Fundoplikace je většinou laparoskopicky prováděná operace. Realizuje se u pacientů s přítomnou brániční kýlou, tedy širokým bráničním otvorem, umožňujícím průnik části žaludku do dutiny hrudní. Principem operace je zúžení rozšířeného otvoru v bránici (hiátu) a upevnění žaludku na správném místě pomocí manžety z vlastní žaludeční tkáně.
Laparoskopická fundoplikace je pacientovi indikována na základě gastroenterologického vyšetření. Pacient je vyšetřen většinou gastroskopicky a rovněž RTG žaludku potvrdí nález hiátové kýly. Tato kýla se tvoří v otvoru v bránici, kterým prochází jícen z hrudní do břišní dutiny. Pro potíže s pálením žáhy je pacient indikován k operaci při dlouhodobém neúspěšném užívání léků na pálení žáhy a při nedostatečnosti dolního jícnového svěrače. K operaci je objednán cestou endoskopické či chirurgické ambulance. Konzultace jsou prováděny v endoskopické ambulanci.
V naší poradně s názvem OMEZENÍ PO OPERACI BRÁNIČNÍ KÝLY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.
Dobrý den,
Jaká jsou omezení po operacibráničníkýly co se týče fyzické zátěže, zvedání břemen atd.
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Po operacibráničníkýly (hiátová hernie) jsou tato omezení:
- několik dní po operaci, má být strava pouze tekutá, později pak polotuhá;
- vyloučit se má namáhavá fyzická aktivita po dobu 6 týdnů;
- operační rány se musí udržovat čisté a suché;
- musí se dokončit předepsaný průběh pooperační léčby;
- pokud to lékař nedoporučí, tak je třeba se vyhnout lékům proti bolesti;
- vyhnout se jakékoliv možnosti zácpy a k tomu účelu užívat léky podle doporučení lékaře;
- je třeba změnit způsob stravování v dlouhodobém horizontu;
- důležité je žvýkat jídlo důkladně a jíst pomaleji, aby potrava měla dostatek času dojít jícnem až do žaludku;
- vyhnout se syceným nápojům, protože způsobují nadýmání a pacienti nemohou po operaci krkat;
- v době rekonvalescence se nesmí jíst vleže;
Fyzickou námahu je možno zařazovat až sedmý týden po úspěšně zhojené operaci. Návrat do plné síly potrvá dva měsíce, přičemž zátěž se přidává postupně - od malé vytrvalostní a později pak silovou.
Tříselná kýla není nutně nebezpečná sama o sobě, nicméně toto onemocnění může vést k život ohrožujícím komplikacím. Z tohoto důvodu vám lékař pravděpodobné doporučí operaci tříselné kýly. Operace tříselné kýly je běžný chirurgický zákrok. Kýlu je možno mít velmi dlouho, přicházejí i pacienti s kýlou o velikosti fotbalového míče, ale pak se to velmi špatně operuje a hrozí celá řada rizik. Nejvhodnější doba pro operaci je, dokud není kýla větší asi jako tenisový míček, ale neplatí to absolutně, záleží také na tom, jak moc kýla dělá obtíže. O tom je vhodné se poradit s lékařem, který doporučí, zda je kýlu možné operovat klasicky, nebo laparoskopicky za použití umělohmotné síťky.
Před operací tříselné kýly obdrží pacient podrobné informace o svém zdravotním stavu, druhu anestezie a operační metodě, která bude při operaci tříselné kýly použita. Laparoskopická operace tříselné kýly se liší od klasické několika faktory. Jedná se v podstatě také o operaci, ale v břišní stěně jsou jen 3 až 4 vpichy, tedy ranky velikosti 1 cm, kudy se zavedou do dutiny břišní kamera a pracovní nástroje a těmi se kýla odoperuje. Používá se částečně vstřebatelný materiál, jímž se překryje otvor v tříselném kanálu. Rozdíl je v tom, že se defekt břišní stěny nesešívá k sobě, ale přes toto zeslabené místo, kudy se protlačuje obsah dutiny břišní do podkoží, se natáhne umělohmotná síťka, která tomuto zabrání. Dává se tedy zevnitř, pod pobřišnici. Na rozdíl od klasické operace, která kýlu spravuje zepředu, tedy skrze kůži a podkoží, až k zeslabenému místu, které se spraví tím, že se jeho okraje k sobě různým způsobem sešijí. Procento recidiv je při laparoskopické operaci menší než při operaci klasické.
Brániční kýla se od ostatních druhů kýl liší, protože vzniká na oslabeném či otevřeném místě na bránici. Bránice je sval, který odděluje hrudní dutinu od dutiny břišní. Tento druh kýly způsobuje zpětné pronikání žaludečních šťáv do jícnu, což může vést k pálení žáhy, bolesti a poškození jícnu. U velkých bráničních neboli hiátových kýl se mohou vyskytovat i dechové obtíže či tlaky na hrudi. U neléčené bráničníkýly hrozí vznik zánětů jícnu, vznik vředů, a hrozí větší riziko vzniku karcinomu.
Zde je několik klíčových věcí, které je třeba mít na paměti, když se zotavujete po operacikýly:
Jezte co nejdříve, ale nejdříve začněte s tekutou stravou a pomalu přidávejte po malých porcích běžné jídlo. Věnujte pozornost své chuti k jídlu – a nebojte se, pokud nemáte takový hlad jako obvykle.
Zůstaňte dobře hydratovaní. Snažte se vypít 1,5 až 2 litry tekutin denně.
V prvních dnech pokračujte v užívání předepsaných léků proti bolesti, ale jakmile se bolesti zmírní, přejděte na volně prodejné léky na bolest, ze kterých upřednostněte paracetamol. To pomůže snížit jakoukoli nevolnost nebo zácpu ze silnějších narkotik.
Při užívání narkotických léků proti bolesti nepijte alkohol. Jakmile je přestanete užívat, tak je v pořádku dát si jeden alkoholický nápoj denně.
Noste volné, pohodlné oblečení, které nedře váš řez.
Nepropadejte panice, pokud musíte kýchnout, ale mějte poblíž polštář. Při kýchání nebo kašlání si s ním podložte řez, abyste se chránili před případným roztržením.
Snažte se zůstat aktivní a chodit na krátké procházky. To pomáhá předcházet krevním sraženinám.
Dostatečně odpočívejte a odpoledne si zdřímněte, pokud můžete. Pravděpodobně si všimnete, že se snadněji unavíte. Tato únava by měla odeznít přibližně do 6 týdnů.
Nejméně 2-3 týdny neplavte, nekoupejte se ani nevstupujte do horké vany. Ponoření do vody zvyšuje riziko infekce vašeho řezu. Osprchujte se a dodržujte propouštěcí pokyny, jak pečovat o své řezy.
Dodržujte propouštěcí pokyny a užívejte změkčovadla stolice. Tím snížíte riziko zácpy. Měli byste se také snažit sníst 20 až 35 gramů vlákniny denně.
Nedělejte si starosti s mírným otokem, modřinami nebo tvrdým pocitem pod řezy. Je normální, že tvrdost pod ranou přetrvává až 6 měsíců.
Nezvedejte více než 10 až 20 liber po dobu 4 až 6 týdnů po operaci.
V naší poradně s názvem OMEZENÍ PO OPERACI BRÁNIČNÍ KÝLY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin.
Dobrý den,
Chci se ještě zeptat na to krkání. To platí při hojení nebo je to nastálo? Co se týče jídla tak pak lze konzumovat běžné jídlo nebo je tam určité omezení. Jak píšete návrat k plné síle znamená ,že při mé práci (břemena cca25-30kg) se navrátí zhruba za cca 2 měsíce.
Děkuji za odpověď
Martin
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Rekonvalescence je u každého člověka individuální a i ve vašem případě musíte pozorovat signály svého těla a zátěž dávkovat postupně. Nejlepším pomocníkem může být zkušený fyzioterapeut, kterých je dnes v každém fitness dostatek. S říháním je to podobné - postupně se stav upraví.
Tyto informace vám poskytnou rady o tom, co můžete jíst po operacibráničníkýly.
Během operace je část vašeho žaludku volně ovinuta kolem dolního jícnu. Síťka je chirurgem upevněna volně, aby nesvírala jícen. Nicméně několik týdnů po operaci bude tento zábal oteklý a průchod jícnem zúžený. To by mohlo způsobit uvíznutí některých potravin v dolním jícnu. Otok se do šesti týdnů úplně srovná, ale do té doby musíte dávat pozor na to, co jíte.
1. až 3. týden
První tři týdny jen čiré tekutiny a měkká nebo tekutá strava. Pít můžete začít během několika hodin po operaci. Pijte v malých množstvích, vyhněte se velkým douškům.
Mezi čiré nápoje patří voda, čaj, většina džusů a čiré polévky. Můžete dokonce jíst zmrzlinu, pokud se před spolknutím rozpustí. Vyhněte se perlivým nápojům a alkoholu. Někteří pacienti uvádí, že kofein a citrusové šťávy (jako je pomeranč šťáva) je dráždí a je lepší se jim vyhnout.
Den po operaci můžete začít jíst měkkou nevýraznou stravu. Měkká nevýrazná strava je jakékoli jídlo, které je vlhké, lze ho rozmělnit na kousky vidličkou a nevyžaduje mnoho žvýkání. Příklady zahrnují cereálie změkčené v mléce, hladkou polévku (bez hrudek) a pyré. Nesmíte jíst chléb, krekry, sušenky, tuhá masa jako steaky a suchá jídla jako např. uzeniny.
4. a 5. týden
Čas na měkkou dietu. Nyní můžete začít jíst měkká jídla, jako jsou dobře uvařené těstoviny, mleté maso, rybí vločky, dobře uvařená rýže, luštěniny a zelenina se spoustou omáčky.
6. týden
Normální strava. Pokud jste bez obtíží prošli měkkou dietou, můžete začít jíst normální stravu začátkem šestého týdne po operaci. Chléb (zejména bílý chléb) a kuřecí maso nechte až na pozdější dobu, protože ty mají největší sklon k uvíznutí v jícnu. Typická strava pro dietu po operacibráničníkýly by měla obsahovat semena, ořechy a celozrnné výrobky. Zhruba 50 procent stravy může tvořit čerstvé ovoce, stejně jako syrová nebo lehce vařená zelenina. Zdá se, že také pomáhá důkladné žvýkání jídla. Příznaky pálení žáhy spojené s hiátovou kýlou lze často kontrolovat vhodnou dietou a změnami životního stylu.
Pokud ale máte stále potíže s měkkou dietou i v šestém týdnu, vyhněte se normální stravě, dokud nebudete mít následnou kontrolu v ambulanci. Možná budete muset zůstat na měkké dietě o něco déle.
V naší poradně s názvem LÁZNĚ PO OPERACI TŘÍSELNÉ KÝLY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František Oliva.
Prosím o sdělení, které lázně jsou po operaci tříselne kýly a jak je to s nárokem na ně? Operaci jsem podstoupil 3.5.t.r.Do dnešního dne mám zvětšené verze, které je mírně bolestivé na dotek a při dosednutí. Děkuji Vám za Vaši odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Po operacikýly se obvykle lázně neposkytují, ale můžete dostat rehabilitace. Zajděte za svým praktickým lékařem a zeptejte se, jestli bude ochoten napsat žádost o lázně a nebo vám předepíše rehabilitaci.
Nejprve se objednáte na recepci kýlního centra na konzultaci se specialistou na kýlu. Na konzultaci si dohodnete optimální postup léčby. Poté následuje sada předoperačních vyšetření. V den operace se dostavíte na lůžkové oddělení kýlního centra. Po operačním výkonu zůstanete jeden až dva dny na plně monitorovaném lůžku a po závěrečné kontrole lékařem kýlního centra opouštíte zdravotnické zařízení.
Po operaci se kýla může vrátit, ale je to výjimečné. Ošetření pupeční kýly a současně i diastázy břišních svalů je součástí některých metod ošetření pupeční kýly. Trvající diastáza by byla velmi pravděpodobně předpokladem vzniku další opakované kýly, ovšem operace diastázy je komplikovaná a má vysoké procento recidiv.
Pokud dojde k operaci pupeční kýly nelaparoskopicky a pokud se opravdu bude vyvíjet vše „normálně“, měl by pacient opustit JIP během 3–5 dnů. Minimálně 3 další dny stráví na standardním oddělení a během této doby by se měla zcela obnovit střevní pasáž. To znamená, že pacient bude chodit na stolici a bude přijímat normální stravu jako před operací. Po operaci se doporučuje 6 týdnů nezvedat a nenosit těžká břemena.
Pupeční kýlu je nutné řešit operačně. Operační výkon pupeční kýly se řeší nejmodernějšími laparoskopickými postupy, a to za úplné anestezie a následné krátké hospitalizace na lůžkovém oddělení kýlního centra. Pro zkušeného chirurga se jedná o jednoduchý zákrok, při kterém dojde k odstranění kýlního vaku. V podstatě se jedná o zatlačení obsahu kýlního vaku na původní místo a sešití okrajů kýlní branky tak, aby se zabránilo opětovnému vzniku kýlního vaku. Po operaci má pacient minimální operační ranku v oblasti pupku a v krátkém časovém úseku po operaci je již téměř neznatelná.
V diskuzi TVRDE VARLATA PO OPERACI TŘÍSELNÉ KYLY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mašek František.
Jsem po 12 operaci kyl a poslední mi chirurg v jedné nemocnici zřejmě něco přerusil a od té doby mám tvrde a bolestive varlata jsem sledovany na urologi a PSA mám negativní,jédna se o rakovinu?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel GUSTAV SUGAR.
Jsem po operaci třiselne kyly ze dne 6.4-2022 mam pořad po operaci velke varle co mam dělat, děkuji za radu
Kýla neboli hernie je vycestování orgánu nebo tkáně z jejich přirozeného místa v tělní dutině. Nejčastěji jde o kýly břišní, při kterých dochází k vysunutí břišních orgánů (nejčastěji střev) oslabeným místem (tříselným kanálem, pupkem, jizvou) ven z dutiny břišní. Typicky se projevuje měkkým vyklenutím kůže v třísle nebo na břiše.
Kýlu můžete získat během svého života, nebo se s ní už narodit. Předpokladem pro vycestování orgánů z břišní dutiny je oslabení přirozené pevnosti nebo defekt břišní stěny. Nejčastěji vzniká v místech, která jsou k tomu svým anatomickým uspořádáním náchylnější. Ve většině případů jde o kýlu tříselnou, pupeční, nebo o kýlu v jizvě po operaci. Mezi jejich rizikové faktory patří obezita a oslabení břišních svalů. Kromě oslabení břišní stěny hraje při vzniku kýly důležitou roli i zesílení tlaku v břiše. K němu dochází například při zvedání těžkých těles, kašli, kýchání, močení nebo vylučování stolice. K rizikovým faktorům v tomto případě patří zácpa, těhotenství nebo nitrobřišní nádor. Břišní orgány mohou ze svého normálního uložení vycestovat v podstatě do všech směrů. Kromě kýl na povrchu břicha známe i kýlybrániční, pánevní nebo bederní. Obsahem břišní kýly je nejčastěji tlusté nebo tenké střevo či jen předstěra.
K operaci kýly je vhodné přistoupit včas, dokud kýla ještě není uskřinutá. Plánované operace mají pochopitelně lepší výsledky než zákroky prováděné akutně k záchraně Vašeho života. Chirurgického řešení své kýly se nemusíte obávat. V celkové nebo místní anestézii Vám chirurg z krátkého řezu otevře kýlní vak, vrátí jeho obsah zpět do břicha a místo prostupu břišní stěnou pečlivě zašije. Někdy může ke zpevnění břišní stěny použít i speciální síťku. Některá zdravotnická zařízení provádějí operaci kýl laparoskopicky. Včas provedená léčba kýly má výborné výsledky a jen minimální množství komplikací. Neléčená uskřinutá kýla naproti tomu vážně ohrožuje život. Část střeva s přerušeným krevním zásobením odumírá a ztrácí svoji pevnost. Dochází k jejímu prasknutí a vylití obsahu střeva do břišní dutiny. Rychle se rozvíjí zánět pobřišnice. Ten i přes veškeré léčebné snahy může být smrtelný. Ani úspěšná operace kýly ještě nemusí znamenat, že jste se problému navždy zbavili. U části tříselných kýl dochází k jejich novému vzniku, obvykle na druhé straně.
V diskuzi BŘIŠNÍ KÝLA U DOSPĚLÝCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dufkova vera.
Proč lékař po zjištění kýly nepošle pacienta na operaci,jen se zeptá -"tak co ta vaše kýla?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiří.
Dobrý den,mám operovanou kylu před 12 roky a nyní jsem zjistil že jí mám opět zvětšenou . Je nutná opět operace ? Je to kýla pupeční .Děkuji předem za odpověď!!!
U malých kýl se po dohodě s lékařem můžete rozhodnout pro konzervativní léčbu. Ta spočívá v zatlačení obsahu kýly zpět do břišní dutiny, omezení zátěže břišní stěny a nošení tzv. kýlních pásů. Taková opatření však Vaši kýlu rozhodně nevyléčí. Připravte se na to, že Vás dříve či později čeká operace.
Výhodou laparoskopie je také kratší doba pracovní neschopnosti (cca 3 týdny) oproti klasické hernioplastice (5–6 týdnů) a je možno začít dříve zatěžovat břišní svaly. Nevýhodou je umístění cizorodého materiálu v těle, ale komplikací z tohoto důvodu je minimum. Kýla sama od sebe nikdy nezmizí, nošení podpůrných kýlních pásu nemá velký efekt. Nebezpečí z prodlení je vedle postupného zhoršování velikosti kýly jediné, a to riziko uskřinutí (zaškrcení) obsahu kýlního vaku. Pak se jedná o akutní život ohrožující stav, který je nutno operačně a do několika hodin vyřešit. Pacientům po operaci tříselné kýly se doporučuje 6 týdnů klidový režim, potom může plně zatížit břišní svaly.
Tříselná kýla (a i ostatní typy kýly) se dají léčit v podstatě jen jediným způsobem, a to operací. Samozřejmě existují lidé, u nichž operace kýly není možná (například těhotné ženy, osoby trpící rakovinou, malé děti, u nichž se čeká, že pupeční kýla sama zmizí). Stejně tak existují ale případy, kdy je operace kýly také jediným a nutným řešením. To je v případě, kdy je kýla uskřinutá. V některých případech lékaři předepisují nošení kýlního pásu (kýlní pás ale kýlu nijak nevyřeší), obvykle se k tomuto řešení uchylují, když pacient odmítá operaci.
Operace tříselné kýly probíhá obvykle pod narkózou a můžou ji provádět všechny nemocnice, které se zaměřují na břišní chirurgii. Dnes ale vznikají i specializovaná pracoviště (= centra pro kýly), které nabízejí nejen provedení operace, ale i stanovení léčebního plánu, vyšetření, ale i pooperační péči. Tato centra se snaží, aby se pobyt v nemocnici po operaci zkrátil na minimum.
Při operaci kýly může lékař zvolit buď klasickou metodu, při níž lékař rozřízne kůži v místě, kde se kýla nachází, pomocí síťky pak zpevní oslabenou břišní stěnu, zkontroluje obsah kýly a kůži zašije. Síťka, která je při operaci vložená do těla pacienta, se po čase rozpadne. Během této operace se tedy místo s oslabenou břišní stěnou uzavře a zpevní.
Druhou možnou metodou je laparoskopická operace, která se vždy provádí v úplné narkóze (klasická operace se mohla provádět jen s místním znecitlivěním). V tomto případě se kůže na břiše nařízne v několika místech (jen drobné řezy asi o velikosti 1 cm), do břicha je také zavedena kamera, která lékaři ukáže, kde je třeba břišní stěnu zpevnit. Defekt břišní stěny se tedy nesešívá k sobě, ale zevnitř se dá na toto oslabené místo síťka. Tato operace probíhá zevnitř na rozdíl od té klasické, která probíhá zepředu. Výhodou této operace je, že břicho pacienta nehyzdí velká jizva, ale jen drobné jizvičky, které se při správné péči mohou krásně zatáhnout. Po této operaci také následuje kratší pracovní neschopnost (zhruba 3 týdny), na rozdíl od klasické operace, kde pracovní neschopnost trvá zhruba 6 týdnů.
Dieta má být po operaci dodržována několik týdnů. Postupem času můžete dietu opouštět. Jestliže vám však některá jídla způsobí byť jen malé obtíže, odložte je a zkuste později. Vlastní zkušenost je samozřejmě důležitější než jakákoliv doporučení.
Strava přijímaná v prvních týdnech po operaci žlučníku má šetřící charakter, který spočívá jak ve výběru potravin, tak v jejich úpravě. Upřednostněním netučných potravin s jen maličko těch tučných, by se měl snížit denní příjem celkového množství tuků na 60 gramů. Jídelníček musí být zároveň co nejpestřejší, aby byl zajištěn dostatek vitamínů a minerálních látek. Pokrmy z masa by měly být připravovány dušením či vařením, později pak pečením a grilováním. Důležitější než druh přípravy, je hlídat si množství zkonzumovaných tuků. V prvních dnech minimum tuku a postupně přidávat, tak jak bude reagovat váš zažívací trakt.
Pupeční kýly se u žen vyskytují obvykle z důvodu přirozeného oslabení oblasti kolem pupku po vícerém těhotenství. Vyšetření pupeční kýly lékař vyšetřuje hmatem, nejdříve ve stoje a poté i vleže. Pohmat v oblasti břicha může být trochu nepříjemný, ale není bolestivý. Lékař také prohmatá ostatní části břicha. Pokud je kýla klinicky zjevná, žádná další vyšetření nutná nejsou.
Vrozená kýla – Jak již název napovídá, tato kýla se u člověka objeví již krátce po narození a kromě nízké porodní váhy ji mohou způsobit i různé vývojové anomálie.
Získaná kýla – Tento druh kýly je ten, který si člověk může vyvolat kdykoliv za svého života ať už náhlou změnou váhy, tak i různými zdravotními problémy a změnami v dutině břišní.
Podle viditelnosti
Zevní kýla – Tato kýla je obvykle znatelná hned na první pohled, protože kýlní obsah je opravdu vysunut ven z břišní dutiny.
Vnitřní kýla – Tato kýla není zvenčí zcela viditelná, protože je kýlní obsah vsunutý do záhybů pobřišnice.
Podle možnosti nápravy
Reponibilní kýla – Jedná se o kýlu, jejíž obsah se dá ještě vrátit zpět do dutiny břišní. Což je obvykle možné zpočátku, teprve když kýla vzniká, v pozdějších stádiích, to již nebývá možné.
Nereponibilní kýla – Obvykle se jedná o pozdější stádium kýly, kdy se kýlní obsah nedá již vrátit do dutiny břišní z různých důvodů (kýla je již příliš velká, nebo je uskřinutá).
Podle místa nálezu
Brániční kýla – Brániční kýla patří k vnitřním kýlám, které nejsou viditelné na první pohled, jde o to, že kýlní vak není tlačen ven ale dovnitř.
Břišní kýla – I tento typ kýly postihuje častěji muže než ženy a objevuje se obvykle v horní části břicha.
Femorální kýla – Jedná se o podtyp tříselné kýly, která postihuje více ženy než muže. Tato kýla se objevuje pod shyby třísel a bývá důsledkem těhotenství a porodu.
Kýla meziobratlové ploténky – Tato kýla vzniká v okamžiku, kdy jsou meziobratlové ploténky stlačeny a vzniká tak tlak na míchu.
Kýla v jizvě – Takováto kýla se může objevit v podstatě u jakékoliv jizvy na břiše, což je způsobeno tím, že místo sešití (jizvy) již není tak pružné jako tkáň v okolí, takže se může tkáň jizvy časem částečně rozestoupit a kýlní obsah se tímto prostupem „procpe“ ven z dutiny břišní.
Pupeční kýla – Tato kýla se tvoří nejčastěji u novorozenců, což je způsobeno tím, že u pupíku je oslabená břišní stěna, protože tudy vedla pupeční šňůra. Pupeční kýla může také vzniknout z pupeční jizvy.
Stehenní kýla – Pro tento typ kýly je typické, že častěji postihuje ženy než muže. Jak již název napovídá, vyskytuje se u stehenní žíly.
Tříselná kýla – Tento typ kýly je tím nejčastějším, obvykle navíc postihuje muže, u žen se vyskytuje v méně případech. Kýla v třísle se nachází obvykle v okolí tříselného kanálu.
