Osteosarkom se jako nejčastější maligní nádor kostí vyskytuje hlavně u mladých lidí do 20 let věku, u starších lidí vzniká obvykle na podkladě jiných kostních onemocnění. Častější bývá u chlapců. Může postihnout kteroukoliv kost, nejčastěji se ale vyskytuje ve stehenní, holenní nebo ramenní kosti a velmi brzy po svém vzniku metastazuje (zakládá nádorová ložiska v jiných orgánech – hlavně v plicích, mozku a jiných kostech). Projevuje se dlouhotrvající tupou nebo krátkodobou vystřelující bolestí hlavně v noci, dále zduřením kosti a rovněž mírně zvýšenou tělesnou teplotou. Někdy taky vypadá jako bolestivý výrůstek na povrchu kosti. Pacient se cítí být celkově nemocen, ztrácí chuť k jídlu, hubne, neprospívá.
V naší poradně s názvem METASTAZY V KOSTECH A RAKOVINA PLIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavlina Stavařova.
Dobrý den, mám dotaz chci se zeptat můj taťka ma metastázy v kostech a k tomu rakovinu na plicích .K tomu od plic mu to šlo až k pánvi a do nohy nemůže ani na to postavit mam o něho strach ze může můj taťka umřít...
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Cesty životem jsou komplikované. Někomu je dáno prožít dlouhý život a jinému zase přijde do cesty nemoc, která vše změní. Proti tomu je veškeré lidské snažení marné a každý musí nést svůj osud až do konce. Snažte se tatínkovi vytvořit laskavé prostředí, abyste s ním mohla prožít pěkné chvíle, na které pak budete moci vzpomínat, až si odejde odpočinout. Smiřte se s tím, že život je konečný a přijměte alespoň to, co vám jeho nemoc dovolí.
Prostor mezi plícemi a hrudní stěnou je za normálních okolností vyplněn vzduchem. To vytváří ideální podmínky pro to, aby se plíce mohly během dýchacích pohybů stahovat a roztahovat. Je-li vzduch nahrazen tekutinou, tlak v dutině se zvýší a tlačí na plíce, které se smrští, což znemožní efektivní nádech.
V diskuzi PROGNÓZA RAKOVINY PRSU S METASTÁZEMI DO KOSTÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna Maděrová.
Pokud má někdo prodělanou tuto nemoc,prosím o Váš názor. Jaké jsou vyhlídky do budoucnosti. Jak pokračuje léčba ? Děkuji za každou odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petra.
Taky s tím zápasím, prošla jsem si 6 chemo a beru tamoxifen (hormonální terapie) a X gevu..injekce jednou za měsíc na bolesti (prý bioléčba) v březnu to bude již 2 roky od ukončení chemoterapie.... nelze operovat, metastáze v játrech a kostech, tak nějak se s tím člověk naučí "žít" sice nemohu dělat nic, ale aspoň jsem tady pro své malé děti. Každý den je dar :-)
Kostní metastáze patří i do skupiny zhoubných nádorů, které se častěji vykytují ve vyšším věku a vznikají zhoubným bujením nádorových buněk, které se v kosti běžně nevyskytují a jsou spojeny s výskytem nádorů jiné tkáně. Nejčastěji se jedná o metastáze z primárních nádorů prostaty, prsu, plic, ledvin, štítné žlázy či ženských pohlavních orgánů. Jak se vůbec nádor do kosti dostane? Dokáže to kvůli své schopnosti uvolňovat jednotlivé buňky do krevního oběhu. Touto cestou se šíří všude po těle, protože je ale kostní tkáň bohatě prokrvená, je velká pravděpodobnost, že se právě v ní podaří nádorovým buňkám uchytit. Okamžitě se začnou množit a postupně kostní tkáň likvidovat. Narušené kosti bolí a velmi snadno se lámou. Metastáze zhoršují kvalitu života nemocných i jejich šanci na přežití. Léčba metastází je mnohdy složitější než samotné primární onemocnění.
Kostní metastáze se v současné době léčí několika způsoby, a to chemoterapií, hormonální terapií, radioterapií, chirurgicky nebo podáváním takzvaných bisfosfonátů, což jsou léky, které brání tvorbě nových kostních metastází a rozšiřování těch už vzniklých. Vytvářejí totiž přímo v kostní tkáni ochrannou bariéru, která se nádorovým buňkám staví do cesty. Použití bisfosfonátů znamená pro pacienty značnou úlevu: zlepšuje jejich pohyblivost a schopnost postarat se o sebe, zmírňuje bolesti, ale také brání vzniku osteoporózy, čímž snižuje riziko zlomenin.
V diskuzi RAKOVINA PLIC A BOLEST RAMENE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radomir.
delsi dobu mě bolí od zad do ramene až ke krku ,před trema týdny jsem mel epilepticky záchvat.Po vysetreni nasly něco na plícich ztim nevědí co a metastaze na mozku je to hodně vazne? Je mi53 let jsem kuřák dekuji Knotek
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Samotná přítomnost tekutiny okolo plíce se nemusí projevovat nijak a může být náhodným nálezem. Jinak se voda na plicích projevuje celkem logicky tím, že plíce je tekutinou stlačována a při nádechu se nemůže plicní tkáň rozepínat. Člověk začne trpět dušností a může být drážděn ke kašli. Další příznaky se vyskytují dle konkrétní příčiny stavu.
V naší poradně s názvem VODA NA PLICÍCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina Horáčková.
Jakým vyšetřením se pozná voda na plicích?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pleurální výpotek, někdy označovaný jako „voda na plicích“, je nahromadění přebytečné tekutiny mezi vrstvami pleury mimo plíce.
Voda na plicích nemusí mít žádné příznaky a často se zjistí až z rentgenového snímku. U některých pacientů ale byly hlášeny příznaky jako bolest na hrudi, suchý, neproduktivní kašel, dušnost nebo obtížné, namáhavé dýchání, ortopnoe (neschopnost snadno dýchat, pokud osoba nesedí vzpřímeně nebo nestojí vzpřímeně).
Jak se diagnostikuje pleurální výpotek?
Mezi testy, které se nejčastěji používají k diagnostice a hodnocení pleurálního výpotku, patří:
- Rentgen hrudníku,
- Počítačová tomografie (CT) skenování hrudníku,
- Ultrazvuk hrudníku,
- Thoracentéza (jehla zasunutá mezi žebra pro získání biopsie nebo vzorku tekutiny),
- Analýza pleurální tekutiny (vyšetření tekutiny odebrané z pleurálního prostoru).
Pokud pleurální výpotek zůstal nediagnostikován navzdory předchozím, méně invazivním testům, lze provést torakoskopii. Torakoskopie je minimálně invazivní technika, při které se využívá malé kamerky zasunuté do pleurálního prostoru. Provádí se v celkové anestezii. Tato metoda umožňuje nejen vizuální hodnocení pohrudnice, ale často umožní i léčebný zásah.
Úspěšnost léčby závisí na stadiu a typu nádoru. Celkově však prognóza nemoci nebývá pozitivní, léčba se proto nejčastěji soustředí na úlevu a prodloužení délky života pacienta. Nejkomplikovanější situace nastává, pokud došlo k rozšíření metastází (nádorových ložisek) do okolních orgánů.
Povaha onemocnění vyplývá z důvodu přítomnosti výstupu vzduchu z těla, nebo vzduchu, který se nachází kolem plic. Příčiny přítomnosti vzduchu v plicích závisí především na typu pneumotoraxu.
Kouření je běžný urychlovací faktor u lidí s projevujícími se známkami spontánního pneumotoraxu. Tento typ pneumotoraxu není způsoben trvalým zraněním.
Změny tlaku vzduchu, bývají způsobeny potápěním, cestováním, a dokonce i vystavení se hlasitému zvuku.
Chronická obstrukční plicní nemoc. Typickými příklady chronické obstrukční plicní nemoci jsou astma a bronchitida. Jsou zdaleka nejčastější příčinou přítomnosti vzduchu v plicích.
Zranění hrudní stěny, které způsobí například výstřel, nehoda nebo bodná rána, umožňuje neustálý vstup vzduchu.
V diskuzi VODA NA PLICÍCH JAK JI LÉČIT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Halinka.
Maminka ma ,vodu na plicích ,ma slabí srdce je v nemocnici uz 5.den na Intezivni a stav je pořád stejný. Doktoři nevědí co stim . Chtěli jsme prevez do jiné nemocnice ale doktoři nám zdelili ze to uz nemusí přežít tu cestu.Je to pravda prosim co muzeme udelat ?Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Emilie Vitková.
Bronchogenní karcinomy se dělí do dvou základních skupin – na malobuněčné a nemalobuněčné. Diagnostika těchto dvou skupin je důležitá pro následnou léčbu. Malobuněčné nádory patří mezi ty nejzákeřnější.
Malobuněčný nádor roste rychle a velmi brzy se šíří metastáze do celého těla. Podle histologického tvaru se dále dělí na mnoho podtypů, jako je vřetenobuněčný či kulatobuněčný. Hlavním léčebným postupem u malobuněčného karcinomu je chemoterapie. Léčba probíhá podáváním léčiv, takzvaných cytostatik. Ta přispívají k rozpadu a blokování rakovinných buněk. Cytostatika se podávají pravidelně po 2–3 týdnech nejčastěji infuzí do žíly. Chemoterapii vždy provází mnoho nežádoucích účinků. Pacienti trpí vypadáváním vlasů a chloupků, pocity nevolnosti, zvracením, poruchami kostní dřeně i ledvin. Chemoterapie je velmi často kombinovaná s radioterapií. Ozařování spočívá ve vysílání proudu paprsků na postižené místo, aby se zastavil nárůst nádoru. Radioterapie představuje obrovskou zátěž pro lidský organismus. Člověk se cítí vyčerpaný a může mít problémy s dýcháním, pokud radioterapie poškodila plicní tkáň. Mozek se často ozařuje preventivně, protože až u 70 % nemocných se objevují metastáze v mozku.
V naší poradně s názvem VODA V PLICÍCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva truhlantova.
Dobrý den!Rentgen plic ukázal malé množství výpotku na plicích!Voda se dál tvoří nebo muže sama odsebe zmizet?Děkuji Truhlantova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Je normální, že kolem plic je tekutina. Je to proto, aby plíce při dýchání byly v těsném, ake pohyblivém kontaktu s pohrudnicí. Tato tekutina se neustále tvoří a odtéká lymfatickými cestami. Pokud něco nefunguje správně, může se množství tekutiny zvětšit a snížit výkon plic. Nyní musíte intenzivně spolupracovat s lékařem, který vám pomůže zvládnout a napravit tento stav.
Tento druh rakoviny je velmi nebezpečný, protože se velmi často neprojevuje žádnými příznaky až do pozdních fází onemocnění. V pozdních stadiích se objevuje bolest kostí a zlomeniny, které vznikají už při malém tlaku na kost. V konečné fázi nastupují klasické příznaky nádorového onemocnění, to je v době, kdy se metastáze rozšiřují po celém těle. Objevují se příznaky celkového onemocnění jako zvýšená horečka, pocení, hubnutí, slabost.
Příčina vzniku této rakoviny není dodnes známá. Má se za to, že silný vliv mají genetické predispozice. Velmi často tyto nádory napadají mladé lidi, u starších jsou spíše vzácností. Nádor vzniká mutací v genetické informaci buněk.
Nádorové bujení v kostech může být benigní, tedy nezhoubné, které svým růstem pouze utlačuje zdravou část kosti, nebo může být nádorové bujení maligní, tedy zhoubné, které agresivně poškozuje své okolí a může se i šířit krví a zakládat nová nádorová ložiska kdekoliv v těle.
Primární nádory jsou takové, které vznikly z buněk přirozeně se vyskytujících v dané tkáni, tedy v tomto případě buněk kostních a buněk chrupavky. Tyto nádory nazýváme kostní sarkomy: osteosarkom (z buněk kostí), chondrosarkom (z buněk chrupavky kostní) a vzácný Ewingův sarkom, což je nádor kostní dřeně. Sarkomy jsou velmi vzácné, tvoří přibližně 1 % všech nádorů u dospělých lidí, relativně častější jsou bohužel u malých dětí, kde tvoří až 15 % všech zhoubných nádorů. Primární kostní rakovina se vyskytuje hlavně ve dlouhých kostech končetin a v pánvi.
Sekundární rakovina kostí (metastáza) je nádor, který se vytvořil původně v jiném orgánu a přímým přestupem, krevní nebo lymfatickou cestou, se dostal do kosti. Metastázy tvoří výraznou většinu všech nádorů nacházejících se v kostech a buňky, které se tvoří, jsou podobné buňkám orgánů, ze kterých vycházejí. Nejčastěji do kostí metastazují nádory prostaty, prsu, plic, tlustého střeva a konečníku, žaludku, ledvin, ženských pohlavních orgánů a další.
V diskuzi PROTONOVÉ CENTRUM PRAHA BULOVKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenka Vospálková.
Dobrý den, můj tatínek (62) prodělal karcinom tlustého střeva,byl operován a léčen chemoterapiemi. Na posledním vyšetření CT se ukázaly drobné metastázy v měkkých tkáních dutiny břišní,jinde ne. Chemoterapii pan doktor ukončil s tím, že již tělo na léčbu nereaguje a nasadil tatínkovi pilulky. Byla by pro něj vhodná protonová léčba? Velmi děkuji za případnou odpověď. Zdenka Vospálková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva Sůvová.
Dobrý den, můj syn (31) prodělal karcinom tlustého střeva,byl operován a léčen následně chemoterapiemi. Na vyšetření CT se ukázaly drobné metastázy v plicích, které mu odstranili operativně a nasadili další chemoterapií. Na poslední kontrole CT - se však ukázaly nové metastázy v plicích, lečba byla ukončena s tím, že bude zahájena biologická léčba. Prosím , byla by pro něj vhodná protonová léčba ? Syn je navíc v psychicky velmi špatném stavu, velmi silný ekzematik, reakce kůže jsou velmi silné, v průběhu lečby mu zaváděli stent - ledviny ... to vše bohužel léčbu velmi komplikuje. Hledám nějaké možnosti psychoterapie , aby měl sílu se s nemocí prát. Prosím o pomoc. Máma
Zhoubné nádory se často projevují nespecifickými klinickými příznaky (jako jsou například váhový úbytek, ztráta chuti k jídlu, teploty). Úmrtnost u tohoto onemocnění závisí na jeho rozsahu. Dobu přežití ovlivňuje mnoho faktorů. Tím nejdůležitějším je objevení rakoviny v raném stadiu, včasný lékařský zákrok a také to, aby se nerozšířily metastáze. Právě rozšíření metastází obvykle bývá u jakéhokoliv nádorového onemocnění fatální. U rakoviny jater se metastáze nejčastěji šíří do plic, mozku nebo slinivky břišní. Mohou se však vyskytnout i jinde.
V diskuzi TVORBA VODY V PLICÍCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila Reljičová.
Dobrý den,obracím se na Vás s dotazem v souvislosti tvoření vody v plicích po prodělaném či trvajícím zápalu plic.Podávány již 3druhy antibiotik,stav se nelepší.Ani po různých vyšetřeních lékař nezná příčinu tohoto problému.Děkuji za odpověď.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Plicní rakovina je velmi zákeřná nemoc, neboť její příznaky se objevují jen velmi pomalu a nenápadně. Počátky nemoci, kdy je ještě dobře léčitelná, se většinou odhalí nejčastěji náhodně rentgenem. Počáteční příznaky jsou velmi nespecifické a mohou značit mnoho jiných nemocí. Může se objevit teplota, chrapot, ztráta chuti k jídlu, úbytek tělesné hmotnosti, obtíže při polykání nebo chronická únava. Varovným signálem by měl být neustávající kašel, spojený mnohdy s vykašláváním krve, a bolest v okolí hrudníku. Bolest na hrudi bývá tupá, často se objevuje pod lopatkou na postižené straně. Pokud je bolest ostrá, značí prorůstání rakoviny do hrudní stěny.
Nejvážnější komplikací jsou metastáze, které se mohou objevit ve všech orgánech. Metastáze jsou nádorové buňky, které se od nádoru oddělily a cévami nebo volným prostorem se dostaly do dalších částí těla, kde se nadále množí. Často postihují kosti, lymfatické uzliny, mozek, plíce, játra a nadledviny.
U pacientů v konečném stadiu se mohou objevit tyto příznaky:
Zhroucená plíce (pneumotorax) – může být život ohrožující u lidí s těžkým emfyzémem, protože funkce jejich plic je již tak ohrožena.
Srdeční problémy – emfyzém může zvýšit tlak v tepnách, které spojují srdce a plíce. To může způsobit stav nazvaný cor pulmonale neboli hypertrofii pravé komory.
Velké díry v plicích (bullae) – někteří lidé s emfyzémem mají prázdné prostory v plicích nazývané bullae. Mohou být tak velké jako polovina plíce. Kromě snížení množství prostoru, který je k dispozici pro rozšíření plic, mohou obří bullae zvýšit riziko pneumotoraxu.
Léčba rakoviny páteře je velmi obtížná. Volba léčebného postupu závisí na histologickém typu nádoru, lokalizaci a celkovém stavu pacienta.
Základní léčebnou modalitou primárních nádorů míchy a páteře je chirurgická resekce (kromě lymfomů). Optimální management intramedulárních nádorů je kontroverzní včetně RTh.
Cílem je odstranění nádoru (pokud možno radikální), dekomprese struktur, šetrná mikrochirurgická technika za peroperační monitorace neurofyziologických funkcí (MEP) k zábraně poškození nn. struktur při zachování či zlepšení biomechaniky struktur páteře – implantáty, fixátory.
Onemocnění je velmi nebezpečné, protože se neprojevuje žádnými příznaky až do pozdních stadií onemocnění. V pozdních stadiích se objevují bolesti kostí a zlomeniny, které vznikají už při malém tlaku na kost. V konečné fázi nastupují klasické příznaky nádorového onemocnění, to je v době, kdy se metastáze rozšiřují po celém těle. Projevují se příznaky celkového onemocnění jako zvýšená horečka, pocení, hubnutí, slabost.
Obecně platí, že by měl lékařskou prohlídkou projít každý kuřák po 50. roce života, protože riziko vzniku nádoru plic po padesátce prudce roste. Nejdůležitějším krokem v prevenci nádoru plic je přestat nebo vůbec nezačít kouřit. Pokud tedy máte věk přes 50. let a jste aktivní kuřák, trvejte na preventivní lékařské prohlídce. Nepodceňujte první příznaky, i když to mohou být příznaky podobné zánětu průdušek.
Bylinkové čaje si lidé vaří odnepaměti. Aby však měly ty správné účinky, je třeba k jednotlivým bylinkám a jejich kombinacím přistupovat obezřetně. Hlavním „luhovadlem“ při přípravě čajů je pochopitelně voda, ta z bylinek vytáhne účinné látky. Je však třeba dbát na její správnou teplotu i délku luhování.
Obecně platí, že květy léčivek se zalévají vodou do 80 °C a nechají se luhovat 10 minut. Semena, kořeny nebo plody by se měly 3–5 minut povařit. Bylinky s vysokým obsahem slizových látek, jako třeba sléz, se naopak pouze macerují – máčejí ve studené vodě. Některé bylinky je možné používat celoročně (například jitrocel kopinatý, lípa srdčitá, černý), jiné (například kopřiva) mohou mít při dlouhodobém užívání naopak negativní účinky.
Prognóza pacientů s nádorem mozku a metastáze se velice liší. Záleží především na stupni zhoubnosti nádoru, na věku pacienta a na jeho celkové tělesné kondici. Také léčebné možnosti mají svůj vliv.
Pacienti s málo rizikovým gliomem mohou žít někdy mnoho let bez recidivy nemoci. Ve dvou třetinách případů se však jedná o vysoce rizikový gliom. Perspektiva těchto pacientů je obvykle omezená. Léčba u většiny z nich nesměřuje k vyléčení, ale ke zpomalení růstu nádoru a někdy k potlačení jeho velikosti. Účelem léčby je rovněž zmírnit obtíže. Nelze jednoznačně předvídat, v jaké míře se bude nádor a metastáze vyvíjet. Velice individuální je i to, v jaké míře se bude moci pacient po prodělané léčbě mozkového nádoru vrátit ke svým předchozím aktivitám. I v případech, kdy vše probíhá dobře, zjišťují mnozí pacienti, že přece jen musí své dřívější aktivity poněkud omezit. Někteří se musí zcela vzdát určitých činností, protože je již dobře nezvládají, případně postrádají potřebnou jistotu. U pacientů, kteří nemohou být dostatečně léčeni a u nichž nádor recidivuje, se může vyskytnout řada problémů. V závislosti na umístění tumoru dochází k výpadkům určitých schopností. Snížená mozková činnost způsobuje obvykle poruchy v citové oblasti nebo v myšlenkových schopnostech. Z toho často vznikají nedorozumění, která zvyšují napětí mezi pacientem a jeho okolím. Je proto velice důležité, aby každý, kdo běžně přichází do styku s pacientem, byl co nejvíce informován o změnách, které mozkový nádor může způsobovat.
