V naší poradně s názvem RUTIN V POTRAVINÁCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Andrea.
Ahoj, poradíte mi ve kterých potravinách je obsažen rutin?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Obecně se dá říci, že rutin se nachází ve všech červených potravinách. Například rutin obsahují potraviny: červené papriky, červená rajčata a podobně. Dále mezi nejvýznamnější zdroje rutinu patří potraviny: pohanka obecná, routa vonná a jerlín japonský. Dále se rutin také vyskytuje v chřestu, ve slupkách rajčat, v kůře citrusových plodů, v jablečné slupce, v broskvích, nektarinkách, lesních plodech, kiwi, banánech, a také ve výluhu zeleného a černého čaje.
Rutin a jeho zdravotní účinky
Rutin má řadu pozitivních zdravotních účinků, mezi jeho největší přínosy patří především schopnost léčit křehkost krevních kapilár a zvyšovat pružnost cév. Rutin pomáhá na prasklé žilky v oku. Snižuje LDL cholesterol. Rutin je také významný antioxidant s antikarcinogenními účinky a schopností pohltit volné radikály. Rutin zesiluje účinek vitaminu C.
Sacharidy, karbohydráty, uhlohydráty, cukry, to všechno jsou pro vás možné známé názvy pro tuto základní složku. Pojďme si tedy vysvětlit základní funkce a na druhé straně úskalí těchto živin. Sacharidy jsou malé molekuly, které jsou seskupeny po jedné molekule, takzvané jednoduché cukry (monosacharidy), dvou molekulách, takzvané disacharidy, anebo ve více molekulách, které dohromady tvoří složené cukry (polysacharidy). A všechny tyto životně důležité molekuly jsou v různém množství a různém složení obsaženy v potravinách, které konzumujeme. Podle složení sacharidů je nám jasné, že každou kombinaci těchto sacharidových molekul bude tělo trávit trošku jinak.
V naší poradně s názvem DNA DIETA VÝŠE PURINŮ V POTRAVINÁCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mauglí.
V nevhodných potravinách je uveden česnek. V doporučených receptech na dnu se česnek objeví. Jak si toto vysvětlit.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Česnek skutečně podle obsahu purinů není vhodnou potravinou při dně. Česnek naštěstí nejíme v množství, jako jinou zeleninu, ale používáme ho jen jako dochucovadlo. V množství několika stroužků tedy příliš neuškodí. Kdyby ho pacient se dnou snědl několik palic, například pečený česnek jako přílohu, tak by to rozhodně neprospělo jeho stavu. Takže česnek při dně ano, ale jen trochu a málokdy.
Glykemický index potravin (GI) vyjadřuje, jak rychle po konzumaci sacharidové potraviny (= potravina s obsahem škrobů nebo cukrů) stoupne hladina cukru (glukózy) v krvi. Čím je GI potraviny vyšší, tím více a rychleji stoupá po snědení této potraviny hladina glukózy v krvi. Po potravinách s vysokým GI (nad 70) máme dříve hlad, zvyšuje se riziko vzniku nadváhy a cukrovky. Vysoký GI mají hlavně potraviny s takzvanými „rafinovanými sacharidy“: bílé a sladké pečivo, loupaná rýže, pufované obilniny a většina sladkostí. Nižší GI mají potraviny, ze kterých se škroby a cukry vstřebávají pomaleji – luštěniny, ovoce a zelenina, celozrnné obilniny, ořechy a semena, mléčné výrobky.
Sacharidy, též glycidy, zastarale uhlovodany nebo karbohydráty, jsou organické sloučeniny patřící do skupiny polyhydroxyderivátů karbonylových sloučenin (aldehydů nebo ketonů). Mnohé ze sacharidů jsou významné přírodní látky, řada dalších byla připravena synteticky. Nízkomolekulární sacharidy vyznačující se více či méně sladkou chutí se nazývají cukry.
Sacharidy se dělí na:
monosacharidy
oligosacharidy
polysacharidy
komplexní sacharidy
Sacharidy, které mají sladkou chuť, se nazývají cukry. Jedná se o glukózu (hroznový cukr), fruktózu (ovocný cukr) a galaktózu. Jsou to jednoduché cukry, které jsou organismem vstřebávány. Sladkou chuť mají také disacharidy, mezi něž řadíme sacharózu (řepný cukr), mléčný cukr (laktózu) a sladový cukr (maltózu). Glukóza a fruktóza jsou ve velkém množství obsaženy v ovoci, v medu, ve vínech, zelenině a v luštěninách. Glukóza i fruktóza se podílejí se na tvorbě zubního kazu.
Komplexní sacharidy naše tělo získává z obilovin, luštěnin, brambor, ze zeleniny a ovoce. Polysacharidy dále dělíme na využitelné (stravitelné), které tělo využívá jako zdroj energie, a nevyužitelné polysacharidy, což je velice důležitá vláknina.
Doporučené množství sacharidů v potravinách člověka představuje 55–60 % celkového energetického příjmu. To je přibližně 270–350 (a více) gramů denně, v závislosti na celkové dávce energie.
V naší poradně s názvem VHODNÉ POTRAVINY PŘI ODKYSELENÍ ORGANISMU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Dobrý den,
v kyselinotvorných potravinách je uvedeno slepičí maso a také ořechy. V zásadotvorných potravinách je opět uvedena slepice a ořechy, tak jak je to správně? Děkuji za odpověď. Marie
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Slepičí a kuřecí maso patří mezi neutrální potraviny. Ale pokud je s kůží, tučné a nebo se ho sní hodně, tak může také způsobovat překyselování. Ořechy jsou mírně kyselinotvorné. Oboje se dá zneutralizovat přidáním citronové šťávy.
Hlavní jídla i svačiny by měly být založeny na potravinách bohatých na sacharidy s preferencí nízkého obsahu tuku tak, aby byly hlavním zdrojem energie sacharidy, nikoliv tuky. Následující potraviny by měly na talíři nebo v jídelníčku zabírat minimálně polovinu místa:
celozrnné pečivo a cereálie
rýže, těstoviny a jiné obiloviny
čerstvé ovoce, džusy, sušené ovoce, dušené nebo kompotované ovoce
Za součást celkového příjmu sacharidů je třeba považovat také cukr a sladké potraviny (marmeláda, med, sladkosti, sirupy). Jsou vhodné zejména při vysokoenergetické dietě a při potřebě sacharidů před, během a po výkonu.
Vhodným zdrojem energie ve specifických situacích a při dietě s velmi vysokým obsahem sacharidů jsou nápoje bohaté na sacharidy (tedy ovocné džusy, nealkoholické nápoje, ovocné a mléčné koktejly). Do této skupiny patří mnoho doplňků stravy speciálně připravených pro sportovce, jako jsou sportovní nápoje, energetické gely a tekutá jídla.
Uhlohydráty přestavují sloučeninu uhlíku, vodíku a kyslíku, tedy prvků, které mají za úkol zásobovat organismus energií. Také jsou důležité pro správné fungování imunitního systému. Nejlepším zdrojem uhlohydrátů je ovoce, zelenina a celozrnné potraviny.
Sacharidy (občas jim někdo také říká glycidy, uhlohydráty, uhlovodany) se skládají vždy z uhlíku, vodíku a kyslíku. Sacharidy jsou pro náš organismus největším dodavatelem energie. Z jednoho gramu sacharidů tělo přijme 17 kJ (nebo také 4 kcal), z celkového denního příjmu energie by měly sacharidy tvořit okolo 55 %.
V diskuzi KOLAGEN V POTRAVINÁCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš Kadlec.
já taky kolagen přípravky užívám. Upřednostnuji doplnky stravy od Ceských značek a to Ronsepharma je
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Sofie Pokoutná.
také používám kolagen od Rosenpharmy. Moc mi pomáhá na klouby, kůži, vlasy a nehty. Prodávají více řad kolagenu, lepší je, podivat se na jejich stránky
Ve výživě dospělého člověka by měly na 1 g bílkovin a 1 g tuku připadat 4 g sacharidů. Stravitelné polysacharidy by měly tvořit většinu sacharidů. Denní příjem vlákniny by měl u dospělého člověka představovat 25–35 gramů.
Obsah cukru v běžných porcích některých potravin:
5g kostka cukru – 5 g
250 ml nápoje Coca-cola – minimálně 12 g
50 g mléčné čokolády – 29 g
200 g švestek – 31 g
Kávová lžička cukru (asi 5 g) dodává organismu energii 83 kJ.
Při nedostatku sacharidů v jídelníčku dochází k odbourávání tukových zásob, čehož využívají některé redukční diety. Bohužel při těchto dietách často dochází i k úbytku svalové hmoty a negativnímu ovlivnění psychiky. Naopak při nadbytku sacharidů v jídelníčku dochází k hromadění energie do tukových zásob, a to i tehdy, je-li tuku ve stravě poměrně málo. Vysoká konzumace sacharózy má za následek zvýšený výskyt zubního kazu, výskyt obezity a zhoršení průběhu cukrovky.
Nevhodné potraviny: slazené nápoje, sladkosti, zmrzliny, lihoviny, sladké likéry, sušenky a oplatky, tedy potraviny s vysokou energetickou hodnotou a malým, respektive žádným přínosem pro zdraví.
V diskuzi PO MIN 40 LETECH MARNÉ LÉČBY AKNÉ JSEM OBJEVILA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Seniorka a junioři.
Za socialismu, když se ještě o akné moc nevědělo, mně lékařka doporučila droždí, později Pangamin. Oboje mé akné zapouzdřilo, jakoby pod kůží ztvrdlo, zůstaly velké tvrdé méně bolestivé bouličky, a to byl konec. Vůbec se akné neléčilo. Takže je jistě pravdou, jak zde někde je uvedeno, že vit. B6 a B12 v droždí podporuje akné. Pozor, B6+B12 je mnoha potravinách. Musíme číst etikety na potravinách.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Jak už napovídá název kyseliny listové, je obsažena především v listové zelenině. Výborným zdrojem jsou také kvasnice nebo játra. Při vaření se jí ale 95 % zničí. Pokud jíme kyselinu listovou v potravinách, její vstřebatelnost do organismu je zhruba 50%. Proto je doporučováno používat vitamínové potravinové doplňky, kdy vstřebatelnost do organismu kyseliny listové je až 100%.
Už několik let se lidé snaží vyhýbat všem možným typům „éček“, nezdravému cukru, velkému množství soli, palmového oleje a dalším složkám. V poslední době se k tomu postupně přidávají i další látky, a to puriny, jejichž velký obsah ve stravě může negativně ovlivnit zdravotní stav jedince. Zatím je zkoumání obsahu purinů v potravinách záležitostí obyvatel jen několika zemí, postupně se ale rozšiřuje.
Jednoduché sacharidy jsou například v ovoci, medu a všude tam, kde se přidávají klasické potravinářské cukry jako zdroje sladké chuti. I proto se říká, že kdo bere hubnutí zdravě a vážně, měl by omezit právě sladkosti s vysokým obsahem jednoduchých cukrů. Ty sice dodávají tělu rychlý zdroj energie, ale ta i rychle vyprchá a následuje po ní hlad, což má souvislost s následným nadměrným přejídáním se po sladkém.
Složené sacharidy jsou důležitým zdrojem energie pro tělo a mají velmi důležitý význam i kvůli obsahu vlákniny. Vstřebávají se déle než jednoduché, a proto i více člověka zasytí. Obsahují je některé potraviny, najít je můžeme například v chlebu, rýži, těstovinách, ale například i cereálie.
Z hlediska výživy jsou tedy nevhodné jednoduché a rafinované cukry, které se sice rychle dostanou do krve a člověk díky tomu získá okamžitou energii, ale na druhou stranu zvyšují hladinu inzulinu v krvi a způsobí následné nedostatečné využívání glukózy, glukogenu a také tuků. Navíc například diabetici si musí právě proto hlídat jednoduché cukry v potravinách a sledovat sacharidové jednotky (na což existuje i speciální tabulka), protože potřebují mít přiměřený příjem sacharidů.
Nejvíce musí být omezeny takzvané prázdné sacharidy, jako například čokolády, bonbony a sladkosti. Sacharidy s nízkým glykemickým indexem jsou pro tělo pozitivní, například ty v ovoci, takže tyto omezovat netřeba. Naopak sacharidy s vysokým glykemickým indexem se vyplatí při jídle vyloučit, a to i v případě, že nemáte nadváhu, protože tyto cukry způsobují více chorob.
Strava jako taková by měla být vyvážená, a to i se zaměřením na tuky, přičemž na den byste měli mít všechny složky potravy rovnoměrně rozložené. V rámci zdravé výživy a při hubnutí je důležitý vyvážený poměr tak, aby sacharidy a bílkoviny byly do těla dodávány dostatečně, ale zároveň aby šlo o přísun v takové formě, který bude využitelný pro organismus bez jeho nadbytečného ukládání. To kromě přibírání na váze přináší s sebou i zdravotní problémy. Pokud hubnete, vynechejte tedy z jídelníčku typická nezdravá sacharidová jídla, jako například již zmíněné sladkosti.
Co se týče příjmu sacharidů na noc, může být jejich konzumace vhodná, avšak taková „sacharidová večeře“ nesmí být později než 3 hodiny před spaním. Po konzumaci sacharidů totiž dochází ke zvýšení hladiny cukru a inzulinu v krvi a pro zdravou noční regeneraci těla je třeba, aby se tyto hodnoty opět vrátily do normálu. Na noc jsou pak vhodnější rychlejší sacharidy, jako například rýže, brambory nebo těstoviny než celozrnné sacharidy s vysokým obsahem vlákniny.
Obsah sacharidů v potravinách:
ananas – podíl sacharidů na 100 gramů: 10,1 g
banány – podíl sacharidů na 100 gramů: 23 g
meloun – podíl sacharidů na 100 gramů: 5 g
paprika – podíl sacharidů na 100 gramů: 5,2 g
rajčata – podíl sacharidů na 100 gramů: 4,4 g
bílý rohlík nebo bageta – podíl sacharidů na 100 gramů: 55 g
chléb – podíl sacharidů na 100 gramů: 44–48 g
knedlík – podíl sacharidů na 100 gramů: 37–51 g
rýže – podíl sacharidů na 100 gramů: 28 g
vaječné těstoviny – podíl sacharidů na 100 gramů: 28 g
Glykemický index zjednodušeně vyjadřuje rychlost, za jakou se sacharidy obsažené v přijímané potravě přemění v trávicím traktu na glukózu a ta se dostane do krevního oběhu. Vyjádření glykemického indexu je relativní, protože index hodnoty 100 má právě glukóza. Nejedná se ale o hodnotu nejvyšší. Existuje spousta potravin s větším glykemickým indexem než 100. Čím rychleji dokáže potravina zvýšit hladinu glukózy v krvi, tím má potravina vyšší glykemický index. Nejvyšších hodnot dosahují jednoduché sacharidy, nejnižších komplexní sacharidy. Glykemický index v potravině je ovlivněn mnoha faktory, jako je třeba množství vlákniny, obsah tuků, kyselin, sacharózy nebo technické zpracování.
Kořenová zelenina je na cukry vyloženě bohatá. V průměru 100 gramů poskytuje asi 4 gramy cukru. Ale ani takové chilli papričky nejsou bez viny. Raději je vyměňte za červené a žluté papriky, které mají o polovinu množství cukru méně, přestože jsou sladší. Pozor si dejte i na obyčejnou cibuli. Jeden průměrný kus může ukrývat až 5 gramů cukru. Také rajčata jsou nabitá sacharidy. Naštěstí u zeleniny platí jednoduché pravidlo: co je zelené nebo bílé, má málo cukrů.
Kolagen je bílkovina, protein, který se v největší míře vyskytuje v tělech savců, konkrétně v jejich pojivových tkáních. Nejbohatší přírodní zdroj kolagenu v potravinách je tedy maso a kůže savců.
Jaké potraviny obsahují kolagen
Maso bohaté na kolagen je především hovězí kližka, skopové maso, kozí maso.
Dalším významným zdrojem je zvířecí kůže.
Jako další zdroj kolagenu může být označena pravá živočišná želatina.
Hodnotným zdrojem kolagenu a dalších podpůrných amynokyselin je hydrolyzovaný syrovátkový protein.
Rutin je přírodní látka na bázi bioflavonoidů. Rutin je také někdy označován jako vitamin P. Rutin snižuje propustnost všech membrán mezi jednotlivými buněčnými systémy a tím snižuje lámavost cév.
Nejlepším přípravkem na pohodlné doplnění rutinu a zároveň i potřebného vitamínu C je preparát Ascorutin. Aktuální nejlevnější nabídka léku Ascorutin a jeho cena je zde.
Puriny jsou součástí dědičné informace každé buňky. Vyskytují se téměř ve všech rostlinných a živočišných potravinách, a to v různém množství. Živočišné potraviny obsahují zpravidla více purinů než potraviny rostlinné, což je dáno tím, že rostlinné potraviny disponují menším množstvím buněčných jader.