DISKUZE BARRETTŮV JÍCEN

Jícen v cizím jazyce

• latinsky se jícen nazývá oesophagus;
• slovensky se jícnu říká pažerák;
• anglicky je jícen esophagus.

Zdroj: Funkce jícnu

Poradna

V naší poradně s názvem BARRETŮV JÍCEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Libor.

Dobrý den.Mohu prosím požádat o radu co je nejlepší lék/olej atd./na Barrettuv jícen?Děkuji za odpověď.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Barretův jícen znamená, že původní buňky výstelky jícnu zmutovaly na buňky podobné těm ve střevech. Tento stav je definitivní a jde změnit pouze chirurgicky pomocí endoskopu. Sám si můžete pomoci tím, že zabráníte vzniku pálení žáhy. Právě průnik žaludečních šťáv do jícnu zhoršuje stav těchto buněk a způsobuje pálení žáhy. Pálení žáhy se dá předejít dodržováním těchto pravidel:
- proveďte změny ve své stravě tím, že omezíte mastné potraviny, čokoládu, kofein, kořeněné potraviny a mátu peprnou
- vyhněte se alkoholu, kofeinovým nápojům a tabáku.
- zhubněte, nadváha zvyšuje riziko zpětného toku žaludečních šťáv do jícnu.
- spěte v polosedě, poloha s hodně podloženou hlavou může zabránit tomu, aby se kyselina ze žaludku dostala do jícnu.
- nelehejre si dřive než 3 hodiny po jídle.
- všechny léky vždy zapíjejte velkým množstvím vody.
Pravidelně každý rok si nechte jícen vyšetřit endoskopem, abyste včas předešel případnému zhoršení stavu.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Barretův jícen

Barrettův jícen

Barrettův jícen je stav, při němž dochází ve sliznici jícnu k intestinální metaplazii z důvodu refluxní ezofagitidy. Normální sliznice jícnu (dlaždicobuněčný epitel) není odolná vůči kyselým šťávám žaludku, vzniká zde zánět a při dlouhodobém dráždění (kvůli nedostatečné funkci dolního jícnového svěrače či jiné anomálii) dochází k přestavbě v cylindrický epitel s pohárkovými buňkami (podobný střevnímu), který je vůči agresivnímu prostředí odolnější. Obvykle bývá v dolní části jícnu na přechodu do žaludku. Tato intestinální metaplazie patří mezi prekancerózy a zvyšuje tedy riziko vzniku adenokarcinomu jícnu. Barrettův jícen se kromě potíží spojených s refluxní chorobou, jako je pálení žáhy, nemusí nijak projevovat. Diagnostikuje se při endoskopii − je patrný jako výrazně červený úsek sliznice, definitivně však až po histologickém vyšetření sliznice. Pacienti s Barretovým jícnem by měli být pravidelně sledováni.

Barrettův jícen vzniká drážděním sliznice jícnu při návratu žaludečních šťáv do jícnu. Tento stav je subjektivně popisován jako pálení za hrudní kostí neboli pálení žáhy (odborně pyróza, viz výše). Vedle toho se reflux žaludku může projevit i zápachem z úst. Barrettův jícen však často probíhá zcela bezpříznakově a odhalí jej proto až náhodné gastroskopické vyšetření.

Základem terapie Barrettova jícnu je takzvaná antirefluxní léčba, tedy podávání léků tlumících tvorbu žaludeční kyseliny a tím snížení kyselosti vracejícího se obsahu. Avšak je třeba zdůraznit, že jakékoli již proběhlé změny na sliznici jícnu jsou nevratné, a proto by měl každý pacient s Barrettovým jícnem pravidelně docházet na kontrolní gastroskopická vyšetření. V případě enormního nálezu (velké dysplazie) je totiž indikován operační zásah na sliznici jícnu.

Prevence Barrettova jícnu spočívá ve snaze zamezit žaludečním refluxům zpět do prostoru jícnu. Trpíme-li na pálení žáhy, měli bychom se vyvarovat tučným a příliš kořeněným jídlům a dále potravinám obsahujícím čokoládu, peprmint, kofein, nikotin a také alkoholu. Jedná se totiž o látky, které snižují napětí dolního jícnového svěrače a tím zvyšují riziko zpětného návratu žaludečního obsahu. Dále je třeba uvědomit si, že i některé léky způsobují reflux (viz výše v článku). Proto pokud se objeví jakékoli příznaky refluxní choroby jícnu, je nutné se informovat o tom, zda léky, které jsou užívány, nemohou mít právě tyto nežádoucí účinky. Důležité je také upravit stravovací režim – pacientům se doporučuje jíst během dne častěji, ale po menších dávkách.

Zdroj: Funkce jícnu

Diskuze

V diskuzi REFLUX JÍCNU - DIETA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel.

Dobrý den,

chci se zeptat, zda má někdo zkušenost s refluxem jícnu a s Barrettovým jícnem. Jakou dietu. Případně, zda si někdo Barrettův jícen vyléčil. Lékařské zprávy píšou o nevratnem procesu. Děkuji. PJ

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Katarina.

Dobry den Pavle, taky mam tu stejnou diagnozu jako vy... Bohuzel je to nezvratny stav, bunky jicnu se zmenili v bunky tenkeho streva, tohle ctu na vsech forech (ve 3 jazycich). Take hledam nejakou kucharku a nikde tu specifikovanou na Barretuv syndrom nenachazim jen porad dokola vynechat ostre, tucne, studene, teple a neprejidat se... nekde doporucuji jablecny ocet s citronem redeny ve vlazne vode nalacno, jinde zakazuji... Vypada to ze si to musi kazdy vysledovat sam co mu sedi a co ne.. Taky bych se nejradeji udrzovala bylinkami ale vypada to na Protonove pumpy do konce zivota.... kdybych na neco narazila zkusim sem znovu napsat. Diagnozu mam teprve tyden tak zatim hledam... Opatrujte se.

Zdroj: diskuze Reflux jícnu - dieta

Jak poznat Barrettův jícen

Barrettův jícen je stav, kdy je část původní sliznice jícnu s dlaždicovým epitelem nahrazena metaplastickým cylindrickým epitelem. Tato oblast bývá endoskopicky (makroskopicky) viditelná a histologicky by měla obsahovat takzvanou intestinální metaplázii. Jde o jeden z následků (komplikaci) refluxní nemoci jícnu, tedy opakovaného a obtěžujícího návratu žaludečního obsahu do jícnu. Riziko vývoje adenokarcinomu u osob s Barrettovým jícnem (BJ) je asi 30–40x vyšší než u osob bez něj. Adenokarcinom jícnu se vyvine během sledování asi u 0,2–0,5 % pacientů s tímto onemocněním za rok. Stěžejním úkolem endoskopické dispenzarizace pacientů s prokázaným BJ je zachycení časných dysplastických a neoplastických změn a možnost jejich kurativního řešení. Součástí léčby BJ je důsledná farmakoterapie refluxu nebo antirefluxní operace. Pro intervaly sledování a případnou intervenci existují doporučené postupy. Pacienti s vysokým stupněm dysplázie nebo časným adenokarcinomem mohou být úspěšně léčeni endoskopicky. Alternativou je chirurgická resekce.

Podle příznaků jeho přítomnost totiž nemusí dotyčný vůbec poznat. Jsou vlastně stejné jako u prostého refluxu. Vedou ale k nádorovému bujení, a to u desítek procent pacientů. Pokud je Barrettův jícen včas odhalen (což je možné pouze endoskopicky), je třeba reflux odstranit všemi dostupnými metodami. Následně se musí pravidelně endoskopicky kontrolovat, zda se nevytvářejí úseky tkáně se známkami počínajícího nádorového bujení.

Příznaky:

• pálení žáhy,
• pálení nebo bolest na hrudi,
• ztížené polykání.

Žaludeční obsah nezřídka zatéká až do dýchacích cest, kde rovněž způsobuje zánět. Přidává se tak suchý kašel a opakující se záněty hrtanu, průdušek i plic. V místě zánětu se začnou tvořit i vředy. Jejich hojení však může být komplikováno, a to buď výraznější jizvou, která způsobí zúžení průsvitu jícnu, nebo přeměnou výstelky z dlaždicové (typické pro jícen) na cylindrickou (typickou pro žaludek).

Zdroj: Podrážděný jícen

Poradna

V naší poradně s názvem REFLUX JÍCNU - DIETA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Hájková.

Dobrý den, chtěla bych Vás poprosit o jídelníček na berettuv jicen. Mnohokrát děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Nejlepším přírodním prostředkem na reflux jícnu je jablečný ocet. Požitím kyseliny před jídlem oklamete svůj žaludek, aby počkal s tvorbou vlastní kyseliny.
Svaly dolního jícnového svěrače se aktivují a stahují v závislosti na kyselině. Pití jablečného octa před jídlem aktivuje svěrač a omezí tak přístupu kyseliny do jícnu. Zastánci jablečného octa navrhují přidat dvě až tři čajové lžičky do malé sklenice vody a vypít ji před každým jídlem.
Také je dobré po každém jídle sníst čtyři mandle, což může omezit reflux.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Reflux jícnu - dieta

Jícen – obrázek

Pro představu, jak vypadá jícen, je zde fotogalerie obrázků jícnu.

Zdroj: Zánět jícnu

Diskuze

V diskuzi JÍDELNÍČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Dušková.

Dobrý den,

prosím o zaslání celého jídelníčku na 28 dní. Děkuji.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiřina Lohrová.

Dobrý den,
mám zúžený jícen a reflux jícnu. Léčím se na Gastroeterologii.
prosím o zaslání jídelníčku.

Děkuji a přeji krásný den

S úctou Jiřina Lohrová

775117331

Zdroj: diskuze Jídelníček

Zahlenění při refluxu

Kyselinou navíc nemusí být poškozen jen jícen, ale i další orgány, například hrtan, hltan i dýchací cesty, přičemž dochází k zahlenění.

Zdroj: Reflux jícnu

Poradna

V naší poradně s názvem SLIZNICE JÍCNU OBNOVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek .

Chemoterapie může poškodit buňky ve sliznici, čímž dochází k zánětu (mukositida). Chemoterapie může způsobit bolestivé vředy, krvácení a infekce v jícnu. Mukositida je obvykle dočasná a zmizí do několika týdnů po ošetření chemoterapií.
Obtížné nebo bolestivé polykání, pálení žáhy nebo bolest v horní části břicha (v nadbřišku) by měly být oznámeny lékaři. Bolest způsobená zánětem jícnu (ezofagitida), může vadit při jídle. Někteří lidé proto musí dočasně změnit své stravovací návyky nebo užívat léky proti bolesti, pokud mají potíže s polykáním nebo polykání je pro ně bolestivé. Zůstaňte proto v péči svého lékaře a snažte se společně toto období překonat, než se sliznice jícnu zahojí.

Zdraví Cempírek!

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bohacek.

Bohužel tohle víme, navíc nás trápí dráždivý kašel. Problém je v tom, že nejde jen o jednu bioléčbu, ale o doživotní sérii. Byly jsme i na endoskopii , jícen je spálen. Doporučen panthenol, rakytníkový a měsíčkový olej. Nakonec manželka musela bioléčbu vysadit .

Zdroj: diskuze Sliznice jícnu obnova

Anatomie jícnu

Jícen (oesophagus) je trávicí trubice dlouhá asi 25 cm, která navazuje na hltan ve výši obratle C 6 a dolního okraje hrtanu (prstencové chrupavky), sestupuje před páteří hrudníkem, prochází bránicí ve výši obratle Th 10 a končí ve výši Th 11 vyústěním do žaludku v místě zvaném ostium cardiacumkardie. Žaludek ústí do dvanáctníku a ten do tenkého střeva. V klidu má jícen průměr okolo 1,5 cm, je předozadně zploštělý, nad bránicí mírně vřetenovitě rozšířený. Při průchodu potravy je však schopen se roztáhnout na dvojnásobný průměr (dělá peristaltické pohyby). Při pohledu ze strany je jícen zakřiven v souladu s páteří. Sbíhají se v něm žilní pleteně, tepny, mízní cévy a nervy. Podle průběhu má jícen tři části:

• pars cervicalis: místo, kde před jícnem sestupuje průdušnice; jícen je vůči ní posunut lehce doleva a v místech styku průdušnice s jícnem probíhá po obou stranách nerv laryngeální (nervus laryngeus recurrens); řídké vazivo za jícnem je pokračování retrofaryngového prostoru;
• pars thoracica: místo, kde jícen probíhá v mediastinu, a to kraniálně těsně při páteři; za jícnem je v těchto místech aorta, před ním je trachea;
• pars abdominalis: úsek od průchodu bránicí do žaludku dlouhý cca 1–2 cm; dotýká se vzadu bránice, vpředu levého laloku jater a plynule přechází do žaludku.

Zde můžete vidět, jak vypadá jícen.

Zdroj: Funkce jícnu

Jak se projevuje podrážděný jícen

Hlavním příznakem je zvláštní druh bolesti až pálení žáhy neboli pyróza. Tato bolest je charakterizována jako palčivá bolest za dolní částí hrudní kosti. Zpočátku se objevuje jen po určitých jídlech (pečená jídla, smažené pokrmy, sladké, alkohol, černá káva), v pokročilých případech trpí nemocný bolestmi po každém jídle, leckdy nalačno a také v noci, kdy se stav zhoršuje po ulehnutí a při snížené tvorbě slin. Zdrojem bolesti je přímé dráždění sliznice, roztažení jícnu a naopak dočasné stažení jícnu v jiných úrovních.

Dalším příznakem může být pocit uváznutí sousta v krku – obtížné polykání (dysfagie), bolestivé polykání (odynofagie) či pocit cizího tělesa v krku bez prokázané příčiny (takzvaný globus).

Bolesti na hrudi mohou být někdy tak nespecifické, že mohou imitovat jiná onemocnění, například choroby srdce (srdeční infarkt). Řada nemocných si také stěžuje na ztrátu chuti, chrapot, chronický kašel, záněty průdušek i astma, a proto se často nedaří odhalit příčinu nemoci, protože jen polovina nemocných má při gastroskopickém vyšetření (endoskopické vyšetření jícnu a žaludku pomocí kamery zavedené přes ústa) pozitivní nález na jícnové sliznici.

Zdroj: Podrážděný jícen

Diskuze

V diskuzi CRP HODNOTY A RAKOVINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radka.

Dobrý den, byl mi diagnostikovan loni baretuv jicen, bez dysplazii. Letos se potkám při jakékoliv fyzické i duševní zátěži, bolesti na hrudi, obtížným polykáním, chrapotem, divnym kašlem apod. Před pár dny jsem dostala neskutečné bolesti v krku až s nemožnosti polknout. Praktická lékařka nasadila antibiotika, bolesti v krku ustoupily. CRP k dnešnímu dni 84. Mám obavy, zda nenastal na jícnu rakovinovy proces.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze CRP hodnoty a rakovina

Jak se pozná rakovina jícnu

Rakovina jícnu, přesněji řečeno adenokarcinom, je zhoubný nádor ze žlázových buněk. Příznaky mohou být stále ještě podobné jako u refluxu, ale polykání je pořád obtížnější. Pacient ztrácí na váze a po čase už nemůže polykat ani tekutiny, tedy ani sliny.

Příznaky:

• slinění,
• výrazná bolest na hrudi,
• neúmyslné hubnutí.

Standardní vyšetření je endoskopické. Pokud je potvrzena přítomnost novotvaru v jícnu, provádí se vyšetření CT nebo magnetickou rezonancí k určení pokročilosti a šíření nádoru. Podle toho pak probíhá léčba.

U nejlehčích případů stačí endoskopické ošetření. Pokud je stále možný radikální výkon, pak je provedena operace a doplněna o chemoterapii a ozařování. Pokud již radikální léčba možná není, nabízí se různé výkony ke zpomalení progrese tumoru (a tedy i prodloužení života pacienta) nebo ke zmírnění příznaků.

Zdroj: Podrážděný jícen

Diskuze

V diskuzi 10DENNÍ OČISTA DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radka.

Já jsem sůl vůbec nesnesla. Koupila jsem si senný čaj a po dobu deseti dní jsem ho pila ráno i večer. S vyprazdňováním jsem za celou dobu problém neměla, spíš mě hodně bolela hlava.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Renáta Janečková.

Dekuji

Zdroj: diskuze 10denní očista diskuze

Příčiny

Psychologické a psychiatrické faktory – jsou bezkonkurenčně nejčastějšími příčinami pocitu „knedlíku v krku“. Nesouvisí s příjmem potravy a polykání tekutin nebo pevné stravy by tento pocit nemělo zhoršovat. Provedená vyšetření neprokážou žádnou jasnou patologii. Základem je náhled pacienta, ne nezávažnost problému. Jako podpůrná léčba mohou být předepsány medikamenty proti úzkosti nebo antidepresiva.

Zvětšená štítná žláza – zvětšení štítné žlázy je označováno jako struma. Svým tlakem může zvětšená štítná žláza tlačit na okolní orgány a tím vytvářet nepříjemný pocit. Větší strumu lze nahmátnout. Obtíže s polykáním nemusí být přítomny, pokud zvětšená štítná žláza vyloženě neutlačuje jícen.

Obtíže s krční páteří – zřejmě se jedná o nepříjemné pocity dané nemocemi obratlů (vznik kostních výrůstků), jejich skloubením či problémy přilehlých svalů a šlach. Mezi čtvrtým a šestým obratlem se nacházejí nervy z míchy, které ovlivňují krk, jeho žlázy, nos, hlasivky a jícen, takže tam může docházet k nějakému utlačování těchto nervových drah, které se pak projevuje právě knedlíkem v krku.

Skutečné cizí těleso v jícnu – sousto, které se zasekne v jícnu (typicky kus masa ze steaku), je samozřejmě pociťováno jako „knedlík v krku“. Vzhledem k tomu, že je jícen ucpán, objeví se i porucha polykání včetně polykání slin, které vytékají z úst. Situace se řeší endoskopicky (gastroskopie), kdy je cizí těleso vytaženo, nebo protlačeno do žaludku.

Závažnější onemocnění – jak bylo řečeno výše, musíme být velmi pozorní v situaci, kdy se onen knedlík v krku objeví při polykání, a extrémně opatrní musíme být tehdy, pokud je polykání bolestivé. O jednotlivých možných příčinách si přečtěte v příslušném článku, já zde jen okrajově uvedu příčiny, jako je těžký zánět při refluxní chorobě, achalázii a další poruchy hybnosti jícnu, rakovinu jícnu a další.

Pocity tlaku v krku obvykle provázejí zánět mandlí, angínu, rozličné poruchy polykání, zduřené či jinak omezené sliznice hltanu jako následek infekce nebo alergie. U rýmy a nachlazení tento pocit rychle odezní, u alergie je nutná návštěva lékaře.

Zdroj: Knedlík v krku

Poradna

V naší poradně s názvem PRUDKÁ BOLEST JÍCNU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Jiříčková.

Probudila mě v noci prudká bolest asi jícnu. Je to bolest jednoho místa na hrudní kosti, brkání, bolest v ústech a suché horní patro. Užívám dle potřeby Omeprazol.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Omeprazol by měl pomoci. Je to dobrý lék na tyto komplikace. Možná bude problém v tom dávkování podle potřeby. Omeprazol totiž není lék s rychlým nástupem účinku. Účinky přichází až za několik hodin. Určitě byste se měla sejít s lékařem gastroenterologem, abyste vyhodnotili dosavadní léčbu Omeprazolem. Nepodceňujte to, protože jícen máte jen jeden a když si ho necháte proděravět kyselinou ze žaludku, tak nebudete moct normálně jíst.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Prudká bolest jícnu

Příčiny

Za normálních okolností je sliznice jícnu proti takovým situacím chráněna hned několika způsoby. Jednak správnou funkcí dolního jícnového svěrače, anatomickými strukturami, kterými jícen prochází a které upravují jeho správnou polohu, samočisticí schopností jícnu na podkladě peristaltických pohybů, neutralizačními vlastnostmi slin a určitou přirozenou obranyschopností (rezistencí) jícnové sliznice. Selhání souhry těchto obranných činitelů, respektive některého z nich, vede ke zpětnému toku (refluxu) žaludečního obsahu.

Nejčastější příčinou takového poškození je refluxní choroba jícnu (gastroezofageální choroba jícnu nebo též refluxní nemoc), při níž dochází ke zpětnému toku žaludečního obsahu (včetně dráždící kyseliny chlorovodíkové neboli solné) do jícnu.

Jistý vliv mají také některé potraviny (káva, česnek, čokoláda, čerstvé pečivo, cola) a léky (zejména proti bolesti – nesteroidní antiflogistika, jako je Ibalgin, Paralen a podobně, opiáty, léky na srdce a mnoho dalších), které buď zvyšují žaludeční kyselost (tedy zvyšují produkci kyseliny chlorovodíkové v žaludku), snižují obranyschopnost sliznice, nebo zpomalují vyprazdňování žaludku, či omezují peristaltické pohyby jícnu.

Dojde-li k refluxu, rozhoduje o jeho důsledcích délka trvání, složení a množství refluxovaného žaludečního obsahu (míra kyselosti a též obsahu žluči, která se sem může dostat z dvanácterníku), odolnost sliznice jícnu, samočisticí schopnost jícnu a rychlost vyprázdnění žaludku.

Onemocnění vzniká na podkladě nerovnováhy obranných a agresivních faktorů, které působí na sliznici jícnu. Nejčastěji k závažnému poškození dochází právě v noci, kdy se žaludeční obsah dostává do jícnu snáze (mimo jiné chybí faktor gravitace, jak je tomu během dne ve vzpřímené poloze).

Mezi rizikové faktory patří nevhodný životní styl spojený s kouřením (nikotin snižuje napětí dolního jícnového svěrače) a obezitou, dále nepravidelné stravování, nevhodné složení potravy – tučná jídla včetně čokolády, sladké kynuté pečivo nebo dráždivá jídla jako česnek, cibule, máta, mák, cola, káva, alkohol a džusy.

Zvedání těžkých břemen a práce v předklonu a těhotenství vedou ke zvýšení nitrobřišního tlaku, a tak rovněž přispívají k refluxu.

Zdroj: Podrážděný jícen

Diskuze

V diskuzi SVRAB DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Svrabem nakažená rodina .

Nakazili jsme se svrabem v Psychiatrické léčebně v Praze 8 - Bohnicích návštěvami u příbuzných v pavilonu s demencí, Alzheimerem ! Primářka ze Slovenska léčí pacienty se svrabem sedativy, aby svědění zaspali, a nasazením rukavic, aby se neškrábali ! Svrab se na nás přenesl doteky, tj. podáním ruky nemocnému. Tuto nakažlivou nemoc způsobuje mikroskopická zákožka svrabová. Je těžce rozpoznatelná pro všechny, i pro kožní lékaře. Na tmavé kůži není často nic vidět. Celá naše rodina se nakazila. Příznaky : červené skvrny, hlavně po škrábání, sem tam velké pupeny a abnormálně důkladně zkoumejte místa na těle s nejjemnější kůží, např. prsty, vnitřní i vnější lokty, podpaží, prsa, břicho, u genitálií, hýždě, vnitřní stehna, spodek stehen, kotníky, pod koleny …. všude můžete na světlé kůži vidět mini-pidi-dírky menší než 1 mm a ty jsou ucpané vaší sraženou krví jako špuntem. Zákožky se totiž občas prokoušou na povrch kůže ze svých chodbiček, v nichž kladou vajíčka a kálí. Nemoc je provázená bodavým, úpěnlivým, nesnesitelným svěděním. Když se postavíte k topení, kamnům, nebo vlezete pod peřinu, začnou zákožky řádit jako čerti. Většinou nejsou na krku a na hlavě. Ještě po vyléčení máme stále sekundární nemoc – vyrážku malých pupínků, nikoli těch velkých pupenů od zákožek. Svědí to stále dost nepříjemně a téměř po celém těle, ale ne tak neskutečně intenzivně bodavě. Máme ale pocit, že nejsme vyléčeni (avšak dírky na kůži už nemáme). Také se nám po léčbě hned udělali malinké bradavičky (jako ty virové) na různých místech těla, asi rovněž sekundární projev. K léčbě svrabu jsme použili hlavně mast na recept INFECTOSCAB (výrobce BRD) za doplatek 84 Kč (338 Kč). Bez receptu nelze nic koupit, vše údajně zakázali, aby byla infekční choroba evidována v evropské statistice. Pak jsme použili SOLFATAN – prášek se sírou na koupele z lékárny volně prodejný (65–69 Kč), se sírou prý je ještě pudr – asi tekutý, a pak i speciální mýdlo se sírou, tak to by bylo dobré zkusit. Dále jsme použili SAVO a jiné dezinfekční prostředky na tělo (slabý
roztok) a na dezinfekci všeho, tj. včetně oděvů. A rovněž Genciánovou violeť, Hypermangan, manganistan draselný (protibakteriální), kterou jsme natřeli nejvíce napadená místa, koupele v roztoku. Ze zoufalství jsme na postižená místa lili i ústní vody s alkoholem a jiné alkoholy. Nejlepší je dát vše, včetně bot, do igeliťáků, nastříkat na věci uvnitř dezinfekci, insekticidy, a uzavřené pytle dát na mráz na balkon, na dvůr, do mrazáku, do auta stojícího v mrazu. Zákožka nepřežije zmrznutí. Nebo zavázané, zalepené igelitové pytle aspoň postavit stranou a nechat je v tomto stavu 3 dny. Zákožka odumře bez vašeho tělního moku za 2–4 dny i bez mrazu. My vše navíc stále větráme a čekáme, až ta mrcha chcípne Nejlepší je vše vyprat a vydezinfikovat, postele ničím nezakrývat, ani prostěradlem, postříkat dezinfekcí (SAVO, též prodávají přímo různé roztoky na veterině, nemusíte sami ředit SAVO) a pak odjet mimo domov, třeba na chatu, k příbuzným. A vrátit se za 3–4 dny, kdy by měly být zákožky mrtvé. A v zimě nechat byt vymrznout, netopit, nechat otevřená okna, pokud můžete. Léčba trvá dlouho, několik týdnů i měsíců, jelikož asi většina lidí má po mastičce na svrab zase jinou vyrážku, o níž píše na IN další vyléčená osoba, že si vyrážku maže namíchanou mastí z lékárny. My sekundární vyrážku zatím ničím nemažeme, ale asi budeme muset, neboť nás to svědění tak obtěžuje, že se nemůžeme na nic soustředit.
Závěr : Dost šílená infekční nemoc a dlouho trvající následkem těžké diagnostiky a sekundárních chorob. Rychlé šíření nemoci následkem nevykonávání léčby nakažených pacientů, zejména ve státních zařízeních, jako je Psychiatrická léčebna v Praze 8 - Bohnicích, 3 pavilony spadající pod údajně samolibou, neochotnou a prolhanou slovenskou primářku Barboríkovou. Neadekvátní medikamenty v 21. století jsou nyní většinou z dovozu. V ČR
evidentně nemáme tablety, o nichž se píše na IN, zřejmě jsou drahé.
Na sekundární vyrážku a svědění údajně mast nebo zásyp
Framykoin. Zachránil nás známý, pan primář, v jiné čtvrti než v PLB, v Praze 8, kde odmítli léčit i své bezbranné, dementní pacienty.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kvetuše Klecandová.

Zabírá lék SCABICID. léčba je náročná,Přeji trpělivost

Zdroj: diskuze Svrab diskuze

Bylinky na zánět jícnu

Alternativní léčba: Každý den ráno si dejte štamprli extra panenského olivového oleje a večer pijte čaj z kotvičníku. Podstatné zlepšení poznáte už během týdne.

Z bylin vám mohou pomoci byliny slizovité, neboť rostlinný sliz pokrývá podrážděné sliznice a napomáhá jejich regeneraci. Neléčí sice samotnou podstatu refluxu, ale pomáhají minimalizovat škody na sliznici jícnu. Komplexní je například bylinná směs Slizin, která v sobě kombinuje byliny slizovité s účinkem pozitivně působícím na trávicí trakt.

Jako první pomoc od prudké bolesti vzniklé křečovitým stažením jícnového svalstva poté, co do něj vnikne žaludeční kyselina, pomáhá směs Antispasmos, kdy jejím pomalým rozkousáním v ústech dojde k uvolnění silic, které se rychle přes sliznici dutiny ústní dostanou do krevního oběhu a uvolní křečovité stažení, čímž odezní i akutní bolest.

Také je vhodný čaj na omezení tvorby žaludeční kyseliny.

Složení čaje:

• jitrocel list (Folium plantaginis)
• mochna nať (Herba anserinae)
• vachta list (Folium trifolii fibrini)
• světlík lékařský nať (Herba euphrasiae)
• pampeliška kořen (Radix taraxaci)
• borůvka list (Folium myrtilli)
• řebříček nať (Herba mille folii)
• lnice květel nať (Herba linariae)

Příprava čaje:

Dvě polévkové lžíce sypané bylinné směsi zalijeme ½ l vroucí vody, necháme přikryté vylouhovat asi 20 minut a přecedíme. Čaj pijeme 2–3krát denně nalačno, asi půl hodiny před jídlem.

Zdroj: Podrážděný jícen

3. Jak se přípravek Omeprazol STADA užívá

Vždy užívejte tento přípravek přesně podle pokynů svého lékaře. Pokud si nejste jistý(á), poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem.

Lékař Vám řekne, kolik tobolek máte užívat a jak dlouho je budete užívat. To bude záviset na Vašem zdravotním stavu a Vašem věku.

Doporučené dávky jsou uvedeny níže.

Použití u dospělých:

Léčba příznaků refluxní choroby jícnu, např. pálení žáhy a kyselé regurgitace (návrat žaludečního obsahu zpět do hltanu a úst):

• pokud lékař zjistil, že Váš jícen je mírně poškozen, obvyklá dávka je 20 mg jednou denně po dobu 4-8 týdnů. Pokud se Váš jícen ještě nezhojil, může Vám lékař doporučit užívání dávky 40 mg po dobu dalších 8 týdnů.
• pokud se jícen zhojil, obvyklá pokračovací dávka je 10 mg jednou denně.
• pokud jícen není poškozen, obvyklá dávka je 10 mg jednou denně.

Léčba vředů v horní části tenkého střeva (dvanáctníkový vřed):

• obvyklá dávka je 20 mg jednou denně po dobu 2 týdnů. Pokud se vřed ještě nezhojil, může Vám lékař doporučit užívání stejné dávky po dobu dalších 2 týdnů.
• pokud se vřed zcela nezhojil, dávku lze zvýšit na 40 mg jednou denně po dobu 4 týdnů.

Léčba vředů v žaludku (žaludeční vřed):

• obvyklá dávka je 20 mg jednou denně po dobu 4 týdnů. Pokud nedojde ke zhojení, lékař Vám může doporučit užívání stejné dávky po dobu dalších 4 týdnů.
• pokud se vřed zcela nezhojil, lze dávku zvýšit na 40 mg jednou denně po dobu 8 týdnů.

Prevence návratu dvanáctníkových a žaludečních vředů:

• obvyklá dávka je 10 mg nebo 20 mg jednou denně. Lékař může dávku zvýšit na 40 mg jednou denně.

Léčba dvanáctníkových a žaludečních vředů způsobených užíváním NSAID (nesteroidní protizánětlivé léky):

• obvyklá dávka je 20 mg jednou denně po dobu 4 až 8 týdnů.

Prevence vzniku dvanáctníkových a žaludečních vředů, pokud užíváte NSAID (nesteroidní protizánětlivé léky):

• obvyklá dávka je 20 mg jednou denně.

Léčba vředů způsobených infekcí Helicobacter pylori a prevence jejich návratu:

• obvyklá dávka je Omeprazol STADA 20 mg dvakrát denně po dobu 1 týdne.
• lékař Vám předepíše dvě z následujících antibiotik: amoxicilin, klarithromycin nebo metronidazol.

Léčba nadměrné tvorby kyseliny v žaludku způsobené růstem nádoru slinivky břišní (syndrom Zollinger- Ellison):

• obvyklá dávka je 60 mg denně.
• lékař bude Vaši dávku upravovat v závislosti na Vaší potřebě a rovněž rozhodne, jak dlouho budete přípravek užívat.

Použití u dětí:

Léčba příznaků refluxní choroby jícnu, např. pálení žáhy a kyselé regurgitace (návrat žaludečního obsahu zpět do hltanu a úst):

• děti starší než 1 rok a s tělesnou hmotností větší než 10 kg mohou užívat Omeprazol STADA. Dávka pro děti se určí na základě tělesné hmotnosti a lékař rozhodne o správné dávce.

Léčba vředů způsobených infekcí Helicobacter pylori a prevence jejich návratu:

• děti starší než 4 roky mohou užívat přípravek Omeprazol STADA. Dávka pro děti se určí na základě tělesné hmotnosti a lékař rozhodne o správné dávce.
• lékař Vašemu dítěti rovněž předepíše také dvě antibiotika nazývaná amoxicilin a klarithromycin.

Způsob podání

• Doporučuje se užívat tobolky ráno.
• Tobolky užívejte raději mimo jídlo.
• Tobolky spolkněte celé a zapijte polovinou sklenice vody. Tobolky nekousejte ani nedrťte. To proto, že tobolky obsahují potahované pelety, které zabraňují tomu, aby se léčivá látky rozkládala v kyselém prostředí žaludku. Je důležité, aby se pelety nepoškodily.

Co dělat v případě, že máte Vy nebo Vaše dítě potíže s polykáním tobolek.

Jestliže máte Vy nebo Vaše dítě má potíže s polykáním tobolek:

• tobolku otevřete a obsah spolkněte a zapijte polovinou sklenice vody nebo vysypte obsah tobolky do sklenice s vodou (neperlivou), nebo s kyselým ovocným džusem (např. jablko, pomeranč nebo ananas) nebo s jablečným moštem.
• před vypitím směs vždy zamíchejte (směs nebude zcela čirá). Poté jí hned vypijte nebo během 30 minut.
• abyste se ujistil(a), že jste vypil(a) veškerý lék, vypláchněte dobře sklenici ještě jednou vodou a obsah vypijte. Tuhé částečky obsahují léčivou látku - nekousejte ani nedrťte.

Jestliže jste užil(a) více přípravku Omeprazol STADA než jste měl(a):

Jestliže jste užil(a) více přípravku Omeprazol STADA, než Vám předepsal lékař, ihned se obraťte přímo na lékaře nebo lékárníka.

Jestliže jste zapomněl(a) užít přípravek Omeprazol STADA:

Jestliže jste zapomněl(a) užít dávku, vezměte si ji, jakmile si vzpomenete. Pokud se však již blíží čas další dávky, zapomenutou dávku vynechte. Nezdvojnásobujte následující dávku, abyste nahradil(a) vynechanou dávku.

Zdroj: Omeprazol Stada 20 mg příbalový leták

Co je to reflux

Při refluxní chorobě neplní správně svoji funkci jícnové svěrače. Obsah žaludku se přes oslabený dolní jícnový svěrač dostává zpět do jícnu a v některých případech i nad úroveň horního svěrače. Pepsin, kyselina chlorovodíková a další žaludeční obsah poškozují sliznici jícnu a citlivé sliznice hltanu, hrtanu, plic, nosu, nosních dutin a úst.

Projevy refluxního onemocnění mohou být velmi obšírné a obvykle jsou kombinované, objevuje se podrážděný jícen, potíže s hlasivkami nebo chrapot, odkašlávání, nadměrné zahlenění, obtížné polykání, potíže s dechem, pocit cizího tělesa v krku, namáhavý kašel a zejména pálení žáhy, bolest na hrudi, zápach z úst a kyselost v krku.

Nedá se přitom říci, že by existovala vyhraněná skupina lidí, která by gastroezofageálním refluxem trpěla více než jiná. Vzhledem k tomu, že se vyskytuje už i u některých dětí, nabízí se jako příčina i genetický vliv. V případě rodin a domácností, kde refluxem trpí více osob, je možné uvažovat i o vlivu životního stylu a životosprávy. Reflux si totiž příliš nerozumí se sladkými a dráždivými jídly, s alkoholem, přílišnou fyzickou námahou, ale také s nadváhou, která působí zvýšené tlaky v břiše.

Pacient trpící refluxní chorobou jícnu potvrdí rovněž to, že mu obvykle moc dobře nedělají pozdní večeře. Ani v tomto případě ale nemůžeme příliš zobecňovat – nelze říci, že nadměrná konzumace alkoholu má vliv na rozvoj refluxní choroby a rovněž že ne všichni obézní, těžce pracující a sportující mají refluxní obtíže. Takže lze připustit určitou genetickou vlohu k oslabení mechanismů, které mají bránit v úrovni bránice refluxu. A tak se dostáváme k brániční kýle, která tyto mechanismy dokáže porušit nebo zcela rozbít. Nejspíše je brániční kýla hlavní příčinou refluxní nemoci.

Zdroj: Reflux jícnu a silné zahlenění

Kdy je nutná operace

Chirurgický zákrok může být vhodným způsobem léčby.

Reflux jícnu – operace jícnu se indikuje v případě, že:

• klasická léčba nepomáhá, není pro vás vhodná nebo je její užívání spojeno se závažnými nežádoucími účinky;
• nechcete dlouhodobě užívat léky.

Nejčastější chirurgickou metodou používanou k léčbě refluxního onemocnění jícnu je Nissenova fundoplikace (někdy také prováděná v modifikaci nazývané Nissenova-Rosettiho fundoplikace). Existují i alternativní metody, které byly vyvinuty teprve nedávno a zatím nejsou široce dostupné ani není dostatečně ověřena jejich dlouhodobá účinnost. Podle dosavadních studií jsou tyto metody bezpečné, ale z hlediska jejich dlouhodobé účinnosti zatím nemáme dostatek informací.

Mezi nové metody patří:

• endoskopická aplikace cizích materiálů do oblasti přechodu jícnu v žaludek (odborně do oblasti junkce) – smyslem tohoto zákroku je injekční vpravení speciálního plnidla do místa, kde jícen přechází v žaludek, což způsobí zúžení této oblasti a zmírní zpětný tok žaludečních šťáv do jícnu. Díky tomu se pacientovi uleví od pálení žáhy a dalších příznaků refluxní choroby jícnu;
• endoluminální gastroplikace – při tomto zákroku se kousek žaludku „složí“ a našije na prstenec svalů v dolní části jícnu (jícnový svěrač). Smyslem je omezit maximální otevření jícnového svěrače a zabránit tak nadměrnému zpětnému toku žaludečních šťáv a kyseliny do jícnu;
• endoskopická augmentace jícnového svěrače s pomocí hydrogelových implantátů – při této metodě se do oblasti přechodu jícnu v žaludek vstříkne speciální gel, který toto místo zúží. Účinek je stejný jako při ostatních endoskopických zákrocích, tedy zmírnění regurgitace žaludečních šťáv a kyseliny do oblasti jícnu;
• endoskopická radiofrekvenční ablace – používá se v řadě lékařských oborů (například také v kardiologii pro léčbu některých arytmií), lze ji tedy s úspěchem použít i k léčbě refluxní choroby jícnu. Metoda je založena na zúžení dolní části jícnu tepelným zářením. Pacientovi se do jícnu prostrčí hadička s malým balónkem a elektrodami. Pod kontrolou zobrazovacích metod se pak v místě přechodu jícnu v žaludek tkáň zahřeje, čímž dojde k jejímu zničení a zjizvení, což vede ke zúžení celého prostoru se stejnými důsledky jako při ostatních endoskopických zákrocích;
• laparoskopická operace metodou LINX – při této operaci se do spodní části jícnu zavádí speciální kroužky, které stěnu jícnu vyztužují a udržují jícnovou trubici zavřenou. Otevírají se pouze při polykání. Stahování a roztahování kroužků funguje na magnetickém principu.

Zdroj: Refluxní choroba jícnu a kašel

Reflux jícnu u dětí

Dětem s refluxem tento sval funguje nesprávně. Řada takto postižených dětí trpí také hiátovou kýlou, způsobenou vydutím části žaludku skrze bránici (sval, který odděluje hrudní dutinu od dutiny břišní). Reflux se vyskytuje u kojenců a malých dětí častěji, než se v minulosti myslelo. Někteří kojenci se s touto poruchou rodí. U jiných dětí k ní přispívá přejídání nebo zvyk hned si po jídle lehnout. Stav zhoršuje konzumace některých potravin, například kořeněných jídel, čokolády, nápojů s obsahem kofeinu, perlivých nápojů a alkoholu. U starších dětí a dospívající mládeže jsou rizikovými faktory kouření, nadváha nebo těhotenství.

Reflux se projevuje bolestí a pálením, které začíná v hrudníku za hrudní kostí a postupuje směrem do krku. Řada dětí má kyselou nebo hořkou chuť v ústech způsobenou tím, že se žaludeční obsah vrací až do úst. Děti obvykle zvracejí, kašlou, říhají a pociťují bolest při polykání. U kojenců se reflux projevuje zvracením po jídle. Mívají také záchvaty kašle a potíže s dýcháním způsobené vdechováním žaludečního obsahu nebo u nich palčivý pocit vyvolává podrážděnost. V ojedinělých případech mohou mít vážnější příznaky, například neprospívání. Reflux u kojenců vymizí obvykle v prvním roce života.

Lékař obvykle diagnostikuje reflux na základě rentgenového vyšetření. Dítě musí vypít tekutinu obsahující sulfát baria, jehož postup trávicím ústrojím se pak sleduje pomocí rentgenových snímků. Vyšetření je bezbolestné a tekutina z těla snadno vyjde. Lékař může použít také pH sondu – dlouhý tenký nástroj, který zavede dítěti ústy do jícnu, aby změřil hladinu kyselin v jícnu v průběhu 24 hodin. Zavedení sondy může vyvolat krátce nepříjemný pocit. Další metodou, která slouží k diagnostikování refluxu, je gastroskopie. Používá se endoskop, úzká pružná trubice, která se opět zavádí ústy do jícnu. Dítě dostane sedativa. Pomocí endoskopu může lékař prohlédnout sliznici jícnu. Další možností, jak stanovit nebo potvrdit diagnózu, je biopsie pomocí endoskopu.

Onemocnění se léčí změnou stravy a způsobu života. Dětský lékař obvykle předepíše také léky. Reflux se vyskytuje často u dětí, které jsou zvyklé ležet v rovné poloze. Má-li kojenec tuto poruchu, držte ho v náručí tak, aby byl vzpřímený, nebo ho nechávejte 30 minut po jídle ležet s hlavičkou podloženou polštářem, popřípadě ho uložte tak, aby leželo na pravém boku. Lékař vám také pravděpodobně doporučí zahušťovat dítěti mléko rýžovými vločkami, které se tak snadno nevrací ze žaludku zpět. Během jídla a po jídle nezapomínejte nechat dítě několikrát odříhnout. Podložte dítěti čelo postýlky o 10 až 20 cm.

Děti by se měly vyhýbat stravě a nápojům s obsahem kofeinu, které uvolňují svaly a tím umožňují, aby se obsah žaludku vracel do jícnu. Poslední jídlo by měly dostat 2 až 3 hodiny před spaním. Má-li dítě nadváhu, doporučí mu lékař redukční dietu. Jestliže tato léčba nezabere, předepíše lékař obvykle léky, které snižují obsah kyselin v žaludku, urychlují odchod potravy ze žaludku do střev nebo zlepšují funkci svalu spojujícího jícen a žaludek. Tyto léky také zmírňují příznaky. Je-li i tato léčba bezvýsledná, bude pravděpodobně nutná operace.

Zdroj: Reflux jícnu

Špatná funkce jícnu

Špatná funkce jícnu znamená proniknutí obsahu žaludku, a to části natrávené potravy a žaludečních šťáv do jícnu. Žaludeční šťáva obsahuje kyselinu chlorovodíkovou, která nepříznivě působí na sliznici jícnu. Její buňky jsou tak odlupovány a vzniká zde zánět, který sliznici dále poškozuje. Buňky sliznice se sice obnovují, ale pokud je růst nových buněk pomalejší než ztráta dosavadních buněk a jejich funkce k ochraně jícnu je nedostatečná, dochází k refluxní ezofagitidě – tedy zánětu jícnu na podkladě dráždění kyselou žaludeční šťávou. Toto onemocnění, pokud je dobře léčeno, nemusí spět až k zánětlivým změnám. Zároveň ne každý reflux musí být hned považován za nemoc. Krátkodobě se vyskytuje docela často i u zdravých jedinců. Může být způsoben určitou stravou, například kořeněnými jídly, sladkými pokrmy či alkoholem. Pokud příznaky přicházejí zřídka, nejsou důvodem návštěvy u lékaře, stačí jen upravit jídelníček.

Jícen má ve své stěně jícnové svěrače, přičemž dolní svěrač má nejvýznamnější roli ze všech protirefluxních činitelů. Jeho správnou funkci pozitivně ovlivňuje potrava bohatá na bílkoviny, alkalizace žaludečního obsahu (tu zajišťují jednak sliny a jednak o něco níž slinivka břišní) a tzv. prokinetika, což jsou léky užívané při léčbě refluxu. Naopak svěrač uvolňují a tím nahrávají zpětnému chodu žaludečního obsahu tučná a kořeněná jídla, peprmint, čokoláda, kofein, nikotin a alkohol. U gravidních žen dochází k refluxu častěji vlivem hormonálních změn (působení progesteronu). V tomto případě není reflux nebezpečný, po porodu se stav většinou sám upraví.

Je známá i celá řada léků, které způsobují reflux, např. theophyllin (Afonilum, Euphyllin, Spophyllin, Theoplus) používaný k léčbě astmatu, dále nitráty k léčbě akutního srdečního selhávání, některá antiarytmika (Verapamil, Isoptin, Lekoptin, Blocalcin, Diacordin) a nesteroidní antirevmatika, což je například Ibuprofen (Brufen) a Acylpyrin. Při nadměrném užívání uvedených léků se mohou tedy vyskytnout potíže spojené s reflexem a je dobré poradit se o další a vhodnější léčbě s vaším lékařem.

Hlavním příznakem je pálení žáhy, které se odborně nazývá pyróza. Jde o bolestivý pocit pálení za hrudní kostí (může být podobný jako u anginy pectoris), který sahá od žaludku až do krku a může být spojený s hořkokyselým pocitem v ústech. Někdy se totiž kyselý obsah vrací až do úst. To se v lékařské terminologii nazývá regurgitace (návrat). Pálení žáhy se objevuje zpočátku jen po některých jídlech (sladká, pečená jídla, smažené pokrmy, alkohol, černá káva), v pokročilých případech trpí nemocný pyrózou po každém jídle, někdy dokonce i nalačno a v noci. Tomu přispívá poloha vleže, kdy mizí vliv gravitace. To může mít potom mnohem horší důsledky, neboť například regurgitace vzniklá v noci ohrožuje pacienta vdechnutím navrácené potravy. A rovněž má za následek zánět hrtanu a průdušek provázený chronickým chrapotem a nočním spastickým kašlem až astmatickým záchvatem, dále nemocný trpí častějšími záněty středouší a má zvýšenou kazivost zubů. Vcelku jsou tedy noční obtíže závažnější, ale jejich výskyt není tak častý, obzvláště u nemocných s mírnou formou nemoci, kteří mají potíže především ve dne. Malá část nemocných si stěžuje na váznutí sousta při polykání spojené někdy s bolestivým polknutím. To je způsobeno zúžením jícnu zánětem a městnáním spolknuté potravy před místem zúžení.

Jako prevenci opakujícího se refluxu se doporučuje jíst během dne častěji, ale v menších dávkách, udělat si na jídlo čas a klid, protože i psychický stres může mít negativní vliv, a to nejen na reflux, ale i na další nemoci trávicího traktu (například na žaludeční vředy). Vhodné je vyvarovat se ostře kořeněným jídlům, častému požívání alkoholu (obzvláště destilátů a bílého vína) a pití kávy a koncentrovaných džusů.

Zdroj: Funkce jícnu