Průběh poševního oparu u žen je stejný jako u mužů. Objevují se puchýřky na stydkých pyscích či kolem řitního otvoru, které se zvětšují, a po určité době dojde k jejich prasknutí, puchýře začnou vysychat a tvoří se strup, který posléze odpadá. Genitální opar se bohužel nevyhýbá ani těhotným ženám. Dojde-li k primoinfekci v I. trimestru těhotenství, může se zvýšit riziko spontánního potratu či může dojít k rozvoji různých vrozených vad plodu (především v oblasti mozku). Primární infekce ve II. či III. trimestru zvyšuje riziko předčasného porodu. K nákaze dítěte od matky může dojít i během porodu infikovanými porodními cestami. Pokud má tedy matka v období porodu výsev herpetických puchýřů, je indikován primární císařský řez. V ostatních fázích onemocnění není důvod pro operační ukončení těhotenství a porod je veden vaginální cestou.
V diskuzi BULKA V TĚLE U PÁNEVNÍ KOSTI VELIKOSTI FAZOLE NEBOLESTIVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Šášková.
Dobrý večer.Našla jsem si na těle v přední části na levém straně u pánevní kosti bulku,nádorek velikosti fazole.Co s tím?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie Fischerova.
Dobrý den.Obevila jsem v oblasti poševního vchodu zvrchu v mase vyrustek o velikosti úzkého měkkého zvetseneho masa tvaru uzenky. V létě jsem nic nezaregistrovala. Vyrostlo to rychle, je to bezbolestné. V pondělí jdu na gynekologii. V tomto tydnu mě ortopedii poslal na rengen na oblast bedwr: rengen mi ukazoval s cilem na páteř. Mimo jiného jsem tento novotvar vidile i na digisnimku. Pěkně celý svitil. Oč se jedna nevim Prosím poradte. Mám poslední dobou příznaky bolwsti kostí, oteofity na kyčly a na c vpředu. Nebyla jaem ani na ct a sonu.... paní obvodacka mysli, že jaem přepracována, stale unvená, ale v běžném denním režimu redy nevím z čeho. HEZKÝ DEN MARIE.
V současné době je v ženské populaci velmi atraktivní hymenoplastika. Tato metoda je velmi populární zvláště na plastických klinikách v Izraeli, ale stává se hitem i u nás. Sexuálně aktivní ženy chtějí opět prožít první sexuální styk spojený s krvácením. Důvody znovunabytí panenství jsou opravdu velmi rozmanité – kulturní, náboženské, nebo jen ženy chtějí potěšit své partnery a zažít druhé líbánky.
Hymenoplastika je operace, která obnovuje panenskou blánu. Celý zákrok je prováděn v celkové anestezii a oproti ostatním zákrokům plastické chirurgie trvá krátkou dobu. Během zákroku je nesložitě upravena sliznice poševního vchodu tak, že se z jedné strany poševního vchodu přichytí k druhé straně vstřebatelnými stehy. Zákrok trvá okolo půlhodiny. Jednodušší je zákrok u žen, které dosud nerodily. Před zahájením operace musí být zpracováno klasické interní předoperační vyšetření. Hymenoplastika je velmi šetrný zákrok, při kterém nehrozí žádná rizika, pokud jej provádí zodpovědný a kvalifikovaný atestovaný chirurg. Po hymenoplastice nehrozí problémy s odtokem menstruační krve ani nedojde k znecitlivění poševního vchodu. Jen se po zákroku několik týdnů nedoporučuje pohlavní styk, neboť je nutné zhojení. Po dostatečně dlouhé rekonvalescenci pociťují ženy při pohlavním styku stejné pocity jako při svém prvním styku. Hlavní indikací hymenoplastiky je vlastní rozhodnutí ženy. Většinou se jedná o jakýsi dárek novému sexuálnímu partnerovi, mnohem smutnějším důvodem je pak řešení deflorace při znásilnění.
Operace není v běžných případech logicky hrazena zdravotní pojišťovnou a žena si ji musí sama zaplatit. A celý zaplacený efekt je pochopitelně „na jedno použití“ – při dalším prvním pohlavním styku se rekonstruovaný hymen protrhává. Přibližná cena rekonstrukce panenské blány je 15 tisíc korun.
Svědění poševního vchodu bez výtoku může být způsobeno bičenkou poševní. Infekce tímto prvokem se projevuje hojným řídkým, často zpěněným a po rybině zapáchajícím výtokem. Sexuální styk je nepříjemný až bolestivý. Nápadné je svědění zevního genitálu a klidová bolest v podbřišku. Bičenka může zároveň napadnout i močové cesty, což přináší pálení a bolest při močení. Vzhledem k tomu, že se přenos uskutečňuje pohlavním stykem, je nutné vyšetřit všechny sexuální partnery a zahájit u nich léčbu.
Příznakem u chronických zánětů je nepříjemné svědění poševního vchodu. Léčba chronických zánětů je svízelná a zdlouhavá, může pomoci také změna oblékání, to znamená nenosit těsné kalhoty, rifle, ba naopak používat spodní prádlo s antibakteriálním účinkem, se stříbrem, používat mýdlo s kyselým pH, nepoužívat aviváž na spodní prádlo.
Během plodných dnů se vaše tělo chová poněkud jinak než obvykle a podle následujících příznaků můžete poznat, že je vhodný čas na otěhotnění: můžete si všimnout, jak se mění vzhled a konzistence poševního hlenu. V podstatě byste si měla všímat tří hlavních charakteristik; a sice množství, barvy a konzistence hlenu. Při neplodných dnech je množství hlenu zanedbatelné, nebo se dokonce nemusí objevovat vůbec. Můžete mít pocit sucha a poševní hlen je neprůhledný (má bílou nebo žlutou barvu). Jeho konzistence je hrudkovitá a nemůžete jej natáhnout mezi dvěma prsty, protože se trhá. Spolu s tím, jak se blíží plodné dny, množství poševního hlenu narůstá a stává se průhlednějším. Při plodných dnech dochází k velkým změnám v kvalitě i kvantitě poševního hlenu. Je ho mnohem víc, je tekutější (někdy může připomínat dokonce spíš výtok) a můžete jej natáhnout mezi prsty. Na pohled je poševní hlen při ovulaci průhledný. Spolu s poševním hlenem prodělává v průběhu menstruačního cyklu významné změny i děložní čípek, s blížícími se plodnými dny je měkčí a vlhčí.
Zaznamenávání bazální teploty je jedním z nejspolehlivějších způsobů, jak zjistit, kdy začínáte mít plodné dny a má cenu pokoušet se o otěhotnění. Teplotu je nutné měřit si každý den okamžitě po probuzení ještě dřív, než vůbec vstanete z postele. Když máte plodné dny, vzrůstá hladina progesteronu a tím se zvyšuje i teplota těla. Podle stoupající tělesné teploty byste tudíž měla být schopna poznat nastupující plodnost. U řady žen dochází při plodných dnech k nárůstu libida a většímu sexuálnímu apetitu. Je to přirozená reakce těla, které se připravuje na otěhotnění. Citlivost prsů a bradavek často souvisí s plodnými dny a je způsobena vzrůstající hladinou progesteronu. Většinou se nejprve objeví zvýšeně citlivá prsa a poté se dostaví plodné dny. Bolest v podbřišku se často projeví v okamžiku, kdy se z vaječníku uvolňuje vajíčko, a vy začínáte mít plodné dny. U některých žen je to dokonce spojené s lehkým krvácením. Bolesti v podbřišku při plodných dnech se objevují přibližně u dvaceti procent žen.
Léčení zánětů zevních rodidel je obecně velmi nevděčné, přesto musí být doléčeny, aby nebyly zdrojem vzestupné infekce. Furunkuly a abscesy se incidují, celkově jsou podávána antibiotika. Výtok se léčí podle mikrobiologického nebo kultivačního nálezu. Při výběru místně i celkově používaných léků je vždy třeba respektovat původce onemocnění. Při léčbě pak musí být úzkostlivě dodržována hygiena zevních rodidel. Hygiena těchto partií je v neposlední řadě důležitá také pro prevenci vzniku infekce.
Kyselé prostředí, které je ve vagině, nevyžaduje výraznou péči. Je důležité toto pH nenarušovat, k čemuž napomáhá používání prostředků určených právě k očistě intimních partií. Dále se doporučuje dodržování hygienických zásad při pohlavním styku. Nejčastější problémy vycházejí z narušení kyselého prostředí infekcí, například hnisavou bakteriální smíšenou infekcí. Tento stav vyžaduje vždy odpovídající léčbu, která ženu nejen zbaví nepříjemných projevů, jako je pálení nebo svědění, ale zabrání i postupu infekce do vnitřních rodidel.
Gardnerella vaginalis patří mezi poměrně časté vaginální infekce s dominantně (nikoliv výhradně) sexuálním transferem. Gardnerella není vyloženě infekce, spíše jde o takzvanou dysmikrobii, často při současném nedostatku laktobacilů. Tato dysmikrobie se projevuje spíše zapáchajícím výtokem připomínajícím zápach rybiny. U problému je důležité upravit pH poševního prostředí a obnovit laktobacilovou populaci. Také je vhodné mít pohlavní styk s kondomem či přerušovaný styk, protože sperma má zásaditou povahu a negativně narušuje přirozené kyselé prostředí v pochvě.
Diagnostiku tohoto onemocnění provádí lékař. K diagnostice se využívají fyzická a laboratorní vyšetření. Laboratorní zkoušky se provádějí na vzorku vaginální tekutiny nebo tekutiny z močové trubice. Z těchto vzorků se zkoumá, zda neobsahují parazity. Parazita je těžší odhalit u mužů než u žen.
U žen lze diagnózu stanovit ihned mikroskopickým vyšetřením vzorku poševního sekretu odebraného ze zadní poševní klenby. Snadno lze pozorovat mrskavé pohyby bičíků.
U mužů lze onemocnění prokázat vyšetřením moče, mikroskopickým vyšetřením výtěru z močové trubice a jeho kultivací ve vhodné živné půdě.
Panenská blána, nebo též hymen, je slizniční řasa, která zcela nebo částečně překrývá poševní otvor žen. Slovo hymen pochází z řeckého slova znamenajícího membránu nebo blánu. Sexuální aktivita obvykle panenskou blánu naruší. Její přítomnost byla ve společnostech, kde se panenství cení, pokládána za důkaz nevinnosti. Nicméně panenská blána není dokonalým důkazem panenství, protože může být protržena při masturbaci, manipulaci s tampónem nebo nesexuální aktivitou (třeba při cvičení), aniž by žena měla pohlavní styk. Na druhou stranu je možné i to, že žena s neporušenou panenskou blánou už pohlavní styk měla. Během časných stadií vývoje plodu žádný otvor do pochvy ani neexistuje. Tenká vrstva tkáně, která pochvu ukrývá, se obvykle před narozením částečně rozdělí a vytvoří panenskou blánu s jedním nebo několika otvory, které umožňují menstruaci. V pubertě se vlivem hormonu estrogenu panenská blána stává velmi pružnou. Díky tomu je obvykle možné používat tampóny, aniž by se žena o svou panenskou blánu musela bát. Biologickým účelem panenské blány je pravděpodobně alespoň částečné zamezení vniknutí infekce do těla skrze pohlavní orgány.
Velikost a tvar otvorů jsou u každé ženy jiné. Některé běžné druhy jsou:
kruhová blána – tvoří prstenec okolo poševního otvoru;
přepažená blána – tvoří jeden nebo více pásů napříč poševním otvorem;
dírkovaná blána – překrývá celý poševní otvor, ale obsahuje několik dírek.
Po porodu blána zcela chybí, zbydou z ní pouze masité zbytky po obvodu poševního otvoru.
Není výjimkou, že děti předají neznalým rodičům několik miniaturních vajíček, a tak se často musí léčit celá rodina. A pozor, onemocnění roupy (enterobióza) někdy probíhá i bez typických svědivých příznaků! Roupi v pochvě u děvčátek a žen nejsou při nakažení žádnou výjimkou, také roupy v těhotenství nebo roupy v pochvě si mohou některé ženy zažít.
Roup dětský je nenápadný, tenoučký, sotva 2 cm dlouhý bílý parazit, který dokáže svému hostiteli pořádně znepříjemnit život. A co více, může být i potencionálně nebezpečný, ve výjimečných případech může kupříkladu vyvolat zánět slepého střeva.
Sameček roupa je drobnější a z hostitelova útočiště je vypuzen až po smrti, k níž dochází za krátký čas po kopulaci se samičkou. Ta naopak ze svého útulného úkrytu v tlustém a tenkém střevě, a dokonce i v apendixu vycestovává ráda. Samičky roupa navečer vylézají ze svého útočiště a kladou vajíčka do záhybů řitního otvoru, což vyvolává úporné svědění. Vylíhlí roupi se opět vrací do úkrytu. A koloběh se opakuje! Někdy je samička roupa tak aktivní a zvědavá, že naklade vajíčka v okolí poševního vchodu či močové trubice. No, a kam se její potomci vrátí? Právě do prostor nakladení, to je do močové trubice nebo poševního vchodu, a na problém je zaděláno ještě více.
Příznakem osídlení roupy je svědění konečníku, a to zvláště v noci, kdy samičky kladou vajíčka. Pociťovat můžete nejen svědění, ale i pálení. Ovšem existují i další nespecifické příznaky, kterými hostitel může trpět. Patří mezi ně bolesti břicha, nevolnost, hubnutí, průjmy, podrážděnost, neschopnost soustředění, poruchy spánku a bolesti hlavy. U postiženého se nemusí projevit všechny příznaky najednou.
Pochva v blízkosti poševního vchodu obsahuje velké množství nervových zakončení. Díky nim se žena při pohlavním styku cítí příjemně. Některé ženy mají v pochvě velmi citlivou erotogenní zónu, která se nazývá „bod G“ – jeho dráždění může vést k velmi intenzivnímu orgasmu.
U miminka
Maminky by měly být v porodnici poučeny o tom, jak se starat o genitálie miminka. Nedůsledná hygiena může být u děvčátek příčinou zarůstání poševního vchodu, což se odborně nazývá synechie. Je to onemocnění, které se vyskytuje u holčiček nejčastěji ve věku 2 až 5 let, v takzvaném klidovém období, kdy dítě nemá normální hladinu ženských pohlavních hormonů jako dospělá žena.
Typy synechie
Srůst zadní – je nejčastější. Sliznice protilehlé strany poševního vchodu postupně srůstá a uzavírá vchod do pochvy odzadu dopředu.
Srůst přední – je méně častý a jedná se o skutečný srůst malých stydkých pysků směrem od klitorisu, který zakrývá zevní vyústění močové trubice.
Srůst střední – je ojedinělý. Vytváří se při něm můstek mezi levou a pravou stranou poševního vchodu. Prostor mezi stydkými pysky nabývá tvaru osmičky.
U zadní části poševního vchodu se začne vytvářet zprvu průsvitná blanka, která nejprve zakrývá samotný poševní vchod a následně i močovou trubici. Postupně s růstem synechie dochází ke změně toku proudu moči a vy můžete pozorovat, že dítě přečurává nočník. Při velkém srůstu může mít děvčátko problém s močením a musí vynaložit veliké úsilí. Současně zatéká moč do pochvy a postupně může proniknout dělohou a vejcovody až do dutiny břišní. Pokud jsou v ní bakterie, může infikovat pochvu a dítě si bude stěžovat na svědění a pálení.
Co s tím
Stačí jednou za den, nejčastěji po koupání, oddálit od sebe stydké pysky a namazat poševní vchod čímkoli mastným, co se standardně u dětí používá. Je důležité řádně genitál omývat a zbavovat ho smegmatu, což je bílá hmota obsahující produkt mazových žláz a oloupané buňky. Pokud se rodidla nedostatečně ošetřují, srůst vzniká velmi rychle, třeba v průběhu 7 až 14 dní.
Poševní vchod po porodu
Některé ženy mají po porodu subjektivní pocit zvětšení poševního vchodu, což se někdy řeší plastickou úpravou poševního vchodu. Operace se provádí v celkové narkóze a trvá asi 60–90 minut. Často je nutné tento zákrok spojit s plastikou poševní zadní nebo přední, která řeší uvolnění podslizničního vaziva a tím pádem pocit příliš volné pochvy. Doba pobytu v nemocnici je 3 noci a doba pracovní neschopnosti minimálně 14 dnů. Sexuální abstinence kolem 6 týdnů. Cena za operaci se pohybuje v rozmezí 12 000 Kč až 18 000 Kč bez DPH, v závislosti na rozsahu operace. Rozsah operace je klientce upřesněn na základě konzultace s operatérem. Kromě ceny operace hradí klientka poplatek za anestezii (3 000Kč) a hospitalizaci. Hospitalizaci hradí dle typu vybraného pokoje (jednolůžkový 2 500 Kč/noc, dvojlůžkový 1 500 Kč/noc, čtyřlůžkový 600 Kč/noc). Předoperační vyšetření včetně laboratoře stojí 2 450 Kč, za předoperační vyšetření včetně laboratoře a internisty zaplatíte 3 500 Kč.
Bolest poševního vchodu
Bolest vzniká, pokud je poševní vchod úzký, a je nutné rozlišit, jestli se jedná o anatomické zúžení, nebo o takzvané funkční zúžení, které je způsobeno křečovitým stahem okolních svalů. Pokud se jedná o funkční zúžení, které se u žen vyskytuje častěji, doporučuje se návštěva sexuologa, který si s problémem určitě bude vědět rady. Jestliže se jedná o anatomické zúžení, používají se k léčbě tohoto problému takzvané dilatátory, které postupně rozšiřují poševní vchod. Pokud by ani dilatátory nemohly, dá se uvažovat o poševní plastice. V každém případě je nutné stav řešit s odborníkem. Není pravda, že se s tím nedá nic dělat, určitě dá.
Výrůstky
Může se jednat o pozůstatky protržené panenské blány nebo o takzvanou granulační tkáň, která se může na sliznici objevit kolem jizvy po sešití porodního nástřihu v oblasti poševního vchodu – jedná se o nezhoubný útvar. Řešením je chirurgické odstranění. Dříve se používalo i poleptání (u výrůstků rozsáhlejších rozměrů) spodiny tkáně po odstraněném útvaru lápisem (AgNO4). Typické je drobné krvácení z granulační tkáně, která není kryta povrchovým epitelem – kůží. Pokud granulační tkáň v poševním vchodu přetrvává, doporučuje se gynekologické vyšetření.
Zánětlivá onemocnění zevních rodidel v těhotenství jsou častá. Tkáně rodidel jsou překrvené, prosáklé a zánětlivá infekce se rychle šíří. Mezi nejčastější onemocnění v těhotenství patří právě zánět zevních rodidel, který se projevuje zarudnutím kůže a sliznic zevních rodidel a svěděním, vyvolávaným obvykle drážděním výtokem z pochvy, potem nebo močí, třením nevhodným prádlem a podobně. Zánět může přecházet i na vnitřní plochy stehen. Náchylné k těmto zánětlivým projevům jsou ženy těhotné, obézní, s poruchami glukózového metabolismu či diabetičky.
Překrvení sliznic pohlavního ústrojí v těhotenství má za následek zvýšené zvlhčení pochvy a zevních rodidel i bez jiné zevní příčiny. Představuje však zároveň vhodné podmínky k projevům infekce stejnými původci jako mimo těhotenství, zejména infekce kvasinkové. Hojný řídký výtok může být i ze žlázek těhotensky změněné sliznice děložního hrdla, dokonce se může jednat i o odtok plodové vody. Proto posouzení příčiny a určení léčby přísluší jedině odbornému lékaři. Některé z místně používaných léků nejsou v těhotenství vhodné. Trichomonádový a jiný výtok dráždí pokožku zevních rodidel, vyvolá jejich maceraci až zánětlivé projevy. Nesmí se zapomínat na možnost čerstvé kapavčité infekce nebo vzplanutí ze skrytého ložiska. Výtok musí být bakteriologicky vyšetřen a podle výsledku eventuálně léčen antibiotiky. Při nálezu beta-hemolytického streptokoka je zapotřebí před porodem podávat antibiotika a provést příslušná opatření při porodu. Kvasinkový zánět pochvy a vulvy se v těhotenství vyskytuje častěji než mimo gestaci. Začíná svěděním a pálením v pochvě a na vulvě. Sliznice je zprvu zarudlá, suchá, pak se objeví bělavé ostrůvky náletů v rýhách mezi stydkými pysky a kolem poštěváčku, které je možné setřít; kůže a sliznice pod nimi jsou zarudlé a někdy krvácí. Výtok z pochvy je hustý, žlutavě šedý. Před zahájením léčby je třeba kontrolovat glukózový metabolismus.
V těhotenství je kandidóza neboli kvasinková infekce velmi běžné onemocnění. Během těhotenství máte 10x větší šanci, že se u vás objeví kandidóza, než když těhotná nejste. Kandidóza je poměrně běžná vaginální kvasinková infekce, kterou způsobují kvasinky Candida albicans. Tyto kvasinky má v těle mnoho žen, obvykle ale nezpůsobují žádné komplikace. Během těhotenství se však podmínky v ženském těle mění a se změnou kyselosti poševního prostředí se začíná dařit i kvasinkám. Ty pak způsobují podráždění sliznice zvané kandidóza.
Pokud máte pocit, že byste mohla trpět kvasinkovou infekcí, kontaktujte co nejdříve svého gynekologa, aby vás vyšetřil a naordinoval vám vhodnou léčbu. Kandidóza patří mezi pohlavně přenosné infekční choroby. I když se u mužů objevují problémy jen velmi výjimečně, mohou být přenašeči infekce. Při kvasinkové infekci byste se měla vyhýbat nechráněnému pohlavnímu styku. Léčit by se měli oba partneři zároveň, zejména pokud se obtíže opakují.
Během těhotenství byste si neměla kupovat žádné volně dostupné léky, takže se o léčbě vždy poraďte se svým gynekologem.
Omezte teplé koupele, raději se sprchujte. Ručníky, žínky a spodní prádlo vyvařujte.
Používejte neparfémované mýdlo či sprchový gel nebo speciální kosmetické přípravky pro intimní partie, které neovlivňují kyselost poševního prostředí.
Noste bavlněné spodní prádlo a volné kalhoty nebo šaty – nezapaříte se.
Pomoci může i to, když budete jíst přírodní jogurty s živými kulturami nebo přípravky obsahující Lactobacillus.
Omezte konzumaci sladkostí, nebudete tak poskytovat kvasinkám živnou půdu.
Kvasinky se dobře množí tam, kde je teplo a vlhko, často v kožních záhybech. Větší sklon ke kvasinkovým infekcím mají tedy těhotné s nadváhou a s cukrovkou, případně po léčbě antibiotiky, kdy se změní složení mikroflóry v pochvě.
Kvasinková infekce může být dost obtěžující, ovšem dobrá zpráva je, že vašemu děťátku nemůže nijak uškodit. Při průchodu porodními cestami se však na něj může přenést, takže se snažte infekci do porodu vyléčit!
Nejplodnější období, respektive plodné dny nastávají několik dní po ovulaci, tedy po uvolnění zralého vajíčka z vaječníku. Plodné dny představují poměrně krátké období mezi dvěma menstruacemi, kdy může žena otěhotnět. Obvykle mezi 13. až 14. dnem od prvního dne předcházející menstruace se zrající vajíčko uvolňuje z vaječníku. Tato fáze se nazývá ovulace. Vajíčko je zachyceno trychtýřovitým rozšířením vejcovodu a putuje směrem k děloze. Životnost vajíčka (zárodečné buňky matky) je relativně krátká. K jeho oplození musí dojít nejpozději do 17 hodin po ovulaci. Spermie (zárodečná buňka otce) má schopnost proniknout do vajíčka ještě zhruba 48 hodin po souloži. Vajíčko bývá oplodněno pouze jednou spermií. Spermie pronikají z pochvy velmi rychle, v děloze jsou již za několik desítek vteřin a do jedné hodiny po souloži bývají již na konci vejcovodu.
Plodné dny představují období, kdy je největší pravděpodobnost oplodnění vajíčka. Plodné dny si můžete vypočítat v domácím prostředí tak, že sledujete bazální teplotu (tělesnou teplotu v klidu), která se cyklicky mění během menstruačního cyklu. Plodné a neplodné dny lze také rozlišit pomocí ovulačních testů, jež jsou k dostání v lékárnách, nebo sledováním vzhledu poševního hlenu, který je během ovulace čirý, řidší a táhne se, kdežto během neplodných dnů je zakalený a hustý.
