné uhlí a preparáty železa. Proto než začnete panikařit, zapátrejte v paměti, zda v jídelníčku psa za poslední cca dva dny (podle frekvence vyprazdňování) nefigurovaly i zmíněné potraviny či léky.
Má-li však stolice kromě černé barvy i mazlavý charakter (připomínající dehet) a nasládle páchne, jedná se pravděpodobně o melénu, stolici s natrávenou krví. Zdroj krvácení se proto bude nalézat v horní části trávicího ústrojí (jícnu, žaludku, dvanáctníku). Příčinou krvácení mohou být krvácivé choroby žaludku, vředy žaludku a dvanáctníku, jícnové varixy nebo nádory žaludku a jícnu. S tímto příznakem je nutné se neprodleně dostavit k veterinárnímu lékaři. Je-li zároveň přítomno i zvracení krve (hemateméze), ihned volejte záchrannou službu.
U nejmenších psů, kteří ještě nemají všechna platná očkování, je krev ve stolici vždy nebezpečná. Obvykle se objevuje zároveň s průjmem, který je pro nevyvinutý organismus smrtelně nebezpečný. Může jít o příznak zamoření střevními parazity nebo o první stadium psinky.
Většina pomalu postupujících postižení ledvin je nebolestivá, protože nedochází k náhlému poškození nebo napnutí ledvinného pouzdra, což způsobuje tuto typickou bolest. Bolest ledvin se může vyskytovat ve spojení s níže uvedenými nemocemi.
Zánět ledvin – pyelonefritida:
Ve většině případů se jedná o bakteriální onemocnění ledvin, které se kromě bolesti projevuje horečkou, únavou a celkovou schváceností. Někdy se objevují i bolesti břicha. Bakterie se do ledvin dostávají buď vzestupně přes močové cesty, anebo z filtrované krve. V případě, že pociťujete takovéto obtíže, vyhledejte lékaře. Akutní (rychle nastupující) zánět ledvin s sebou obvykle přináší výrazné příznaky. Mohou jimi být horečka, zimnice a třesavka, bolesti v bederní krajině, eventuálně v podbřišku, či zvracení. Někdy se mohou vyskytnout také příznaky infekce dolních močových cest, tedy pálení, řezání, častější močení, kalná, páchnoucí moč nebo i přítomnost krve v moči.
Pokud se jedná o zánět chronický, je o to nebezpečnější, protože se projevujejen slabými příznaky, a to je o důvod víc, proč by hlavně ženy neměly podceňovat i mírné potíže. Nikdy nevíte, jakou vážnější nemoc mohou skrývat (nádorová onemocnění, záněty dalších orgánů v břišní oblasti).
Bolest ledvin v těhotenství:
Během těhotenství jsou nejvíce zatíženy dva úzce spolu související systémy – oběhový a vylučovací. Rizika je proto možné očekávat právě v těchto oblastech. Je tedy nutné dopředu pátrat, zda se u matky nevyskytuje vysoký krevní tlak, onemocnění ledvin, cukrovka či zda tyto choroby neprovázely předcházející těhotenství. Poměrně častý výskyt infekcí močových cest lze zjistit bakteriologickým vyšetřením moči. Toto vyšetření je třeba provést u všech těhotných v prvních třech měsících gravidity, přestože infekce nemusí mít žádné příznaky. Pozitivní nález vyžaduje přeléčení antibiotiky, která je třeba pečlivě vybírat, aby nedošlo k poškození plodu.
Nejčastější komplikací je patologické zvýšení krevního tlaku v souvislosti s těhotenstvím. Za horní hranici se uvádí hodnota 140/80 mm rtuťového sloupce. Kontroly krevního tlaku je proto nutné dělat pravidelně u všech těhotných. Příznakem vysokého krevního tlaku může být neobvyklý nárůst hmotnosti, otoky nebo bolesti hlavy. Z laboratorních testů se provádí krevní obraz, základní biochemické vyšetření séra včetně hladiny glukózy, jaterních testů, močoviny, a dále vyšetření moči na bílkoviny, cukr a krevní sediment. Doplňuje se dále vyšetření srážlivosti krve a krevní skupiny.
Vysoký krevní tlak v těhotenství je vážným rizikem. Pokud dochází k nárůstu krevního tlaku po 20. týdnu těhotenství současně s přítomností bílkoviny v moči a s otoky končetin, jde o varovné příznaky takzvané preeklampsie. Tato situace vyžaduje neodkladnou hospitalizaci, protože může vyústit do takzvané eklampsie. To je stav charakterizovaný generalizovanými křečemi a představuje akutní ohrožení života matky i dítěte. Z tohoto důvodu je indikací k okamžitému ukončení těhotenství.
Bolest ledvin může být vyvolána i předchozím celkovým prochladnutím nebo onemocněním ledvin. Bolest ledvin je také často mylně zaměňována s bolestmi zad, kdy problém spočívá v páteři.
Kontraindikací těhotenství je onemocnění ledvin vyžadující takzvanou imunosupresivní terapii, například záněty ledvinných klubíček s projevy nefrotického syndromu, ale i infekce močových cest vyžadující intenzivní léčbu antibiotiky. Relativní kontraindikací je každé pokročilejší stadium ledvinové nedostatečnosti, obtížně léčitelný krevní tlak a hemodialyzační léčba. V tomto případě je navíc otěhotnění vzácné.
Bolest ledvin po antibiotikách:
Na zánět ledvin pomohou antibiotika. Jestliže máte pocit, že se to nelepší, jděte na kontrolu k lékaři co nejdříve. Z krevních parametrů zánětu (hlavně leukocytóza, CRP) a teplot lze poznat, zda antibiotika zabrala. Jestli ne, určitě je vhodná jejich změna. Hodně pijte, užívejte probiotika vždy, když berete antibiotika.
Bolest ledvin po sexu:
Ta může být způsobena opakujícím se zánětem močového měchýře. Urology je doporučováno chodit močit až po pohlavním styku, ne před ním, jelikož do pochvy i do ústí močové trubice proniknou bakterie během pohlavního styku a pak je z nežádoucí lokality močového ústí odstraníte proudem moči, čímž předejdete případné infekci, potažmo bolesti.
Bolest ledvin před menstruací:
Potíže mohou pocházet od ledvin (zánět ledvin) nebo může jít o velmi silný zánět močových cest (nemusí být ani přítomna typická bolest při močení). Ve hře je však dokonce i dýchací soustava; zánět plic, pohrudnice nebo poplicnice. K této diagnóze se ve většině případů vážou i problémy s dýcháním. Někdy se může atypicky lokalizovaná bolest objevit před menstruací u žen, zvláště ve chvíli, kdy se perioda z nějakého důvodu zpozdí. Jde obvykle o tupou mírnou až středně intenzivní bolest, na kterou pomáhají teplé obklady a klid.
Bolest ledvin po kolice:
Je náhlá, prudká, postupně narůstající nebo kolísavá bolest v boku či zádech, která může vystřelovat do třísel, varlat nebo do velkých stydkých pysků. K bolesti se může přidružovat nevolnost, bledost, studený pot a zvracení. Nemocný se snaží najít úlevovou polohu. Tato bolest bývá přítomna nejčastěji při akutní obstrukci horních močových cest z důsledku posunu ledvinných kamenů. Říká se, že ledvinná kolika jejednou z nejhorších bolestí, kterou může člověk zažít.
Bolest ledvin po alkoholu:
Povinnou složkou alkoholických nápojů je etylalkohol. Alkoholová kompozice získaná fermentací se čistí (filtruje) v několika stupních. Zde se s ní mísí zbytky dřeva a papíru. Ve výrobním procesu se ke složení přidávají různé složky, které nejsou méně nebezpečné pro ledviny. Jedná se o rostlinné extrakty (hrozny, slad, třezalka, pepř, máta peprná); chuťové příchutě; barviva. Například v pivu existují dusíkaté látky. Koňak je považován za nejjemnější alkoholický nápoj, ale také obsahuje organické kyseliny a taniny.
Technické tekutiny, čisticí prostředky či léčebné tinktury nepatří k alkoholickým nápojům. A tak alkoholici, kteří je konzumují, přicházejí do nemocnice s těžkým toxickým kómatem, akutním selháním ledvin. Je téměř nemožné obnovit funkci ledvin po takové smršti.
Látky, které jsou součástí alkoholických nápojů, jsou zpracovány. Z alkoholu se získá acetaldehyd, který dráždí a pak zabije buňky renálního epitelu.
V důsledku toho:
je snížena schopnost filtrovat kapalnou část krve;
dochází ke ztrátě reverzní absorpce potřebných biologických složek, ztrátě bílkovin z moči, glukózy, vitaminů;
je narušena regulace elektrolytů, což vede k výskytu arytmií, nahromadění tekutiny v těle;
reaguje kostní dřeň narušením tvorby červených krvinek, proto mají alkoholici vždy anémii;
narušená skladba krve vede ke vzniku trombů v tepnách a tento proces se týká i ledvinových cév.
Diagnóza označená symbolem N804 znamená endometriózu rektovaginální přepážky a pochvy.
Endometrióza je stav, kdy se tkáň děložní sliznice (endometrium) začíná objevovat mimo dělohu. K tomuto výskytu nejčastěji dochází v myometriu, pánevních orgánech či v lymfatických uzlinách. Tato místa pak vlivem hormonů rovněž prodělávají menstruační cyklus, a to i s krvácením a bolestivými projevy. Endometrióza patří mezi nejčastější důvody neplodnosti ženy.
Podle místa rozlišujeme tyto druhy endometriózy:
endometrióza genitální – endometrium prorůstá děložní stěnou nebo dalšími pohlavními orgány;
endometrióza extragenitální – endometrium prorůstá břišní dutinou, a to střevem nebo močovým měchýřem; objevit se ale může i na vzdálených orgánech, jako jsou plíce, štítná žláza nebo mozek.
Rizikovými faktory ve vzniku tohoto onemocnění jsou především výskyt nemoci v rodině, kouření, obezita a požívání alkoholu a kofeinu. Menstruace je při endometrióze silná a především na konci periody velmi bolestivá. Přítomna je bolest v podbřišku a kříži. Tato bolest je znatelná hlavně před začátkem menstruace a znovu nastupuje po jejím skončení. Žena pociťuje nevolnost. Bolestivým pro ni může být také pohlavní styk. Je-li endometrióza lokalizována v dutině břišní, v moči a stolici bývá nalezena krev. Až jedna třetina případů postižených však nevykazuje navenek žádné vážnější symptomy. Samotné onemocnění je poté zjištěno až při laparoskopickém vyšetření.
Endometrióza se bohužel definitivně vyléčit nedá. Mírnit se dají pouze její projevy. Na silnou bolest při menstruaci mohou být tedy podávána analgetika či jiné doplňky stravy. Proti zánětu se užívají antibiotika. Pomocí hormonů se uměle navozuje menopauza, čímž se redukuje zduřování sliznice. V některých případech se přistupuje i k chirurgickému zákroku, při němž jsou endometriotická ložiska odstraněna laparoskopicky. Pokud žena už nechce otěhotnět, lékař může doporučit hysterektomii, tedy odstranění dělohy a dalších tkání poškozených endometriózou.
Diagnóza F
Pod označení F patří tato onemocnění:
F00 - Demence u Alzheimerovy nemoci
F000 - Demence u Alzheimerovy nemoci s časným začátkem
F001 - Demence u Alzheimerovy nemoci s pozdním začátkem
F002 - Demence u Alzheimerovy nemoci‚ atypického nebo smíšeného typu
F009 - Demence u Alzheimerovy nemoci NS
F01 - Vaskulární demence
F010 - Vaskulární demence s akutním začátkem
F011 - Multiinfarktová demence
F012 - Subkortikální vaskulární demence
F013 - Smíšená kortikální a subkortikální vaskulární demence
F018 - Jiné vaskulární demence
F019 - Vaskulární demence NS
F02 - Demence u jiných nemocí zařazených jinde
F020 - Demence u Pickovy choroby
F021 - Demence u Creutzfeldt-Jakobovy nemoci
F022 - Demence u Huntingtonovy nemoci
F023 - Demence u Parkinsonovy nemoci
F024 - Demence u onemocnění virem lidské imunodeficience [HIV]
F028 - Demence u jiných určených nemocí‚ zařazených jinde
F03 - Neurčená demence
F04 - Organický amnestický syndrom‚ který nebyl vyvolán alkoholem nebo jinými psychoaktivními látkami
F05 - Delirium‚ které není vyvolané alkoholem nebo jinými psychoaktivními látkami
F050 - Delirium‚ které nenasedá na demenci‚ takto popsané
F051 - Delirium nasedající na demenci
F058 - Jiné delirium
F059 - Delirium NS
F06 - Jiné duševní poruchy‚ způsobené poškozením mozku‚ jeho dysfunkcí a somatickou nemocí
F060 - Organická halucinóza
F061 - Organická katatonní porucha
F062 - Organická porucha s bludy (podobná schizofrenii)
F063 - Organické poruchy nálady (afektivní)
F064 - Organická úzkostná porucha
F065 - Organická disociativní porucha
F066 - Organická emoční labilita (astenie)
F067 - Lehká porucha poznávání
F068 - Jiné určené duševní poruchy způsobené poškozením a dysfunkcí mozku a somatickou nemocí
F069 - Neurčená duševní porucha‚ způsobená poškozením a dysfunkcí mozku a somatickou nemocí
F07 - Poruchy osobnosti a chování způsobené onemocněním‚ poškozením a dysfunkcí mozku
F070 - Organická porucha osobnosti
F071 - Postencefalitický syndrom
F072 - Postkomoční syndrom
F078 - Jiné organické poruchy osobnosti a chování způsobené onemocněním‚ poškozením a dysfunkcí mozku
F079 - Organické poruchy osobnosti a chování nespecifikované‚ způsobené onemocněním‚ poškozením a dysfunkcí mozku
F09 - Neurčená organická nebo symptomatická duševní porucha
F10 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním alkoholu
F100 - Akutní intoxikace
F101 - Škodlivé použití
F102 - Syndrom závislosti
F103 - Odvykací stav
F104 - Odvykací stav s deliriem
F105 - Psychotická porucha
F106 - Amnestický syndrom
F107 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
F108 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
F109 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
F11 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním opioidů
F110 - Akutní intoxikace
F111 - Škodlivé použití
F112 - Syndrom závislosti
F113 - Odvykací stav
F114 - Odvykací stav s deliriem
F115 - Psychotická porucha
F116 - Amnestický syndrom
F117 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
F118 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
F119 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
F12 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním kanabinoidů
F120 - Akutní intoxikace
F121 - Škodlivé použití
F122 - Syndrom závislosti
F123 - Odvykací stav
F124 - Odvykací stav s deliriem
F125 - Psychotická porucha
F126 - Amnestický syndrom
F127 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
F128 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
F129 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
F13 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním sedativ nebo hypnotik
F130 - Akutní intoxikace
F131 - Škodlivé použití
F132 - Syndrom závislosti
F133 - Odvykací stav
F134 - Odvykací stav s deliriem
F135 - Psychotická porucha
F136 - Amnestický syndrom
F137 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
F138 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
F139 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
F14 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním kokainu
F140 - Akutní intoxikace
F141 - Škodlivé použití
F142 - Syndrom závislosti
F143 - Odvykací stav
F144 - Odvykací stav s deliriem
F145 - Psychotická porucha
F146 - Amnestický syndrom
F147 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
F148 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
F149 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
F15 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním jiných stimulancií‚ včetně kofeinu
F150 - Akutní intoxikace
F151 - Škodlivé použití
F152 - Syndrom závislosti
F153 - Odvykací stav
F154 - Odvykací stav s deliriem
F155 - Psychotická porucha
F156 - Amnestický syndrom
F157 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
F158 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
F159 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
F16 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním halucinogenů
F160 - Akutní intoxikace
F161 - Škodlivé použití
F162 - Syndrom závislosti
F163 - Odvykací stav
F164 - Odvykací stav s deliriem
F165 - Psychotická porucha
F166 - Amnestický syndrom
F167 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
F168 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
F169 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
F17 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním tabáku
F170 - Akutní intoxikace
F171 - Škodlivé použití
F172 - Syndrom závislosti
F173 - Odvykací stav
F174 - Odvykací stav s deliriem
F175 - Psychotická porucha
F176 - Amnestický syndrom
F177 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
F178 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
F179 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
F18 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním prchavých rozpustidel
F180 - Akutní intoxikace
F181 - Škodlivé použití
F182 - Syndrom závislosti
F183 - Odvykací stav
F184 - Odvykací stav s deliriem
F185 - Psychotická porucha
F186 - Amnestický syndrom
F187 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
F188 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
F189 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
F19 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním více drog a jiných psychoaktivních látek
F190 - Akutní intoxikace
F191 - Škodlivé použití
F192 - Syndrom závislosti
F193 - Odvykací stav
F194 - Odvykací stav s deliriem
F195 - Psychotická porucha
F196 - Amnestický syndrom
F197 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
