Štěnice

Poradna

Zveřejněno dne 6.2.2016

Štěnice jsou dnešním novodobým morem. Objeví-li se, obtěžují člověka ve spánku bolestivými a svědivými štípanci na obličeji, šíji a pažích, ze kterých vznikají nepříjemné vyrážky. Vyskytují se na rámech postele, na švech lůžkovin, knoflících. Schovávají se za obrazy, za tapetami a za lištami. Až 90 % štěnic se vždy nachází do 1 m od postele.



Štěnice postelová

Štěnice postelová, latinsky Cimex Lectularius L., je parazit o velikosti 4–8 mm, sající krev člověka a domácích mazlíčků. Štěnice se vyskytují v létě i v zimě. Je jim jedno, jaká je venku teplota. Štěnice postelová je závislá na teplotě v bytě. Štěnice se množí velmi rychle.

Jak vypadá štěnice

Zde je několik fotografií, na kterých je vidět, jak vypadá štěnice postelová: štěnice foto.


Jak poznat štěnice

Štěnice se řadí mezi ploštice s proměnou nedokonalou. Jsou bezkřídlé, respektive nelétají. Hlavní a jedinou potravou štěnic je krev. Živí se výhradně jí. Po nasátí krví mají štěnice výrazně větší a protáhlejší tělo. Štěnice jsou grygarický hmyz (to znamená hmyz, který se sdružuje). Štěnice žijí až 1,5 roku a dokážou dlouho hladovět (uvádí se až 200 dní). Samice naklade za život 300–500 vajíček, která přilepují sekretem na většinou zdrsněný povrch. Vývoj z vajíčka až po dospělce trvá 2 měsíce při teplotě 20 °C.

První známkou štěnice postelové v bytě jsou ranní štípance na některém ze členů rodiny. V letních měsících se to většinou mylně přisuzuje komárům, když se ochladí, lidé považují často štípance za ekzém. Teprve v poslední fázi, kdy už jste všechno vyzkoušeli, se podíváte na internet a s hrůzou zjistíte, že by to mohly být štěnice. Nejlepší důkaz o výskytu štěnic v bytě je živý jedinec, ovšem živou štěnici nejspíš ve dne nespatříte. Nejlepší je v noci mezi jednou a třetí hodinou rozsvítit a podívat se na postel a na zeď v okolí postele. Štěnice jsou typicky noční hmyz, a proto je jde ve dne těžko najít. Přes den jsou zalezlé ve škvírách postele, v záhybech prostěradel a v dalších skrýších, které jim vyhovují.

Dalším důkazem přítomnosti štěnic jsou krvavé skvrny na prostěradle a povlečení. Ty způsobuje štěnice, kterou jste ve spaní rozmáčkli. Štěnice postelové po sobě zanechává i jiné stopy. Zvednete-li matraci, rošt a podíváte se za čelo postele, tak v těchto místech naleznete shluky černých teček (výkaly), které jdou rozmazat. Můžete také objevit i okrově zbarvené svlečky nebo skupinky vajíček, vypadající podobně jako lupy. Bohužel tento nepříjemný parazit si vůbec nevybírá, jestli se nastěhuje k vám nebo k vašemu sousedovi. Je mu to jedno. Jde mu hlavně o krev. Štěnice vyhledává hostitele až na vzdálenost 60 m. Bodá hlavně na odhalených částech těla. Také je rozdíl mezi mužskou a ženskou kůží. Mužská kůže je zpravidla pro štěnici tužší, takže si za hostitele vybere raději ženu. Pokud je v její blízkosti dítě, nepohrdne ani jeho krví. V praxi se stává, že žena má spoustu štípanců a bodnutí, ale muž, který spí vedle ní, má jen minimum nebo vůbec žádné. V takovém případě dochází často k omylu, že ženiny vyrážky a svědivá kůže jsou známkou ekzému nebo alergie. Pokud doma štěnice objevíte, nestyďte se kontaktovat odborníky, kteří vám od těchto nepříjemných parazitů pomohou.


Hubení štěnic

Rozhodně se nepouštějte do hubení štěnic sami, stejně se vám to nepodaří. Volně dostupné prostředky na štěnice nezabírají. Vyplatí se vám svěřit se do rukou odborné firmy. Na internetu je spousta informací, stačí si je přečíst a při telefonickém kontaktu firmu trochu vyzpovídat. V tomto případě se nedoporučuje objednávat to nejlevnější, i když samozřejmě i cena hraje svoji roli. Zeptejte se rovněž na zákaznický servis a garance. Máte právo požadovat OSVĚDČENÍ O ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI.

Kousnutí od štěnice

U osob, které se s výskytem štěnic setkaly poprvé, se typická kožní reakce objevuje se zpožděním až po proběhlé imunizaci (alergizaci), která trvá necelý týden. Po této době se během několika hodin objeví typické svědivé červené pupínky v každém místě sání. Intenzita vyrážky, která je podobná kopřivce, je závislá na celkovém počtu sání v průběhu celého týdne. Většina lidí, což je asi 30 %, nemá žádné kožní reakce na pobodání štěnicemi. U již imunizovaných osob se typická kožní reakce na místě sání objevuje do několika hodin.

Vzhledem k příznakům podobným kopřivce, může být výskyt štěnic zpočátku nepozorován a výskyt kožních problémů není se štěnicemi vůbec spojován. V mnoha případech je pak pacient léčen na tyto kožní problémy, protože ne všichni lékaři si výskyt kopřivky spojí s možným výskytem štěnic. Během této doby pak bohužel dochází k množení štěnic a jejich existence je zpravidla zjištěna až při vyšším výskytu, kdy je již byt zamořen.


Léčba

Proti svědění se doporučují různé byliny, jako je máta, levandule, černý pepř, červená paprika a jiné. Doporučují se i další možné úlevné prostředky jako přidání soli nebo lžičky jedlé sody do sklenice s vodou a aplikace této směsi na infikované oblasti. Podobně působí i kamenec do vody. Další účinnou procedurou je použití ledu na infikované oblasti.

Svrab versus štěnice

Svrab je další nepříjemná záležitost. Svrab (latinsky scabies, z latinského scabere = drbat se), též sarkoptóza, u zvířat lidově prašivina, je infekční nemoc způsobená zákožkou svrabovou postihující člověka i zvířata. Projevuje se nepříjemným svěděním a kožními změnami v podobě oděrek (exkoriací), pupínků a skvrn. Onemocnění nesouvisí pouze s osobní hygienou, ale nedostatečná hygiena může způsobit horší průběh nemoci. Naopak přehnaná hygiena může zapříčinit problémy při zjišťování a ověřování, zda jde o svrab. V České republice jde v současné době o dost rozšířeného parazita.

Zákožka svrabová vyvrtává kanálky ve zrohovatělé vrstvě pokožky. Samička pak klade 2–3 vajíčka, asi 0,3–0,4 mm velká, v slepých koncích těchto chodbiček. Z vajíček se líhnou larvy, které se během tří týdnů mění v dospělé zákožky. Za tepla, obvykle v noci na lůžku, oživují paraziti svoji činnost, což nemocný pociťuje záchvatovitým svěděním. Onemocnění se přenáší nákazou, nejčastěji přímo od nemocného těsnějším nebo delší dobu trvajícím kontaktem, především společným užíváním textilií, spíše při dlouhodobém kontaktu, například v noclehárnách, táborech, avšak rozhodně ne podáním ruky. Častý je přenos na další členy rodiny. Po zjištění infekce je důležité veškeré matrace, gauče, křesla, polstrované židle, polštáře, peřiny, deky a podobně vyčistit od infekce například vynesením ven, vyžehlením napařovací žehličkou nebo vysátím vysavačem, který je schopen zlikvidovat roztoče. Pro zmírnění příznaků se doporučují pobyty na čerstvém vzduchu, zvláště pak ve večerních hodinách. Léčba onemocnění probíhá namazáním mastí InfectoScab 5%, přičemž léčivou látkou je permethrin, nebo mastí s obsahem síry. Po příchodu z nemocnice se doporučuje převléct postele a ráno po probuzení znova. Toto veškeré povlečení vyprat na 60 °C, vyžehlit je a nechat tři dny ležet. Po vyléčení je možné pro úplné ujištění jet do sirných lázní nebo do sauny. Ta se však doporučuje až 3. den po namazání mastí. Mimo pokožku mohou zákožky přežít 3 až 4 dny. Pokud zákožku vystavíte na dobu delší než 10 minut teplotám alespoň 60 °C, nepřežije to. V případě nakažení je vhodné se nechat namazat v nemocnici a z bytu poté na týden odjet do prostředí, kde se tento parazit nevyskytuje. Infekci pomáhá snížená imunita. Na svrab jsou náchylné zejména děti, které se infikují hlavně během hraní. U těžkých nemocí, například AIDS, hematologické choroby, může dojít k těžkému stavu charakteristickému nadměrnou hyperkeratózou. Příznaky se objevují 3 až 8 týdnů po infekci, zprvu nejsou příliš výrazné ani charakteristické. Často si i odborníci myslí, že je to záchvat kopřivky. Svrab napadá nejdříve tenčí kůži na břiše, v podpaží, na vnitřní straně stehen, prsní dvorce, kotníky, u menších dětí může i dlaně a plosky chodidel. Základním projevem jsou drobné červené pupínky velikosti špendlíkové hlavičky, často uspořádané ve dvojicích a kryté stroupkem. Jsou silně svědivé, takže se mezi pupínky následně objevují škrábance. I po přeléčení svědění u některých lidí přetrvává i 2 měsíce, hůře se hojí atopici a lidé se světlým typem pleti, povšechně pak ženy a děti.

Rozdíl mezí štěnicemi a svrabem je ten, že u svrabu zákožka vyvrtává kanálky ve zrohovatělé vrstvě pokožky, kde klade 0,3–0,4 mm dlouhá vajíčka v slepých koncích. Svrab se přenáší nákazou, nejčastěji přímo od nemocného těsnějším nebo delší dobu trvajícím kontaktem, především pak společným užíváním textilií. Častý je přenos na další členy rodiny. Kdežto u napadení štěnicemi výše uvedené neplatí. Oba druhy parazitů jsou však velmi nepříjemné a je nutný dezinfekční zásah.

  • Jak se pozná kousnutí svrabem je vidět zde: svrab foto.

Autor: © svevi
Foto:
© Bauzys

referenční odkaz

VINŠOVÁ, Světluše. Štěnice [online]. ČeskáOrdinace.cz, 2016-02-06. Dostupné online.




Tento článek si během posledních třiceti dnů přečetlo 533 lidí.


Sdílejte tento článek se svými přáteli:

Facebook    Twitter    Digg   

Poslat emailem

Vytisknout článek


přidejte sem svůj komentář

Nenašli jste zde přesně to, co jste hledali? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
Ke svému dotazu použijte tento formulář.


Jméno
E-mail
Nadpis
Komentář
Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
Připojit fotku
přehled komentářů

Štěnice

(Simona 31.8.2016 7:26)

Dobrý den, objevily se štěnice v paneláku. Rozlezou se všude nebo se drží nějakou dobu u lidí kteří je přinesly? Děkuji Simona


Počet odpovědí: 0 | Odpovědět



Stenice

(Jitka Marvalova 9.5.2016 13:26)

Dobry den mam dotaz ohledne stenic. Pribuznemu se neustale toci hlava nebo spis si ztezuje ze oci.Ma vysetreni krve vse negativni je mozne ze by by mohlo jit o alergickou reakci po.pistipani stenicemi? Dekuji za odpoved. Jitka



Přiložený obrázek | Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Odpovědět





zajímavé články
zaměření článku



Sitemap | RSS