Možná proto, že v letech 1970 až 1980 dostávaly děti místo obvyklých dvou dávek pouze jednu. To mohlo vytvořit předpoklad pro snadnější oslabení imunity a vznik a rozvoj spalniček, nicméně toto nestačí. Dalším možným důvodem, který zveřejnili odborníci, je, že vyprchal ochranný účinek protilátek, i když by neměl. Mohlo také dojít ke změně a mutaci cirkulujícího viru a současná vakcína už na něj nemusí účinkovat, čemuž by nasvědčoval fakt, že původním zdrojem infekce byl turista, který si nemoc přivezl z Indie.
A jak se bránit? Je zde možnost přeočkování, ale koho z dospělých by před vypuknutím epidemie infekce napadlo dát se přeočkovat! Navíc, při přeočkování se mohou objevit nežádoucí účinky, jako jsou zarudnutí, vyrážka a jiné kožní problémy, průjem, nespavost, zvracení, nechutenství. Dalším negativem je informace odborníků, která udává možnost mutace viru.
V případě panující nejistoty existuje možnost stanovení diagnózy pomocí laboratorního postupu. Nemocnému se odebere krev a v laboratoři se zjišťuje výskyt protilátek IgM a IgG v krvi. Tento způsob stanovení diagnózy navíc pomáhá vyloučit jiná podobná onemocnění, jimiž může nemocný trpět.
Průběh onemocnění a jeho projevy se často drobně liší. Lékař by měl vždy provést vyšetření na spalničky u nemocného, pokud se současně projeví horečky, kašel, zánět spojivek a následná kožní vyrážka. Správnost diagnózy je potvrzena v případě nalezení bílých skvrn na vnitřní straně tváří.
Spalničky se léčí pomocí léků, kterými se snižuje teplota, podobně jako u chřipky. Pokud teplota neklesá, používají se zábaly a omývání. Léky na spalničky mají za úkol podporu imunitního systému nemocného. V rozvojových zemích, kde se u dětí často vyskytuje nedostatek vitamínů, se podává jako součást léčby i vitamín A, který zmírňuje projevy nemoci. Je třeba také dohlédnout na dostatečný přísun tekutin. Většina nemocných se uzdraví během 10 až 14 dní a po uzdravení má člověk doživotní imunitu vůči tomuto onemocnění.
V naší poradně s názvem KREVNÍ TLAK V 70 LETECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Bradáč.
112 68 72
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ačkoli je za optimální považována hladina krevního tlaku 120/80 mmHg, za normální se ještě považuje systolický tlak mezi 91 a 119 mmHg a diastolický krevní tlak mezi 61 a 79 mmHg. Až hladina krevního tlaku, která klesne pod 90/60 mmHg, se obvykle označuje jako nízký krevní tlak (hypotenze). Váš naměřený tlak 112/68 při tepu 72 lze i v sedmdesáti letech považovat za uspokojivý nízký krevní tlak.
V diskuzi KAKI CHURMA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr šesták.
poradí někdo proč po třech letech kvete ale neplodí díky
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdenek Rosa.
Toto vse jsem zazil taktez presne.Mel stromek az 25 kvetu a vse shodil.To nasvedcuje,ze nema poradny korenovy system.Me zacal rodit po peti letech a hned mel dvanact plodu.A udelal jsem toto.Poradne jsem sestrihal stromek a prihnojil celeritem bud granule nebo tekutym.Stromek krasne zhoustl a zacal plodit.S pozdravem Zdenek Rosa.
V naší poradně s názvem V 11 LETECH JSEM MĚLA ISCHEMICKOU MRTVICI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Prodělala jsi na svůj věk neobvykle vážné onemocnění mozku. Je téměř zázrak, že ses vyléčila. Tyto poruchy, které popisuješ, souvisí se změnami na mozku po prodělané nemoci. Výsledky vyšetření EEG napoví co je příčinou. Pro důkladnější odhalení struktury mozku je možné ještě provést magnetickou rezonanci. Co dělat dál? Musíš se spolehnout na své lékaře a co nejvíce cvičit v rámci různých rehabilitací. Vhodná je rehabilitace formou Vojtovy metody.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Anna.
V chudých zemích patří ještě dnes spalničky mezi nejčastější příčiny úmrtí kojenců. Dříve byly obávanou nemocí pro svůj poměrně těžký průběh a možné komplikace. Nemoc postihuje zejména kojence a děti, šíří se kapénkovou infekcí. Inkubační doba je 7–18 dní. Dítě je infekční zhruba čtyři dny před a čtyři dny po objevení vyrážky.
V diskuzi PROTONOVÁ LÉČBA A RAKOVINA PRSU - METASTÁZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šárka Kváčová.
Je možné protonovou léčbou léčit i metastázy po karcinomu prsu? Objevily se mi po asi tak 5 letech od léčby radioterapií.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslava Galentová.
Dobrý den,
měla jsem rakovinu levé ledviny .Na stanovení původu vyoperovaného nádoru jsem čekala
od 3.3.2015 do 12.05.2015. CT plic provedeno až po několika urgencích koncem listopadu 2015. Zjištěny metastázy,a následovala chemoterapie, v pěti dávkách . Metastázy se po té nerozšiřovaly ale nezmizely. Následovala silnější chemoterapie a to jsem měla dostat tři,
ale po druhé dávce mě začalo zlobit srdce-aritmie. To byl březen 2016. Od té doby mě nikdo onkologicky neléčí ,ani krev je nezajímá. Chodím pouze k internistce a praktické lékařce.
K Ústecké onkologii jsem zcela ztratila důvěru. Byla jsem pozvána na kontrolní CT koncem ledna 2017 a na konkrolu 20.03.2017. Krev nepotřebovali, jenom mi lékařka sdělila,že metastázy přibyly. Od několika lékařů na onkologii jsem slyšela o biologické léčbě ale zřejmě pro mě není možná. Já se cítím dobře,jím, spím ,zvládám domácí práce a tak jsem znechucena tím, že mám bez léčby čekat na smrt . Prosím tímto o pomoc.
Děkuji.
Galentová
Spalničky se v dospělosti vyskytují jen výjimečně. Přibližně 1, 9 % všech případů je komplikovaných, vyžadujících hospitalizaci. Z toho jde v téměř 40 % o vážná onemocnění respiračního traktu, ve 32 % o otitis media (nemocní s těmito komplikacemi tvoří 20 % všech hospitalizovaných), dále jde například o trombocytopenii (těchto případů sice není mnoho /3, 5%/, ale pacienty je nutné hospitalizovat v 75 % z nich).
Inkubační doba u spalniček je zhruba deset až čtrnáct dní. Člověk je infekční již několik dní (5 – 7 dní) před vznikem vyrážky a ještě zhruba 5 dní poté, co se vyrážka objeví. V tuto dobu je potřeba, aby nemocný byl v izolaci a nemohl šířit spalničky dále.
Spalničky mají své typické projevy, podle kterých jasně poznáte, že se jedná právě o toto dětské onemocnění. V první fázi se projevují suchým dráždivým kašlem, zánětem spojivek a rýmou. Na sliznici v dutině ústní se zároveň mohou vytvořit bílé skvrny na červeném podkladě. Po zhruba čtyřech dnech se při onemocnění spalničkami objevuje makulopapulózní vyrážka. Jedná se o světlé skvrny, jež postupně tmavnou. Vyskytují se nejdříve za ušima, odkud se postupně šíří přes obličej na celé tělo. Dítě rovněž trpí vysokými horečkami.
V diskuzi OČNÍ KLINIKA HORNÍ POČERNICE - ZKUŠENOSTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel.
Zdravím, mám hodně dlouho brýle a opravdu hodně řeším co do budoucna, protože zrak se mi zhoršuje mílovými kroky. Momentálně jsem se dostal do fáze, kdy jsem na 100% přesvědčen, že operace očí je nezbytná, abych se brýlí zbavil definitivně. Kontaktoval jsem Oční kliniku Horní Počernice, zatím čistě ze zvědavosti, ale vše co mi řekli a nabídli se mi zatím moc líbí, kdyby náhodou s klinikou touto nebo jinou měl někdo zkušenosti na laserovou operaci, budu rád. Hezký den.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mrázek.
Po letech co k nim chodím jen na překontrolování zraku jsem se rozhodl pro operaci, hnedka na jaře mě to čeká, tak doufám, že to proběhne dobře.
Spalničky patří mezi typická dětská onemocnění. Postihují převážně děti ve věku kolem 4 až 5 let. Mohou jimi ale onemocnět i starší děti a mladiství. Spalničky jsou infekční onemocnění, které je bohužel také vysoce nakažlivé. Samy o sobě nejsou zase tak závažné, problémy působí především možné nebezpečné komplikace se spalničkami často se pojící. V převážné míře jde o zápaly plic, záněty středního ucha, dokonce i o zánět mozku (encefalitidu). Mezi charakteristické projevy spalniček patří horečky, zánět spojivek, kašel a typická kožní vyrážka. Spalničky a onemocnění jim podobná se objevují už v záznamech pocházejících ze 7. století po Kristu. Známé je lidstvu toto onemocnění tedy velmi dlouho. Přesto se původce podařilo najít až roku 1954. V následujícím desetiletí byla objevena první účinná očkovací vakcína. Tato vakcína znamenala velký průlom, jelikož před zavedením očkování všeho obyvatelstva byly spalničky jedním z nejčastějších dětských onemocnění. Spalničky se ještě v nedávné minulosti projevovaly jako epidemie přicházející ve dvouletých intervalech. Každoročně zanechávaly tyto epidemie po sobě nejen tisíce dětí stižených encefalitidou a dalšími komplikacemi, ale také spoustu úmrtí. Naštěstí se díky objevení vakcíny podařilo spalničky téměř úplně vymýtit a dnes už nepředstavují díky moderním lékům tak závažné onemocnění jako v minulosti. Přesto je nelze brát na lehkou váhu.
Spalničky jsou dětské onemocnění, které se objevuje u dětí ve věku od čtyř do pěti let. Výjimečně se však mohou objevit i u starších dětí, a dokonce i u dospělých. Vir, jenž je způsobuje, má jediného hostitele – člověka. Nákaza se šíří vzdušnou cestou, pomocí malých kapének. Inkubační doba (neboli doba od nakažení po první projev nemoci) je 6–19 dní.
Protože spalničky nejsou samy o sobě nebezpečným onemocněním, léčí se jen jejich příznaky. Onemocnění však bývá nebezpečné v kombinaci se zánětem plic, encefalitidou a jinými vážnými nemocemi. Když dítě onemocní spalničkami, snažíme se mu pomocí léků a zábalů snižovat horečku a podáváme mu dostatek tekutin. V prvních dnech nákazy je nutné, aby bylo dítě v izolaci – kvůli vysoké nakažlivosti. V dnešní době však nakažení spalničkami téměř nehrozí. Každému miminku se totiž podávají dvě dávky MMR vakcíny, jež chrání před spalničkami, příušnicemi a zarděnkami.
V průběhu spalniček můžete sami zmírnit jednotlivé projevy tohoto onemocnění. Na horečku pomáhají, stejně jako u jiných nemocí, běžné tabletky proti horečce. Také zábaly a omývání může každý praktikovat doma. Projevy zánětu spojivek se dají mírnit očními kapkami či omýváním mokrou vatou. Na rýmu zas pomáhají nosní kapky. Jakékoliv podezření na spalničky by ale mělo být v prvé řadě konzultováno s lékařem.
V současnosti se v dubnu 2017 vyskytla epidemie spalniček v Moravskoslezském kraji. Zhruba polovinu případů tvořily děti do čtyř let. Zhruba čtvrtina byly děti dokonce mladší jednoho roku. Pacienti byli v izolaci a kvůli tomuto onemocnění přijala řada oddělení v nemocnicích (například dětské oddělení Městské nemocnice v Ostravě) zákaz návštěv. Nemoc se sem dostala pravděpodobně ze zahraničí jako v roce 2014, kdy se do České republiky dostaly spalničky z Indie.
Spalničky způsobuje virus, který patří do skupiny paramyxovirů. Jediným přirozeným hostitelem tohoto viru je člověk. Virus se šíří prostřednictvím vydechovaného vzduchu. Infekčnost této choroby je velmi vysoká, blíží se 100 % v případě setrvání delší doby s nemocným v uzavřeném prostoru. Mezi nejrizikovější faktory tedy patří delší kontakt s nakaženým, přičemž se infekce přenáší kapénkami či přímým stykem s nemocným. Dalším rizikovým faktorem, který ovlivňuje průběh nemoci, je nedostatek vitamínu A a podvýživa.
