Konopná mast Carun obsahuje výtažek z bio konopí českého ekologického zemědělství. Jedná se o legálně pěstované odrůdy, které se vyznačují nízkým obsahem tetrahydrocannabinolu (THC), ale vysokým obsahem ostatních účinných cannabinoidů, zejména cannabidiolu (CBD). Díky tomu je Carun bezpečný a účinný zdravotnický prostředek. Carun dále obsahuje směs panenského bio olivového a konopného oleje, harmonickou směs přírodních silic z máty, citronu a levandule a jako nosič je použita lékařská vazelína. Obsah výtažku z konopí je hlavním prvkem, díky kterému může tato mast příznivě působit nejen proti široké oblasti kožních potíží, jako je lupénka, ekzémy, akné, opruzeniny, opar, suchá, podrážděná a popraskaná pokožka, ale také při bércových vředech, odřeninách, popáleninách, bodnutí hmyzem a podráždění agresivním prostředím. Účinná je i na hemoroidy a při různých bolestech, zuby a dásně nevyjímaje.
Mast se aplikuje povrchově na pokožku nejblíže ložiskům bolesti a dráždění. Při různých poraněních či zánětech, bolestech kloubů, svalů, šlach a hojení nejrůznějších úrazů je ceněn především její zklidňující a hojivý účinek.
Výrobek je bezpečný, nemá žádné psychoaktivní účinky na člověka a je vhodný také pro těhotné ženy a děti. Nebyla u něj zaznamenána žádná alergická reakce. Jedná se o certifikovaný zdravotnický prostředek vhodný pro nemocnice a zdravotnická zařízení a je možné ho zakoupit i bez lékařského předpisu.
Použití: Několikrát denně (dle potřeby) naneste na potřebné místo, lehce vmasírujte a nechte působit. Dermatologicky testováno.
Konopná mast Carun řeší následující problémy: bolesti kloubů, svalů, šlach, záněty, lupénka, atopický ekzém (i další ekzémy), akné, růže, kopřivka, kožní choroby a alergie, bolesti zad a páteře, hemoroidy a problémy v oblasti konečníku, křečové žíly, záněty žil, bércové vředy, artritické a revmatické bolesti (do II. stupně), astmatické potíže (uvolňuje dýchání), plísně (včetně bílé nehtové), migrény, bolesti hlavy, modřiny, výrony, otoky, popáleniny, říznutí, odřeniny, bradavice, kuří oka, záděry, zarostlé nehty, proleženiny, zapařeniny, opruzeniny, suchá, popraskaná až odlupující se kůže, nachlazení a bolest v krku, zánět hrtanu, začínající rýma, menstruační bolesti, štípance od hmyzu včetně klíšťat a komárů, tetování a další.
Konopí bylo tisíce let nejpředepisovanějším lékem používaným na onemocnění kůže a proti bolesti, a to až do nástupu chemických léků ve dvacátém století.
V diskuzi ZAPAŘENINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamil.
kdo trošku sportuje nebo je obézní tak na zapařeniny trpí to je jasne, naštěstí v dnešní době jsou přípravky díky kterým se zapařeniny zklidní a zhojí, mě byl doporučen intimcomfort ubrousky, utřu postižené místo a mám klid.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Predisponovaná jsou dlouhosrstá plemena s bohatým a hustým osrstěním – svatobernardský pes, novofundlandský pes, německý ovčák, čau-čau, bernský salašnický pes, zlatý retrívr, ale i některá krátkosrstá (rotvajler).
Když se začne pes drbat nebo kousat, dobře ho prohlédněte. V případě, že naleznete ranku, místo vydezinfikujte (Betadine, Alfadin), a pokud se pes stále poranění věnuje, nasaďte do druhého dne límec. Jestliže neztratí o postižené místo zájem ani do druhého dne, vyhledejte odbornou pomoc.
Mokvavou skvrnu, která se nesmírně rychle šíří, co nejdříve veterinář ostříhá, pokud možno ještě kousek do zdravé kůže. Důležité je, aby se k ní dostal vzduch, neboť se musí dále sušit. Jestliže nestihnete skvrnu objevit brzy, může se u psa objevit i horečka, malátnost, nežravost.
Zapařeniny se dají léčit použitím přípravku Tea Tree Oil od Dr. Müllera. Zapařeninu je třeba několikrát denně pokapat. Hlavní výhodou je, že se kůže čištěním nenamočí, nevýhodou pak, že přípravek pálí.
Po zjištění místa spotu je dobré houbičkou, vlažnou vodou a salicylovým mýdlem očistit spot a jeho okolí. Poté důkladně vymýt čistou vodou a vysušit nejlépe kuchyňskými papírovými ubrousky. Po vysušení nanést mast, která se jmenuje Cicaderma. Tato mast během okamžiku zklidní místo spotu a pes se přestane vylizovat a drbat. Mast necháme vstřebat a pak na postižené místo naneseme 100% rakytníkový olej. Při včasném podchycení spotu není potřeba srst vystříhávat. Olejem potírejte velmi často, mast používejte vždy po umytí (je-li potřeba) anebo po vysušení ubrouskem, a to asi 2–3x denně. Ve většině případů nedojde k vypadání srsti a za pár dní není nic poznat. Pokud tato léčba nezabere, je třeba vyhledat veterinárního lékaře.
Při zjištění většího ložiska je potřeba místo vystříhat, vysušit pomocí Betadinu, natřít zelenou vodičkou Novikov. Takto postupovat stále dokola, dokud se skvrna nezahojí. Pokud už na ní nejsou strupy, promazávat mastí Framykoin.
V případě, že si na výše uvedené postupy sami netroufáte, obraťte se na veterinárního lékaře, který vám jistě rád pomůže a postižení vyléčí.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Darina.
Děkuji, co mě hodně zaujalo, že tento přípravek můžu aplikovat preventivně před vznikem problému. Objednala jsem si ho v Benu lékárně. Těším se, že pomůže.
Kůže dětí a obzvláště miminek je velice jemná a citlivá. Často nesnese delší dobu mokro, některé dětské krémy, nebo dokonce druhy plen. Pokud dítě již nekojíte, potíže může znamenat i určitá strava. Citrusové plody, tropické ovoce, první jahody obsahující velké množství pesticidů či cukr jsou těmi hlavními viníky, na které můžeme ukázat prstem.
Vidíte na leskle červeném povrchu kůže drobné červené tečky? Tak tato vyrážka bude mít nejspíše původ v kvasinkové infekci. Kvasinková infekce u dětí (přemnožení kvasinek Candida albicans neboli kandidóza) se stejně jako u dospělých může projevovat různými způsoby, v ústech jako moučnivka, na genitáliích, hýždích a v kožních záhybech, kterými jsou hlavně třísla, podpaží, podkolenní jamky, ohbí loktů, za ušima, krční kožní řasa, pak jako zapařeniny a opruzeniny, ve vlasech a jejich okolí jako zarudlá seboreická dermatitida, na ostatní kůži jako zarudlá, často kruhová (numulární), někdy i olupující se či svědící ložiska a v trávicí soustavě například jako ublinkávání, průjmy, zácpa či koliky, případně i jako záněty močových cest.
Kvasinky jsou běžnou součástí lidské mikroflóry, vyskytují se prakticky u každého. Problémy se ale objeví, pokud dojde k přemnožení kvasinek, hlavně se jedná o druh Candida albicans. K přemnožení dochází primárně v trávicím traktu – kožní mikroflóra je jen odrazem té střevní. Střeva jsou základním kamenem imunitního systému, stav trávení a střevní mikroflóry má tedy vliv i na rozvoj a léčbu kvasinkové infekce.
Po narození se začínají střeva miminka osidlovat, dítě při vaginálním porodu, časném kontaktu kůží na kůži a při kojení přejímá mikroflóru matky (a to včetně kvasinek). U miminek ve zdravé střevní mikroflóře převažují bifidobakterie. Negativní vliv na stav mikroflóry má porod císařským řezem a také podávání umělého mléka – i jen jedna dávka může způsobit předčasnou a nežádoucí změnu od kojeneckého složení mikroflóry směrem k mikroflóře dospělého. U plně i částečně kojených dětí má zásadní vliv strava a stav střevní mikroflóry maminky, u dětí plně či částečně krmených umělým mlékem pak právě toto umělé mléko. Pomnožení kvasinek u přikrmovaných miminek a malých dětí často způsobuje vařená mrkev, jednoduché sacharidy (včetně některých druhů kojeneckých kaší, sušenek, piškotů a instantních čajů) a nadbytek složitých sacharidů (kaše, přílohy, pečivo), mléko a nezakysané výrobky a při větší konzumaci i zakysané mléčné výrobky (včetně umělého mléka – kromě těch s plně naštěpenými bílkovinami nebo těch vyrobených z volných aminokyselin).
Střevní mikroflóru rovněž narušuje očkování nebo užívání antibiotik a jiných léků (a to i kojící maminkou, zde pak má negativní vliv i hormonální antikoncepce). Očkovat se má pouze zdravé dítě, rozhodně ne dítě s kvasinkovou infekcí.
Kvasinky se snadněji přemnoží u dětí předčasně narozených, u dětí se sníženou funkcí imunitního systému a při léčbě steroidy či imunosupresivní terapií. Větší pole pro své působení získávají kvasinky i při nemocech, růstu zubů a podobných zátěžích imunitního systému.
Důležitá je rovněž hygiena potřeb pro děti a pomůcek ke kojení, jako jsou kojicí kloboučky, savičky, kojenecké lahve, dudlíky i hračky, které mohou být místem přebývání kvasinek, tudíž je nutné je řádně umývat a podle potřeby a možností i dezinfikovat. Kvasinky se nejsnáze množí v místech, kde je teplo a vlhko, tedy v kožních záhybech, při současném používaní olejů do koupele či po koupeli.
Svrab
U svrabu je zdrojem nákazy nemocný člověk. K přenosu infekce dochází buď přímo, nebo nepřímo. Inkubační doba je 2–3 týdny. Onemocnění charakterizuje intenzivní noční pruritus (svědění). V dětském věku se toto onemocnění vyskytuje velmi často. Diagnostika choroby je založená na pozitivní anamnéze nočního pruritu, klinickém obraze a průkazu zákožky v kůži nemocného. Metodou první volby v terapii choroby u dětí je permethrin a síra. Svrab podléhá povinnému epidemiologickému hlášení.
Jak již bylo řečeno, k přenosu infekce svrabem dochází buď přímým těsným kontaktem z člověka na člověka, nebo nepřímo prostřednictvím infikovaného prádla a lůžkovin. V dětském věku se tato nákaza přenáší jak z infikované matky (například při mazlení, kojení, oblékání nebo uspávání dítěte), tak v dětském kolektivu (například při společném převlékání, výměně dětského oblečení, střídání nepřevlečených postýlek a podobně).
Patologické změny při svrabu vznikají především tam, kde je kůže měkká, teplá a tenká. Reinfestace zákožkou svrabovou vyvolává intenzivnější příznaky choroby během 1–3 dní.
Projevy svrabu na kůži se dělí na:
Primární – ty přímo souvisí s činností roztoče v kůži. K průkazným patognomickým známkám onemocnění patří esovitá nebo lineární chodbička s vláskovitou šupinou bělošedé barvy, 5–15 mm dlouhá, zakončená drobnou vezikulou nebo bulkou.
Sekundární – představují hypersenzitivní reakci hostitele. Na kůži se nalézají exkoriované papuly, krusty, ekzematizace, impetiginizace až urtikariální pomfy. Lokalizací u dětí jsou meziprstní prostory, zápěstí, kotníky, axilární řasy, mezogastrium, třísla, dlaně a plosky. U kojenců bývají postižené tváře, kštice, dlaně, plosky a axilární řasy. U větších dětí a adolescentů se nachází projevy nejčastěji v meziprstních prostorech, na zápěstí a kolem pasu. U dětí může být pozitivní Darierův příznak (jeden z diagnostických znaků choroby Urticaria pigmentosa; po mechanickém podráždění dojde k naduření drážděné kožní eflorescence) a choroba je pak mylně diagnostikována jako Urticaria pigmentosa (mastocytóza).
Formy svrabu se dělí na:
kongenitální svrab – nebyl dosud pozorován, ale infestace zákožkou je možná již u novorozenců
svrab čistotných – disperzně na trupu se nacházejí drobné papuly a silný noční pruritus u všech členů domácnosti
scabies incognito – souvisí s předchozí terapií topickými kortikosteroidy; u dětí chybí subunguální hyperkeratózy a vysoký počet zákožek
svrab imunosuprimovaných dětí – klinicky připomíná seboreickou dermatitidu s výraznější deskvamací, minimálním nebo žádným pruritem
nodulární svrab – vyskytuje se u kojenců, menších dětí a dospívajících; na kůži genitálu, trupu a v intertrigu se nachází červenohnědé intenzivně svědivé uzly, které mohou být symptomatické ještě několik týdnů po vymizení parazita, představují vystupňovanou imunologickou reakci hostitele na zákožku svrabovou
svrab seniorů, svrab imobilních osob upoutaných na lůžko
scabies norvegica (svrab norský) – typický vytvořením silné krusty na kůži, která nesvrbí, ale může obsahovat až několik tisíc zákožek
aktivní svrab – je spojen se sexuální aktivitou mladých adolescentů
pasivní svrab –vyskytuje se u dlouhodobě hospitalizovaných, imobilních a mentálně retardovaných jedinců, představuje nozokomiální nákazu
