Informace od zdravotní sestry

MENU

  

PROSTATA

  

KREVNÍ TLAK

  

CUKROVKA

  

WARFARIN

  
Téma

VĚK BATOLETE

OBSAH

Charakteristika batolete

Batoletem označujeme dítě od jednoho roku do tří let. V tomto období dochází k zajímavému rozvoji. Dítě začíná lézt, chodit, mluvit, začíná rozeznávat blízké osoby. Odliší od sebe tvary, obrázky i hračky. Jeho myšlení se posune od senzoricko-motorického k symbolickému. Nastává prudký rozvoj řeči – zatímco po prvních narozeninách batole používá obrazných slov jako haf-haf či bum-bum, ve třech letech se dítě naučí mluvit natolik, že zvládá skloňování, časování a dokáže sestavit jednoduchou větu.

Zdroj: Batolecí věk

Boule na hlavě po pádu nebo nárazu

Boule vznikají nejčastěji na hlavě, kde je nad plochými lebečními kostmi tenká kůže. Boule na hlavě trápí především malé děti, které se ještě neumí dobře orientovat v prostoru, nedokážou odhadnout vzdálenosti a nemají dobrou rovnováhu. Věk batolete tak bývá provázen častými boulemi na hlavě. Jestliže je některé dítě skutečně velmi náchylné k častým střetům své hlavy s tvrdými předměty (narážení do stěn, pády a podobně), měly by jim jejich maminky chránit hlavy turbánkem z pleny nebo měkkého šátku.

V dřívějších dobách bývalo zvykem boule na hlavě vzniklé úrazem zatlačovat. Mnozí lidé vzpomínají na oboustranné utrpení, když je milovaná maminka (babička) pevně sevřela mezi koleny a lžicí nebo plochou jídelního nože se pokoušela bouli na hlavě nacpat dovnitř lebky. Kromě křiku, slz a ještě větší bolesti nemělo zatlačování žádný efekt. Mnohem účinnější a příjemnější je přiložit na bouli na hlavě studený mokrý obklad.

Úraz hlavy nemusí končit jen boulí na hlavě. Třeba i po několika hodinách se mohou objevit příznaky otřesu mozku nebo poškození lebečních kostí. V takových případech je nezbytné odborné lékařské vyšetření.

V podkoží (škáře) na hlavě je poměrně bohatá síť krevních vlásečnic neboli kapilár, které přivádějí z tepének živiny i kyslík a ústí do odvodných žilek. Žilami se pak odvádějí odpadní látky a oxid uhličitý. Bohaté prokrvení kůže hlavy pak způsobuje, že i drobná otevřená poranění značně krvácejí, například po nepodařeném skoku do mělké vody nebo po škrábnutí větví v lese. Když zůstane kůže neporušená, může náraz poranit nebo poškodit krevní a mízní kapiláry pod pokožkou.

Krevní kapiláry jsou po odstupu z tepének pod slabým tlakem nutným pro filtraci krevní plazmy s živinami a kyslíkem do tkání. Proto může z narušených kapilár pod tlakem vytékat buď přímo krev, nebo jen světlá krevní plazma, jestliže jsou cévy zasaženy mírněji a krvinky neunikají. Skoro vždy jsou však poškozeny křehčí mízní kapiláry, které nepozorovaně protkávají celé naše tělo. Mají za úkol průběžně odvádět z mezibuněčného prostoru přebytečnou tekutinu a nakonec ji dopravit do krevního řečiště.

Pod místem úderu se proto hromadí směs mezibuněčné tekutiny, kožního vaziva (vláken složených z bílkoviny kolagenu) a krevních bílkovin, které se začínají srážet. Tvoří se nerozpustná, postupně tvrdnoucí hmota. Boule se pak po několika dnech bez následků vstřebá. Někdy i trochu cestuje a může měnit barvu. Pokud je její náplň bez krvinek, je boule téměř bílá (u černochů černá). Sraženina obsahující červené krvinky ovšem mění barvu jako v případě modřiny. Červené krevní barvivo hemoglobin se nejprve rozpadá na zelený biliverdin a z něj pak vzniká žlutý bilirubin.

Když jako první pomoc na poraněné místo hned přiložíme ledový obklad (stačí sáček zmražené zeleniny), stáhnou se drobné kruhové svaly kolem tepének (takzvané prekapilární sfinktery), díky tomu se téměř okamžitě zastaví přítok krve do poškozené oblasti a boule se „nenalije“, nebo je alespoň menší. Bouli rozhodně nezatlačujeme – mohli bychom situaci spíš zhoršit, protože by se zvětšila plocha pod boulí, nebo bychom vyvolali zánětlivou reakci.

Zdroj: Boule na hlavě

Obecné rady, jak léčit rýmu...

V těhotenství

Rýma v těhotenství má o něco omezenější možnosti léčby. Na bolest lze užívat paralen. Ve druhém trimestru i acylpyrin. Ibalginu a jiným druhům brufenů je lépe se vyhýbat. Také se vyhněte bylinkám, jako je šalvěj nebo tymián. Ani skořice nemusí působit vždy jen pozitivně. Omezovat se nemusíte se sprejem nebo kapkami mořské či minerální vody do nosu. Pomohou i běžné bylinky v čaji či homeopatika. Zhoršení průběhu rýmy vždy konzultujte s lékařem.

U kojence nebo novorozence

Kojenci mají velkou nevýhodu v tom, že nemohou být ve vertikální poloze. Hleny jim proto málo stékají dolů. A když už stečou, často miminko dusí. Proto je nutné pravidelně hleny odsávat, pravidelně prostříkávat nos slanou vodou nebo minerálkou k tomu určenou. Vynikajícím prostředkem na ředění hlenu je například Libenar, tedy čištěná voda se solí. Naředí hlen, který snadno steče do krku, ale miminko tolik nedusí, protože jej dokáže spolknout. I odsávání hlenů jde po aplikaci Libenaru mnohem lépe.

Během rýmy se snažte miminko častěji dávat na „koníčka“, tedy na bříško, aby hleny mohly stékat rychleji. Na spaní zajistěte miminko do polohy na boku, hleny jej nebudou tolik dusit. Výborné jsou i bylinkové oleje, jimiž se miminkům promastí nos – naneste vždy na vatovou tyčinku a vytřete nosní dutiny. Bylinky jednak uvolní sliznici, jednak ji díky oleji promastí a zvlhčí. Navíc vytvoří prostředí, kde se viry i bakterie hůře množí.

Pokud to jen trochu jde, dávejte miminku častěji napít, a to nejlépe kojením. Ženské tělo je dokonalé v tom smyslu, že když se na kůži prsou dostanou sliny miminka i s viry a bakteriemi, které způsobují probíhající infekce, látky se vstřebají přes kůži do krve a žena začne tvořit obranné látky. Pitím mateřského mléka je miminko od maminky získá a může se mnohem snadněji vyléčit. Jestli nekojíte, tak nabízejte děťátku bylinkové čaje.

Na noc je dobré pověsit nad postýlku ponožku nebo pytlíček s čerstvě rozkrájenou cibulí. Díky ní se bude miminku i v noci dobře dýchat. Pomáhá také do místnosti postavit hrnec s horkou vodou, ve které se luhuje tymián anebo rozmarýn. Jen pozor na bezpečnost členů rodiny! Pokud se miminku přemění vodnatá rýma na rýmu zelenou, je lépe navštívit lékaře.

U batolete

U batolete můžete v podstatě postupovat stejně jako u sebe. Batole už stojí nebo alespoň klečí, hodně je samo na bříšku. A tak i rýma mívá lepší průběh, dítě není tolik dušeno stékajícími hleny. Pokud jde o batole již starší a méně divoké, můžete mu pod přísným dohledem dávat i homeopatika. Vždy však pozor na nebezpečí jejich vdechnutí. Batolata už mohou brát i různé přípravky na ředění hlenu. A když nejsou alergici, nemají ani omezení s bylinkami. V noci také mohou inhalovat cibuli či tymián. Pokud se batoleti přemění vodnatá rýma na rýmu zelenou, přičemž se celkově zhorší průběh infekce, je lépe navštívit lékaře.

Zdroj: Zaražená rýma v hlavě

Vývoj dítěte od narození

Toto období je charakterizováno nejdramatičtějším vývojem dítěte, a to ve všech oblastech. Kojenec se vyvíjí plynule a jednotlivé dovednosti na sebe navazují. Neznamená to však, že vývoj probíhá přímočaře – často se objevují fáze, kdy se zdá, že se vývoj zastavil, nebo dokonce vykazuje kroky zpět. Dítě se vyrovnává s přímým působením gravitace a všemi vlivy vnějšího světa. Hledáním a také pomocí již ukotvených strategií o kontrole držení těla nalézá své těžiště, svůj střed. Učí se, že má dvě stejné strany. V kojeneckém období si dítě vytváří první pohybové vazby, kojenec se naučí lézt, sedět a naučí se i základy chůze. Není vhodné zejména u chůze kojence nutit, aby začal chodit co nejdříve, protože pak dochází k nevhodnému přetěžování kloubů. V tomto období se za pomoci pohybu formují i správná prohnutí páteře. Pro podporu rozvoje pohybu jsou vhodné barevné míče, které se po dotyku kojence pohybují. Míč můžeme kojenci pomalu posílat, můžeme jej klást na krátkou vzdálenost od kojence tak, aby se musel k míči doplazit, dolézt po kolenou a tak dále. Oblíbená jsou také chrastítka, protože po dotyku vydávají jako odpověď na pohyb zvuk.

1.–3. měsíc

Během tohoto období se vývoj novorozence zaměřuje na nové prostředí. Mnohé je pro něj nové a ono se tomu musí přizpůsobit, například dýchání, gravitace, chlad a teplo, vše, co vidí, zvuky – především je pro něj nový jeho vlastní hlas. Děťátko intenzivně přijímá informace o sobě samém a začíná více vnímat i své okolí. Postupně si zvyká na vliv gravitace, začíná si hledat stabilní pozici na zádech. Psychomotorický vývoj kojence se během tohoto období projevuje tím, že lépe ovládá vlastní ruce a nohy a ke konci tohoto období je obvykle schopné dát si ručky k sobě, přitáhnout nožky k bříšku a dát si šlapky k sobě a udržet hlavičku ve středu. Začíná se vyvíjet koordinace oko – ruka – ústa. Ke konci tohoto období je dítě také schopné vleže na bříšku pást koníky, tedy zvednout hlavu nad podložku, opřít se o předloktí a volně otáčet hlavou do stran.

4.–6. měsíc

V tomto období je rozvoj kojence na první pohled aktivnější. Dítě je čilejší, usměvavější, brouká si, rozpoznává hlas maminky. Vleže na zádech si přendává hračky z ruky do ruky, pozoruje je a vkládá je do pusy. Sahá si na nožičky. Naučí se otáčet ze zad na bok a pak i na bříško. Otáčení opačným směrem se může naučit až později. Vleže na bříšku má na konci tohoto období natažené paže. V této pozici si dokáže sáhnout pro hračku, aniž by se překulilo zpět na záda.

7.–9. měsíc

V tomto období je dítko aktivnější při pohybu na zemi. Dokáže se otáčet kolem své osy, přetáčet se ze zad na bříško i zpět. Může se plazit po bříšku. Tuto dovednost některé děti ovládají a jiné ji ve svém vývoji úplně vynechají. Dítě se mezi 7. až 9. měsícem postupně dostává na čtyři, pohupuje se, učí se přenášet váhu dopředu a dozadu i do stran. V tomto období si děti často z pozice na čtyřech sednou a dokážou se i vsedě udržet. V tomto období často začíná i lezení po čtyřech. Pasivní posazování dětí není vhodné z důvodu možného poškození páteře. Dítě dobře ví, kdy si samo dokáže sednout, a právě tehdy to udělá.

10.–12. měsíc

Co umí dítě v roce. V tomto období děti lezou střídavě po čtyřech, dostávají se do vzpřímeného kleku. U opory se nakročením postaví a začínají obcházet kolem nábytku. Tato aktivita je pro děti velmi důležitá a může trvat i velmi dlouhé časové období, než se dítě pustí samo do prostoru a udělá svůj první samostatný krůček bez držení. Děti nevodíme za ruce ani jim nedáváme chodítka. Není to pro ně vhodné.

Každé dítě je jedinečné, a pokud je psychomotorický vývoj batolete mírně odlišný od uvedeného vývoje, není třeba se znepokojovat.

1. měsíc

Dítě v poloze vleže na bříšku jen na krátkou chvilku zvedne hlavičku. Reaguje pouze na silnější zrakové a zvukové podněty, a to pohybem celého těla.

2. měsíc

Vleže na zádech začíná zvedat nožičky. Při přitažení do sedu hlava ještě padá dozadu. V poloze na bříšku zvedá hlavičku nad podložku a chvíli ji udrží zvednutou. Začíná sledovat pohyb předmětu či pohybující se osobu. Krátce se usmívá na matku. Vydává slabé hrdelní zvuky.

3. měsíc

Pase koníčky, vleže na bříšku udrží hlavičku, opírá se o předloktí. Při přitahování do sedu již krátce udrží hlavičku (padá jen mírně dozadu). Sleduje dobře pohybující se hračku, živě na ni reaguje pohybem a broukáním. Snaží se uchopit pohybující se předmět. Prohlíží si ručky.

4. měsíc

Dítě hračku krátce uchopí. Nahlas se směje. Otáčí se za zvukem. V poloze na bříšku dobře drží hlavičku a opírá se o předloktí. Při přitažení do sedu hlavička již nepadá dozadu.

5. měsíc

V lehu na bříšku se opírá o dlaně, z lehu na zádech se začíná převalovat na bok a na bříško. Uchopíme-li dítě za ručky, začíná se přitahovat. Sahá po hračce a uchopí ji, hračku si prohlíží. Sleduje osoby kolem sebe, dokáže rozeznat laskavý a přísný tón řeči maminky.

6. měsíc

V lehu na bříšku zvedá ručky a nožky do výše, dokáže se převalit z bříška na záda, za podané prsty se přitáhne do sedu. Podržíme-li dítě v podpaždí, zapře nožky pevně o podložku. Žvatlá slabiky: ba, va, ma, pa, ta. Dokáže dobře přijímat stravu lžičkou.

7. měsíc

Dítě se samo posadí, udrží se na krátkou chvíli pevně ve stoji s oporou. Na konci 7. měsíce pase koně v poloze na kolenou, opřeno o dlaně. Překládá hračky z ručky do ručky. Dokáže rozeznat cizí osoby. Vyslovuje slabiky. Je schopno pít z hrníčku. Je schopno samostatně jíst například sušenku, žvýká pevná sousta, dává předměty do úst.

15. měsíc

Patnáctiměsíční dítě stojí samo delší dobu, postaví se samo bez přidržení, dovede dobře chodit, postaví na sebe dvě kostky, rozumí zákazu „nesmíš“, zná asi pět slov, dokáže napodobit některá zvířátka, pije samo z hrnečku.

18. měsíc

Dítě zvedne předmět ze země a neupadne. Vyleze na malou židli. Dovede těžkopádně utíkat. Navlékne na tyčinku kuličku. Jí rádo samo lžičkou, ale rozlévá.

Dítě 2 roky

Co by mělo umět dvouleté dítě: chodit po schodech bez držení, chodit po špičkách, uchopit tužku do prstů a ne do pěsti, hrát si mezi dětmi – ale ne s nimi. Začíná skloňovat a časovat, žádá si na nočník, během dne vydrží bez plen.

Dítě 3 roky

Vývoj dítěte ve 3 letech je o pohybu. Stojí chvilku na jedné noze, přeskočí provázek natažený asi 5 cm nad zemí. Opakuje krátkou povídku. Zašněruje si boty. Dokáže zazpívat jednoduchou písničku, řekne delší říkanku. Dokáže rozeznat základní barvy.

Dítě 4 roky

Dítě stojí na jedné noze, skáče do dálky s rozběhem, udělá kotrmelec. Nakreslí kruh, nakreslí lidskou postavu bez trupu (hlavonožec). Hodně se ptá. Vypráví delší povídku – často směšuje skutečnost s výmyslem. Obléká a svléká se s dopomocí. Velmi touží po pochvale, samo se hodně chlubí. Rádo kreslí a kresbu pojmenuje. Zachovávání čistoty již není problém, samo se umyje.

Dítě 5 let

Dítě se samo umyje a učeše. Pomáhá v domácnosti (při umývání nádobí). Řekne, jak se jmenuje a kde bydlí, kolik má roků. Pamatuje si melodii. Neplete si pojmy včera a zítra. Nakreslí reálnou postavu. Dětská artikulace mizí, řeč se již podobá řeči dospělých, výslovnost může být ještě s drobnými odchylkami. Při společných hrách se podřídí pravidlům. Rozezná pravou a levou ruku.

Mapa psychomotorického vývoje 1.–12. měsíc.

Zdroj: Psychomotorický vývoj dítěte


Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Nina Vinšová


ČeskáOrdinace

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP