Žilní trombóza dolní končetiny se projevuje omezeným odtokem krve k srdci, krev se hromadí v žilním systému. Plazma z žíly při stagnaci krve uniká přes žilní stěnu do tkáně a způsobuje otok, což jsou klasické příznaky trombózy žil. Tkáň reaguje na přítomnost tekutiny zánětlivou reakcí, proto je kůže nad postiženým úsekem žíly teplá, zarudlá a končetina bolí. Pokud je postižen jen malý úsek například na lýtku a žíla není uzavřena zcela, projeví se problém třeba jen pnutím v dané oblasti. Trombus však může žílu uzavřít. Pak příznaky zesilují, pokožka nad postiženým místem nabývá modrofialové barvy a je teplá.
V naší poradně s názvem TROMBÓZA DOLNÍCH KONČETIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavla.
Chtěla bych se optat jak je dlouho člověk s trombózou žilní doma kdy se můžu vrátit do práce jsem tet měsíc doma beru prášky na ředění krve blbě semi stoupá na nohu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Trombóza je vážné onemocnění a délka léčby je u každého člověka individuální. Nejpřesnější odpověď můžete získat od svého ošetřujícího lékaře, který zná váš zdravotní stav. Zavolejte mu a nebo se ho zeptejte při příští kontrole.
Než zcela odezní příznaky trombózy, sportu a zátěži se určitě vyhýbejte. Po úplném vyléčení není důvod k zákazu sportu. Naopak pohyb podporuje žilní oběh a je významnou prevencí žilních onemocnění. Vhodnými sporty jsou plavání, jízda na kole nebo běh na lyžích. Při nich (samozřejmě kromě plavání) je vhodné mít natažené kompresivní punčochy, které by měl mít pacient předepsány od svého ošetřujícího lékaře.
V diskuzi ELIQUIS - DIETA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Salvét.
Prosím o sdělení, jako dietu nutno dodržovat při trombóze v lýtku při užívání
léku Eliquis.
Děkuji, s pozdravem Salvét
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Monika.
Dobrý den mám takoví dotaz byla mi zjištěna hloubková trombóza s drobnou embolii již užívám léky eliguis už na trvalo a jsem kuřák obávám se že se mi trombóza nebo embolie může vrátit eliguis beru 5mg 2 tabletky sebe ráno jednu s večír děkuji moc za odpověď
Trombóza může nastat jako komplikace při přetržení či silném natržení vazu, kdy je nutná i sádrová fixace. Tento stav vždy patří do rukou lékaře. Délka doby léčení je individuální, pokud jde o kombinaci podvrtnutého kotníku a trombózy, je samozřejmě prodloužená.
V naší poradně s názvem PRADAXA - NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den, mám dotaz, může se mi znova vrátit trombóza, když užívám pravidelně 2×denne lék Pradaxa? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pro přesnou odpověď na vaší otázku je třeba znát příčinu, která způsobila vaši předchozí trombózu. Například arteriální trombóza může být způsobena kornatěním tepen, nazývaným arterioskleróza. K tomu dochází, když tukové nebo vápenaté usazeniny způsobují ztluštění stěn tepen. To může vést k nahromadění tukového materiálu (nazývaného plak) ve stěnách tepny. Tento plak může náhle prasknout (prasknout) a následně vytvořit krevní sraženinu, i když užíváte léky na ředění krve. Dodržováním předepsané léčby výrazně snižujete riziko opakování trombózy.
Poměrně často se trombóza neprojevuje žádnými závažnými příznaky a probíhá jako netypická bolest končetiny. Není vzácností, že tuto bolest pacienti přisuzují prodělané námaze, popřípadě i změnám počasí. Co se týká trombózy dolních končetin, pak mezi hlavní příznaky patří pocit tlaku v postižené končetině, dále je to otok končetiny a její bolestivost. Přitom právě bolest nebývá vždy přítomna a navíc ani nevypovídá o tíži tohoto onemocnění. Postižená končetina může také změnit barvu a podkožní viditelné žíly bývají více naplněny.
Při zánětu povrchových žil bývá postižené místo zarudlé a na pohmat bolestivé, často dochází k jeho zatvrdnutí. Důležité je vědět, že při zánětu povrchových žil postižená končetina neotéká.
Při trombóze hlubokých žil je naopak končetina oteklá a velmi bolestivá, bolest se objevuje především po plném došlápnutí. Postižená noha také může mít namodralou barvu. Trombóza je velice zrádná obzvláště u ležících pacientů, může totiž vzniknout bez výraznějších varovných obtíží a následně se může projevit až plicní embolií. Pokud není trombóza odborně léčena, může vedle plicní embolie postupně dojít až k rozvoji bércového vředu, který se jen velmi těžko hojí.
Na druhé straně trombózy, které mají bezbolestný průběh, často způsobují plicní embolii. Přitom do značné míry závisí na rozsahu omezení průtoku krve do plic. U plicní trombózy může být jedním z příznaků kašel, dále je to krátkodobá dušnost či bolest na hrudi, ale u pacienta může dojít i k vykašlávání krve nebo k rozvoji šoku. Platí, že čím blíže k srdci je trombóza lokalizována, tím je riziko embolie vyšší. Nemocný, který je postižený lehčí formou plicní embolie, na tuto diagnózu často vůbec nepomyslí a původ jeho obtíží bývá často objasněn až při odborném vyšetření.
Trombóza je děj, při kterém dochází ke sražení (koagulaci) krve za vzniku trombu. V tepnách má za následek nedokrevnost (ischemii) postižené oblasti, v žilách může zhoršit odtok krve.
Ke vzniku trombózy dochází kvůli jedné příčině nebo kombinací faktorů, které jsou známy jako Virchowova trias:
poškození stěny cévy – způsobeno například zánětem, aterosklerózou, imunokomplexy;
turbulentní proudění, nebo naopak zpomalený průtok krve – venostáza, zúžení a nedomykavosti srdečních chlopní, dlouhé sezení a stání, nedostatečný pohyb, dehydratace, těhotenství;
K profylaxi se používá hlavně antikoagulační léčba.
Trombus může být při odtržení od cévní stěny jedním ze zdrojů vmetku (trombembolus) a způsobit tak embolii.
Tromby se velmi často vyskytují spolu s aterosklerózou a zhoršují prognózu nemocného. Běžnými rizikovými faktory vzniku krevních sraženin v hlubokých tepnách jsou: dlouhodobá nehybnost dolních končetin, obezita, těhotenství, stavy po velkých chirurgických výkonech, hormonální antikoncepce, Leidenská mutace a jí podobné poruchy koagulačního systému a poruchy chlopenního aparátu dolních končetin při chronické žilní nedostatečnosti, kouření, křečové žíly. Pacient může být v ohrožení života.
V naší poradně s názvem TROMBÓZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
U žilní trombózy je důležité užívat léky na ředění krve. Určitě dostal Xarelto nebo Pradaxu. Tyto léky pomohou předejít další epizodě trombózy. Rekonvalescence je také důležitá a je třeba zařazovat pohyb, například chůze je vhodná. V dalším období by měl přítel navštívit kardiologa, aby zjistil stav jeho cévního systému a stanovil další vývoj lékařské péče.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Věra Hauserová.
Vážený pane Cempírku, děkuji za Vaši rychlou odpověď. Zařídíme se podle toho. VH
Trombózou se označuje stav, kdy dochází k zánětu hlubokých žil dolních končetin se vznikem krevní sraženiny – trombózy. Situace se významně častěji vyskytuje u dlouhodobě ležících osob nebo u lidí s varixy („křečovými žilami“). K nemoci jsou také náchylnější lidé po operaci či ženy po porodu.
Trombóza se projevuje pocitem tíhy a napětí na jedné končetině, bolestmi postižené končetiny, obzvláště v průběhu žil, bolestmi při chůzi (klaudikační potíže), změnou zbarvení (promodrání), zfialověním (cyanóza), někdy nevolností (nauzea).
Lokální nález se pak projevuje otoky kotníku nebo bérce, smazanými obrysy kloubů s napjatou kůží, vyšší teplotou končetiny, lehkou cyanózou (promodrání, zfialovění končetiny), rozšířenými podkožními žílami v horní třetině bérce, nejasnými zvýšenými teplotami organismu a tachykardií (zrychlený puls).
Provádějí se laboratorní a klinická vyšetření jako ultrazvukové vyšetření, kontrastní rentgenologická flebografie nebo radionuklidové vyšetření, v krvi (séru) se zjišťuje zvýšení D-dimerů.
Situace je nebezpečná tím, že se trombus (sraženina) může uvolnit a jako embolie (vmetek) vniknout do plic. Rizikovým faktorem pro zánět žil na noze je dlouhodobé cestování s nemožností dostatečného pohybu (například cestování letadlem a podobně), pak se mluví o takzvané cestovní trombóze.
V naší poradně s názvem TROMBÓZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Hauserová.
Dobrý den, ráda bych se zeptala na léčení trombózy. U mého přítele, sportovce a zdravého člověka se najednou objevila na noze trombóza. Stačí po léčbě u praktického lékaře na rekonvalescenci 14 dní? Šel do práce, ale noha ho stále pobolívá. Je třeba po této nemoci rehabilitace (cvičení) nebo spíše klid na lůžku? Předem Vám velmi děkuji za Vaši odpověď. VH
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
U žilní trombózy je důležité užívat léky na ředění krve. Určitě dostal Xarelto nebo Pradaxu. Tyto léky pomohou předejít další epizodě trombózy. Rekonvalescence je také důležitá a je třeba zařazovat pohyb, například chůze je vhodná. V dalším období by měl přítel navštívit kardiologa, aby zjistil stav jeho cévního systému a stanovil další vývoj lékařské péče.
U pacientů pobývajících v nemocnici se zvyšuje riziko vzniku krevních sraženin, protože ke vzniku hluboké žilní trombózy dochází nejčastěji v situacích, kdy nejste zdrávi nebo nevyvíjíte stejnou pohybovou aktivitu, jako když jste v domácím prostředí. Míra rizika vzniku hluboké žilní trombózy závisí také na léčbě, které se pacient podrobil. Vyšší riziko vzniku hluboké žilní trombózy mají pacienti:
po operacích trvajících déle než 90 minut, respektive déle než 60 minut, pokud se jedná o operace dolních končetin, kyčelního kloubu nebo břicha;
po operacích kvůli zánětlivému onemocnění, včetně břicha (například zánět slepého střeva);
upoutaní na lůžko nebo pacienti, kteří se nemohou pohybovat, anebo poslední tři či více dnů strávili většinu času ležením v posteli nebo sezením;
kteří jsou méně aktivní než obvykle v důsledku prodělané operace či zranění a existují u nich další rizikové faktory pro vznik hluboké žilní trombózy, jako je například výskyt tohoto onemocnění v rodině.
Při přijetí do nemocnice lékaři zhodnotí zdravotní stav a riziko vzniku krevních sraženin a v případě potřeby budou přijata vhodná preventivní opatření, která zahrnují podávání léků proti vzniku krevních sraženin nebo stažení dolních končetin obinadlem od stehen až po kotníky.
V diskuzi TROMBÓZA DOLNÍCH KONČETIN PŘÍZNAKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav skopal.
dobry den,prosim o radu jedeme na termalni koupaliste mohu mohu do vody,ktera ma 34st.a treba to stridat a jak dlouho mohu setrvat dekuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Aleš.
Dobrý den,
trombóza je zjednodušeně hustá krev který nemůže protékat. Já tento problém řeším laserovými hodinkami které dávají krev do normálního stavu.
AR
Pacienti s diagnostikovanou hlubokou žilní trombózou jsou v úvodu buď léčeni ambulantně (splňují-li přísná kritéria týkající se rozsahu trombózy a přidružených onemocnění), nebo při hospitalizaci, a to zejména na interním oddělení příslušného lůžkového zařízení.
Než zcela odezní příznaky trombózy, sportu a zátěži se určitě vyhýbejte. Po úplném vyléčení není důvod k zákazu sportu. Naopak pohyb podporuje žilní oběh a je významnou prevencí žilních onemocnění.
Vhodnými sporty jsou plavání, jízda na kole nebo běh na lyžích. Při nich (samozřejmě kromě plavání) je vhodné mít natažené kompresivní punčochy, které by měl mít pacient předepsány od svého ošetřujícího lékaře. Tyto punčochy je zároveň vhodné nosit do zaměstnání či na delší stání a sezení. Večer je nutné punčochy sejmout a nohy alespoň na chvíli natáhnout do vodorovné polohy (například na přidanou židli či stůl). Taktéž je vhodné večerní sprchování končetin. Naopak nevhodné jsou sporty s velkou statickou zátěží (posilování, vzpírání) nebo s rizikem pohmoždění měkkých tkání (kopaná, hokej, sjezdové lyžování, skoky).
Při pečlivém dodržování režimu ze strany pacienta je léčba po žilní trombóze bezpečná a pravidelným cvičením je možné výrazně snížit riziko dlouhodobých následků (masivní otoky dolních končetin, pigmentové změny či bércové vředy) na minimum.
V diskuzi BRNENI V PRSTECH NA RUCE(OBEDVE) se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ladia.
Vprvni rade chci podekovat protoze tahle stranka mi osvetluje plno veci miho problemu.Uz druhej rok mi brni a mam sizenou citlivost v prstech u rukou,malicky a prstenicky,nekdy vic nekdy min.Dnesnim dnem zacnu ze cvyky co doporucujete,tak ze jeste jednou dekuji.Pokud bude vse uspesni budu ovsem informovat.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Délka léčby je individuální. Pracovní neschopnost – po vystavení neschopenky – může trvat dva a půl měsíce. Nejprve vás čeká týden v nemocnici, klid na lůžku, maximálně na záchod a do sprchy. V této době se zcela vyhýbejte zátěži nohy. Jednou týdně musíte k lékaři na Quick test při léčbě Warfarinem. Vhodné je nošení kompresních punčoch, poté rozhýbání nohy – rozchození o berlích, cvičení na lůžku, kdy jsou nohy ve vzduchu (jízda jakoby na kole, kdy střídavě šlapete, a nůžky, tedy kmitání nohama). Čím dál více prodlužujte procházky, zařaďte jízdu na kole nebo rotopedu. Během dne zkoušejte výstupy na špičky, zanožování na protažení lýtkového svalu. Vyhýbejte se masážím, teplým procedurám (sauna), nahřívání a statickému zatížení (posilování, dlouhý stoj a sed).
Pokud se hluboká žilní trombóza neléčí, může dojít ke vzniku plicní embolie (situace, kdy se krevní sraženina uvolnila ze svého původního místa a zasekla se v jedné z plic). Při léčbě se používají léky, kterým se říká antikoagulancia (léky proti srážení krve).
Antikoagulancia brání dalšímu zvětšování krevní sraženiny (odborně narůstání trombu). Současně také pomáhají rozpouštět již vzniklý trombus a brání tomu, aby se sraženina utrhla a byla zanesena do plic, kde by mohla způsobit embolii. Přestože se léčiva ovlivňující srážlivost krve často označují jako „léky na ředění krve“, neředí krev v pravém slova smyslu, ale ovlivňují chemické látky obsažené v krvi a brání tomu, aby se krevní sraženiny tvořily tak snadno.
K léčbě hluboké žilní trombózy se používají dva různé druhy antikoagulačních léčiv, a to konkrétně heparin a warfarin. Heparin je obvykle předepisován jako lék první volby, protože účinkuje okamžitě a brání tak dalšímu zvětšování sraženiny. Po počáteční léčbě heparinem jsou pacienti obvykle převedeni na warfarin, který brání vzniku dalších sraženin.
Kompresní punčochy slouží jako prevence bolesti lýtek a jejich otékání a současně snižují riziko vzniku vředů v místech, kde proběhla hluboká žilní trombóza. Pomáhají také zabránit vzniku takzvaného posttrombotického syndromu, což je poškození tkáně lýtka v důsledku zvýšeného žilního tlaku. Ten se zvyšuje právě při ucpání žíly krevní sraženinou (trombem), kdy dochází ke zvýšení napětí žilní stěny a k poškození žilních chlopní hlubokého žilního systému dolní končetiny. To vede k „odklonění“ krve do povrchových žil. Po prodělání hluboké žilní trombózy byste měli kompresní punčochu nosit každý den po dobu alespoň dvou let, protože ke vzniku posttrombotického syndromu může dojít i několik měsíců až let poté, co jste onemocněli hlubokou žilní trombózou. Kompresní punčochy vám předepíše cévní lékař, případně praktický lékař. Je potřeba vybrat správnou velikost, aby mělo jejich nošení smysl. Musí se nosit po celý den s tím, na noc se sundávají. Pokud si během dne chcete od jejich nošení odpočinout, můžete je na chvíli sundat, ale je dobré sedět s nohama ve zvýšené poloze.
Krční spondylóza (deformace krční páteře) – postiženy pouze horní končetiny, další možné příznaky: ztuhlost krku, závratě, pocit na omdlení u starších lidí při otočení hlavy nebo pohledu vzhůru
Syndrom karpálního tunelu – postiženy pouze ruce, symptomy jsou horší v noci, další možné příznaky: bolesti vystřelující ze zápěstí nahoru do paže, slabost v rukou a prstech
Mozková mrtvice – příznaky: trvalé znecitlivění nebo brnění v některé části těla, zastřené vidění, zmatenost, potíže při mluvení, neschopnost pohnout pažemi či nohami, mdloby, závratě
Přechodný záchvat ischemické choroby (místního nedokrvení tkáně)spojený se zúžením krční tepny, kdy se dočasně omezí přísun krve do mozku. Příznaky: přechodné znecitlivění nebo brnění v některé části těla, zastřené vidění, zmatenost, potíže při mluvení, neschopnost pohnout pažemi či nohami, mdloby, závratě
Příznaky Raynaudova syndromu: znecitlivělé nebo zmodralé prsty na rukou a na nohou, když se obnoví citlivost, zčervenají a začnou bolet
Varixy jsou modravé, rozšířené a vinuté žíly vystouplé nad povrch kůže, nejčastěji na dolních končetinách, na vnitřní straně lýtka nebo na kotnících. Pacienti nejčastěji udávají pocit těžkých nohou, mohou se ale objevit i křeče (odtud název křečové žíly). Dalšími příznaky jsou mravenčení, otoky, zvýšená svalová únava nebo bolesti.
Rozlišují se dva typy křečových žil, a to primární a sekundární varixy.
Primární varixy jsou ona známá městkovitá rozšíření povrchových žil dolních končetin. Hlavní příčinou primárních varixů je oslabená žilní stěna, ať už z jakýchkoli důvodů. Postupně se na základě rozšířené žíly vyvíjí nedomykavost žilních chlopní a je tedy celkově zhoršen průtok cévou.
Sekundární varixy vznikají až na základě jiného onemocnění, které má svůj původ v hlubokém žilním systému. Pokud je hluboký žilní systém ucpán například hlubokou žilní trombózou, krev se pomocí žilních spojek vytlačí do povrchového systému, kde opět tvoří městkovité žíly.
Povrchový zánět žil: Jde o stav, kdy křečová žíla bolestivě zduří a objeví se zarudnutí. Zánět se může rozšířit i na hluboký žilní systém. Obyčejně se léčí konzervativně, tedy elastickou bandáží a studenými obklady.
Bércový vřed: Vznik bércového vředu je podmíněn dlouhodobě neléčenými a zanedbávanými varixy. Rozhodně výskyt křečové žíly neznamená, že pacient bude v budoucnosti trpět bércovým vředem. Bércovým vředem se nazývá otevření křečové žíly na povrch kůže. Bezprostřední příčinou může být například drobné zranění. Lékař se následně při léčbě snaží nejen zabránit dalšímu městnání krve konzervativními metodami, ale je potřeba i ošetřovat otevřenou ránu proti vniku bakterií. K tomu jsou používány speciální gely a bandáže.
Žilní trombóza a embolie: Trombóza je vlastně cévní sraženina, která se vytvoří na místě, kde krev neproudí, případně proudí nedostatečnou rychlostí. Pokud se sraženina utrhne ze svého místa vzniku, může putovat krevním oběhem a ucpat nějakou menší, důležitou cévku v těle. Vzniká tak například plicní embolie, která je považována za kritický stav. Varixy rozhodně nejsou jediným důvodem pro vznik embolie, vznik těchto komplikací je podmíněn několika faktory. Přesto věnujte křečovým žilám větší pozornost, protože přinejmenším bude jejich léčba nebo operace úspěšnější, jestliže se začnou léčit včas.
Varixy: Nejčastějším onemocněním dolních končetin jsou varixy. Jejich výskyt se výrazně zvyšuje s věkem, takže zatímco děti a mladí lidé na varixy trpí zřídka, u populace nad 60 let věku se jejich výskyt zvyšuje až na každého druhého jedince. Na jejich vznik má zásadní vliv genetická dispozice, dále ženské hormony a těhotenství. Na křečové žíly trpí až dvakrát více žen než mužů. Žilní varixy nejčastěji vznikají na žilách dolních končetin. Odtud totiž krev musí „téct“ proti působení zemské gravitace, aby se dostala zpátky do srdce. Zdravé žíly jsou proto vybaveny několika systémy, které zabraňují zpětnému toku a napomáhají správnému žilnímu návratu. Mezi ně patří například specifické uložení hlubokých žil mezi svaly, kde jsou neustále „masírovány“, četné chlopně na vnitřních stěnách žil, které zabraňují krvi téct zpět, a konečně i spojky mezi hlubokým a povrchovým žilním systémem. Nejčastěji cévní problémy vznikají kvůli oslabené žilní stěně a chybějící nebo nedomykavé chlopni. Zvýšený tlak na žilní stěnu tak žíly dlouhodobě poškozuje. Žíly se následně rozšiřují, vytvářejí další záhyby, vystupují nad povrch kůže a celkově plní svou funkci hůř než zdravé žíly.
Varixy představují pro většinu pacientů nehezký kosmetický problém, větší hrozbou však je, že si dlouhodobým zanedbáváním křečových žil můžeme přivodit i závažné obtíže, jako je žilní trombóza nebo bércový vřed. Proto by se rozhodně neměla podceňovat jejich léčba, která je jednodušší v méně pokročilém stadiu varixů.
Bolest nebo citlivost nohou může být způsobená ischemickou chorobou dolních končetin (ICHDK). Toto onemocnění má různé projevy v závislosti na stadiu a lokalizaci zúžení.
Podle pokročilosti se onemocnění dělí do čtyř fází:
V první fázi nemocný nepociťuje žádné potíže, ale postižená končetina (a zvláště její okrajová část) bývá chladná.
Ve druhé fázi onemocnění se objeví typický příznak a tím je intermitentní klaudikace – přerušované kulhání. Při námaze nejčastěji v chůzi vzniká prudká bolest postižené končetiny, která nemocného donutí kulhat nebo se zastavit. Po odpočinku může nemocný pokračovat v chůzi.
Ve třetí fázi je už bolest trvalá, objevuje se přes den a v noci budí nemocného ze spánku. Úleva se dostaví při spuštění nohy z postele, kdy dojde k lepšímu prokrvení končetiny.
V poslední, čtvrté fázi je stav prokrvení postižené končetiny už kritický, objevují se svalové záškuby a křeče. Nemocný je ohrožen gangrénou (odumřením tkání), která se nejprve projeví na prstech. Potom při sebemenším poranění dojde ke špatnému hojení a vznikají rozsáhlé defekty. Tato fáze může končit až amputací.
Rizikové faktory jsou stejné jako při vzniku aterosklerózy. Hlavním rizikovým faktorem je kouření. U kuřáků je oproti nekuřákům pravděpodobnost výskytu 100 : 1. Další rizika jsou nedostatek pohybu, vyšší věk, psychický stres a hlavně vysoký krevní tlak (hypertenze). Na vzniku se podílí i zvýšená hladina cholesterolu v krvi a porucha metabolismu cukrů a tuků. Toto onemocnění se často objevuje i jako přidružená komplikace diabetu (cukrovky).
Hluboká žilní trombóza znamená přítomnost trombu v hlubokých žilách nejčastěji dolních končetin či pánve. Může ale postihnout kteroukoliv žílu hlubokého žilního systému, a to i na horních končetinách, dále v hrudníku a břiše. Velmi často probíhá – zvláště na začátku – skrytě a ve skryté formě může dosáhnout rozsah trombózy velkých rozměrů. Souvisí to s tím, že hluboký žilní systém má souběžné řečiště, tedy probíhá v mnoha větvích, které mohou svoji funkci navzájem přebírat, a dále s tím, že trombus nemusí vždy cévu uzavírat, ale může v ní dokonce i vlát a dojde k zúžení cév. Příznaky jsou tak do jisté míry atypické, i když některé z nich se vyskytují zvláště u pokročilých forem běžně. Patří k nim zpočátku nebolestivé otoky dolních končetin, omezení rozsahu pohybů v hlezenním či kolenním kloubu pro bolest a citlivost při hlubším zmáčknutí v oblasti bérce. Někdy se vyskytují pocity „cizích či neklidných nohou“ (atypické vnímání dotyku, pocity brnění i v klidu a podobně), trvalé lehké zvýšení teploty. Trombózy hlavních žilních kmenů však už vypadají typicky, zvláště rozsáhlými otoky a barevnými změnami, tedy komplexní poruchou prokrvení. Představují ohrožení pacienta nejen z hlediska možné ztráty končetiny, ale i těžkého poškození zdraví či ztráty života.
Kromě těchto projevů je možná i laboratorní diagnostika, která stanovuje atypické projevy krevního srážení. Průkaz hluboké žilní trombózy je však možný i pomocí ultrazvuku – Dopplerovské ultrazvukové neinvazivní vyšetření může dobře stanovit průchodnost žil a objevit ucpání cévy krevní sraženinou.
Nejzávažnější komplikací hluboké žilní trombózy je embolie plicnice, která bezprostředně ohrožuje pacienta na životě. Řada plicních embolizací přesto probíhá rovněž skrytě, protože se uvolňují malé tromby, které vystřelují do plic a uzavírají jen malé okrsky. I v těchto případech je ohrožen život pacienta, protože se mohou opakovat a počet uzavřených okrsků se sčítá. Tyto okrsky plic jsou bez léčby ztraceny pro dechové funkce v dalším období, takže i tyto malé embolizace, často vůbec nerozpoznané, závažně poškozují pacienta do příštích let. Masivní plicní embolizace, kdy je uzavřen embolem rozsáhlý úsek plicního řečiště a krev se do plic nemůže dostat, se projevuje selháním srdečních, oběhových a dechových funkcí organismu a končí bez agresivních léčebných postupů smrtí pacienta.
Ateroskleróza patří mezi civilizační nemoci. Je chronickým progresivním onemocněním, při němž dochází k narušení cévních stěn, usazování tukových částic, tvorbě ateromů a trombů, které zužují průsvit cévy a zhoršují průtok krve postiženou cévou.
