Jak je stolice velká, záleží na druhu potravy, kterou obvykle dítě jí. Pokud je strava bohatá na celulózu, tedy rostlinnou vlákninu, je množství stolice větší. Je to zapříčiněno tím, že rostlinná vláknina působí v zažívacím ústrojí jako houba, která vstřebává veškeré toxiny, a odnáší pak s sebou škodlivé látky. Chybí-li však vašemu dítěti ovoce, zelenina a celozrnné obiloviny, je stolice tvrdá a suchá. Vylučováním tvrdé stolice se navíc střeva velmi namáhají. Zápach stolice je přirozený. Ovšem stolice po zeleninové vegetariánské stravě páchne méně než po stravě masité. Minimální zápach bývá po mléčné stravě. Naopak jsou potraviny, které způsobují zvýšený zápach stolice. Mezi ně patří kedlubna, květák, fazole. Že je stolice v pořádku, poznáme na první pohled podle středně hnědé barvy. Barvu stolice totiž určuje do značné míry potrava.
Kedlubna, ačkoliv je zelená, tak obsahuje jen minimální množství vitamínu K. 100 gramů kedlubny obsahuje jen 0,1 mikrogramu vitamínu K. Aby se dosáhlo denního limitu pro příjem vitamínu K, tak by bylo zapotřebí sníst celý pytel kedlubnů. Pokud tedy užíváte Warfarin, tak kedlubny můžete jíst bez omezení.
Jak již bylo řečeno výše, kedlubna je vhodnou potravinou a adekvátní náhradou za špenát. Kedlubna obsahuje 0,1 μg vitaminu K1 ve 100 g. Mimo jiné představuje nezanedbatelný zdroj sodíku, draslíku, hořčíku, vápníku, manganu, železa i fosforu, včetně vitaminů skupiny B a kyseliny nikotinové, pantotenové a listové. Obsahuje také hodně vlákniny – její rozpustná forma mírně snižuje hladinu cholesterolu a nerozpustná se podílí na průchodnosti střev. Kedlubna má rovněž málo kalorií a v poslední době se objevují i její potenciální účinky proti rakovině tlustého střeva. Listy obsahují více vitaminu C a vápníku než hlízy.
V naší poradně s názvem WARFARIN A KEDLUBNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva..
Můžu na warfarin brusinky?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při léčbě Warfarinem je důležité hlídat příjem vitamínu K, aby byl každý den na stejné úrovni 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Brusinky při Warfarinu můžete. Jeden hrneček brusinek obsahuje 6 mikrogramů vitamínu K a 250 ml brusinkového džusu obsahuje 13,3 mikrogramů vitamínu K.
Warfarin je látka, která zpomaluje srážení krve a snižuje riziko vzniku krevní sraženiny (trombu) uvnitř srdce a cév nebo na povrchu náhrad z umělého materiálu (například umělé srdeční chlopně). Působí tak, že blokuje účinek vitaminu K, který je v těle mimo jiné nezbytný pro tvorbu koagulačních faktorů, tedy látek, které se podílejí na srážení krve (koagulaci). Při vyšší dávce léku může dojít ke krvácení. Proto je důležité brát Warfarin přesně podle doporučení lékaře.
strava bohatá na enzymy, čerstvá zelenina a šťávy (kedlubna, rajče, řepa, mrkev)
čerstvá, vařená/dušená veškerá zelenina
ovoce – jablka, kiwi, grepy, broskve
jíst jen malé porce jídla 3–5x denně, poslední jídlo v 17–18 h večer (3–4 hodiny před spaním)
rýže, pohanka, jáhly, kroupy, ovesné vločky (vařené, přidané do polévek) – uvolňují postupně živiny a sacharidy ve střevech, a navíc obsahují vodu a minimalizují žízeň, oproti chlebu
V naší poradně s názvem WARFARIN A KEDLUBNA. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva.
muze se na warfarin pit urologicky caj.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Urologický čaj obvykle obsahuje mnoho druhů různých ingrediencí a je zde velká pravděpodobnost, že bude ovlivňovat účinky Warfarinu. Pro bezpečnost léčby Warfarinem je vždy lepší bylinné čaje nepoužívat. Pokud je léčba urologickým čajem nezbytná, tak jedině po domluvě s lékařem, který zkontroluje srážlivost krve po prvních dnech užívání.
sůl, mletý pepř, muškátový květ nebo muškátový oříšek
Postup:
Na másle osmažíme nadrobno pokrájenou cibuli, přidáme drobně krájenou kořenovou zeleninu a za stálého míchání jemně osmažíme. Poté zalijeme asi litrem vody, přidáme lžičku soli, na kostky nakrájenou kedlubnu, můžeme přidat nasekané zelené lístky, které obklopovaly růžici květáku, a brambory. Necháme vařit. Z másla a hladké mouky si připravíme jíšku. Květák rozebereme na co nejmenší možné růžičky. Když jsou brambory napůl měkké, přidáme do polévky sekanou celerovou nať, růžičky květáku a jíšku. Vaříme dalších pět minut, ale ne víc, aby se nám květák nerozvařil. Nakonec okořeníme mletým pepřem, muškátovým oříškem nebo květem a nasekaným libečkem.
V naší poradně s názvem WARFARIN A KEDLUBNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva.
jeste jsem se chtela zeptat nikde jsem nenasla zda se na warfarin muze jist uzenina. a treba kralik nebo kachna.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Uzenina, kachna a ani králík nevadí. Nic z toho totiž neobsahuje žádný vitamín K a proto to nijak neovlivňuje účinky Warfarinu. Při Warfarinu nemusíte hlídat maso, rýži, ani mouku a výrobky z nich.
Důležitou součástí jídelníčků je také kořenová zelenina, na níž si králíčci právě mohou obrousit své zoubky. Králíkovi se nemusí podávat jen kořenová zelenina, vhodné jsou i další typy zelenin. Zelenina je pro ně důležitá nejen kvůli chrupu, ale také proto, že obsahuje vitamíny a vlákninu. Je vhodné nedávat králíkům stále stejnou zeleninu, různorodost zeleniny králíkovi zajistí dostatečný příjem všech nutných vitamínů.
Zelenina se ale nepodává králičím mláďatům, se zeleninou se totiž organismus mláďat neumí vyrovnat.
Většina chovatelů podává králíkům hlavně mrkev. Některá zelenina je naopak nevhodná, protože může způsobit u králíků nadýmání, a proto se podává maximálně v malém množství (například zelí a brokolice).
Králík domácí může ze zeleniny čerpat řadu vitamínů. Vitamín A obsahuje například artyčok, celer, cuketa, čekanka, dýně, fenykl, chřest, kukuřice, květák, baklažán, mrkev, okurka, paprika, rajčata, ředkvička, salát, zelené fazolky. Vápník králíkovi dodá například brokolice, brukev, kapusta, kedlubna, pastiňák, pažitka, petržel, bílá řepa, řeřicha, zelí. Některá zelenina ale obsahuje i kyselinu šťavelovou, která není ve velkém množství pro králíky vhodná, jako například kapusta, kedlubna, rukola, červená řepa, špenát, zelí. Problémem kyseliny šťavelové je v tom, že spolu s vápníkem tvoří v močových cestách různé kameny, které mohou dokonce vyvolat vážné onemocnění ledvin. Pro králíka jsou také absolutně nevhodné brambory, cibule, česnek a feferonky, čočka, čerstvé fazole, pórek a rebarbora. Každá tato zelenina může u králíka vyvolat různé zdravotní problémy. Cibule a česnek jim podráždí sliznici a sníží jim jejich imunitu. Čočka králíka zase nadýmá, čerstvé fazole jsou pro něj zase jedovaté. V žádném případě by se králíčkovi neměly podávat zelené části brambor, nezralá rajčata, stonky a listy rajčat. Vše je pro něj jedovaté, protože jsou v tom nitráty, které u něj vyvolají průjmy, třes a potácení.
V podstatě neexistují žádné speciální předpisy pro stravování lidí s kolostomií. Platí všeobecná výživová doporučení pro plnohodnotné stravování. Myslete na to, že jídlo by pro vás mělo být především příjemnou záležitostí a mělo by vám chutnat. Projímadla byste měli užívat výhradně po poradě se svým ošetřujícím lékařem a pouze tehdy, pokud změna stravy nevedla k požadovanému úspěchu. Pravidelná konzumace jídla vede k rovnoměrnému střevnímu rytmu.
Při průjmu byste měli přejít na stravu s nízkým obsahem tuků, bílkovin, vlákniny a koření. Proto se raději vyhýbejte potravinám bohatým na vlákninu, jako je například zelí, hlávkový salát a chřest. Při přetrvávajícím průjmu se poraďte s lékařem, protože průjem může mít i příčiny, které se stomií přímo nesouvisejí. Vyvarujte se konzumace projímavých potravin. Vyzkoušejte bílý chléb, suché pečivo, ovesné vločky, jemně nastrouhané jablko, rozmačkaný banán, tvrdé sýry, vařené mléko, černý čaj, hořkou čokoládu, kakao, vařenou rýži, brambory, těstoviny a vařenou mrkev. Při průjmu musíte bezpodmínečně více pít, protože může vést ke značným ztrátám tekutin.
Pokud se objeví nadýmání, zrevidujte své stravovací zvyklosti, případně si veďte deník a zaznamenávejte do něj jídla a nápoje, dobu konzumace, ale následně také konzistenci a množství stolice. Příčina nadýmání může spočívat také ve způsobu stravování. Pokud jíte ve spěchu, hltavě a důkladně jídlo nežvýkáte, může to vést právě k plynatosti. K nadýmavým potravinám patří například zelí, luštěniny, cibule, celozrnný chléb, květák nebo kedlubna. Nadýmání může být také způsobeno nesnášenlivostí mléka. K nadýmání často přispívá koření, aromatické látky v potravinách, alkohol a pivo. Proti nadýmání vyzkoušejte například fenyklový nebo anýzový čaj, šťávu z borůvek nebo brusinek, zeleninu a jogurt.
Lidé trpící dnou by měli respektovat zdravý stravovací styl, jedná se o určitý styl diety. Onemocnění dna totiž vyžaduje, aby pacient jedl potraviny s co nejnižším obsahem purinů. Ukázková výše purinů v potravinách je zachycená v následující tabulce (přehled nemusí být přesný, každá potravina je jiná). Puriny jsou nezbytnou součástí lidského těla a mají dvojí podobu, první z nich jsou potravinové puriny, druhým typem jsou puriny vzniklé při odbourávání buněk při látkové výměně.
Puriny jsou součástí většiny potravin, daleko více jich mají ale živočišné produkty.
Pro snížení hladiny kyseliny močové v krvi je také důležité vyhýbat se alkoholu (zapovězené jsou destiláty, u piva je povolená dávka 5 dcl, u vína 3 dcl denně pro muže, pro ženy je povolená dávka poloviční).
Skupina potravin
Potraviny
Výše purinů v potravinách je uvedena ve 100 g výrobku
Třetí významnou složkou stravy králíčka, hned po senu a vodě (granule nepočítám, ty jsou opravdu jen doplňkem) je zelenina. U králíků je to stejné jako u lidí, každý králík dává přednost něčemu jinému. Zelenina je pro králíčky důležitá, protože obsahuje pro ně nezbytné vitamíny i vlákninu. Králíček by měl dostávat zeleninu dvakrát denně, ideálně ráno a večer (pokaždé asi hrst zeleniny). Nejvhodnější je k tomu zeleninový salát, který bude tvořen alespoň 5 druhy zeleniny. Druhy by se měly často měnit, protože každá zelenina obsahuje jiné minerální látky a vitamíny. Zelenina musí mít pokojovou teplotu, rozhodně se nepodává přímo z lednice, a vždy je třeba ji nejprve omýt a zkontrolovat jestli není shnilá, plesnivá nebo zapařená. Zelenina se králíčkům podává nejdříve až po 7. týdnu jeho života, v tu dobu už je jeho zažívání schopné si se zeleninou poradit.
Králíčkům se nejčastěji podává mrkev. Vždy, když u králíčka začínáte s novým druhem zeleniny, je dobré dát mu jen trošku a sledovat, jestli mu tato zelenina nezpůsobuje zažívací potíže, pokud je králíček v pořádku, může danou zeleninu i nadále konzumovat.
Přestože je zelenina pro králíčka důležitá, není vhodné mu ji dávat v neomezeném množství. Některé druhy zeleniny nejsou úplně vhodné, protože můžou způsobit třeba nadýmání. Mezi takovou zeleninu patří určitě kedlubna, zelí i brokolice. Pokud s nimi králíček nemá problém, můžeme mu ji dávat, ale v malém množství a určitě ne jako hlavní zeleninu.
Pro králíčky je tedy vhodný artyčok (vitamín A), brokolice (vápník), brukev (vápník), celer (vitamín A), cuketa (vitamín A), čekanka (vitamín A), dýně (vitamín A), fenykl (vitamín A), chřest (vitamín A), kapusta (vápník a kyselina šťavelová), kedlubna (vápník a kyselina šťavelová), kukuřice (vitamín A), květák (vitamín A), baklažán (vitamín A), mrkev (vitamín A), okurka (vitamín A), pastiňák (vápník), paprika (vitamín A a vitamín C), pažitka (vápník), petržel (vápník), rukola (vápník a kyselina šťavelová), rajčata (vitamín A), řepa (řepa bílá obsahuje dostatek vápníku a řepa červená zase kyselinu šťavelovou), ředkvičky (vitamín A), řeřicha (vápník), salát (vitamín A), špenát (kyselina šťavelová), zelené fazolky (vitamín A), zelí (vápník, kyselina šťavelová, ale i řada vitamínů a minerálů).
Naopak pro králíčky jsou nevhodné brambory, protože je v nich mnoho škrobu, cibule, která dráždí sliznice a ničí ve střevech i dobré bakterie, čímž snižuje králíčkovu imunitu. Ze stejného důvodu je také nevhodný česnek a feferonky. Nevhodná je také čočka, která králíčka velmi nadýmá, čerstvé fazole, protože jsou jedovaté, špatný je také pórek a rebarbora, která obsahuje mnoho kyseliny šťavelové a je lehce jedovatá.
V některých zeleninách je tedy obsažená kyselina šťavelová, která může králíčkovi také uškodit, protože spolu s vápníkem vytváří v močových cestách kamínky, takže mnoho zeleniny s vysokým obsahem kyseliny šťavelové může u králíčků způsobit nemoci ledvin, močové kameny, ale i odvápnění kostí. Není potřeba se ale této kyselině zcela vyhýbat, v malém množství neškodí. Další nevhodnou látkou je solanin, který obsahují rajčata a brambory. Solanin zase způsobuje žaludeční potíže, záněty střev, průjmy, záněty ledvin, poruchu krevního oběhu a dýchání, dokonce může poškodit i nervový systém. Rozhodně tedy není vhodné králíčkovi dopřát (ani v malém množství!) zelené části brambor, nezralá rajčata, nebo jejich listy a stonky. Další škodlivou látkou obsaženou v některých druzích zeleniny jsou nitráty. Tedy sloučeniny dusíku a kyslíku. U zvířat může dojít k otravě nitridy, což způsobí průjmy, svalový třes, potácení. Stejně jako kyselina šťavelová v nízkém množství nitráty králíčkovi neuškodí.
Je třeba omezit konzumaci živočišných výrobků s výjimkou ryb, omezit živočišné tuky a cholesterol. Je povolena konzumace mléčných výrobků se sníženým množstvím tuku. Živočišné tuky lze nahradit rostlinnými oleji (olivový, řepkový). Porce zeleniny a ovoce by měly být zahrnuty pětkrát denně. Důležité je dodržování pitného režimu, tedy převážně nesycené, neslazené a nealkoholické vody. Alkoholické nápoje je třeba omezit na minimum. Prioritou je také nekouřit a mít dostatečnou fyzickou aktivitu. Vliv svalové činnosti na metabolismus je nesporný. Lze snadno vypočítat ideální tepovou frekvenci pro svalovou zátěž s dynamickým charakterem, který výrazně pomáhá zvyšovat energetickou spotřebu. Intenzitu aerobního cvičení zvyšujeme postupně. Frekvenci pohybu udržujeme při 60–80 % maximální tepové frekvence.
Pondělí
snídaně: Vitakáva, šunka, máslo, sójový rohlík
přesnídávka: pomeranč
oběd: pórková polévka s bramborem, vepřový řízek s rýží, dia kompot (100 g)
svačina: ½ jablka
večeře: zapečená brokolice s vejcem a brambory, mrkvový salát
kmín, vývar z kmínu, vývar z bobkového listu, nového koření, cibule, vývar z hub, malé množství sladké papriky, mletá skořice, vegeta, strouhaný perník, majoránka, natě;
nedoporučované koření – bujón, maggi, pepř;
kyselíme menším množstvím octa, citrónovou šťávou, citrónovým džusem.
Pečivo
rohlíky, housky, veka, netučná vánočka, mazanec, bílý chléb, dětské piškoty, suchary, loupáčky bez máku.
Ingredience: Těsto: 2 žloutky, 200 g mouky, 80 g másla, špetka soli, 3 polévkové lžíce studené vody
Náplň: 200 g creme fraiche, 250 g kysané smetany, 2 hrsti medvědího česneku, 2 polévkové lžíce rozinek, 100 g strouhaného sýra, 2 vejce, 2 bílky, pepř, sůl, muškátový oříšek
Postup: Mouku smícháme se solí a na kousky nakrájeným máslem. Přidáme 2 žloutky a studenou vodu. Vypracujeme křehké těsto a natlačíme je do zapékací formy. Horkovzdušnou troubu rozehřejeme na 170 °C. Medvědí česnek opereme, osušíme a nakrájíme. Vejce smícháme s bílky, přidáme kysanou smetanu, creme fraiche, nakrájený medvědí česnek. Vmícháme rozinky, kdo nechce, může je vynechat, vmícháme nastrouhaný sýr, ideální by byl parmazán, ale může být i jiný. Osolíme, opepříme, přidáme špetku muškátového oříšku a promícháme. Tuto směs nalijeme na připravené těsto a pečeme asi 40 minut. Forma se nemusí vymazávat. Použijete-li dortovou formu, vyložte dobře pečicím papírem, náplň je řídká. Zhoustne až pečením.
Bramborový guláš s medvědím česnekem
Ingredience: 1 kg moučných brambor, hrst nebo více medvědího česneku, 2–3 polévkové lžíce papriky, 4 větší cibule, 250 ml vývaru, 1–2 lžíce octa, sůl, pepř, majoránka, olej, špekáčky
Postup: Brambory oloupeme. Medvědí česnek opereme a nakrájíme. Máme-li z lesa, opereme v octové vodě. Cibuli oloupeme, nakrájíme na kostky a orestujeme na oleji. Přidáme papriku a ocet a zalijeme vývarem. Nasypeme brambory, medvědí česnek a ostatní koření. Za častého míchání vaříme asi 20 minut. Špekáčky nakrájíme na kolečka, orestujeme, přidáme do guláše a ještě chvíli povaříme. Kdo chce, může na talíři ozdobit lžičkou kyselé smetany. Podáváme s čerstvým chlebem.
Tinktura z medvědího česneku
Natrhaný, omytý, osušený česnek nakrájíme na drobno nebo pomeleme na kaši. Do připravené litrové láhve (třeba zavařovací láhve s širším otvorem) vložíme nakrájený česnek a zalijeme alespoň 40% lihem (vodka, slivovice – co máme, můžete použít i 80% konzumní líh, ale tady pozor, u 80% lihu se musí před požitím vždy ředit). Láhev uzavřeme a takto připravené necháme cca 1 měsíc louhovat při pokojové teplotě a v temnu. Po uplynutí 1 měsíce tekutinu slijeme do láhve a uzavřeme víčkem. Tinkturu můžeme užívat vždy naředěnou s vodou po celý rok.
Salát s medvědím česnekem
Ingredience: ledový salát, kedlubna, naklíčené mungo a adzuki, rajčata, sladká červená paprika a čerstvé listy medvědího česneku
Postup: Salát, kedlubnu, rajčata a papriku nakrájíme dle libosti, aby se nám to líbilo, promícháme, posypeme klíčky munga a adzuki. Ozdobíme rozkrojenými rajčátky a posypeme najemno nakrájeným medvědím česnekem.
Polévka s medvědím česnekem
Ingredience: 1–2 brambory, 2 hrsti medvědí ho česneku, voda (nebo vývar), sůl, černé koření, špetka muškátového oříšku, 100 až 200 ml šlehačky
Postup: Brambory rozkrájíme na kostky a dáme vařit do vývaru, osolíme, okořeníme a po chvíli přidáme pokrájené listy medvědího česneku. Když jsou brambory téměř měkké, přilijeme šlehačku a provaříme. Celý obsah polévky rozmixujeme. Polévku podáváme s topinkami, krutony nebo s celestinskými nudlemi.
