Informace od zdravotní sestry
 |
MENU
PROSTATA
KREVNÍ TLAK
CUKROVKA
WARFARIN
Jakmile se hladina progesteronu v těhotenství zvýší a embryo začne produkovat HCG (lidský choriový gonadotropin), zvýší se i přítok krve do pánevní oblasti, což vede k velkému tlaku na močový měchýř a jeho následnou snahu vypudit i to nejmenší množství moči. Tento jev může žena zaregistrovat již jeden týden po oplodnění.
Jedná se o přirozený projev, který není nutné léčit.
Zdroj: Neustálý pocit potřeby močit
V naší poradně s názvem TO JE VÁŽNĚ... se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucinka.
To je vážně hnus, co se tady řeší. Lidi, jaký červy? Nechcete mi říct, že to vážně někdo může mít v sobě? Je 21.století.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
U nákazy parazitem nehraje vývoj společnosti žádnou roli. Parazit se do těla dostane obvykle orální cestou, zřídka pak prostřednictvím bodnutí od hmyzu nebo z kontaminovaného prostředí kůží a tělními otvory. Každé snědené syrové maso je potencionálním rizikem pro vstup parazita do lidského těla. Syrové maso se dnes běžně konzumuje, obsahuje ho například suši, stejk, karpačo, tatarský biftek, sušené maso, atd. Parazit se v těle uhnízdí bez větších příznaků a nositel tak ani neví, že ho v sobě má.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: diskuze To je vážně...
U cysty žlutého tělíska, která se může roztrhnout v období menstruace, většinou trvá až 3 měsíce, než zcela zmizí. Tento typ takzvané užitečné cysty se často objevuje po uvolnění vajíčka z folikulu. Folikul se poté stane sekreční žlázou, známou pod názvem žluté tělísko (corpus luteum). Natrhnutý folikul začne produkovat velké množství estrogenu a progesteronu, aby se připravil na početí. Pokud k početí nedojde, tak se žluté tělísko většinou rozpadne a zmizí. Někdy však může být naplněno tekutinou či krví a způsobit růst žlutého tělíska, které přeroste do cysty a uhnízdí se na vaječníku. Tato cysta je většinou jen na jedné straně a nevyvolává žádné symptomy.
Zdroj: Žluté tělísko
Jeden cyklus trvá přibližně 6 týdnů, protože se čeká, kdy dozrají vajíčka u ženy. Proces, kdy se odebírají spermie a vajíčka, trvá jeden den a v ten stejný den se vloží spermie do vajíčka pomocí intracytoplazmatické injekce.
Faktory, které ovlivňují výsledek:
Lékaři doporučují využít metodu intracytoplazmatické injekce spermie do vajíčka hlavně u mužů, kteří nemají v ejakulátu žádné spermie nebo jsou spermie poškozené. Lékaři dále mužům často doporučují genetické vyšetření před samotným vykonáním ICSI. Po oplodnění, když ještě embryo není vložené do dělohy, se embryo může vyšetřit pomocí PGD (preimplantační genetická diagnostika).
Zdroj: ICSI
Úspěšnost uhnízdění (nidace) embryí závisí na jejich kvalitě. Tu ovlivní stimulace a především kultivace embryí. Vhodný je transfer v přirozeném cyklu, s minimem léků. Jen s podporou gestagenů. Výrazně zvýšené protilátky proti trofoblastu mohou ovlivnit transfer. Kvalitní embryo se samo ubrání a produkuje imunosupresivní látky potřebné k nidaci. Také někteří odborníci doporučují vždy jen transfer jednoho embrya. Při zavedení většího počtu se mohou embrya negativně ovlivňovat.
Zdroj: Příznaky nidace
Jedná se o drobné krvácení či špinění způsobené uhnízďováním oplodněného vajíčka v silně prokrvené děložní sliznici zhruba týden až 10 dní po oplodnění. Za 6 až 7 dnů po oplození vajíčka (tedy asi 21. den cyklu) získává blastocysta schopnost zanořit se do děložní sliznice neboli implantovat se (= nidace).
Příznaky: Děložní sliznice je v této době poměrně vysoká, prosáklá, slizniční žlázky jsou naplněné hlenovitým obsahem.
Nidace je děj, během něhož se vajíčko uhnízďuje v děloze. Vše začíná oplozením vajíčka ve vejcovodu, následně oplozené vajíčko putuje vejcovodem do dělohy a začíná se dělit. Jakmile dosáhne počtu dvaceti buněk, hovoří se o blastocystě. Tento shluk buněk se noří hlouběji do děložní sliznice, což je označováno termínem nidace neboli uhnízdění. Lidská bytost, která se začíná v děloze zabydlovat, dosahuje velikosti asi 1 mm. Od okamžiku, kdy se v děloze matky uhnízdí, čerpá výživu z krevního oběhu matky a děložní sliznice. Začíná spojení, které oddělí až porod.
Děložní sliznice je v tomto období nasáklá krví a je poměrně vysoká, a proto může dojít k menšímu krvácení způsobenému uhnízďováním vajíčka. Krvácení bývá velmi slabé, ale nic netušící maminka ho může snadno zaměnit s menstruací. Jakmile se vajíčko uhnízdí, začne v těle matky produkce hormonů – progesteronu a estrogenu. Čím více hormonů se tvoří, tím příznivější je sliznice pro vývoj embrya. Díky produkci hormonů dojde následně k vynechání menstruace.
I přes nesrovnalosti v základním rozdělení rostlin, je toto dělení užitečné a přínosné. K tomuto dělení pomáhají standardní rozdíly mezi jednoděložnými a dvouděložnými rostlinami.
Tabulka shrnuje hlavní rozdíly mezi jednoděložnými a dvouděložnými rostlinami: Počet děloh v nalezeném embryu je skutečným základem pro rozlišení názvosloví Monocotyledonae (jedna děloha) a Dicotyledonae (dvě dělohy). Dělohou se v tomto případě rozumí semeno listu, které slouží k absorpci živin, pokud je rostlina schopna produkovat své první pravé listy na základě fotosyntézy.
Zdroj: Jednoděložné rostliny
Umělé oplodnění je hrazeno pojišťovnou jen v případě, kdy má klient nárok na úhradu z veřejného zdravotního pojištění. Dle § 15 odst. 3 zákona o veřejném zdravotním pojištění č. 48/1997 Sb. se hradí péče v souvislosti s umělým oplodněním nejvíce třikrát za život, nebo pokud bylo v prvních dvou případech přeneseno do pohlavních orgánů ženy pouze 1 lidské embryo čtyřikrát za život. Speciální laboratorní metody jsou hrazeny přímo klientem, stejně jako doplatky za stimulační léky nebo léky, které jsou nad rámec limitu hrazeného ze zdravotního pojištění (po vyčerpání 2 250 IU).
Podrobné ceníky jsou uvedeny v jednotlivých centrech.
Zdroj: ICSI
Pod pojmem hCG je myšlen hormon tzv. humánní choriový gonadotropin, který vzniká ve chvíli, kdy se oplodněné vajíčko usadí v děložní sliznici a postupně začne uvolňovat do ženského těla různé chemické látky a hormony, které současně zastavují ženinu menstruaci. Tento hormon produkují buňky, které jsou základem pro vznikající placentu a vyvíjející se embryo. Hladina tohoto hormonu v krvi i v moči se měří v jednotkách mIU/ml (= milli-international units per mililiter).
Hormon hCG se projevuje tedy v krvi i v moči, měření ale ukazují, že v krvi je jeho hodnota o něco vyšší než v moči, i proto se těhotenství dá zjistit dříve z krve (zhruba 9. den po oplození) než z moči (zhruba v době očekávané menstruace).
Zdroj: Co znamená hCG
Oplodnění je složitý proces, k němuž je potřebné správné fungování ženských a mužských pohlavních orgánů, takže musí být správně vyvinuté spermie i vajíčka. Na dozrávání vajíček jsou potřebné tyto hormony: folikuly stimulující hormon, luteinizační hormon a estrogeny. Na tvorbu a dozrávání spermií je potřebný hormon testosteron.
Vajíčko dozrává ve vaječnících a v období ovulace je uvolněno do vejcovodů a připraveno na oplodnění. Vajíčko je schopné oplodnění přibližně 24 hodin po uvolnění z vaječníku. To je tedy nejlepší doba na oplodnění. Při pohlavním styku se spermie dostanou do pohlavních orgánů ženy. Jen jedna spermie z obrovského množství spermií může proniknout do vajíčka a oplodnit ho. Po oplodnění se oplozené vajíčko začne dělit a vzniká embryo, které se vyvíjí 9 měsíců v děloze.
Zdroj: ICSI
V časných stadiích těhotenství dochází k mírné odchylce od normy, nejedná se však o patologický ani nebezpečný stav. Během tohoto období tělo matky prochází zátěží, imunitní systém určuje embryo v děloze matky jako cizí těleso. Po nějaké době je proces rozpoznávání dokončen a počet bílých krvinek se dostává do standardních hodnot. Další možností výskytu leukocytů je, že jak roste plod, zvyšuje se tlak a zatížení na ledviny, což může způsobit leukocyturii. Zvýšené hladiny bílých krvinek v moči pak ukazují na zánětlivé procesy urogenitálního systému.
Při zánětlivých onemocněních, jako je cystitida, uretritida, pyelitida či nefritida, se rovněž objevuje v moči zvýšený obsah bílých krvinek.
Zdroj: Zvýšené leukocyty v moči
Léčba neplodnosti u žen je samozřejmě závislá na tom, co brání otěhotnění. Někdy však nemusí být příčina známa.
Lékař vám může doporučit inseminaci. Spermie jsou shromažďovány a pak zahuštěny, aby došlo ke zvýšení počtu zdravých spermií pro inseminaci.
Mnoho párů, které mají problémy s otěhotněním, dospěje ke společnému bodu, kdy se musí rozhodnout, zda chtějí zkusit asistovanou reprodukci.
Zdroj: Léčba neplodnosti
Slovo rozštěp je vlastně tak trochu zavádějící. Nejedná se totiž o rozštěpení, ale nesrostení. Obličej se vyvíjí již v prvních týdnech těhotenství a zpočátku je toto nesrostení zcela normálním vývojovým jevem, kterým každý prochází v přesně určeném období. Tedy každé dítě má po čas svého vývoje v těle matky nesrostlý ret i patro. Ale už po 6. týdnu těhotenství dochází ke spojování jednotlivých tkání a k jejich srůstání. Rozštěp vznikne v momentě, kdy ke spojení nedojde, srůstu je nějakým způsobem zabráněno nebo není kvalitní.
Embryo má tedy zpočátku na obou stranách nesrostlý ret a dáseň. Mezera pokračuje až do tkaniva, ze kterého se vytvoří nos. Až se tyto tkáně spojí a srostou, vytvoří prostor mezi nosem a přední částí úst. V případě, že nesrostou na jedné nebo obou stranách, narodí se dítě s rozštěpem rtu, který může nebo nemusí pokračovat až na dáseň a čelist.
V ten samý čas má dítě nespojené i patro. Patrové výběžky se začínají spojovat o něco později a to mezi 8. – 12. týdnem. Nedošlo-li ke spojení a správnému srůstu patrových výběžků, narodí se dítě s rozštěpem patra. I rozštěp patra může mít různý rozsah.
Celý proces spojování a srůstání je ukončen po 12. týdnu.
Ojediněle se mohou také objevit rozštěpy dalších částí obličeje, atypické rozštěpy. Incidence rozštěpů obličeje je asi 1 až 2 případy na 1000 nově narozených dětí.
Zdroj: Rozštěp obličeje
Odehrají se dvě významné události. Vajíčko se uhnízdí v děložní sliznici. Začínají se tvořit první dvě zárodečné vrstvy. Zárodek, nyní má průměr asi 1 mm, se zanoří do děložní sliznice, která je v této době vysoká a prosáklá. Její povrch se pod blastocystou rozpadá, a ta se zanořuje do hloubky sliznice. Proces připomíná situaci, když se teplá kovová kulička vnořuje do vosku. Tento děj se nazývá uhnízdění, odborný název je nidace. Nidace začíná 6.–7. den po oplodnění a končí 12. den. Považujeme ji za skutečný počátek těhotenství. Při uhnízdění mohou být ve sliznici dělohy narušeny drobné cévy, zanoření oplodněného vajíčka může vyvolat slabé krvácení („špinění“), jež mohou některé ženy omylem zaměnit za menstruaci.
Do uhnízdění čerpalo oplodněné vajíčko výživu ze svého vlastního obsahu, po něm přijímá výživu pro svůj vývoj a růst z děložní sliznice a nakonec z krevního oběhu matky. Pro vývoj embrya jsou nyní životně důležité matkou produkované hormony – estrogen a progesteron. Tvoří se ve vaječníku, a to zejména v místě, odkud bylo vajíčko během ovulace vypuštěno. Toto místo má, pokud nastane oplození, žlutou barvu, a proto se mu říká žluté tělísko. Zvýšené hladiny estrogenu a progesteronu ovlivňují jak sliznici dělohy, její další bujení a prosakování, tak rovněž způsobí, že menstruace, která by se v těchto dnech měla dostavit, vynechá. A to je první, ale dosud nejistá, známka těhotenství.
Uhnízdění je kritickou fází vývoje oplozeného vajíčka, 30–60 % oplozených vajíček zaniká pro poruchu jeho vývoje anebo pro poruchu uhnízdění. Zaniklé, i když původně oplozené vajíčko je v termínu očekávané menstruace nebo menstruace o něco opožděné odplaveno s menstruační krví. Uvnitř zárodku, zatím ještě blastocysty, se začínají objevovat vrstvy buněk, kterým se říká zárodečné listy. Jejich buňky se čile dělí.
Zdroj: Chci oplodnit
V normálním cyklu se u ženy vytvoří jedno zralé vajíčko. Při IVF je však potřeba více zralých vajíček, která zvyšují úspěšnost na oplodnění. Proto se podávají léky (nejčastěji ve formě injekcí), které stimulují vaječníky a působí na dozrání vyššího počtu vajíček. Ke konci této léčby se aplikuje léčivo, které zabraňuje předčasnému prasknutí folikulů a uvolnění vajíček před jejich odběrem. Pro konečné dozrání vajíček se používá lék s lidským choriogonadotropním hormonem (hCG).
Odběr vajíček probíhá nejčastěji v narkóze, proto se před tímto výkonem absolvuje předoperační vyšetření u praktického lékaře nebo internisty. Před výkonem se nesmí od půlnoci jíst, pít, kouřit ani užívat žádné léky. Buďte odlíčené, mějte odlakované nehty, šperky a kontaktní čočky odložte. Samotný výkon trvá asi 5–10 minut. Zákrok se provádí ve stejné poloze jako při gynekologickém vyšetření. V rámci odběru se nitrožilně aplikuje anestetikum Propofol, které má rychlý nejen nástup, ale i konec účinku. Zevní část genitálu i pochva se opláchnou fyziologickým roztokem. Pochvou se do vaječníků zavede jehla, kterou se odsaje folikulární tekutina, a odeberou se vajíčka.
Probudíte se ještě na operačním sále. Po výkonu budete odpočívat dvě hodiny na lůžku. Během této doby embryolog informuje o počtu odebraných folikulů, počtu vajíček a kvalitě partnerova spermiogramu. Gynekolog vám sdělí, jak zákrok probíhal. Po dvou hodinách se odchází s doprovodem domů. Od této doby se také začíná užívat Utrogestan, který lze polykat nebo zavádět vaginálně.
V embryologické laboratoři probíhá mimotělní oplodnění. K vajíčkům se buď přidají spermie partnera, nebo se do vajíčka jedna spermie přímo vpíchne (injikuje) – metoda ICSI (intracystoplazmatická injekce spermie). Za 16–18 hodin se hodnotí, zda se vyvíjí embryo.
Přenos embrya do dělohy se provádí nejdříve za 2–3 dny po odběru vajíček. Může se použít i takzvaná prodloužená kultivace, kdy se vajíčko kultivuje 4–6 dní a poté se zavede do dělohy. U prodloužené kultivace je vyšší procento úspěšnosti.
Embryotransfer (ET) se provádí také na gynekologickém stole, stejně jako na gynekologické prohlídce. Do pochvy se zavede gynekologické zrcadlo, děložní hrdlo (čípek) se očistí kultivačním roztokem a do děložní dutiny se zavede katetr. Tím se přenese embryo. Není třeba se obávat, zákrok je bezbolestný.
Po výkonu musíte půl hodiny až hodinu odpočívat na lůžku, poté odcházíte domů. Aby vše proběhlo v pořádku, je nutné dodržovat klid a nestresovat se. A za 14 dní je čas provést těhotenský test.
Zdroj: Příznaky těhotenství po KET
Pokud je žena ve fertilním věku, tak jí po vysazení antikoncepce automaticky „naskočí“ normální cyklus s menstruačním krvácením. Při ovulaci se uvolňuje vajíčko, a není-li oplozeno, vysoká děložní sliznice se společně s vajíčkem a s krví vyloučí. Někdy může být cyklus zpočátku mírně nepravidelný. To ale jen po dobu, než si tělo zase zvykne na vlastní hladiny hormonů. Hormonální antikoncepce by neměla snížit plodnost. Hormony, které žena dostává v hormonální antikoncepci, jsou napodobeniny přirozených hormonů tvořených vaječníky. Odbourávají se v játrech. A v těle se za předpokladu, že má žena normálně fungující játra, nehromadí. Hormony proto nijak nemohou ovlivnit embryo nebo později plod. U padesátnic však již vaječníky pracují na minimum energie, takže otěhotnění v této životní etapě je spíše zázrak. I když otěhotnět v době, kdy se vlastně blíží menopauza, není jednoduché, jsou popisovány případy přirozeného otěhotnění v tomto období. Ve fertilním věku ženy neexistuje z porodnického hlediska žádná věková hranice, po jejímž překročení by těhotenství nemohlo mít fyziologický průběh. Avšak zároveň platí, že s přibývajícím věkem ženy většinou rostou zdravotní těhotenská rizika, a to jak pro matku, tak pro plod. Rovněž porod v tomto věku má svá specifika a zvýšená rizika. Proto nelze v tomto směru paušalizovat a každý případ by měl být posouzen individuálně. Každá žena plánující graviditu ve vyšším věku nebo ta, která náhodně otěhotní, by se svým gynekologem měla probrat případná rizika. Především by měl být zhodnocen její zdravotní stav, přidružená onemocnění, počet a průběh předcházejících těhotenství. Mezi nejčastější rizika u starších matek patří riziko potratu, mimoděložního těhotenství, genetických abnormalit plodu či předčasného porodu.
Nežádoucí účinky fenylbutazonu jsou podobné jako u jiných NSAID. Předávkování nebo dlouhodobé užívání může způsobit gastrointestinální vředy, krevní dyskrazii, poškození ledvin (primárně na dávce závislá renální papilární nekróza), orální léze, pokud jsou podávány ústy, a vnitřní krvácení. To je zvláště výrazné u mladých, nemocných nebo vystresovaných koní, kteří jsou méně schopni metabolizovat tento lék. Účinky gastrointestinálního poškození zahrnují edém nohou a břicha, dochází k úniku krevních bílkovin do střev, což má za následek sníženou chuť k jídlu, nadměrnou žízeň, ztrátu hmotnosti, slabost a v pokročilých stádiích selhání ledvin a smrt. Fenylbutazon může také způsobit agranulocytózu .
Fenylbutazon zesiluje antikoagulační účinek antagonistů vitaminu K, jako je Warfarin nebo Fenprokumon. Fenylbutazon vytěsňuje Warfarin z vazebných míst v plazmě a mohou se objevit toxické hladiny v krvi vedoucí ke krvácení. Může zhoršit problémy s ledvinami nebo játry.
Fenylbutazon může být toxický pro embryo a může se přenášet pupeční šňůrou a mlékem .
Fenylbutazon lze použít u hříbat. Předčasně narozená hříbata, septikemická hříbata, hříbata s pochybnou funkcí ledvin nebo jater a hříbata s průjmem vyžadují pečlivé sledování. S fenylbutazonem se často používají léky na ochranu GI traktu, jako je omeprazol, cimetidin a sukralfát.
Vysoké dávky fenylbutazonu mohou být považovány za porušení pravidel v rámci některých jezdeckých organizací, protože droga může zůstat v krevním řečišti čtyři až pět dní po podání.
Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny řadí tento lék do skupiny 3; tj. „neklasifikovatelné, pokud jde o jeho karcinogenitu pro člověka“.
Použití u koní je omezeno na ty, které nejsou určeny ke konzumaci lidmi. Metabolity fenylbutazonu mohou u lidí způsobit aplastickou anémii.
Zdroj: Tomanol a Warfarin
Copyright © 2012 - 2024 NetConsulting Praha s.r.o.